Starý způsob zúrodnění půdy.

Pyrolýza se tak stala zásadním procesem, pomocí něhož se dnes odborníci snaží o maximální využití biomasy. Nejen proto, aby získali biopalivo ovšem za mnohem lepších podmínek , ale i takzvaný biouhel, který je důležitým prvkem pro zlepšení úrodnosti půdy. Přispívá k zadržování atmosférického oxidu uhličitého, vody, živin a mikroorganismů, což vede k dlouhodobě udržitelnému zvyšování výnosu zemědělských plodin.

Objevuje se na mnoha místech amazonské pánve. Je černá, udržuje v sobě vlhkost, voní po humusu a je bohatá na organickou hmotu. Právem je označována za nejúrodnější půdu světa. Kromě vysoké míry uhlíku obsahuje také fosfor, vápník, síru a dusík. Řeč je o tajemných velkých plochách zvaných Terra Preta (portugalský název pro černozem), jejichž vznik pro vědce zůstává stále tak trochu záhadou. Jak došlo k tomu, že půda, která by měla být spíš chudá na živiny a nevhodná pro zemědělství, je naopak dlouhodobě vysoce úrodná?

Vypadá to, že staré indiánské kmeny, původní obyvatelé této oblasti, pracovaly na zúrodnění půdy už před dvěma tisíci lety. Podle vědeckých bádání vede k pochopení jedinečných vlastností této půdy proces, kterým indiáni vypalovali vegetaci. To se dělo pravděpodobně při nízkých teplotách a s omezeným přístupem kyslíku. Dnes takovému termochemickému procesu říkáme pyrolýza. Výsledkem bylo dřevěné uhlí.

Jde vlastně o nejefektivnější využívání biomasy, která se v tomto případě tepelně nevyužije úplně, ale pyrolýzou se uvolní jen těkavé složky.