Home

Antonín Švehla: Když má sedlák, mají všichni.

Beno Berghammer (Big Ben): Sedlák nevyhodí nic, co by se mu mohlo hodit.

úterý 17. května 2016

Mléčná krize. Velkovýroba se nedokáže ubránit.

Práci deseti tisíc českých farmářů ohrožují levné zahraniční dovozy, říká Agrární komora o tzv. mléčné krizi. Kromě demonstrací v Praze plánují tuzemští zemědělci zablokovat kvůli zahraničním výrobkům i obchodní řetězce.

„Zatím je to jen výhrůžka, ale jestli chceme fungovat, budeme muset podpořit demonstrace a další protesty,“ říká předseda ZD Sedlejov na Jihlavsku Jindřich Pospíchal. Reaguje tak na pondělní prohlášení Agrární komory ČR, která poukazuje na mléčnou krizi způsobenou dovozy mléčných výrobků.

Komora zdůrazňuje, že kvůli pokračující krizi je v Česku ohroženo až 10 tisíc pracovních míst. Kromě demonstrací zvažují zemědělci také blokády obchodních řetězců.

Dovozy mléčných výrobků do Česka letos prudce stouply a výrobcům začíná být úzko. Import másla v prvním čtvrtletí vzrostl meziročně skoro o čtvrtinu – na 6,677 milionu kilogramů. Podíl zahraničních produktů na domácí spotřebě už podle komory činí přes 42 %. To je podle Agrární komory dostatečně nebezpečný trend, na který je třeba upozornit veřejnost i vládu Bohuslava Sobotky.

„V Česku zároveň rostou dovozy produktů, na jejichž výrobu se mnoho mléka spotřebuje – třeba na kilogram sýra se spotřebuje zhruba 10 litrů mléka. To samozřejmě uplatnění mléka na domácím trhu zužuje,“ vysvětluje starosti chovatelů nezávislý agrární analytik Petr Havel.

Přebytek kravského mléka podle něj způsobuje také růst produkce v zemích jako Čína nebo Brazílie. I ty způsobují citlivé propady výkupních cen pro české zemědělce: „Ještě předloni v lednu jsme do Jihlavy dodávali litr mléka za 8,50 – 8,90 Kč, dnes už máme nastavenou koncovou výkupní cenu 6,30 Kč,“ stěžuje si Pospíchal z Vysočiny. Za uplynulých 20 měsíců přišli čeští chovatelé dojnic kvůli poklesu cen o devět miliard korun.

Další příčinu doplňují odborníci z velkochovu Dolany v Královéhradeckém kraji. „Loni se uvolnily kvóty, které regulovaly výrobu v členských státech EU. A kolegové v Německu na to jednoduše byli se svými národními dotačními programy připravenější,“ konstatuje předseda Karel Vlček.

Ministerstvo zemědělství sice podporu s uvolněním kvót navyšuje – letos stihlo vyplatit chovatelům dojnic a prasat 300 milionů korun z českých a 300 milionů z evropských zdrojů. Je ale podle analytiků otázka, zda je pomoc dostatečně systémová.

„Dotace jsou zbytečně složité a zdlouhavé,“ stěžuje si na formality provázející pomoc Jurečkova sektoru předseda Pospíchal ze Sedlejova. „My především potřebujeme, aby nám pomohli zajistit odbyt, pokud tedy skutečně ve vládě chtějí, aby se pilo české mléko.“

1 komentář:

  1. AK nezapočítává vývoz surového mléka, pokud zohledníme mléko v dovezených zpracovaných produktech (sýry, máslo) a na straně druhé vývoz suroviny, tak máme soběstačnost kolem 130 %. Zahraniční mlékárny platí víc nežli české a včas. Takže ono je to kapku jinak. To skoro to samé, kdybychom říkali, kolik aut se dováží, ale neřekli, kolik se jich vyváží.

    OdpovědětVymazat