Chovatelé krav bijí na poplach

Už dva roky trvale klesají výkupní ceny mléka. Dávno nepokryjí výrobní náklady. Každý nadojený litr nyní pro zemědělce znamená ztrátu okolo dvou korun a podle Hany Šťastné, ředitelky Regionální agrární komory Jihočeského kraje, současná situace přímo ohrožuje chov téměř 46 000 dojnic.

„Objem produkce v Evropské unii po zrušení mléčných kvót neustále roste," vysvětluje Hana Šťastná důvody přetlaku mléka na trhu a pádu výkupních cen. Ředitelka jihočeské agrární komory dodává, že vliv na situaci má i dlouhodobé embargo na vývoz mléčných výrobků do Ruska. Zahraniční producenti, podpořeni doma nejrůznějšími dotacemi, hledají náhradní trh také
v České republice. I prostřednictvím některých obchodních řetězců. A čeští zemědělci krok za krokem ztrácejí své pozice.

„Pokud vláda bude kličkovat a vyhýbat se řešení, tak ty konce budou složitý. Opouštíme živočišnou výrobu a otevíráme trh Evropské unii," říká k situaci, která se netýká jen mléka, Zdeněk Houška z Mlékařského družstva Jih. „Nedokážeme udržet svoji kvalitní produkci a sem dovážíme výrobky méně kvalitní," dodává Zdeněk Houška a připojuje, že pád výkupních cen mléka se navíc v obchodech skoro nepozná.

Ohledně podpory od státu jsou ale někteří zemědělci skeptičtí. „Stále se o něčem jedná, ale je to strašně těžkopádný," upozorňuje Jan Šťovíček z Pelejovic na Českobudějovicku.
V roce 2014 dostávali v České republice zemědělci za litr mléka zhruba 9,80 koruny. Pak nastal trvalý pokles výkupních cen a ty nyní se drží těsně nad šesti korunami za litr a někde už hranici šesti korun prolomily.

Zemědělci nyní prodělávají na litru kolem dvou korun. „Mám obavy z toho, že pokud nebude vidina zlepšení, tak chovatelé budou hledat cesty, jak ztráty eliminovat," říká Zdeněk Houška, člen vedení Mlékařského družstva Jih, které má hlavně v jihozápadních Čechách přes dvě stě členů. V Zemědělském družstvu Skalka, které Zdeněk Houška vede, znamená současná cena mléka při 170 dojnicích ztrátu přibližně 400 000 korun měsíčně. Jednou z možností, jak ztrátu snížit, je podle Zdeňka Houšky do budoucna omezení chovů.

Pokud by k tomu ale zemědělci sáhli, může to mít vážné důsledky na související výrobu – třeba produkci krmného obilí nebo i na vracení organických složek do půdy ve formě hnoje. Právě dostatek organických složek v půdě přitom podle Zdeňka Houšky zajišťuje, že pole nejsou utužená, dokáží lépe přijímat vodu a snáze odolávají třeba i přívalovým dešťům…

Podle Zdeňka Houšky by teď měl říci stát, jakou úroveň živočišné výroby vlastně chce od zemědělců. A pokud chce zachovat současnou produkci, měl by jí pomoci. „Pokud problém jen potlačíme před sebou jako dosud, tak je to ztracený," říká Zdeněk Houška a připojuje, že pomoc nemusí být jen ve formě dotací. Bylo by možné třeba upravit daň, která se platí za zemědělskou půdu. Podle Hany Šťastné, ředitelky Regionální agrární komory, by pomohla i systematická kontrola potravin z dovozu z hlediska kvality a také kontrola dodržování pravidel hospodářské soutěže.

Zemědělství přitom netrápí jen aktuální pokles cen mléka a důsledky, které z toho hrozí. Začínají se rýsovat i personální problémy. „Mladí lidé se do zemědělství neženou, obor není zaplacený," říká Jan Šťovíček, soukromý zemědělec z Pelejovic, a připojuje, že v živočišné výrobě pracují často důchodci nebo lidé před důchodem a není za ně náhrada. To jen zvyšuje obavy chovatelů o budoucnost oboru.  Zdroj: Českobudějovický deník