Jan Veleba ochutnal první vyšší politické funkce už v dobách předlistopadových. Po listopadu 1989 získal další zkušenosti a už ví, jak si ve stádu voličském udržet popularitu a pohodlně vegetovat v politických kruzích, do nichž proudí značné peníze a kde není žádná odpovědnost. Jeho parketou, ke které už doslova přirostl, je česká kolektivizovaná, privatizovaná a transformovaná zemědělská velkovýroba.
Pro nové generace českého obyvatelstva je totiž zemědělství španělskou vesnicí, té je možné vesele vyprávět báchorky o tom, jak "pokrokové" české velkovýrobní zemědělství (založené na demagogii, podvodech a krádežích zemědělského majetku) trpí útiskem a je sráženo ze všech stran. U těchto primitivních generací se Veleba rozhodl získávat popularitu a politické body i zásluhou rusko-ukrajinského konfliktu.
Jan Veleba činí dojem, že se právě vrátil z věštírny delfské a předpovídá následující vývoj:
Agrární trh EU ztratí svou obtížně budovanou rovnováhu. Vzniknou přebytky, které stlačí dolů farmářské ceny, a to výrazně ekonomicky poškodí miliony farmářů.
Ruku v ruce budou následovat obdobné problémy ve zpracovatelském průmyslu a v navazujících odvětvích, což přinese snížení zaměstnanosti.
Státy s výrazným podílem agrární produkce (Polsko, Španělsko, Portugalsko, Francie, Rumunsko a další) se pravděpodobně vrátí do hospodářské recese.
Pracně budované trhy v Rusku obsadí někdo jiný a ten na této situaci vydělá. Budou to především země Jižní Ameriky, zejména Brazílie a Argentina.
Dál bude posílena pozice prezidenta Putina.
Zrychlí se realizace jeho politiky vytváření potravinové soběstačnosti.
Ruský spotřebitel nebude ochoten v budoucnu (až embargo skončí) nakupovat potraviny z EU a USA. Značná část Rusů, bude-li mít alternativu, bude bojkotovat potraviny EU a USA.
Dále lze předpokládat, že mezi jednotlivými státy EU nastane boj o uplatnění své agrární produkce. Po letech relativního klidu nás tedy čeká doba plná napětí a zřejmě i demonstrací a protestů farmářských organizací.
Senátor Jan Veleba se ptá:
Kdo zaplatí farmářům a zpracovatelům velké ztráty, které je nepochybně už v tomto roce čekají?
Kdo zajistí novou práci těm, kteří budou muset z resortu odejít?
Ptám se pana ministra zemědělství Mariana Jurečky, který na počátku ukrajinské krize nechal vyvěsit před vchodem ministerstva zemědělství ukrajinskou vlajku (to byla první jeho reakce), pak těsně před vyhlášením protisankcí Ruska řekl, že se pro nás nic mimořádného nestane až po dnešní výzvu, aby čeští občané pomohli a baštili více českých potravin: Co pro postižené české zemědělce a potravináře mimo proklamací skutečně udělá? (Jiří Krž, 12.8.2014)
Žádné komentáře:
Okomentovat