Home

Antonín Švehla: Když má sedlák, mají všichni.

Beno Berghammer (Big Ben): Sedlák nevyhodí nic, co by se mu mohlo hodit.

pondělí 26. října 2015

Prezidenta Zemana zřejmě vzrušují bojácní lidé.

Některým lidem dělá velké potěšení, když můžou jiným nahánět strach a vyvolávat paniku.  Touto úchylkou zřejmě trpí i prezident Miloš Zeman. On a jeho servisní organizace (kancelář prezidenta) toto využívají k zisku preferencí na žebříčku popularity, možná i volebních.

Prezident Miloš Zeman bojuje o preference vzbuzováním sympatií neuvěřitelně manipulativními výroky v souvislosti s uprchlickou krizí o zavádění práva šaría, o tom, že české ženy budou muset nosit burky a že nevěrnice budou ukamenovány. Jeho výroky o tom, že uprchlíci jsou mladí a silní, pomoc nepotřebují, dětmi se prý zaštiťují, aby mohli vydírat hostitelské země, vytvářejí atmosféru strachu a nenávisti, které ho s jistou částí české společností (v jejím současném naladění) spojují. Vytváří se také pouto mezi ním i těmi, kteří ho dříve odmítali. Zeman se žoviálně objímá s těmi nejpřízemnějšími agenty stádovitosti proto, aby překonal odpor, který svou postavou a svým chováním vzbuzoval u té části české společnosti, která vidí dál než k pohraničním kopečkům.

Prezident Zeman opět našel jednu svoji parketu. To je vyvolávání strachu. Jistě za to děkuje uprchlíkům, kteří mu pomohli tuto parketu objevit. Čím déle bude trvat problém uprchlíků, tím déle bude moci Miloš Zeman působit na emoce lidí, kteří se rádi bojí. Je tedy proti zájmu Miloše Zemana, aby media přestala o uprchlících referovat na prvních místech. Aby se tak v blízké době nestalo, jistě se v redakcích postarají jeho hradní knechtové. (Jiří Krž, 26.10.2015)


Žádné komentáře:

Okomentovat