Home

Antonín Švehla: Když má sedlák, mají všichni.

Beno Berghammer (Big Ben): Sedlák nevyhodí nic, co by se mu mohlo hodit.

úterý 28. června 2016

V. Británie je království, nikoli republika, hlas lidu nerozhoduje.

Většina Britů pro brexit hlasovala, a je zcela lhostejné, že jde o většinu malou, o méně vzdělané a starší lidi především z venkova, udávající jako hlavní zdroj svých informací bulvární tisk.

Formálně brexit platí. Stejně formálně, jako právo Parlamentu výsledek jakéhokoliv referenda odmítnout. Referendum je v Británii totiž, opět formálně, výhradně poradním, nezávazným hlasem.

Více než 420 poslanců z celkového počtu 650 je však veřejně proti brexitu. Se znalostí skvělé tradice schopností britského parlamentarismu cokoliv nepříjemného rozmělnit k nepoznání, třeba jen založením několika výborů a řady pracovních skupin, je na jásot v protievropském táboře poněkud brzo.

Stačí malý příklad. Při skotském referendu o nezávislosti měl skotský parlament předem zpracovaný detailní dokument ke všem právním, ekonomickým i politickým krokům nutným k odchodu z Velké Británie. Měl šest set padesát stran. Zastánci brexitu nemají ani jednu.

Britský parlamentní systém je odlišný od systému republikánského, má pojistku připomínající funkci našeho Ústavního soudu. Královna Alžběta II. a její nejstarší syn, princ Charles, mají právo veta k jakémukoliv textu zákona schvalovaného parlamentem. Jejich úlohou je dbát na práva a zájem koruny, tedy státu, nikoli o zájem „většiny lidu“. 

Žádné komentáře:

Okomentovat