Měl
jsem od neděle napsaný příspěvek o prezidentech a plánech na potrestání komunistů v roce 1968. Když jsem se dozvěděl o hromadné vraždě
v Uherském Brodu, napadlo mě, že není vhodné jej zveřejňovat, i když zítra to
bude 67 let, co se u nás dostali k moci. Proto se pokusím o napsání něčeho
jiného.
Myslím,
že ke střílení v Uherském Brodě přispěla atmosféra ve světě, hlavně však u nás.
Sobectví a cynizmus vládnou naší zemi. Podle liberálů se má každý starat o
sebe. Jestli je někdo nemocný tělesně nebo duševně, je to prý jeho věc, může si
za to sám.
Nevěřím
tomu, že impuls k postřílení osmi lidí přišel z ničeho nic. Vsadil bych se, že
ten člověk určitě narazil na aroganci úředníků, že byl u praktického lékaře,
který místo odeslání na psychiatrii ho odbyl práškem proti bolení hlavy. Ten člověk určitě byl zoufalý z toho, že
kdekdo na něj plivnul, či do něj kopnul. Nic jiného ho nenapadlo než zemřít,
ale ne sám, vzít sebou na věčnost
nevinné lidi.
Pomatených
lidí schopných zabíjet se mezi námi pohybuje asi dost. Jsou to naštěstí
většinou zbabělci, kteří čekají na impuls, něco nebo někoho, jenž je vybídne
uskutečňovat krvavou podívanou. Jednoho takového jsem asi poznal na vojně. V
noci jsem slyšel na umývárně křik, nahlédl jsem tam a viděl jsem vojáka, který
před zrcadlem mával nožem a vykřikoval: "Krev, krev, chci vidět krev!
Zabíjet. Kulomety. Granáty. Krev, krev, krev!" Rychle jsem zmizel a poslal
tam dozorčího, který druhý den říkal, že se nic nedělo, že onen voják jen toho
na vycházce trochu víc vypil. Že nebyl
zdráv, dosvědčovalo, že byl předčasně propuštěn do civilu. Bylo víc, kterým
povolily nervy.
Podobná hromadná vražda jako v Uherském Brodě se stala někdy na počátku 70. let v Praze, když
mladá žena úmyslně vjela nákladním autem do houfu lidí čekajících na tramvajové
zastávce. Uznalo se, že byla psychicky vyšinutá, ale šibenice ji neminula.
Možná
že čin uherskobrodského střelce odradí některé lidi od návštěv restaurací, ale
určitě nezmění atmosféru v zemi. Určitě nezastaví utahování opasků u drobných
živnostníků a příležitostně pracujících lidí, které tak vzrušuje současného
nejvyššího pána na ministerstvu financí. Ano, toho, kterého i moji známí
volili, že prý udělá v zemi pořádek. Toho, který volá po větší moci, aby mohl
stát řídit jako firmu. To samé říkali před osmdesáti lety Němci, když volili
Hitlera. A Hitler udělal pořádek, na který nedoplatili ti velkozloději, kvůli
nimž lidé voli nacisty, ale malé a střední firmy - nejen židovské - a mladí
muži, kteří umírali na válečných frontách.
Zahradníček Josef
Žádné komentáře:
Okomentovat