Home

Antonín Švehla: Když má sedlák, mají všichni.

Beno Berghammer (Big Ben): Sedlák nevyhodí nic, co by se mu mohlo hodit.

středa 18. února 2015

Hubnutí na povel. Skladník vzpomíná.

Dnes jsem  někde zahlédl nápis o tom, že zima ještě nezačala a už končí. Nic lepšího bych si nepřál. Zkušenost říká, že náznaky jara jsou jen návnadou. Když lidi vysvlečou kabáty, zaútočí nevlídný čas a na teplo se čeká až do června.
      Minule jsem se zmínil o starých filmech, které zachycovali atmosféru v socialistických podnicích. Zapomněl jsem pochválit tvůrce filmů, protože zachycovali skutečnosti, které pak hodně nadsazovali. Zažívali jsme ve výkupu ten funkcionářský fofr hlavně při žních. Připomněl mi to jeden socialistický film, ve kterém se porouchal lokotraktor. Všichni pobíhali a kříčeli a telefonovali, jako by chtěli pomoci, každý někoho hledal a nemohl nalézt, parta cikánů se bouřila, že nemůže pracovat, do toho vdavekchtivá vdova se snažila ulovit šéfa, když právě na něj přišli kontroloři a zjistili milionové manko. Drama k popukání.
       Dřív politici nepouštěli do éteru svoje moudrosti. Jejich projevy bývaly uhlazené, plné frází, o ničem. Zprávy ze zasedání státních orgánů byly důkladně cenzurované a zveřejňované dokonalou češtinou a pravopisem. Až když se začal socializmus hroutit, nechali projevy Miloše Jakeše bez oprav a byli z toho bojleři. Možná, že to byl záměr ze strany některých bezpečnostních orgánů připravujících se na privatizaci. Jistý druh totality nyní se zaleskl z Velké Británie, země, která se vždy prezentovala jako vyspělá demokracie. Premiér David Cameron oznámil nezaměstnaným, kteří mají více než průměrnou váhu: "Zhubněte, jinak podporu nedostanete." Trochu napodobil  nápady některých českých politiků: "Zbohatněte, jinak budete platit velké daně." Splnit není možné to, ani ono. Knižní velkoobchodník, zubař a rádoby politik Miroslav Macek by prý zakázal vyplácet příspěvky svobodným matkám. Mohly se prý nechat sterilizovat a děti mít nemusely. Pokud to není pomluva, tak je Macek učenlivým žákem a následníkem osvětimského doktora Mengeleho.
       Kdyby Cameron vládl v Německu, o podporu by při případné nezaměstnanosti asi přišel představitel  "Big Ben"a z Tölzu, který v roli vrchního komisaře se také snažil hubnout v nějakém sanatoriu. Bezvýsledně, samozřejmě, i když  200  - 250  kg živé váhy Ottfriedu Fischerovi  v seriálu ani moc nevadilo. Bohužel nemoci si nevybírají podle váhy a podle mínění politiků, a tak kvůli Parkinsonovi geniální kriminalista už musel jít do důchodu.
         V případě britském je možné, že u Camerona zalobbovali výrobci "zaručených léků" na hubnutí.
        Ještě za mého mládí na vesnici panovalo přesvědčení, kdo je hubený, ten je nemocný. Lidé váhu neregulovali nějakými dietami. Ono nebylo třeba. Sedláci jedli, co měli. Maso bylo jen v neděli, o svátcích a výjimečně při nejnamáhavějších pracích. Jinak jedli jídla z brambor, mouky, mléka, vajec, hrachu, zelí  a jiné zeleniny. Co dům dal. Na chuť a úpravu se moc nehledělo, spíš na množství. Maso v týdnu si mohli dovolit lidé s pravidelnou měsíční mzdou.
          Na končící masopust, kterému jinde říkají fašank, mi místo nezbylo. Podle církevního kalendáře končí toto úterý, a tak ukončení je ve světě oslavováno(hlavně Brazílie a Kuba)tento den. U nás už smysl masopustu v podstatě pominul, ale je důvod k rámusu a k napití, a tak se maškarády nekonají v úterý, ale v sobotu, a to často i po masopustu, kdy už by být neměly, neboť je období půstu.

Zahradníček Josef

Žádné komentáře:

Okomentovat