Home

Antonín Švehla: Když má sedlák, mají všichni.

Beno Berghammer (Big Ben): Sedlák nevyhodí nic, co by se mu mohlo hodit.

úterý 28. listopadu 2023

Dnes stávkují učitelé na východě Německa

Dnes se má zastavit vyučování na většině škol v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Odborový svaz učitelů (GEW) vyzval k varovné stávce učitele škol, vysokých škol a odborných učilišť. 


V zemi je okolo 13000 učitelů, ale z nich je 8000 ve státních školách, kteří jako státní zaměstnanci stávkovat nesmí. Důvodem stávky je požadavek na zvýšení mezd o 10,5 procenta, nejméně o 500 eur měsíčně, a se zpětnou platností za 12 měsíců. Podle senátora Andrease Dressela (SPD) jsou takové požadavky učitelů nesplnitelné. Vyjednávat by se mělo na konci příštího týdne.

 

neděle 26. listopadu 2023

České letadlo spadlo v Rakousku

 V sobotu před polednem na rakouských radarech v horské oblasti Grünau im Almtal zmizelo malé  letadlo. Rakouský úřad pro bezpečnost leteckého provozu ihned spustil poplach. Na místo se vydali záchranáři z Alpské policie, Horské služby, Hasiči  a letečtí záchranáři s vrtulníkem. 

Hledání stěžovalo nepříznivé počasí, sněžení, mlha a čerstvě napadlá 70 cm vrstva sněhu. Okolo půl druhé odpoledne se podařilo nalézr první trosky letadla, trup byl objeven okolo 16. hodiny. Dva muži a dvě ženy byli bez známek života. Jedná se o české občany, letadlo značky Rockwell Commander 112B odstartovalo z Příbrami. Jména obětí zveřejněna nebyla, jejich totožnost si ověřuje rakouská kriminální služba ve spolupráci s českou kriminálkou.

Rovněž se vyšetřuje, proč k nehodě došlo. Pravděpodobně příčinou byl silný vítr a mlha, s čímž si pilot nedokázal poradit. Podle svědků letadlo se před nehotou zmateně pohybovalo. Hledání zbytků letadla by mělo začít v pondělí - pokud to počasí dovolí.


47. týden v EP

Evropský parlament navrhuje radikální federalistickou reformu zakládacích smluv. Unijní představitelé slavili 10. výročí Majdanu. Komise chce zavést celounijní monitorování lesů. Školy mají podporovat společnou evropskou identitu.

Pondělí 20. listopadu 2023

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně návrhu nařízení o automatizované výměně údajů pro policejní spolupráci („Prüm II“). Nařízení by mělo usnadnit výměnu údajů mezi donucovacími orgány členských států v rámci boje proti trestné činnosti. Dohodu ještě musejí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušný předpis přijmout.

Jestliže Jára Cimrman říkal, že budoucnost patří aluminiu, Ursula von der Leyenová spoléhá na čistý vodík. Ten by měl být klíčovým prvkem v přechodu na tzv. klimatickou neutralitu EU, kterou předpokládá Zelený úděl k roku 2050. Na akci European Hydrogen Week 2023 předsedkyně Komise prohlásila, že stojíme na úsvitu éry čistého vodíku.

Úterý 21. listopadu

Při desátém výročí ukrajinského „Majdanu“ předseda Evropské rady Charles Michel i Ursula von der Leyenová vydali oslavná prohlášení. Leyenová hovořila o deseti letech důstojnosti a hrdosti. Podle Michela se majdanská revoluce stala majákem naděje pro miliony lidí.

Komise dnes zahájila cyklus evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik pro rok 2024. Evropský semestr je cyklus koordinace hospodářských, fiskálních a sociálních politik a politik zaměstnanosti v rámci EU. Balíček obsahuje mimo jiné roční analýzu udržitelného růstu, stanoviska Komise k návrhům rozpočtových plánů členských států eurozóny nebo doporučení Komise členským státům eurozóny k tématům, která ovlivňují fungování eurozóny jako celku.

Komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku vydali společnou zprávu o dosavadním uplatňování Genderového akčního plánu EU pro vnější činnost pro období 2021–2025. Akční plán, který má sloužit k „formování genderově spravedlivějšího světa“, byl při té příležitosti prodloužen až do roku 2027.

Středa 22. listopadu

Evropský parlament schválil návrh dalekosáhlé federalizační reformy zakládacích smluv EU (o jejíž přípravě už byla řeč v dílu 75). Ta by znamenala více pravomocí pro EU, političtější instituce, méně jednomyslnosti, více genderu, schvalování změny smluv referendem, apod. Pro bylo 305 europoslanců, 276 proti a 29 se zdrželo. Blíže se této iniciativě věnuji v článku Nepoučitelní, nenapravitelní a stále více radikální. Hlavní slovo v této věci ovšem naštěstí budou mít členské státy.

EP zamítl návrh nařízení o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin, podle kterého se mělo snížit užívání pesticidů do roku 2030 na polovinu. Návrh, který byl součástí Zeleného údělu (mimo kontext klimatu), tím spadl ze stolu.

Komise předložila návrh nařízení, kterým by byl zaveden celounijní systém monitorování lesů.

Čtvrtek 23. listopadu

Rada schválila závěry o přínosu vzdělávání a odborné přípravy k posílení společných evropských hodnot a demokratického občanství. Jak poznamenalo španělské předsednictví, potvrzuje se tím prý „úloha vzdělávání při formování aktivních, angažovaných a tvořivých občanů“. V závěrech jsou členské státy vyzvány, aby prosazovaly společné evropské hodnoty a demokratické občanství na všech úrovních a ve všech formách vzdělávání a odborné přípravy, a mimo jiné, aby posilovaly společnou evropskou identitu. (Připomíná to trochu jinou iniciativu, o které jsme mluvili před časem v článku Zelený úděl do škol.)

Komise vydala doporučení, kterým vyzývá členské státy k posílení spolupráce v rámci schengenského prostoru.

Čtvrtek 23. listopadu a pátek 24. listopadu

V kanadském St. John’s se koná v pořadí devatenáctý summit EU-Kanada. Unii zastupují Charles Michel a Ursula von der Leyenová.


pátek 24. listopadu 2023

Bude plyn, bude dobře!

 Česká republika má zajištěnou kapacitu v budoucím dolnosaském LNG terminálu Stade. Oznámil to ve čtvrtek v Praze mluvčí české vlády. 

Částečně státem vlastněná energetická společnost ČEZ se proto dohodla s vládou na využití dvou miliard metrů krychlových ročně. To odpovídá více než čtvrtině současné roční spotřeby v ČR. Smlouva bude podle informací platná od roku 2027 na 15 let a poté může být prodloužena o dalších 25 let. Tím by byla zajištěna energetická bezpečnost České republiky, která byla v minulosti téměř zcela závislá na ruském plynu.

 „Skutečnost, že se vnitrozemská země tak rychle vymanila ze závislosti na dovozu ruského plynu, je nejen velkým úspěchem, je to velká investice do naší budoucnosti,“ řekl ministr průmyslu Jozef Sikela.




čtvrtek 23. listopadu 2023

Vláda stávku nechce chápat

 Údajně statisíce lidí po celé zemi se v pondělí chystají stávkovat proti vládě Petra Fialy. Na nesouhlas s kroky ministrů a pětikoalice zastaví práci školy, připojí se úředníci, zdravotníci a zaměstnanci klíčových podniků. Nikoli ti upracovaní a málo placení dělníci, jak bývalo v minulosti obvyklé, ale především nejlépe placení  zaměstnanci  Jak tento červený varovný vykřičník dokáže zahýbat natvrdlým kabinetem, který se opírá o nepřehlasovatelnou většinu poslušných 108 hlasů v Poslanecké sněmovně.


Vláda Petra Fialy bude již v prosinci slavit dva roky nadoblačné nadutosti. Byla tenkrát symbolická zima, ale nová vláda vtrhla do Strakovky jako letní žíznivá parta chatařů do vesnické hospody. Parta mstitelů z ODS, za podpory nevolitelných kamarádů,  se vrhla na důchodce jako pravděpodobné Babišovi voliče. Důchodci, kteří nejlepší léta života trávili za symbolické jistoty od komunistů a při Klausově neviditelné ruce trhu ve svých kapsách, Fialovo dvouleté řádění přežili. Včetně důchodce Gruntoráda, který hladoví až nyní. Místo důchodců však Fialova a Stanjurova daňová solidarita zasáhla učitele, lékaře a další obory, které doplácejí na zrušení EET a superhrubé mzdy nejvíc. Vypukla energetická a ekonomická krize, dveře rozrazila kauza Dozimetr a ke všem těm starostem začal zemi trápit i například nedostatek penicilinu. Pohár trpělivosti hrozí přetečením, což vláda bagatelizuje.

Místo vavřínů a oslnivého vládnutí za potlesku voličů přišla na Fialu, jenž vystupuje jako nevidící, neslyšící a nechápající mimozemšťan, drsnější realita. Začala narůstat nespokojenost občanů, přišla deziluze a na dveře Strakovy akademie pomalu zase stále silněji začíná klepat Andrej Babiš doprovázený svými sekundanty – Karlem Havlíčkem a Alenou Schillerovou. 

Mediální analytička Irena Ryšánková považuje pondělní stávku za první masivní signál nespokojenosti občanů s vládou. Ekonomické potíže podle ní čekají i ty, kdo nyní nad protestem pozvedají obočí. U kabinetu Petra Fialy ale neočekává, že by si ze stávky dělal vrásky.

Vzhledem k dynamice ekonomiky budou mít brzo problémy i ti, kteří se o stávkujících vyjadřují pohrdavě a mají pocit, že by se měli »víc snažit«. Zatím si to ale neuvědomují. Spolu s nimi není schopna to pochopit ani vláda, s ní ani koaliční poslanci. Jinak by s takovou lehkostí neoznamovali lidem další a další zvyšování životních nákladů. Naprosto si neuvědomují, že lidé nejsou schopni a ochotni unést všechno co nás vede do třetího světa. 

Vláda zřejmě vůbec nebude schopna pochopit, o co se jedná. Stávku odškrtne v kalendáři bez nějaké reflexe. Maximálně budou stávkující označeni za dezoláty a primitivy. Mezi lidmi se ve výsledku bude dál šířit depresivní nálada, šeď a beznaděj budou sestrami českých občanů. Mučivé pocity ale nepovedou k okamžité rebelii. 




Omezení pesticidů EP neschválil

 Návrh na snížení chemických postřiků v zemědělství nebyl Evropským parlamentem schválen. Používání pesticidů mělo být podle návrhu zelených do roku 2030 sníženo na 50 procent. Původně očekávané schválení návrhu Evropské komise se po několika pozměňovacích návrzích se neuskutečnilo. Větší část europoslanců s ním nesouhlasila.

Hlasování v EP zklamalo Stranu zelených v Německu. Dolnosaská ministryně zemědělství Miriam Staudte (zelení) v televizi NDR neskrývala zklamání.  Domnívá se, že za nechválením snížení pesticidů jsou především politické čachry v EP - poškození pozice zelených. Oznámila, že Dolní Sasko, pokud EU nezmění rozhodnutí, půjde v omezování pesticidů svou vlastní cestou. 

"Dolnosaská cesta" ovšem není příliš schůdná ani doma. Socialisté rozhodnutí Evropského parlamentu uvítali, rovněž skupina poslanců z CDU označila odmítnutí návrhu za skvělou zprávu pro německé zemědělce, neboť návrh nebral ohledy na zájmy zemědělců a byl vypracován bez spolupráce s nimi. 

středa 22. listopadu 2023

Blbá nálada

 Pověstná blbá nálada je termín, který se v České republice používá od 90. let minulého století. Toto slovní spojení víc než přesně charakterizuje nejen současnou situaci v Česku, ale i dlouhodobou náchylnost hospodářství k pesimistickému sentimentu. Domácnosti a firmy se obávají budoucnosti, mezi obyvateli i podnikateli je cítit skepse, je tu zřejmá výrazná opatrnost, píše Martin Zeman z Institutu pro politiku a společnost. 

Se značnými obavami sledujeme ekonomický vývoj, hodnotíme svou finanční situaci negativně, zaměstnanci se obávají možných propouštění, podnikatelé zase snižování tempa výrobních činností a všichni mají strach  z dalšího růstu cen a neustálého zvyšování výdajů. Tato až vystrašenost je patrná nejen v médiích, skepsi potvrzují i tvrdá čísla Českého statistického úřadu (2023). Celková nálada v české společnosti  se v září 2023 meziměsíčně snížila o 4,2 bodu na hodnotu 89,2, a to za současného poklesu důvěry podnikatelů (pokles o 4,5 bodu na hodnotu 89,4) i důvěry spotřebitelů (o 2,7 bodu na hodnotu 88,3) (ČSÚ, 2023). Přitom druhá polovina roku 2023 měla být obdobím postupného oživení ekonomiky  po několika kvartálech stagnace. V závěru roku jsme se měli konečně dočkat postupného hospodářského růstu spojeného s růstem spotřeby a lepšími společenskými náladami. Reálný ekonomický vývoj však těmto očekáváním neodpovídá. Domácnosti si stále kvůli přetrvávající nejistotě hromadí úspory a pokles v maloobchodních tržbách trvá již 16 měsíců v řadě (meziměsíční snížení v srpnu 2023 o 0,8 %). (ČSÚ, 2023)


Může za všechno inflace?
Nálada ve společnosti a primárně u domácností v posledním období výrazně koreluje zcela nepřekvapivě s vývojem inflace (viz následující graf). Ta v září klesla na 6,9 %, což bylo o 1,6procentního bodu méně než v srpnu. Podle aktuální prognózy České národní banky by mělo tempo růstu cen v následujícím roce zpomalovat. Celoroční inflace má v roce 2024 klesnout na 2,1 %, a dokonce guvernér Aleš Michl tvrdí, že se můžeme dočkat dosažení 2% inflačního cíle již v prvním pololetí roku 2024 (ČNB, 2023).

Přestože se nálada oproti minulému roku zlepšila, stále se drží pod svým dlouhodobým průměrem,  a navíc posledních pár měsíců nejenom stagnuje, ale dokonce klesá. Společnost si totiž očividně během posledních dvou let zvykla na dramaticky rostoucí ceny. Aktuální inflační očekávání jsou nadprůměrně vysoká, navíc podpořená trojicí významných faktorů. 

Za prvé je již nyní zřejmé, že říjnová inflace se oproti zářijové výrazně zvýší, a to pravděpodobně o více než jeden procentní bod, tedy nad 8 %. Důvodem je poměrně paradoxní statistický efekt vyplývající  z úsporného tarifu z října loňského roku. V důsledku toho došlo k největšímu meziročnímu poklesu inflace v historii ČR (o téměř 3procentní body) (eurostat, 2023). 

Tento technickoadministrativní faktor byl koncem minulého roku vyčerpán a mezi prosincem 2022 a lednem 2023 došlo k dramatickému nárůstu inflace (eurostat, 2023). A vzhledem k tomu, že letošní zářijová čísla ještě tento pokles zahrnují a říjnová již ne, dojde v následujícím měsíci k nárůstu inflace, a to i v případě, že by jinak cenová hladina nerostla. Samotné navýšení v důsledku tohoto statistického faktoru spojeného s úsporným tarifem bude vyčerpáno na konci roku 2023.

Druhým faktorem, s nímž je třeba počítat, je standardní lednové navýšení cen. Ty totiž začátkem roku tradičně stoupají, protože celá podnikatelská sféra obvykle mění své ceníky a reaguje na novou cenovou úroveň z předchozího roku. Jde o standardní fenomén, který se opakuje každoročně,  ale v době vysokých inflačních očekávaní může jeho vliv na náladu být významnější. Navíc se začátkem následujícího roku projeví vlivy navýšení daní (spotřební daně, efekt změny DPH na cenovou hladinu je mimořádně nejistý) a současně dojde k růstu cen energií v důsledku přesunutí dotací pro obnovitelné zdroje a distribuci energie na občany a firmy (celkově zvýšení cen energií dosahuje 52 mld. Kč). Novým rizikovým faktorem pro budoucí rok je také vývoj situace na Blízkém východě, širší konflikt totiž může výrazně ovlivnit cenu pohonných hmot.

Tyto tři významné faktory mohou eskalovat budoucí očekávání ohledně míry inflace, ohrožovat Michlovy predikce a zdražování může být nakonec vyšší v důsledku zakořeněných inflačních očekávání. Je pravděpodobné, že i přes přísnou měnovou politiku ČNB se efekt zvýšených inflačních očekávání projeví a dočkáme se o 1 až 1,5procentního bodu vyšší inflace než v roce 2023. To by ve svém důsledku udržovalo pesimistickou náladu na trzích a ve společnosti.

Graf č. 1: Ukazatele nálady ve společnosti v komparaci s indexem spotřebitelských cen


Zdroj: ČSÚ, 2023a

Ostatně data o korelaci nálady ve společnosti a míry inflace tuto hypotézu potvrzují – důvěra  v ekonomiku je na nižší úrovni než v době pandemie COVID-19. I když podle údajů ČSÚ (2023a)  již nejsme na historických minimech, příčiny obecné dlouhodobé nedůvěry domácností zůstávají stejné. Lidé nejenže odkládají nákupy statků dlouhodobé spotřeby (například investice do bydlení),  ale pokles je patrný taky u potravin (meziročně o 3,2 %), výrobků pro domácnost (meziročně o 9,3 %), oděvů a obuvi (meziročně o 8,4 %), u počítačových a komunikačních zařízeních (o 7,7 %) či například  u výrobků určených pro sport a rekreaci (o 1,3 %) (ČSÚ, 2023).

Dlouhodobě podprůměrný je sentiment také mezi průmyslovými výrobci. To je způsobeno nepříznivou situací v automobilovém průmyslu. Podnikatelský sektor totiž stále očekává podstatný pokles růstu výrobní činnosti, a to kvůli výpadkům v dodavatelských řetězcích, kdy zpřetrhané globální dodavatelské vztahy z období pandemie zabrzdily výrobu a současně i dálkovou přepravu, která je aktuálně násobně dražší, navíc eskalovaná geopolitickými a ekonomickými spory. Obavy působí také nové emisní normy, které by zvýšily nejen ceny automobilů, ale také snížily konkurenceschopnost evropských značek.  To je samozřejmě výzva pro Českou republiku jako jednoho z hlavních producentů v automobilovém průmyslu. Dalším rizikovým faktorem je situace hlavního ekonomického partnera Česka,  tedy Německa. Dlouhodobě podprůměrné hodnoty na trzích neposkytují pozitivní vyhlídky na výrazný růst spotřeby ani v následujících měsících.

Při podrobnějším pohledu na jednotlivé sektory panuje nejpesimističtější nálada ve stavebnictví  a průmyslové výrobě. To je ovlivněno kromě jiného trvalým nedostatkem pracovní síly.  Náladu ve stavebnictví ovlivňují i aktuální čísla, kdy stavební úřady vydaly meziročně o 8,4 % méně stavebních povolení a meziročně bylo postaveno o 23,1 % méně bytů (ČSÚ, 2023b). Naopak pozitivní sentiment je patrný v sektoru obchodu a služeb. K pozitivní náladě ve službách přispívá například i údaj o cestovním ruchu, kde počet přenocování meziročně vzrostl o 14,5 % a počet přenocování občanů ČR dokonce přesáhl úroveň před pandemií (ČSÚ, 2023c).


Graf č. 2: Ukazatele nálady v jednotlivých sektorech ekonomiky


Zdroj: ČSÚ, 2023a

I z komparace blízkých a relevantních ekonomik vychází, že nálada je v České republice pesimističtější než v okolních zemích. Dokonce při srovnání s Německem je tento rozdíl až úrovňový.


Graf č. 3: Mezinárodní komparace ekonomického sentimentu


Zdroj: ČSÚ, 2023a

Negativní sentiment je spojen i s diskusemi ohledně stavu veřejných financí, které vyvolaly ve společnosti představu jejich rozvratu. Samozřejmě trajektorie postpandemického nastavení rozpočtové politiky není ideální, ale veřejné finance jsou stále v solidním stavu a výška zadlužení je  v realitě rozvinutých zemí přiměřená – ČR je devátá nejméně zadlužená země EU a tou pravděpodobně i v následující době zůstane. Tento popis vychází z hodnocení mezinárodní ratingové agentury Standard & Poor's jako nezávislé hodnotící instituce (Standard & Poor's, 2023).

Problémem do budoucna ve vývoji sentimentu je také paradoxně míra nezaměstnanosti, která je v Česku dlouhodobě nejnižší ze všech zemí EU (Eurostat, 2023). Tato veskrze pozitivní hodnota totiž  na druhou stranu nepřináší do budoucna možnost pozitivního impulsu v podobě růstu zaměstnanosti. Tento kanál zlepšování nálad ve společnosti je dnes vyčerpán. Do budoucna je sice možné očekávat  na trhu práce navyšování reálných mezd, které zcela jistě můžou pozitivně ovlivnit náladu domácností, zcela opačným směrem to ale zapůsobí v podnikatelském sektoru.

Kam tedy dál?

Pokud jde o budoucí vývoj nálad v České republice, zůstávají psychologické momenty a faktory klíčové. Negativní očekávání ohledně budoucího vývoje jsou zřejmá, a i když nedosahují tak podprůměrných hodnot jako v závěru minulého roku, i tak zůstávají v posledních měsících neměnná. Finiš bývá vždycky nejkomplikovanější. V tom je pravděpodobně zakopaný i jeden z nejvýznamnějších problému vládního balíku, který selhává v nastartování pozitivních nálad ve společnosti. Je pravděpodobné, že vládní balíček, bez ohledu na jeho vliv na fiskální politiku, nepomůže náladě spotřebitelů ani podnikatelů. Vláda Petra Fialy selhala především v tvorbě prostředí pro investice, inovativního potenciálu vysokoškolského prostředí a rozvoje ekonomiky. Nastartovat hospodářský růst bude možné pouze s postupným zlepšováním ekonomického sentimentu. To bude klíčovým hospodářským a politickým úkolem Petra Fialy v následujících dvou letech.

neděle 19. listopadu 2023

Veletrh Agritechnika v Hannoveru navštívilo 470 000 lidí

 Včera skončil v Hannoveru zemědělský veletrh,  na který během šesti dnů přišlo 470.000 návštěvníků ze 150 zemí. Spokojenost oznamují hotely a restaurace, které byly naplněny na 80 až 100 procent. Letošní veletrh se konal pod heslem "Zelená produkce."

Na veletrhu se představilo 2.800 vystavovatelů, kteří nabízeli stroje a služby pro zemědělství. Součástí veletrhu byly semináře, Zajímavou atrakcí byly zkušební jízdy strojů poháněných alternativními energiemi.

Velkou spokojenost s veletrhem oznámil Německý svaz hotelů a restaurací. Většina hotelů byla obsazená. Veletrh Agrotechnika je je pro město a podnikatele ideální akcí.

Veletrh Agritechnika se koná jednou za dva roky. Další se tedy bude konat v roce 2025. V roce 2021 byl veletrh zrušen kvůli covidu, ze stejného důvodu se neuskutečnil ani v loňském roce v náhradním termínu.

čtvrtek 16. listopadu 2023

Drahá elektřina a poslušní úředníci

 Proč jsme v Česku cenovými šampiony? Nejprve jsme měli jedny z nejdražších mobilních dat na světě. Pak potraviny dražší než všichni sousedé v regionu. A teď zjišťujeme, že máme i nejdražší elektřinu ve střední Evropě.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže už téměř totálně selhal u potravin. Zatímco hnidopiši hledali gramatické chybičky u veřejných zakázek obcí, vyrostlo jim za zády několik dominantních hráčů v zemědělství, potravinářství i maloobchodu.

Naopak ceny od operátorů se snížily hned poté, co se obměnilo vedení Českého telekomunikačního úřadu. Ani se nemusely posilovat jeho kompetence. Úplně stačilo, že úředníci se pochlapili a nebáli se podívat za záda tlouštíků. 

Nyní nějakou tu změnu bude potřebovat i Energetický regulační úřad. Klíčová instituce se sídlem v Jihlavě užívala pohody a teplíčka. Teď ale její úředníci šokovali zemi oznámením, že regulovaná složka ceny elektřiny pro domácnosti vzroste proti letošnímu roku o 70 až o 200 procent.

Regulovaná část jsou vlastně platby za přenos proudu z elektrárny k odběrateli. Náklady na distribuci prý prudce rostou. Pádný důvod k zdražení. Firmy kvůli růstu obnovitelných zdrojů musejí investovat do posílení distribučních sítí. Materiály, z nichž se sítě stavějí, zdražily. 

Co bylo dřív? Slepice nebo vejce? Elektrárny musí zdražit, protože je zdražený stavební materiál. Materiál je zdražený, protože je dražší elektřina. Hlavně, že někdo zvýšené náklady uhradí. 

„Rozvážku“ elektřiny mají na svých územích v rukou tři monopolisté: ČEZ Distribuce, E.ON a Pražská energetika. Rozvody jsou však jen jedny. Konkurenční vedení není, takže hlavním úkolem úřadu proto není hlídat konkurenci, nýbrž  ceny regulovat. V praxi to probíhá tak, že energetické kolosy si prostě nadiktují, jaké všechny náklady chtějí uznat a promítnout do navýšení cen. A přepracovaní úředníčci tomu ochotně vyhoví.


pondělí 13. listopadu 2023

Komu vadí Mikuláš?

 Poprvé v historii by neměl člověk převlečený za Mikuláše navštěvovat děti v mateřské škole v obci Plainfeld v Salcbursku. Podle zprávy listu Salzburger Nachrichten ho nechtějí jistí aktivisté do mateřské školy pustit. Mikuláš tradičně nosí biskupskou čepici s jasně viditelným křesťanským křížem. 

Právě ten kříž nekřesťanským aktivistům vadí. Uvádějí, že v současnosti je „rozmanitost víry“ a jsou „kulturní rozdíly“. Děti z nekatolických rodin se údajně muže v bílém hábitu, který 6. prosince přináší dětem v mateřských školách dárky, bojí.

Starostu obce Wolfganga Ganzenhubera (ÖVP), který je ve funkci již 14 let, toto zpráva překvapila: „Na obci si nikdo nestěžoval, ani na veřejnosti se proti Mikuláši neozval jediný hlas,“ řekl novinám. Naopak sdělil, že se na něj obrátili rozhořčení rodiče, kteří nechápali, proč se mnohaletý zvyk má zrušit. Učitelé by nejraději nechali děti vyjádřit, zda chtějí křesťanský zvyk Mikuláš s dárky dodržet.

Zpráva vyvolala rozhořčené reakce mezi dospělými čtenáři, kteří trvají na dodržování staré rakouské tradice. Stejná tradice je i v českých zemích, kde se ani komunistům nepodařilo Mikuláše zakázat. Bohužel přibývá v Evropě lidí ze zemí, kde se vyznávají různá agresivní náboženství, takže křesťané se ve jménu rozmanitosti náboženství postupně dostávají do kouta.

45. týden v EU

 Herečka Blanchettová poradila Unii, aby se zaměřila více na ochranu migrantů, než na posilování hranic. Komise doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou, Bosnou a Moldavskem. Došlo k dohodě o nařízení o obnově přírody.

Pondělí 6. listopadu 2023

Nejvyšší představitelé EU – Charles Michel, Ursula von der Leyenová a Roberta Metsolaová – vystoupili na výroční konferenci velvyslanců EU v Bruselu s projevy k zahraniční politice, jejichž předvídatelný obsah si čtenáři sami domyslí (Ukrajina, Izrael, Unie jako globální hráč, potřeba mluvit jedním hlasem atd. atd.)

Úterý 7. listopadu

Komise navrhla novelu směrnice o kombinované dopravě, která by měla motivovat nákladní dopravce, aby nevyužívali pouze silniční dopravu, ale aby pro část cesty využili železnice nebo lodě. Tato úprava by prý měla pomoci odvětví nákladní dopravy „plnit jeho úlohu při dosahování cílů Zeleného údělu“.

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně návrhu nařízení o transparentnosti a cílení politické reklamy. Nařízení by mělo chránit občany před manipulacemi s informacemi a před zahraničním vměšování do voleb. Jde mimo jiné o usnadnění rozpoznávání politické reklamy a jejích zadavatelů. Dohodu ještě musejí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušný předpis přijmout.

Evropský parlament uděloval svoje výroční Ceny evropského občana, kterými oceňuje iniciativy, které „přispívají k evropské spolupráci a podporují společné hodnoty“. Jedním ze dvou laureátů je letos i Češka (ač s ne úplně českým jménem) Martina Opava za projekt Život v kufříku.

Středa 8. listopadu

Komise vydala pravidelné hodnocení pokroku zemí, které usilují o členství v Unii. Doporučila, aby EU zahájila přístupová jednání s Ukrajinou, Bosnou a Hercegovinou a Moldavskem. Dále doporučila, aby Rada udělila status kandidátské země Gruzii.

V Evropském parlamentu vystoupila australská herečka Cate Blanchettová, a to z pozice „velvyslankyně dobré vůle“ Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Vyzvala EU, aby neopevňovala svoje hranice, ale spíše se zaměřila na ochranu migrantů. Také odsoudila praxi externalizace vyřizování azylových žádostí (tj. vyřizování ve třetích zemích). Europoslanec Jan Zahradil k tomu na síti X poznamenal: „Předvedla směs naivního aktivismu, moralizujících klišé a citového vydírání, neřekla ani slovo o ekonomických, sociálních a politických rizicích migrace. Očekávatelné.“

Rada jmenovala na další šestileté období dva dosavadní soudce Soudního dvora EU, a to Jana Passera za ČR a Constantinose Lycourgose za Kypr. Prodloužila také mandát generálním advokátovi Giovannimu Pitruzzellovi.

Čtvrtek 9. listopadu

Evropský parlament přijal rezoluci k protiruským sankcím EU, ve které konstatuje, že tyto nefungují a Rusku se je daří obcházet. Požaduje proto jejich zpřísnění a lepší vymáhání.

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně kontroverzního návrhu nařízení o obnově přírody. Jde o součást Zeleného údělu, respektive jedné z jeho složek nesouvisejících přímo s klimatickou politikou, a sice s ochranou biodiverzity. Iniciativa, kterou se během vyjednávání podařilo částečně zmírnit, vyvolávala obavy zejména kvůli nepřiměřeným zásahům do zemědělství. Dohodu ještě musejí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušný předpis přijmout.

Pátek 10. listopadu

Komise nastínila projekt Nového plánu růstu pro západní Balkán. Ten má znamenat mimo jiné zvýšení hospodářské pomoci a větší integraci dotčených států s vnitřnímu trhem EU. Cílem má být poskytnout tomuto regionu některé výhody členství ještě před přistoupením, podpořit hospodářský růst a urychlit socio-ekonomické sbližování s Unií.

Rozpoutá Hamás krveprolití i v Evropě?

 Ve Vídni, Londýně, Paříži, Berlíně, Bruselu a desítkách dalších evropských měst se započalo s organizací demonstrací „na podporu Palestiny“ ještě předtím, než Izraelci vojensky odpověděli na džihádistický pogrom spáchaný 7. října Íránem podporovaným hnutím Hamás. S organizací těchto protestů se započalo v době, kdy těla více než 1 400 izraelských obětí – mučených, znásilněných, zavražděných a zmrzačených, nemluvňat s useknutými hlavami nebo upálených zaživa – ještě nevychladla. 

Podle zprávy zpravodajské agentury JNS (Jewish News Syndicate):

„IDF (Izraelské obranné síly, Israel Defense Forces) v pondělí 23. října 2023 zveřejnily dvě části výslechu teroristů Hamásu, kteří se podíleli na masakru.“

„‚Účelem průniku na izraelské území… bylo unést civilisty; chtěli co nejvíce rukojmích,‘ prozradil jeden z vyslýchaných teroristů. Dodal: ‚Hamás nám slíbil, že každý kdo zajme rukojmí, dostane byt a 10 000 dolarů.'“

Na každé z evropských demonstrací zaznělo mnoho nenávistných hesel namířených proti Izraeli a Židům.

Na demonstraci v Bruselu se tato hesla také provolávala a vládla tam všudypřítomná atmosféra násilí a krvežíznivosti. V davu asi 2 000 demonstrantů plných nenávisti, stál tucet mladých Arabů křičící „Smrt Židům“ a „Smrt Izraeli“ a přitom na sebe mrkali a mezi sebou vtipkovali. Jeden z nich mi nařídil, abych přestal natáčet, a já jsem ho poslechl.

Kissinger: Byla to chyba

Bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger v nedávném rozhovoru prohlásil, že Evropa udělala vážnou chybu, když na svém území umožnila vznik populací imigrantů, kteří odmítají všechny její normy, hodnoty a „ústavní základy“. Vyjádřil politování nad tím, že v Berlíně lidé téměř 80 let po holocaustu na ulicích zcela beztrestně vyřvávají „Smrt Židům“.

Po odhalení podrobností masakru spáchaného Hamásem začala v Evropě, zejména ve Francii, vlna rasistického násilí a útoků. Proti Arabům a muslimům? Kdepak. Samozřejmě proti Židům. V Evropě jsou obětí nenávisti a násilí stále Židé. Naši místní evropští příznivci Hamásu takto oslavovali džihádistický pogrom ze 7. října.

Přestože nás média již 30 let varují před rizikem násilí na muslimech, tak fakta a čísla ve skutečnosti říkají, že obětí násilí a urážek jsou místo muslimů mnohem častěji naši židovští spoluobčané. Už v roce 2015 Jeffrey Goldberg v americkém časopisu The Atlantic varoval: „V roce 2014 byli Židé v Evropě vražděni, znásilňováni, biti, obtěžováni, uráženi a pronásledováni za to, že jsou Židé.“

Nesouhlasím s lidmi, kteří přisuzují Izraelcům i Arabům stejnou odpovědnost. Týká se to evropské levice, která se už často ani nesnaží skrývat svůj antisemitismus, i těch napravo, kteří nám buď ze zbabělosti, nebo z nevědomosti říkají, že si o to Izrael koledoval.

Podívejme se na několik faktů: V roce 2005 Izrael v zájmu rozpohybování zadrhnutého mírového procesu násilně odsunul 8 500 Židů z jejich domovů v Pásmu Gazy a všechny jejich domovy a komunity srovnaly buldozery se zemí. Od toho dne nežil na území Pásma Gazy ani jeden Izraelec a Pásmo Gazy bylo „svobodné“. Od té doby tam nežil jediný Žid a Arabové z Gazy konečně měli nad touto krásnou zemí na pobřeží Středozemního moře úplnou kontrolu a mohli tam vybudovat „Singapur Blízkého východu„. Skupina Američanů dokonce darovala 14 milionů dolarů na nákup 3 000 fóliovníků od vyhnaných Židů a darovala je Palestinské samosprávě (PA). Tito Američané chtěli obyvatelům Gazy umožnit začít podnikat. Během několika dní byly všechny fóliovníky vydrancovány a zničeny.

V roce 2006 se v Pásmu Gazy konaly volby. Většina Gazanů tehdy hlasovala pro totalitní teroristickou organizaci Hamás, jejímž otevřeně deklarovaným cílem bylo – a stále je – úplné zničení Izraele a vyhlazení Židů (články 7, 32 Charty Hamásu).

V roce 2007, v reakci na pašování zbraní Hamásem – zbraní, které potřeboval pro splnění své genocidní mise – zavedly Izrael a Egypt po dohodě s Palestinskou samosprávou blokádu Pásma Gazy. Tomuto předcházelo zabití stovek členů hnutí Fatah Hamásem v Pásmu Gazy, někteří byli dokonce svrženi ze střech vysokých budov.

Izrael nenese za pogrom, který proběhl proti jeho občanům 7. října, absolutně žádnou odpovědnost. Za tento pogrom nesou odpovědnost psychopati z Hamásu a Íránská islámská republika, která podporuje řadu hnutí a milicí a snaží se stát hegemonem regionu.

Co s tím?

Nyní se vraťme zpět do Evropy. Ve většině západoevropských zemí se terorismus a podněcování k nenávisti a násilí vůči nemuslimům přetavily z trestných činů na podporu rozmanitosti a „multikulturalismu“. 99 % těch, kteří se těchto trestných činů dopustí, není nikdy stíháno, natož odsouzeno. Provolávání hesel „Smrt Židům“ a „Židé do plynu“ se na Západě opět stalo přijatelným.

Žádný příčetný člověk si podle Thúkydida nepřeje nejhorší formu války, kterou je válka občanská. Z tohoto důvodu musí Evropa lépe porozumět tomu, co si sama přivodila. Evropa nepochybně zamýšlela „dělat dobro“, ale v důsledku byla v podstatě zaplavena lidmi, o kterých si Evropané mysleli, že prchají před tyranií, ale kteří s sebou ve skutečnosti tyranii přinášejí. Stojí za to zvážit tři opatření.

Prvním opatřením je moratorium na imigraci. Evropané budou mít největší potíže s integrací obyvatelstva, které se již v jejich zemích nachází. Možná to ani nedokážou. Zdá se, že mnoho imigrantů se do evropské kultury integrovat nechce, zdá se, že chtějí, aby se Evropané integrovali do té jejich. Z toho by tedy už mělo být zřejmé, že přidávání milionů dalších imigrantů každý rok problém nevyřeší.

Druhým opatřením je opuštění Evropské úmluvy o lidských právech (ECHR). Extremistická judikatura „otevřených hranic“ štrasburského soudu brání prosazení jakékoliv racionální azylové politiky. V roce 2012 Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vynesl takzvaný „rozsudek Hirsi“, pojmenovaný po soudním případu Hirsi Jamaa a ostatní proti Itálii, který uvádí, že evropské státy mají zákonnou povinnost zachraňovat migranty, kdekoliv je ve Středozemním moři najdou — byť třeba jen 200 metrů od libyjského pobřeží — a převézt je do evropského přístavu, aby tito lidé mohli požádat o status uprchlíka.

Když italské námořnictvo zadrželo ilegální migranty ve Středozemním moři a poslalo je zpět do místa jejich vyplutí v Libyi, tak ESLP nejenže Itálii odsoudil za toto „zjevné“ porušování lidských práv, ale Italové museli navíc každému z těchto ilegálních migrantů ve jménu „morální újmy“ zaplatit 15 000 eur. Na vydělání takové částky by pan Hirsi Jamaa a jeho společníci v Somálsku a Eritrei, odkud přišli, museli pracovat více než 10 let.

V roce 2016 byl somálský HDP na jednoho obyvatele odhadem 400 dolarů, Eritrea měla HDP na obyvatele 1 300 dolarů. O soudním rozsudku Hirsi tam samozřejmě všichni slyšeli. Zejména v Africe mnozí pochopili, že pokud se jim podaří dosáhnout břehu Středozemního moře, tak je námořnictva evropských zemí nyní budou muset převézt přímo do Evropy. Před soudním rozsudkem Hirsi ročně na moři při snaze dostat se k břehům Evropy tragicky umíraly stovky migrantů ročně. Po soudním rozsudku Hirsi je nyní cílem je jednoduše naložit. V důsledku toho se o tuto cestu pokoušejí statisíce lidí – často s pomocí nevládních organizací, jako jsou Lékaři bez hranic, jejichž plavidla čekají těsně u libyjského pobřeží, až se na moři objeví čluny s ilegálními migranty.

Zákony pro všechny

A konečně třetí opatření. Evropané budou muset udělat nemyslitelné: budou muset začít skutečně uplatňovat své zákony. Pokud někdo – ať už muslim či nemuslim – chce oslavovat džihádistické pogromy proti Židům, tak se může jít radovat do Íránu nebo Kataru. V Evropě to nedovolíme.

Hesla „Smrt Židům“ a „Smrt Izraeli“ vyřvávaná v Evropě jsou zejména po barbarském pogromu ze 7. října urážkou nejen Židů, ale i nás samotných, urážkou toho, za co se považujeme, urážkou našich zákonů, naší demokracie i urážkou mlčící většiny.

úterý 7. listopadu 2023

Ottfríed Fischer, představitel komisaře Bena Berghammera, má dnes 70. narozeniny

 Populární bavorský herec Ottfried Fischer, hlavní postava televizních seriálů Big Ben a Páter Bauer, se dnes dožívá 70 let. Nedávno se přestěhoval z Pasova do Gautingu u jezera Starnberg.



Ottfried Fischer onemocněl nevyléčitelnou Parkinsonovou chorobou a není schopen jinak se pohybovat než na invalidním vozíku. Hereckou kariéru zahájil v polovině 80. let. Po několika úspěších v několika televizních seriálech a filmech zazářil jako nevrlý a úspěšný komisař Beno Berghammer v seriálu "Býk z Tölzu", který u nás byl uváděn pod názvem "Big Ben."  Za vrchol herecké kariéry považuje seriál "Tak nějak."

Z počátku bral Parkinsonovu chorobu s humorem, ale nemoc ho postupem času změnila. Naposledy účinkoval v bavorské televizi v roce 2012. Objevil se ve 150 filmech. Je podruhé ženatý, má dvě dcery.


neděle 5. listopadu 2023

Inflace opět na vzestupu

Po zářijových 6,9 procenta meziroční inflace v říjnu po osmi měsících poklesu vzrostla a bude se pohybovat mezi osmi a devíti procenty. Shodují se na tom oslovení analytici. 

Naše ekonomika by se v dalším roce měla vrátit k růstu. Ale nikdo neví, co se může stát. V ekonomice vždy nějaký mimořádný jev zahýbá vším. Pokud skutečně nedojde k něčemu mimořádnému, dobrou zprávou je, že žádné významné krize nejsou v nyní v dohlednu.

Na statistický efekt loňského úsporného tarifu upozorňují i analytici Raiffeisenbank. "Očekáváme, že meziroční inflace se v říjnu zastaví na hodnotě 8,2 procenta," uvedli. Ve směru nižší inflace podle nich působily ceny pohonných hmot. 

V průběhu října již zřejmě nepokračoval předchozí pokles cen potravin, které namísto toho spíše stagnovaly. Zlevnění jsme se dočkali u benzínu, ovšem opačným směrem se pohybovala motorová nafta. Pohonné hmoty si tak v souhrnu zhruba udržely zářijovou cenovou úroveň. Mírné zdražování pravděpodobně pokračovalo v kategorii oděvů a obuvi a také stravování a ubytování, naopak lehce směrem dolů zřejmě zamířily ceny rekreací.

Letiště přitahují pozornost

 Rakušané v příhraniční oblasti Waldviertel včera uvítali zprávu, že z českobudějovického letiště od února příštího roku bude možné letět do Egypta, Tuniska a na Malorku, později do Bulharska, Turecka Řecka a Španělska, neboť ohlášeného odchodu společnosti Smartwirgs využila společnost DER Touristic Eastern Europe. Ředitel letiště Ivan Tvrdík uvedl, že odlety budou denně. Jedná se také o výstavbu opravárenského objektu pro Smartwirgs, která se hodlá do Budějovic vrátit.


Napilno má hamburská policie na letišti v Hamburku, kam se včera okolo 20. hodiny dostal s autem  pětatřicetiletý muž, jenž drží v autě jakoko rukojmí čtyřleté dítě. Prorazi autem plot a dvakrát vystřelil do vzduch. Letový provoz byl okamžitě zastaven. Důvody činu nejsou známi. Ráno muž oznámil, že dítě propustí. Policie vyzvala cestující, aby letiště opustili.


pátek 3. listopadu 2023

Rakušané omezení rychlosti na 100 km nechtějí

Pro omezení rychlosti na rakouských dálnicích na 100 km/hod se v posledním průzkumu vyslovilo 33 procent respondentů. Pro omezení rychlosti se nejvíce vyslovují členové a příznivci Socialistické strany Rakouska (SPÖ).

52 procent Rakušanů si přeje zkrácení pracovního týdne na 32 hodin. Proti tomu zásadně jsou někteří politici, kteří tvrdí, že by to pro zemi mělo katastrofální ekonomické následky.

58 procent dotázaných se vyslovilo pro to, aby žadatelé o azyl měli okamžitý přístup na pracovní trh. V době, kdy chybí lidé na práci, není možné bránit lidem, kteří chtějí pracovat.

56 procent lidí požaduje přísné tresty pro organizátory a účastníky nepovolených demonstrací. Tento zásah do svobody shromažďování je odpovědí na lepení demonstrantů k asfaltu silnic

45 procent lidí je proti zkrácení letních prázdnin.


Další zprávy: Zastřelená Rakušanka byla nalezena v Pohoří na Šumavě