17. týden 2024 v EU

 Pondělí 22. dubna 2024

Rada přijala rozhodnutí o uzavření dohody o strategickém partnerství mezi EU a Japonskem. Jde o první dvoustrannou rámcovou dohodu mezi EU a Japonskem, která má stanovit zastřešující rámec pro posílenou politickou a hospodářskou spolupráci.

Středa 24. dubna

Belgické předsednictví aktivovalo unijní mechanismus pro reakci na krize, a to v souvislosti s údajným rizikem zahraničního vměšování do nadcházejících voleb do Evropského parlamentu. Členské státy a unijní orgány by si měly mimo jiné ve větší míře vyměňovat informace a poznatky v těchto věcech. (Mechanismus integrované politické reakce EU na krize je upraven v prováděcím rozhodnutí Rady č. 2018/1993.)

Čtvrtek 25. dubna

Komise už třetí rok za sebou udělovala své ceny „Evropská hlavní města začleňování a rozmanitosti“ (European Capitals of Inclusion and Diversity Awards). Cena se uděluje „za práci, kterou vykonala města, obce nebo regiony v Evropě na podporu začleňování a vytváření společnosti bez diskriminace“. Oceněny v různých kategoriích byly např. Záhřeb, Lublaň nebo italská Corbetta.

Francouzský prezident Emmanuel Macron pronesl na pařížské Sorboně další sáhodlouhý projev o evropské integraci. Navázal tak na svůj známý proslov ze září 2017 (kterému se podrobně věnuji v knize Unie ve stínu brexitu). Chce bojovat za „jednotnější, svrchovanější a demokratičtější“ Evropu. Mimo jiné mluvil o nutnosti posílit konkurenceschopnost evropských podniků a zbavit se závislosti na dovozu klíčových surovin z třetích zemí. Unie prý také musí posílit svou obranu a vlastní zbrojovky.

Z plenárního zasedání EP (22.–25. dubna)

Evropský parlament na svém dubnovém plenárním zasedání schválil velké množství legislativních návrhů, aby mohly být přijaty ještě za tohoto institucionálního cyklu. Jde mimo jiné o:

(velmi sporný) návrh směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti;

(neméně sporný, protože Istanbulskou úmluvou zavánějící) návrh směrnice o potírání násilí na ženách a domácího násilí;

návrh reformy fiskálních pravidel EU;

návrh směrnice o právu na opravu;

návrh na prodloužení pozastavení dovozních cel a kvót na dovoz ukrajinského zboží do EU;

návrh novely směrnice o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí;

návrh nařízení o obalech a obalových odpadech;

návrh na zpřísnění úpravy ochrany ovzduší.

Tyto a další návrhy ještě musí schválit Rada, k čemuž dojde v následujících týdnech.

Evropský parlament proti obalům pomalu a nesměle

 Poslanci EP ve středu ve Štrasburku odhlasovali od roku 2030 zákaz používání některých jednorázových obalů používaných při prodeji nezpracovaného čerstvé ovoce a zeleniny, a jednotlivých obalů, jako je například cukr. Cílem je do roku 2040 postupně snížit množství obalového odpadu v EU alespoň o 15 procent. (S konvičkou pro mléko se zatím chodit nebude.)

V budoucnu budou platit přísnější předpisy pro všechny obaly. Až na určité výjimky, například u textilu, keramiky nebo pryže, musí být všechny obaly recyklovatelné. U vnějších obalů nesmí podíl prázdného prostoru v budoucnu překročit 50 procent.

Od roku 2030 nesmí být neošetřené ovoce a zelenina vážící méně než jeden a půl kilogramu k dispozici v plastovém obalu. Další příklady: plastové nákupní tašky v supermarketu již nejsou nutné a kufr nebo taška nesmí v letadlech být zabaleny do plastu. V budoucnu se restauratéři budou muset smířit s tím, že si spotřebitelé přinesou vlastní nádoby na přepravu potravin. Kromě toho se očekává, že do konce desetiletí nabídnou deset procent svých produktů v opakovaně použitelných obalech.

Po hlasování na plenárním zasedání Evropského parlamentu musí nová pravidla potvrdit také státy EU. Obvykle se jedná o formalitu. Podle nejnovějších údajů statistického úřadu EU Eurostat bylo v roce 2021 v EU vyprodukováno 188,7 kilogramů obalových odpadů na obyvatele.

Sdružení komunálních podniků uvítalo přijetí pravidel parlamentem. "Historicky vysokou úroveň obalového odpadu lze snížit pouze tehdy, bude-li podporováno opětovné použití a recyklace," uvedl místopředseda Komise Patrick Hasenkamp. 

Jak se připravujeme na válku

V roce 1935 mnozí čeští politici se probouzeli z národovecké kocoviny a hleděli na svět jako Alenka na Říši divů. Špagáty, kterými několik středoevropských zemí bylo v roce 1918 nakvap omotáno a nesourodý balík nazván Československem, začaly trouchnivět.

Slováci se zde vytrvale bouřily, odstrkovaní Němci v Sudetech se spojovali, a za hranicemi Hitler hrozil světovým mírem, až se mu povede odstranit Židy, komunisty a jiné nepřátele. Ministr zahraničí Beneš těsně před parlamentními volbami uzavřel nezávaznou a nevýhodnou spojeneckou smlouvu se Sovětským svazem, přitom doma jako nedočkavý ratlík běhal z vlády a z parlamentu na Hrad přesvědčit se, jestli prezident Masaryk ještě dýchá. Ten doporučoval další a další vědecké ódy o vítězství nad Vídní a Římem. Sokolové se slétávali v župách i mimo ně, čs. armáda zřídila Ředitelství OP a Sudetoněmecká partaj tak nečekaně vyhrála parlamentní volby. 

Dneska děvče není doba na lásku, 

dnes musíme oba střádat na masku! 

Co je platno životní mít plán, 

když do toho vletí aeroplán. 

Zkrátka musíš, 

hned jak vstaneš po ránu, 

myslet na civilní ochranu!

Postavím Ti malý kryt, 

kam by nemoh yperit.

Až siréna začne houkat, 

odnikud tam nesmí foukat. 

Když nepřítel přiletí, 

počkáme až odletí - 

pak Ti vyznám lásku skrz gáz masku, 

než Ti zemřu v objetí.

V každém domě dneska najdeš pokyny, 

když je neznáš, 

tedy zajdeš na plyny. 

Proto nesmíš nic mít proti nim,

 když podle nich pokoj zatemním. 

Při cvičení nesmíš ani vypísknout, 

musíš se jen ke mně přitisknout!

Tuto píseň v roce 1937 nazpívala populární filmová herečka Věra Ferbasová (1913-1976). Tehdejší civilní obrana dnes legračně působí. V roce 1917 německá armáda poprvé vypustila na nepřítele plyn zvaný yperit. Žlutý opar, pach cibule a spálené gumy, výsledkem popálené sliznice a dlouhá krutá smrt. Bojové plyny však jsou pořád nebezpečné, ale k masovému zabíjení jsou vynalezeny dokonalejší zbraně, takže dnes se s plyny nepočítá. Ostatně s civilní obranou si česká veřejnost hlavy už dávno neláme. Jen se spoléhá na štěstí, že se rakety a drony nad české území nezatoulají, a pokud zatoulají, že z nich vypadnou matrjošky s letáky o míru a přátelství.

16. týden 2024 v EU

 Pondělí 15. dubna 2024

Komise vydala kladné posouzení k ukrajinskému plánu na čerpání peněz z nového Nástroje pro Ukrajinu. V návaznosti na to navrhla Radě přijetí prováděcího rozhodnutí, na základě kterého by se měly Ukrajině zpřístupnit příslušné granty a půjčky (jež mohou v souhrnu dosáhnout výše až 50 miliard eur).

Úterý 16. dubna

Evropský parlament oznámil vítěze své filmové ceny LUX Audience Award, kterou každoročně uděluje ve spolupráci s Evropskou filmovou akademií. Vyhrál německý film Das Lehrerzimmer (Sborovna).

Komise vydala výroční zprávu o stavu schengenského prostoru. Tyto zprávy připravuje od roku 2022.

Čelní představitelé členských států, unijních institucí a zástupci odborů a podnikatelů v belgickém Hulpe podepsali deklaraci o budoucnosti Evropského pilíře sociálních práv. Pilíř je v deklaraci veleben a žádá se jeho aktivní prosazování.

Středa 17. dubna

Někdejší italský premiér Enrico Letta předložil Evropské radě rozsáhlou zprávu o stavu vnitřního trhu. (Takové zadání dostal od členských států a Komise v září 2023.) Zpráva s názvem „Mnohem více než jen trh“ obsahuje mimo jiné návrhy ohledně prohloubení unie kapitálových trhů a finančních služeb, integrace telekomunikačního trhu nebo reformy trhu s energiemi. Autor také rozvádí myšlenku zavedení páté svobody vnitřního trhu – vedle volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu by si představoval volný pohyb související s výzkumem, inovacemi a vzděláváním.

Středa 17. dubna a čtvrtek 18. dubna

V Bruselu se konalo mimořádné zasedání Evropské rady. Na programu byla zaprvé zahraničněpolitická témata – Ukrajina, situace na blízkém Východě a vztahy s Tureckem. V druhé části jednání vedoucí představitelé diskutovali o posílení konkurenceschopnosti EU a jejího vnitřního trhu (do tohoto kontextu zapadá výše uvedená Lettova zpráva). V přijatých závěrech se hovoří o potřebě „nové dohody pro konkurenceschopnost Evropy“ a o „vytvoření podmínek, které evropským hospodářským subjektům umožní využít příležitostí klimaticky neutrálního, digitálního a oběhového hospodářství“. Nemohu si zde odpustit dovětek, že veškeré úvahy o posílení konkurenceschopnosti Evropy jsou zcela marné, pokud zároveň budeme lpět na Zeleném údělu a Evropském pilíři sociálních práv, které nás táhnout přesně opačným směrem.

Pátek 19. dubna

Rada rozhodla o uvalení sankcí na čtyři fyzické osoby a dvě organizace z řad židovských osadníků na Západním břehu Jordánu za závažné porušování lidských práv Palestinců. Tyto osoby a subjekty byly zařazeny na seznam v rámci globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv

Neonacistická provokace v Hitlerově rodišti

 BRAUNAU. Tak jak se děje každoročně i letos se v den Hitlerových narozenin (*20. 4. 1889) u domu v rakouském Branau, němž se Hitler narodil, objevují různá individua, která svými gesty dávají najevo, že se hlásí k nacistické totalitě, která pod Hitlerovým vedení způsobila smrt několika milionů lidí.

Čtyři německé občany pozorovala hornorakouská policie v sobotu odpoledne při kladení bílých růží před rodným domem Adolfa Hitlera v Braunau. Čtyři němečtí občané, dvě sestry, 24 a 26 let, a také jejich 29- a 31letí partneři, vyrazili v sobotu odpoledne 20. dubna 2024 do Braunau, aby umístili bílé růže na okenní výklenky a uctili na památku Adolfa Hitlera. Fotili se před domem a 26letá žena přitom zdravila nacistickým pozdravem. Byla zadržena policejní hlídkou a převezena na policejní služebnu k výslechu. Udělala úplné přiznání. Uvedla, že pozdrav nemyslela vážně, prý se tak bavila.

S tím bavení to asi není tak jednoznačné, kriminalisté totiž na jejím mobilním telefonu našli relevantní historii chatu s ostatními účastníky, ve které byly zasílány zprávy a fotografie související s obdivem nacionálního socialismu. Všichni čtyři provokatéři jsou vyšetřováni státním zastupitelstvím v Riedu.

Slovenská vláda bude rokovať na družstve, ktoré patrí do skupiny Agrofert.

 Slovenská vláda plánuje v stredu (24. apríla) rokovať o poľnohospodárstve na družstve v Dolnej Krupej, ktoré patrí do skupiny Agrofert. Prekvapivé je, že o tomto výjazdovom rokovaní netuší viacero samosprávnych organizácií roľníkov. Rokovanie sa uskutoční na družstve, v ktorom je Emil Macho, predseda Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej komory, predsedom.

Situácia v poľnohospodárstve je napätá. Pôdohospodárska platobná agentúra nie je v dvadsiatom roku členstva v Európskej únii schopná vyplatiť európske priame platby tak, aby nevzbudzovala u poľnohospodárov nedôveru. Priame platby boli pritom každoročne len internou a administratívnou témou rezortu. Dnes sa dostávajú do pozornosti z dôvodu nárastu nervozity v rezorte a najnovšie sa zdá, že môžu byť aj témou zasadnutia Vlády Slovenskej republiky.

Mnohí poľnohospodári navyše namiesto očakávaných platieb dostávajú od Pôdohospodárskej platobnej agentúry správy o tom, že majú prostriedky vyplatené v minulých rokoch vrátiť.

Štvrtá vláda Roberta Fica vedie rezort pôdohospodárstva takmer presne pol roka. Zdá sa, že ani kampaň v roku 2024, ktorá začala v pondelok, nebude bezproblémová. Vláda by mala rokovať aj o problémoch agrosektoru v stredu v priestoroch Poľnohospodárskeho družstva v Dolnej Krupej. Dôvody, prečo majú šéfovia ďalších ministerstiev, ktoré môžu mať svoje problémy, hovoriť o poľnohospodárstve, nie sú úplne zrejmé. Agrorezort v posledných týždňoch nepostihla žiadna celospoločenská udalosť v podobe prírodnej katastrofy, prudkého prepadu cien komodít či náhleho šírenia ochorenia, ktoré je potrebné aktuálne riešiť na medzirezortnej úrovni.

Politické prepojenie

Zasadnutie sa uskutoční na jednom z poľnohospodárskych podnikov, ktoré majetkovo ovláda skupina Agrofert. Agrochemicko-potravinársky konglomerát v minulosti previedol Andrej Babiš na zverenecké fondy. Zverenecký fond predstavuje napríklad súbor obchodných podielov v rodinnom podniku, ktorý je vyčlenený pre osobitný účel a ktorý je spravovaný treťou osobou v prospech vopred určenej osoby.

Český expremiér a predseda politickej strany ANO Andrej Babiš na začiatku apríla, v posledný deň kampane pred druhým kolom prezidentských volieb na Slovensku podporil za prezidenta koaličného kandidáta Petra Pellegriniho.

Skutočná priorita

Napriek tomu, že správa o rokovaní vlády mala vraj prísť v piatok viacerým redakciám, samotné poľnohospodárske zväzy o tomto rokovaní nevedia. 

Samotné rokovanie sa začne v stredu 24. apríla o 10:00 v priestoroch družstva v Dolnej Krupej. Na webovej stránke úradu vlády zatiaľ nie sú zverejnené body, ktoré by sa týkali poľnohospodárstva. V doteraz zverejnenom programe stredajšieho rokovania je napríklad presun prostriedkov z ministerstva životného prostredia na ministerstvo zahraničných vecí, návrh plánu zahraničných stykov, či návrh na sudcov Všeobecného súdu EÚ a Európskeho súdu pre ľudské práva.

Zdroj: Juraj Huba - poľnoinfo.sk

30 km/hod začne v rakouských obcích platit 1. července

 Po dlouhém jednání poslanci rakouského parlamentu včera ve večerních hodinách odhlasovali zákon o snížení rychlosti v obcích na 30 km za hodinu. Zákon by měl vstoupit v platnost 1. července.

Nová vyhláška usnadní obcím a městům bezproblémové rychlé zavedení rychlostního limitu 30 km/h. Je to splnění dlouhodobého požadavku obcí. Ušetříte si tak mnoho byrokracie. Dosud platilo, že při žádostech o změny rychlostních limitů bylo nutné předložit posudky odborníků. V budoucnu již nebude nutné časově náročný postup. 

Reakce na novelu jsou smíšené: zatímco SP (socialisté) a Neos očekávají, že vše nakonec zůstane při starém, FP (svobodní) se obávají, že by to mohl být první krok k zavedení rychlostního limitu 30 km/h na celém území Rakouska. Koalice se naopak shodla na tom, že zahájila důležité bezpečnostní opatření. "Koneckonců, dvě třetiny dopravních nehod se denně stávají kvůli rychlosti," řekl Hermann Weratschnig, mluvčí Zelených pro dopravu.

Kromě rychlostních limitů dávají nové rakouské předpisy o silničním provozu obcím i další pravomoci: mohou samy měřit rychlost. Háček je v tom, že se vyžaduje souhlas spolkové země. "Předpokladem je regulace transferu příslušné země. To může být vydáno ihned po nabytí účinnosti novely (1. července)," informovalo ministerstvo dopravy.

V současné době je možnost radarových kontrol k dispozici pouze těm obcím, které mají obecní policii. V budoucnu by měřit rychlost mohly měřit všechny obce.

Za vedení trestního řízení jsou i nadále odpovědné okresní správní orgány. Tyto náklady mají být kompenzovány v případě, že pokuty jsou rozděleny v poměru 80 až 20 procent mezi společnost zabývající se správou silnic a úřad. To je to, co pozměňovací návrh stanoví. "Obecné pravidlo, že případné pokuty budou přínosem pro správce silnic," upřesnilo ministerstvo.

Nový zákon o silničním provozu ještě obsahuje výjimku, je možnost blikajících zelených světel na křižovatkách nebo příjezdových komunikacích – pokud opatření slouží ke zlepšení plynulosti dopravy.

Ohnivé koště reformátora Čulíka

 Jan Čulík, tvrdý mediální bijec napadeného židovského státu Izrael se v žebravém internetovém plátku Britské listy tentokrát pustil do českého obyvatelstva. A vzal to hezky od premiéra Fialy až snd po mateřské školy: "Světoběžník je elita, co je v české zemi, je slabota!" 

Podle Čulíka se v USA  předseda české vlády Fiala velice proti současným světoběžníkům provinil tím, že lidi, kteří stejně jako on pocházející z českých zemí nazval krajany. Čulík tedy rozbíjí starou tradici, když lidé pocházející z jednoho kraje či země, když se sejdou v cizině, prý nejsou krajané, protože "slovo krajan je xenofobní, komunistický výraz, jímž komunistický režim odlišoval Čechy žijící v zahraničí od domácích Čechů." A šmitec. 

Slovo krajan určitě vzniklo přeložením německého Landsmann, což by tedy podle Čulíka mělo být také špatné, a nejen proto, že čeští komunisté neměli a nemají spolek lidí pocházejících z českého území (Landsmanschaft) rádi. 

Světoběžník Čulík byl tentokrát skutečně v ráži, snad si také připravuje koště na rej čarodějnic. Napadl císaře Františka Josefa I. z toho, že Češi se dodnes řídí jeho příkazem vstávat brzy ráno. V jiných zemích prý se začíná pracovat o dvě hodiny později. Ranní ptáče, dál doskáče, pane Čulíku, říkávalo se. 

Z vlastní zkušenosti vím, že začátek pracovní doby v časných ranních hodinách nemá na svědomí stařičký mocnář ani současní mocnáři, ale chalupaření, chataření a zahrádkaření, neboli normalizační Husákovy náhrady cestování za hranice. Práci od šesti hodin nenařizovala vláda, tu si ve většině průmyslových podniků a úřadů vymohli přes odbory sami zaměstnanci, aby měli odpoledne více času na trávení volného času v přírodě. Šířilo se to tenkrát mezi podniky jako pandemie. Byl jsem jedním z mála lidí, kteří nepodepsali petici na začátek směny ráno v 6 hodin. Přesto jsem musel potom vstávat v půl čtvrté, abych se do šesti do práce dostal. Pokud budou chaty a chalupy, bude se pracovat dříve než v zahraničí.

Čulíka také rozčiluje, že čeští studenti mluví česky, že používají formulace, které se používaly za vlády komunistů. Někoho jiného zase rozčilují zkomoleniny a anglikanizmy, které deformují češtinu. V minulosti, když ve městech čeština byla v koutě, byl venkov ochráncem českého jazyka. Dnes je tradiční venkov zdevastován prospěcháři, vylidněn, v budoucnosti i konzervativní venkov těžko český jazyk vzkřísí. (stk)

Dotace pro malozemědělce v Polsku

 Polská vláda navrhuje zavést oddělené přímé platby pro malé zemědělské závody. Tato platba je určena zemědělcům z menších závodů, kteří často nejsou schopni plnit podmínky stanovené velkým závodům. 

 

Monitorovací výbor  plánu Společné zemědělské politiky na léta 2023-2027 vydal kladné stanovisko ke změně pro malé závody. Cílem změny je implementovat platby pro malé farmy na roky 2024-2027 s přihlédnutím k následujícím předpokladům: platba bude poskytnuta zemědělcům, kteří splňují podmínky pro podporu základního příjmu. Platba bude nasměřována na hospodářství o výměře 1 ha až 5 ha, a to s paušální sazbou 225 EUR/ha. Zemědělec využívající platby pro malé farmy bude moci rovněž požádat o přechodnou vnitrostátní podporu. Realizace plateb pro malé farmy je reakcí na požadavky zemědělců a zemědělských organizací.

 Podle údajů Agentury pro restrukturalizaci a modernizaci zemědělství (ARiMR) požádalo v kampani v roce 2023 o platby pro malé farmy přibližně 196 000 zemědělců, kteří celkem obdělávají 525 000 ha. 

Zavedení plateb pro malé závody vstoupí v platnost dnem následujícím po dni schválení plateb Evropskou komisí. Umožní zemědělcům do 5 ha žádat o platby pro malé závody v období 2024-2027. Sazba tje vyšší než součet běžných sazeb dvou základních plateb, tedy základní podpory příjmu a doplňkové redistributivní podpory příjmu.

  Realizace plateb pro malé farmy na období 2024-2027 bude zahrnovat tyto změny ve finančním plánu: alokace prostředků na výše uvedené platby z obálky určené na přímé platby ve výši cca 184,6 mil. EUR/rok. Výše byla stanovena za předpokladu, že podpora pokryje 50 % plochy farem do 5 ha zemědělské půdy.

Další lidé uhořeli v elektroautomobilu

Při nehodě automobilu poháněném elektrickým proudem u obce Bissendrf v dolnosaském okrese Osnabrück uhořeli dva dospělí lidé, desetileté dítě bylo s vážnými popáleninami dopraveno do nemocnic.

Řidič elektroautomobilu nezvládl řízení těžkého vozu a sjel do příkopu, kde auto začalo hořet. Záchranářům se podařilo vyprostit desetileté dítě a vrtulníkem ho dopravit do nemocnice. Řidič a další cestující zemřeli v plamenech.

Mimo asi 50 hasičů a záchranářů byli přivoláni psychologové a pastorové, kteří museli uklidňovat svědky drastické podívané a příbuzné uhořelých. 

15. týden 2024 v EU

 Pondělí 8. dubna 2024

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně návrhu na prodloužení pozastavení dovozních cel a kvót na dovoz ukrajinského zboží do EU o jeden rok (od 6. června 2024 do 5. června 2025). Dohodu ještě musejí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušný akt přijmout.

Evropský inspektor ochrany osobních údajů vydal svou výroční zprávu za rok 2023.

Úterý 9. dubna

Zástupci hlavních zastřešujících politických stran na evropské úrovni podepsali před komisařkou Věrou Jourovou kodex chování před volbami do Evropského parlamentu.

Komise zveřejnila srovnávací přehled státních podpor, který se týká výdajů na státní podporu v roce 2022. Přehled podle ní ukazuje, že i přes výrazné snížení státní podpory v roce 2022 oproti roku 2021 členské státy i nadále podporovaly podniky postižené krizemi způsobenými koronavirovou pandemií a válkou na Ukrajině.

Středa 10. dubna

Evropský parlament schválil deset legislativních návrhů k reformě evropské migrační a azylové politiky, označovaných jako migrační pakt. Pro hlasovalo 322 europoslanců, proti 266 a 31 se zdrželo. Nyní již zbývá jen formální přijetí ze strany Rady a dlouho diskutovaný soubor opatření se stane skutečností.

Komise vydala sdělení, ve kterém shrnuje výsledky tzv. dialogů o čisté transformaci. Šlo o diskusní setkání se zástupci průmyslu a odborů o naplňování Zeleného údělu. Z dialogů prý vyplynulo, že je potřeba soustředit se na: účinný a zjednodušený regulační rámec, opatření k řešení cen energií, moderní infrastrukturu, snadnější přístup k financování a silnější jednotný trh v globálně konkurenčním prostředí.

Čtvrtek 11. dubna

Evropský parlament přijal rezoluci požadující zahrnutí práva na umělé přerušení těhotenství do Listiny základních práv EU. Pro hlasovalo 336 europoslanců, proti 163, zdrželo se 39.

Pátek 12. dubna

Rada definitivně přijala novou směrnici o energetické náročnosti budov. Ta přináší zpřísnění energetických a emisních požadavků na nové i stávající budovy. Hlavním cílem je zajistit, aby od roku 2030 byly všechny nové budovy budovami s nulovými emisemi a aby do roku 2050 byly na budovy s nulovými emisemi přestavěny stávající budovy.

50.000 krav je chováno v jedné stáji.

 Poušť Rub al-Chálí v Saúdské Arábii je největší písečnou pouští na Zemi s rozlohou 780 000 km2. V ní se nachází jedna z největších mléčných farem na světě.

Na farmě Al-Safi je při venkovní teplotě 55 stupňů vzduchu chováno 50 000 dojnic. Každá stáj je dlouhá cca 500 m a je určena pro 1500 krav. Požadavky na vodu této pouštní farmy XXL jsou enormně vysoké. Zásoby podzemní vody pomalu docházejí. Podzemní voda je čerpána z hloubky 2 km. Je teplá 70 stupňů Celsia a musí se chladit.

V boji proti tepelnému stresu zvířat používají saúdští farmáři ventilátory a vodní rozprašovače. Zajišťují tak ve stájích stálou teplotu 27 stupňů. Na výrobu 1 kg mléka se ve velkokapacitním kravíně spotřebuje 100 litrů vody. To odpovídá spotřebě vody 80 milionů litrů denně při celé produkci mléka.

Krávy jsou dojeny roboty, a to čtyřikrát denně. Průměrná užitkovost je 40 kg mléka za den. Celkem tse nadojí asi 800 000 kg mléka denně. Každý den se narodí přibližně 65 telat.

Krmivo je dováženo z celého světa. Aby se spotřeba vody v poušti ještě více nezvyšovala, nesmí se v zemi pěstovat žádné pícniny. Farma potřebuje 1300 t krmiva denně. Kromě sena jsou do krmné dávky zařazeny i kukuřičné lupínky z USA. Vzhledem k téměř stoprocentního obsahu sušiny v krmivech jsou produkovány výkaly s podobným obsahem sušiny. Co se s nimi stane se ve zprávách neuvádí. Jsou vyváženy jako hnojivo, nebo mizí v moři?

Jak uvádí "RTL", krmivo bude v budoucnu pocházet z afrického státu Súdán. Farma Al-Safi tam chce podle vlastních slov společně vybudovat velkou zemědělskou společnost. V budoucnu bude farma dodávat kukuřici, proso a trávu pro pouštní kravíny v Saúdské Arábii.

Podle NTV byla farma Al-Safi založena v roce 1981. Budovala ji saúdská královská rodina. Al Safi se brzy stala největší mlékárnou na světě. Podíl v mlékárně má francouzská mlékárenská společnost Danone. V roce 2001 získal a 50,1% podíl. Mléko se používá k výrobě mléčných nápojů, jogurtů a sýrů pod značkou "Al Safi Danone", celkem přes 80 mléčných výrobků.

V Polsku dostávají přímé platby malozemělci.

 Zatímco v ČR mezi malé zemědělské závody chtějí být zařazeny ty s výměrou  do 500 ha, v Polsku jsou to závody menší než 5 ha.

Polský monitorovací výbor strategického plánu Společné zemědělské politiky na léta 2023-2027 přijal usnesení o zavedení plateb pro malé závody do 5 ha v roce 2024. Mají se tím nahradit všechny ostatní typy přímých plateb, včetně ekologických režimů.

Platby pro malé farmy jsou zavedeny usnesením výboru č. 66 a mají být realizovány v letech 2024-2027. Podmínky pro udělení platby budou obdobné jako v roce 2023. To znamená, že k nim mají přístup jen zemědělské závody s výměrou do 5 ha zemědělské půdy.

Sazba platby bude podle polského Ministerstva zemědělství a rozvoje venkova činit 225 EUR (5.705 Kč)/ha. Nahrazuje všechny ostatní typy přímých plateb, včetně ekologických režimů. To ale neznamená, že zemědělec využívající tuto platbu nemůže získat více peněz.

Zemědělci žádající o platby pro malé farmy budou moci žádat i o přechodnou národní podporu (tedy o doplňkovou základní platbu)  a plošné platby v rámci druhého pilíře SZP (tj. platby pro LFA, ekologické platby, agroenvironmentálně-klimatické platby, platby za zalesňování).

 Díky tomuto řešení budou moci zemědělci podnikající na malých plochách získat podporu ve zjednodušené podobě, která po nich nevyžaduje splnění všech podmínek stanovených pro ostatní platby.

Přestože kampaň pro přijímání žádostí o přímé platby na rok 2024 již probíhá, - podle ministerstva zemědělství - možnost využití plateb pro malé farmy ještě vyžaduje souhlas Evropské komise.

Mezitím do 8. dubna letošního roku ARiMR již přijalo přes 85 000 žádostí o přímé platby pro malé závody pro rok 2024. 

Štěstí přichází z východu

 V České republice máme „štěstí“ v tom, že k nám přišly statisíce lidí z Ukrajiny, Moldavska, Rumunska a dalších křesťanských zemí. Tito lidé mají zájem pracovat a pracují. Tito lidé ochotně přijímají české zvyky a rychle se přizpůsobují českému prostředí. Dokonce existují studie, které potvrzují zájem velké části této masy lidí v České republice trvale zůstat. 

Na západě Evropy je situace zcela odlišná, ve Francii a Anglii dochází už delší dobu k odstrašujícímu potlačování k potlačování evropských tradic. Díky velkorysé sociální politice dávek se do  podobné situace dostává nyní i Německo. Ze zhruba 3,9 milionu příjemců sociální podpory je 2,5 milionu těch, kteří mají „migrační pozadí“. Na německém pracovním trhu přitom chybějí statisíce zaměstnanců. Jenže nekvalifikovaní imigranti, bez znalosti řeči, bez potřebných dovedností a někdy i snahy ucházet se o práci, tuto mezeru jen stěží někdy zaplní.

Mezi mladými muži, kteří do Německa přijdou, nepřevládá snaživost jako u imigrantů v 60. a 70. letech minulého století. Převážná část současných migrantů nemá zájem o práci a parazituje na sociálním systému Německa. Navíc, imigranti tohoto typu nemají ani zájem na integraci do evropské společnosti, neakceptují „evropské hodnoty a zvyky."  

Stalo se o vánocích: „Pět nebo šest teenagerů přišlo za mnou. Řekli, že jsou muslimové. Obestoupili mě a žádali, abych svlékl masku Santa Klause, protože Německo už je ‚jejich země‘. Pak se na mě vrhli a pokoušeli se ze mě kostým servat. Současně mě uráželi a nadávali mi." 

Doufejme, že díky přílivu dalších křesťanských imigrantů z východu Evropy se v roce 2050 v českých zemích nebude slavit Ramadán, jako se nyní slaví ve Francii, ale křesťanské Velikonoce. 

Vlci ztrácejí plachost. Ochránci se radují.

 Poblíž městysu Windhaag bei Freistadt, který se nachází zhruba tři kilometry od česko-rakouské hranice, došlo k dalšímu setkání vlka s člověkem. Podle hornorakouských médií tam mělo jedno ze zvířat sledovat třináctiletou dívku, když šla běhat. 

O incidentu informoval hornorakouská televize ORF. Došlo k němu nedaleko městysu Windhaag bei Freistadt. Třináctiletá dívka šla běhat, když potkala v lese dva vlky.  K setkání mělo dojít jen pár stovek metrů od jejího domova okolo 18. hodiny. V lesním porostu měla dívka slyšet šustění, uvedla pro ORF její matka Anita Affenzeller.  „Najednou před ní stáli dva vlci. Pak se přiblížil jeden vlk. Jen se otočila a utekla, jak nejrychleji mohla,“ sdělila matka. Jedno zvíře mělo dívku pronásledovat, zmizelo v lese, když vyběhla na pole. 

Úřady o incidentu informoval otec. Zástupci Horního Rakouska chování zvířat označili za atypické a nebezpečné, uvádí ORF. Doposud byli zabiti dva vlci. Horní Rakousko před nedávnem umožnilo odstřel jednoho ze zvířat po dalším setkání, tentorkát s rodinou. Nařízení platilo čtyři týdny, během kterých se zvíře neobjevilo.  

Pokud se podobný incident v oblasti v příštích čtyřech týdnech stane znovu, bude se rozhodovat o tom, zda bude odstřel povolen.“ O setkání informovala i další média. Dívka byla několik prvních pár dní po setkání v šoku. „Jsme zemědělci a ochrana zvířat je pro nás důležitá. Ale nemůže to být tak, že se nemůžete beze strachu ze smrti pohybovat ani po vlastním pozemku,“ uvedl pro web otec dívky.  

Na české straně hranic lidé vlky občas potkají. Před nedávnem vlci u Volar na Prachaticku roztrhali ovce a berana. „Můžu to potvrdit. Jako orgán, který zjišťuje škody a vystavuje protokol, jsme byli u toho a zjišťovali, zda to způsobil vlk. V tomto případě jsme to potvrdili, protože ty znaky tam byly vcelku jasné,“ uvedl  mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák. Vlci měli překonat pevný drátěný plot a dřevěnou salaš. V zabezpečení ohrady měla být ale tři slabá místa, kterými se šelmy do ohrady dostali. Chybět měl například elektrický ohradník, uvedl mluvčí NP Šumava. 

Jan Dvořák zároveň vyvrátil, že by se měli lidé bát chodit po okolí. „Vlci na Šumavě už nějaké desetiletí jsou a díky bohu neregistrujeme žádný útok na člověka. A věříme, že tomu tak bude i nadále. Nemůžeme to samozřejmě vyloučit, ale v absolutní většině lidé vlka většinou ani nepotkají,“ uzavřel Dvořák. Od roku 2017, kdy se na Šumavě utvořila první vlčí smečka v novodobých dějinách, vyjížděli zaměstnanci Správy NP Šumava k desítkám případů. 

Medvědi přibývají i v Pyrenejích

 Počet medvědů hnědých ve francouzských Pyrenejích se zvyšuje. Na základě pozorování a nalezených stop Francouzská agentura pro biologickou rozmanitost (OFB) předpokládá, že síť medvědů hnědých   v roce 2023 je tvořena 83 kusy.

V předchozím roce to bylo 74 až 76 medvědů, jak agentura uvedla v úterý. V roce 2023 se narodilo 16 medvíďat. Před rokem 1995 medvědi v horách na hranicích se Španělskem téměř vymizeli. Od té doby jejich populace opět pomalu roste, a od roku 2006 asi o deset procent ročně. 

Medvědi způsobují problémy majitelům hospodářských zvířat. V loňském roce došlo ve francouzské části Pyrenejí k 349 útokům medvědů hnědých, při nichž bylo zabito nebo zraněno 552 hospodářských zvířat. Ve srovnání s předchozím rokem útoků přibylo. 

K plašení medvědů mohou majitelé domácích použít gumové projektily, pokud poplachové náboje a světlice nestačí. Nutností je, aby zemědělci provedli všechna nezbytná opatření k ochraně svých stád.

Nezbývá než více bohatnout nebo chudnout

 Samozřejmě je otázka, co to znamená „uskromnit“. Podle nových dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), která lze najít v článku na Seznamu, na který odkazuji dole, nejvíce na krizi doplatila nejchudší desetina populace. 

Tito lidé museli v roce 2022 vyjít každý měsíc s částkou o 750 korun nižší než rok předtím. Samozřejmě 750 korun má zcela jinou váhu, pokud to platí někdo, kdo vydělává 50 tisíc měsíčně, ve srovnání s tím, když to platí někdo, kdo má minimální mzdu nebo důchod. Chudí lidé přišli celkově o téměř desetinu svých příjmů. Desetina může být opravdu hodně. Právě v případě chudých. Tato desetina může lidi, chudé lidi, přitlačit ke dnu. Máte-li skutečně nízké příjmy, každá stokoruna může být citelná, každá stokoruna vás může přiblížit hladu, ztrátě bydlení, strádání.

Středostavovské domácnosti přišly ve srovnání s těmi nejchudšími podle ČSÚ jen o dvacetinu svých příjmů. To znamená, že měly na hlavu měsíčně až tisíc korun méně než rok předtím, jenže je to tisíc korun z jiného celkového příjmu. Nebylo by fér, kdyby ten poměr byl stejný? Nebo nebylo by fér vlastně to, kdyby ti nejchudší nemuseli nést břemeno krize vůbec? Myslím, že by to tak mělo být.

Příjmové nůžky se přitom mezi chudými a těmi, kdo jsou na tom lépe (o těch skutečně bohatých se v článku výmluvně nemluví, přitom jsou jich prý, jak se tam dočteme, tři miliony), stále rozevírají. To chceme skončit tím, že tu budou lidé umírat hlady, zatímco jiní budou mít stále více a více? Bere-li se pořád dokola těm nejchudším, někde to má přece své dno. Člověk nemůže žít ze vzduchu.

Kdyby se poměr z let 2017-2019 udržel, měly by nejchudší rodiny v roce 2022 o tisíc korun na osobu více, než ve skutečnosti měly. Kam tohle vede jinam než do katastrofy? A proč? Jaký má smysl mít stále větší podíl příjmů na úkor chudých? Něco zcela jiného je situace, kdy se zvedá příjem všem a kdy bohatí právem bohatnou na tom, že společnost jako celek, včetně těch nejchudších, prosperuje a bohatne.

Na druhou stranu lze v článku najít velmi výmluvný odstavec tohoto znění:

„Na nejchudší pětinu domácností, do níž patří především rodiny nezaměstnaných, samoživitelek, případně zaměstnanců s minimální mzdou, přitom nemířila žádná speciální pomoc vlád Andreje Babiše ani posléze Petra Fialy.“

Budeme v tom pokračovat? Jakou logiku tohle má? Proč se to vůbec děje? A proč se to férově neřekne lidem jako volební program? Třeba: chceme, aby chudí byli ještě chudší, a bohatí ještě bohatší! Hnutí ANO a ODS v tom splývají.

Praha má víc úředníků než Brusel

 Opravdových úředníků, o nichž se vždycky říká, že jich je moc, tedy lidí pracujících na různých úřadech a ministerstvech, je v Praze zhruba 80 tisíc. To není na první pohled moc, když si ale uvědomíme, že celou Evropskou unii, všechny její agendy po celé Evropě úřednicky „provozuje“ 60 tisíc úředníků, zdá se tento počet u země s jedenácti miliony obyvatel (ke konci minulého roku se uvádí 10,9 mil.) přece jen dost vysoký. 

Ale nakonec podstatný je výkon, což v tomto případě znamená rychlost, plynulost a vstřícnost vyřizování potřebného, ne až tolik absolutní počet úředníků. Kdyby státní správa šlapala uživatelsky příjemně a snadno, nikdo by se ani na počet lidí v úřadech neptal. A nikdo by si ani nevšiml, kolik jich v úřadech je.

To je vlastně jádro problému úřednické a veřejné agendy v Česku: začíná se u čísel, končí se u lidí, nikoli naopak. Projektuje se, přidává a škrtá na papíře, aniž by si někdo nutně představoval, jak to bude prakticky fungovat. Výkazy v rozpočtech jsou magnetickým centrem české politiky. Praxe jakýsi otravný doplněk.

Český stát (výdaje veřejného sektor) ročně spotřebuje necelých 45 % HDP, což je zhruba průměr EU. Daleko robustnější stát, který vydá až 58 % všeho bohatství, co se v zemi vytváří, mají například ve Francii. Dříve se tomu říkalo státní monopolní kapitalismus, dnes přebujelý sociální stát. Dvacet let se mluví o tom, že tento stát je v dnešním světě mrtev, a dvacet let je v celé Evropě znovu oživován a resuscitován. Česko nevyjímaje. Ze sociálního státu se postupně stala jeho nová verze – lidskoprávně nárokový stát

Česká politika a s ní celá společnost si nejprve musí udělat jasno, jak velký by místní sociální stát měl být, jaké nároky má nově naplňovat, teprve potom hledat peníze, přesouvat je v systému nebo začít škrtat. Převládající populistický duch české politické krajiny, kterému se obtížně brání i dnešní vládní strany slibující původně „normální hodnotovou politiku“ a v níž se nakonec má každému splnit skoro všechno, dává tušit, že místo boje o efektivitu čísel půjde o další skluz směrem ke státu jako nejsilnější a nejsoucitnější korporaci ve společnosti.

Tendence k většímu a silnějšímu státu jsou tu jasně viditelné, a nejsou to jen vize vychytralých populistických politiků hrajících si s náladami lidu, nýbrž, jak se z volebních preferencí zdá, skutečně ta nejvroucnější přání velké většiny občanů. Štíhlý, efektivní a výkonný stát zemřel 

Požár poutního kostela v Chlumu u Třeboně

 V pondělí 25. března 2024 vypukl požár v barokním kostele Nanebevzetí Panny Marie v Chlumu u Třeboně. Devíti hasičským jednotkám se podařilo požár uhasit, přesto byla poškozena střecha a varhany. Škoda byla odhadnuta nejméně na 10 milionů korun. Jak městys Chlum u Třeboně, tak českobudějovické biskupství vyhlásily sbírky na opravu jedinečné památky.

Kostel v Chlum byl dostavěn v roce 1745. Jeho stavbu financoval majitel chlumského panství Jan František z Fünfkirchenu. Stavba kostela byla poděkováním Panně Marii za záchranu života. Poblíž zámku si hrabě z Fünfkirchenu okolo roku 1735 nechal postavit střelnici. Při prohlídce staveniště se střecha náhle zřítila. Pán vyvázl bez většího zranění, stavitele, který ho doprovázel, střecha zabila. Pán  to považoval za zázrak, který měl v budoucnosti měl být připomínán novým kostelem na vrchu. Zároveň s kostelem byla postavena křížová cesta

Zajímavostí je, že jména dvou majitelů Chlumu u Třeboně (dříve nazýván Chlumec) figurují u vzniku dvou velkých válek. Členové rodu Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberku, kvůli jehož vyhození z okna Pražského hradu v roce 1618 vypuklo české stavovské povstání a Třicetiletá válka, byli vlastníky Chlumu do roku 1691. Od nich jej koupili Fünfkirchenové. Od roku 1834 Chlum patřil rodu Stadion-Tannhausen a od roku 1861 Habsburkům-arcivévodům d'Este. Kvůli atentátu na Ferdinanda d´Este v roce 1914 vypukla První světová válka.

Zámek v Chlumu u Třeboně

Ferdinand de Este a jeho rodina se zúčastňovali bohoslužeb v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Chlumu. Lavice na kterých sedávali doposud jsou zachované. V chlumeckém kostele bylo dětem Ferdinanda dEste oznámeno úmrtí rodičů v Sarajevu.

12. týden 2024 v EU

 Jaderná energie přestává být v EU v nemilosti. Akt o kritických surovinách byl definitivně přijat. Soudní dvůr EU projde významnou reformou. Charles Michel říká, že pokud chceme mír, musíme se připravit na válku.

Pondělí 18. března 2024

V Radě se uzavřel proces přijetí tzv. aktu o kritických surovinách. Jde o jeden z významných předpisů Zeleného údělu. Nová úprava má být základem pro budování kapacit EU a posilování odolnosti jejích dodavatelských řetězců ve vztahu k vybraným surovinám, které jsou nezbytné pro průmysl, jakož i pro Zelený úděl a digitalizaci.

Komise oznámila zahájení vyjednání mezi EU a Švýcarskem o prohloubení vzájemných vztahů.

Rada pijala závěry o zelené diplomacii, které se týkají prosazování klimatických a dalších environmentálních cílů EU v mezinárodních vztazích.

Úterý 19. března

Rada schválila dlouho připravovanou reformu statutu Soudního dvora EU. Soustavu unijních soudů na jejím základě čekají významné změny. Jde především o to, že část rozhodování bude přenesena z vlastního Soudního dvora na Tribunál, tj. bývalý Soud prvního stupně.

Předseda Evropské rady Charles Michel publikoval úvahu o obranné politice EU s názvem „Pokud chceme mír, musíme se připravit na válku“. V tomto klíčovém okamžiku globální historie podle něj „Evropa musí být připravena na obranu a čelit naléhavosti hrozby“.

V Radě se uzavřel proces přijetí směrnice, která má chránit novináře a ochránce lidských práv před zneužívajícími soudními řízeními (tzv. strategické žaloby proti účasti veřejnosti, „SLAPP“).

Středa 20. března

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně prodloužení pozastavení cel a množstevních omezení na dovoz zboží z Ukrajiny o jeden rok (do 5. června 2025). Dohodu ještě musejí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušný akt přijmout.

Komise přišla s návrhem směrnice, která by zavedla harmonizovanou unijní úpravu stáží. (Doposud se této oblasti na úrovni EU dotýkalo jen doporučení Rady z roku 2014, které chce nyní Komise nahradit novým, které by doplňovalo navrženou směrnici.)

Komise také předložila akční plán pro řešení nedostatku pracovních sil a dovedností.

Čtvrtek 21. března

Komise udělila 23 městům „značku mise EU“, což má být ocenění za jejich úsilí o dosažení klimatické neutrality. Jsou mezi nimi mimo jiné Barcelona, Soluň nebo Florencie. Prvních deset měst obdrželo označení už v říjnu 2023.

V Bruselu se konal první „summit jaderné energie“. Představitelé zemí podporujících jádro (z EU i mimo) vyzvali k obnově jaderné energetiky. Na akci vystoupila i Ursula von der Leyenová, která připustila, že jaderné technologie mohou hrát významnou roli při přechodu na čistou energii, respektive pro dosažení klimatických cílů EU. Dodal bych k tomu, že jde o další náznak toho, že v důsledku změněné geopolitické situace a energetické krize jaderná energie přestává být v EU v nemilosti.

Soudní dvůr EU vydal rozsudek, kterým s odloženým účinkem zrušil nařízení 2019/1157, které vyžaduje při žádostech o vydání průkazů totožnosti povinné ukládání dvou otisků prstů žadatele. Soud totiž shledal, že rozhodnutí bylo přijato na nesprávném právním základě. Jde o jeden z méně typických příkladů, kdy Soudní dvůr nerozhodl kompetenční otázku „prointegračně“. Před pravomocí, k jejímuž použití stačila kvalifikovaná většina v Radě (čl. 21 odst. 2 SFEU), dal přednost jiné, kde se vyžaduje dosažení jednomyslnosti (čl. 77 odst. 3 SFEU).

Pátek 22. března

Komise navrhla zvýšení cel na dovoz obilí a obilných výrobků z Ruska a Běloruska. Tato cla by měla prakticky vést k zastavení dovozu. Opatření by se nemělo dotknout tranzitu do třetích zemí.

Čtvrtek 21. března a pátek 22. března

V Bruselu se konalo zasedání Evropské rady. Hlavními tématy byly válka na Ukrajině, bezpečnost a obrana, situace na Blízkém východě, zemědělství, migrace a další rozšiřování EU. Evropská rada mimo jiné

deklarovala odhodlanost EU v souvislosti s rostoucími hrozbami a bezpečnostními výzvami „zvýšit svou celkovou obrannou připravenost a schopnosti tak, aby odpovídaly jejím potřebám a ambicím“;

odsouhlasila zahájení přístupových jednání s Bosnou a Hercegovinou;

potvrdila politické priority vytyčené v roční analýze udržitelného růstu v rámci evropského semestru;

vyjádřila otřesení nad kritickou humanitární situací v Gaze, přičemž poprvé výslovně vyzvala k okamžité humanitární přestávce v bojích, která bude směřovat k udržitelnému příměří, bezpodmínečnému propuštění všech rukojmí a poskytování humanitární pomoci.

POZOR! Slovo cikán je rasistická urážka.

Petr Rada se jako hlavní trenér na lavičce Dukly Praha pravděpodobně nějakou dobu neobjeví. Zkušený pětašedesátiletý trenér byl potrestán disciplinární komisí na osm měsíců zastavením činnosti z důvodu rasistické urážky, které se údajně dopustil v utkání Dukly Praha proti Zbrojovce Brno. Trest zatím není pravomocný.

Dukla Praha aktuálně vévodí druhé nejvyšší soutěži, což mnoha lidem z různých důvodů není příjemné, takže  nyní se tým z Julisky bude muset obejít bez trenéra Petra Rady. Ten totiž obdržel osmiměsíční trest za rasistické urážení soupeře.

Incident se stal v 17. kole, kdy Dukla doma hostila Zbrojovku Brno. V utkání padlo šest branek a týmy se nakonec o body rozdělily.

Rada dle komise rasisticky urazil i trenéra Zbrojovky Tomáše Polácha, kterého měl nazvat cikánem. Trest zatím není pravomocný.

K trestu dostal zkušený kouč pokutu 80 tisíc korun. Výše trestu je „nízká“ i z toho důvodu, že se neprokázalo, že by mělo být urážek více.

„Na základě zprávy technického delegáta LFA a také dle záznamu z kamer bylo prokázáno, že kouč Dukly Praha Petr Rada skutečně směřoval směrem k lavičce Zbrojovky Brno urážku s rasistickým podtextem, a DK LFA ho proto potrestala zákazem činnosti na osm měsíců a pokutou 80 tisíc korun.

Rozhodnutí není pravomocné a pan Rada má možnost se proti němu odvolat,“ řekl předseda Disciplinární komise Richard Baček.

Imigranti posilují Českou republiku

 "V loňském roce se do České republiky přistěhovalo o 94 672 lidí více, než se z naší země vystěhovalo. To způsobilo celkový nárůst počtu obyvatel České republiky na 10,9 milionu lidí," doplnil dále pro ŽivotvČesku.cz ekonom.

Na konci roku 2023 měla Česká republika 10 900 555 obyvatel. To bylo o 73 026 obyvatel více než na konci roku 2022. Počet zemřelých v loňském roce dosáhl na úroveň 112 795 lidí, což bylo o 7 424 lidí méně než v předešlém roce. Počet narozených v loňském roce klesl na 91 149 dětí. O rok dříve se narodilo 101 299 dětí, jak uvádí data ČSÚ.

Jelikož v loňském roce zemřelo více lidí, než se narodilo dětí, dosáhla Česká republika záporného přirozeného přírůstu ve výši 21 646 lidí. Růstu počtu obyvatel jsme dosáhli prostřednictvím migrace. V loňském roce se k nám přistěhovalo 141 263 lidí. Přitom naši zemi opustilo 46 591 lidí.

"V loňském roce došlo k meziročnímu poklesu počtu sňatků o 6 552. Celkově se jich uskutečnilo 48 268. Počet rozvodů v roce 2023 dosáhl úrovně 19 453, což bylo o 393 rozvodů méně než v roce 2022. Počet dětí, které se nedožily prvních narozenin, klesl na 200. To naši zemi řadí mezi nejlepší na světě v eliminaci úmrtnosti dětí krátce po narození," dodal pro ŽivotvČesku.cz ekonom Štěpán Křeček.

Na švýcarských silnicích v roce 2023 zemřelo 236 lidí

Švýcarsko počtem obyvatelstva 9 milionů se blíží České republice, v počtu dopravních nehod za rok 2023 se dosti výrazně liší. Na švýcarských silnicích loni zemřelo jen 236 lidí. To bylo o pět méně než v předchozím roce. Počet těžce zraněných se tam zvýšil. Dostal se tak na nejvyšší úroveň za posledních deset let.

Loni bylo při švýcarských dopravních nehodách těžce zraněno 4096 lidí, jak ve čtvrtek oznámil Spolkový silniční úřad (Astra).  V předchozím roce jich bylo 4 002. To odpovídá nárůstu o 2,3 procenta.

Ze 75 usmrcených řidičů aut zemřelo 38 v důsledku nepřiměřené rychlosti (+5,6 %), 27 v důsledku nepozornosti nebo rozptýlení (-27,0 %) a 26 (-7,1 %) pod vlivem alkoholu.

Při nehodách motocyklistů zemřelo 50 lidí, o čtyři více než v předchozím roce. Těžce zraněno bylo 1160 motocyklistů (+9,1 %).

Zvýšil se i počet smrtelných nehod na kole, a to o sedm na 26. Počet těžce zraněných cyklistů však klesl o 4,7 procenta na 733.

Naopak klesl počet usmrcených jezdců na elektrokolech, z 23 na 16 . Počet těžce zraněných v této kategorii vzrostl o 6,3 procenta na 595 osob.

Zvýšil se i počet usmrcených chodců, z loňských 24 na letošních 42. Ukazuje se, že přechody pro chodce samy o sobě nepředstavují bezpečnost. Je proto důležité aby řidiči více dbali na situaci na přechodech, na osvětlení, středové ostrůvky a frekvenci chodců.

Urážení zemědělců právem silnějšího je česká specialita

 Při čtení článku o zemědělství od jakéhosi Viléma Baráka, ve středečních Lidových novinách, mne nejdříve napadl výrok svérázného herce a filozofa Jana Wericha o tom, že nad jistým typem lidí nelze zvítězit, nesmí se však přestat s nimi bojovat. Bojuji, když podle dlouholetých zkušeností vím, že konečným vítězem každé bitvy musí být Praha a bílé límečky. 

"Tato naprosto marginální a současně privilegovaná společenská skupina, má sílu k vydírání," píše jistý typ, který na otázku minstra zemědělství: „Co byste jedl, nebýt  zemědělců?“ odpovídá slovy dítěte předškolního věku: "To, co koupím v supermarketu."

"Evropští dezoláti demonstrují proti ukrajinskému obilí," pokračuje pisatel v urážkách všech zemědělců. Vrcholem autorovy klasické pražské propagandy je věta: "Naši i unijní zemědělci radostně naskočili na vlnu zdražování a šroubovali ceny, co to šlo." Tato věta svědčí o autorově naprosté neznalosti potravinového trhu. Kdo pracoval 70 let v zemědělství, ví, že zemědělec nikdy nemohl diktovat ceny, vždy musel počkat na to, co mu odběratel dá.

Dál se článkem s dávkou nesmyslných lží nehodlám zabývat. V duchu mě posedlo přání, aby se vrátily válečné poměry, jaké byly za protektorátu, kdy se českým zemědělcům a českému venkovu dařilo nejlépe v historii, někdy lépe než lidem ve městech. To zřejmě byl pádný důvod k poválečnému uvěznění ministra zemědělství Adolfa Hrubého a dalších členů vlády.

 Jeden nikdy neví, co se může v nenápadné války na východě vyklubat. Bylo by však zajímavé sledovat Baráka s potravinovými lístky v supermarketu. 

10. týden 2024 v EU

Brusel představil první strategii EU pro obranný průmysl. Ursula von der Leyenová získala nominaci EPP pro další funkční období. Komise zahájila průzkum mínění zemědělců o administrativních překážkách. EU slavila MDŽ.

Pondělí 4. března 2024

V Radě se završil proces přijetí tzv. aktu o interoperabilní Evropě. Ten by měl zajistit digitální propojení orgánů veřejné správy v rámci EU a umožnit plynulé poskytování veřejných služeb přes hranice.

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně návrhu nařízení o obalech a obalových odpadech. Cílem má být mimo jiné zajistit větší ekologičnost obalů a snížit množství odpadu, který z nich vzniká. Dohodu ještě musejí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušný akt přijmout.

Úterý 5. března

Komise a vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku představili první unijní strategii pro obranný průmysl, která by měla stanovit „jasnou a dlouhodobou vizi pro dosažení připravenosti obranného průmyslu v Evropské unii“. Zároveň Komise předložila návrh na vytvoření Evropského programu obranného průmyslu (EDIP), který má v období 2025–2027 zajistit pro toto odvětví 1,5 miliardy eur z rozpočtu EU.

Středa 6. března

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně několika legislativních návrhů, a to:

tzv. aktu o kybernetické solidaritě, který má posílit spolupráci členských států v oblasti kybernetické bezpečnosti;

návrhu, který směřuje k usnadnění předávání soudního řízení v trestních věcech do jiného členského státu;

reformy tzv. Jednotného evropského nebe, tj. úpravy řízení letového prostoru;

návrhu nařízení o zákazu uvádění produktů pocházejících z nucené práce na trh EU.

Dohody ještě musejí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušné předpisy přijmout.

Čtvrtek 7. března

Ursula von der Leyenová získala oficiální nominaci Evropské lidové strany (EPP) pro kandidaturu na předsedkyni Komise na druhé funkční období.

Komise vyzvala zemědělce k účasti v on-line průzkumu, na základě kterého chce získat představu o administrativních překážkách, kterým zemědělci čelí. Toto opatření souvisí s nynějšími demonstracemi nespokojených zemědělců.

Pátek 8. března

Unijní orgány jako obvykle slavily mezinárodní den žen. Ursula von der Leyenová a předtím také Komise spolu s vysokým představitelem EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku vydali při této příležitosti svoje prohlášení.

Zemědělské protesty ve Varšavě ve znamení bitek s policií

Organizátorem protestu polských zemědělců ve VaršaVĚ byla organizace Solidarność Rolników indywidualnych. Demonstrace se zúčastnilo asi 150.000 lidí.

 Klidná demonstrace se měla rozejít před úřadem vlády. Policie však demonstranty rozdělila na několik skupin, čehož využili lidé, kteří se mezi zemědělce vloudili, k vyvolání potyček s policisty. Policie použila gumové projektily, plynové pistole a uspávací granáty. Rolníci se snažili co nejrychleji demonstraci opustit.

Solidarność na svých webových stránkách poděkovala všem horníkům, ocelářům, lesníkům a dělníkům za podporu klidného zemědělského protestu. Solidarność vyjádřila rozhodný nesouhlas s neodůvodněnými zákroky policie proti nevinným lidem. Veřejně dostupné nahrávky medií jasně dokazují provokace ze strany policie. Solidarność vyzývá svědky, aby zasílali své nahrávky a fotografie  na její adresu.

Aktivisté Solidarnośći slibují postiženým a zadrženým rolníkům pomoc, přičemž žádají rodinné příslušníky lidí, kteří se nevrátili z demonstrace domů, aby se ozvali a kontaktovali Solidarność. Nezávislý odborový svaz zemědělců hodlá v protestech pokračovat a na 20. března vyzývá ke generální stávce. "Nepovolíme, pokud naše požadavky nebudou splněny."

Během protestu byl zraněn i Marek Duszyński, předseda Zemědělského odborového svazu Samoobrona. Byl zblízka napaden policií, BYL mu do obličeje nastříkán plyn.. Stalo se tak při vynášení symbolické rakve s nápisem Polské zemědělství 2004-2024.

Protestujeme zde až do pátku, od půlnoci - řekl farmář stávkující na dálnici - Podporují nás kolegové z Velkopolska, vracející se z protestu..

MDŽ je jen pro ženy

 Na předlistopadové Mezinárodní den žen v bývalém Československu zůstávají v myslích pamětníků jen nostalgické vzpomínky na podnikové oslavy, na ty podivné slavnosti s povinným zvoněním skleniček s vínem. Pánové se při konzumaci nemohli nechat zahanbit. Klíče odzvonily vládu komunistů i komunistické tradice. MDŽ je tradice jiná a odjinud, ale v ČR skončila také. Svět ji však nezavrhuje.

Oslava MDŽ v rakouském Linci se už stává tradicí.  U příležitosti dnešního Mezinárodního dne žen se galerie Promenaden v Linci již pošesté stane místem, kde si ženy mohou vyměňovat zkušenosti, získávat informace a bavit se. I letos je program stejně rozmanitý jako jsou životy žen. Je to o psychologii, o různých životních modelech, o byznysu, módě, kultuře a kulinářském umění.

Od 12.30 do 18 hodin jsou na pódiu fóra OÖN (hornorakouský deník) hovořit odborníce o tom, co ženu žene kupředu. Psychoterapeutka Silvia Dirnberger-Puchner začíná pěti cennými tipy pro šťastný a naplněný život. O své osobní cestě zde hovoří čtyři ženy, které si díky píli a vášni udělaly velké jméno: moderátorka Silvia Schneider, modelka Victoria Karner, foodblogerka Anita Moser a publicistka Christine Haiden

9. týden 2024 v EU

 Počet žádostí o azyl v EU byl v roce 2023 nejvyšší od migrační krize. Podle von der Leyenové EU musí v příštích letech výrazně posílit kapacitu svého obranného průmyslu. Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 byl revidován.

Pondělí 26. února 2024

V Radě se uzavřel proces přijetí nového nařízení, které má zajistit dostupnost okamžitých plateb v eurech v rámci EU a Evropského hospodářského prostoru. Nařízení má umožnit převést kdykoli během dne peníze do deseti vteřin, a to nejen v rámci jedné země, ale i do jiného státu EU/EHP.

Rada také přijala nařízení o automatizovaném vyhledávání a výměně údajů pro policejní spolupráci v trestních věcech (jako jsou údaje o DNA, otiscích prstů a registraci vozidel). Dochází zejména k rozšíření množiny údajů, u nichž může probíhat automatizovaná výměna mezi příslušnými orgány členských států.

Rada prodloužila o další rok platnost sankcí proti Bělorusku. Ty Unie uplatňuje kvůli vnitřním represím a podpoře Ruska ve válce na Ukrajině ze strany běloruského režimu.

Novým zvláštním zástupcem EU pro lidská práva byl jmenován švédský diplomat Olof Skoog. Funkce se ujímá 1. března 2024.

Úterý 27. února

Komise předložila nástin strategie, která by měla zajistit vedoucí průmyslové postavení EU v oblasti pokročilých materiálů (např. grafen, kovové nanočástice do solárních panelů atd.). Tyto materiály jsou podle ní zásadní mimo jiné pro zelenou a digitální transformaci.

Jutta Urpilainenová, komisařka pro mezinárodní partnerství, v Evropském parlamentu ve svém projevu varovala, že globální nerovnosti se zvětšují. Od roku 2020 prý 5 nejbohatších lidí světa zdvojnásobilo svůj majetek, zatímco ve stejné době téměř 5 miliard lidí zchudlo.

Středa 28. února

Rada přijala soubor legislativních aktů, které souvisejí s nedávno dohodnutou revizí víceletého finančního rámce EU 2021–2027 (viz díl 82). Vedle samotné změny víceletého finančního rámce, jde o zřízení Nástroje pro Ukrajinu a zřízení Platformy strategických technologií pro Evropu (STEP).

Ursula von der Leyenové v Evropském parlamentu hovořila o obraně. Uvedla mimo jiné, že Evropská unie musí v příštích letech výrazně zvýšit kapacitu svého obranného průmyslu, a znovu vyslovila podporu myšlence, aby v příští Komisi byl post komisaře pro obranu.

Agentura Evropské unie pro otázky azylu informovala o tom, že počet žádostí o azyl v roce 2023 dosáhl výše 1,14 milionu, což je nejvíce od migrační krize (2015–2016).

Evropský parlament hostil Julii Navalnou, vdovu po ruském opozičním politiku Alexeji Navalném. Ta před euroslanci také přednesla projev.

Novým protiteroristickým koordinátorem EU byl jmenován nizozemský diplomat Bartjan Wegter. Funkce se ujímá 1. března 2024.

Čtvrtek 29. února

Komise navrhla změnu rozpočtu EU na rok 2024 tak, aby odrážel změny provedené ve víceletém finančním rámci 2021–2027 (viz výše a díl 82).

Evropský parlament přijal při druhém výročí války na Ukrajině rezoluci, ve které požaduje, aby Ukrajině byla poskytována soustavná vojenská pomoc, „a to tak dlouho, jak to bude nutné, a v jakékoli formě, která bude pro vítězství Ukrajiny nezbytná“.

Pátek 1. března

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně dvou legislativních návrhů, které se týkají shromažďování a předávání předběžných informací o cestujících v letecké dopravě v zájmu usnadnění kontrol na vnějších hranicích. Dohodu ještě musejí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušné předpisy přijmout.

Zdroj:KN

Zatčena Daniela Klette z teroristické RAF

 Německá prokuratura v úterý oznámila, že Daniela Klette, jedna ze tří uprchlých členek krajně levicové teroristické skupiny Frakce Rudé armády (RAF), byla zatčena.

Německá policie po trojici, podezřelé z pokusu o vraždu a sérii ozbrojených loupeží, po desetiletích na útěku stále pátrala.

Co zatím víme?

Státní zastupitelství ve městě Verden v Dolním Sasku uvedlo, že pětašedesátiletá žena byla dopadena v pondělí v Berlíně.

"Zatkli jsme paní Klette," řekl Koray Freudenberg, vrchní státní zástupce, jehož úřad vyšetřuje Kletteovou a další podezřelé Ernsta-Volkera Stauba a Burkharda Garwega.

Dolnosaský zemský kriminální úřad později uvedl, že v souvislosti s dopadením Klette byl zatčen také muž, který však dosud nebyl identifikován.

Šéf hannoverské policie Friedo de Vries uvedl, že podezřelá byla identifikována pomocí otisků prstů a neprojevila žádný odpor, když byla zadržena v bytě ve čtvrti Kreuzberg. De Fries řekl, že policie v bytě našla dva pistolové zásobníky a náboje.

Německý deník Bild uvedl, že Klette se 20 let skrývala v Berlíně, kde podle sousedů vystupovala pod jménem Claudia.

Klette, Staub a Garweg se údajně pokusili využít sérii loupeží v letech 1999 až 2016 k financování svého života v podzemí.

Poté, co televizní pořad nedávno zveřejnil profil případu, vyšetřovatelé v Dolním Sasku, kde se odehrálo mnoho loupeží, uvedli, že obdrželi 161 tipů ohledně možného místa pobytu podezřelých.

Co udělala teroristická skupina RAF?

Tito tři údajně patřili k takzvané třetí generaci RAF, známé také jako skupina Baader-Meinhof.

V 70. a 80. letech 20. století vedla RAF v tehdejším západním Německu teroristickou kampaň prostřednictvím útoků a únosů, přičemž této skupině bylo připsáno celkem více než 30 vražd. Úřady tvrdí, že RAF je zodpovědná za zranění dalších 200 lidí.

Aktivity skupiny vyvrcholily během velkého pátrání po členech RAF během takzvaného německého podzimu 1977.

Mezi oběťmi RAF byli západoněmecký generální prokurátor Siegfried Buback, šéf Dresdner Bank Jürgen Ponto, předseda Deutsche Bank Alfred Herrhausen, obchodní manažer Hans Martin Schleyer a vysoce postavený západoněmecký diplomat Gerold von Braunmühl.

RAF se prohlásila za rozpuštěnou v roce 1998 a neexistují žádné důkazy o tom, že by tato bývalá teroristická organizace byla stále aktivní.

Policie a speciální ozbrojené jednotky zaútočily na hlavní vlakové nádraží západoněmeckého města Wuppertal na začátku tohoto měsíce poté, co obdržely tip, který naznačoval, že bývalý levicový terorista Ernst-Volker Staub mohl být spatřen ve vlaku. Úřady uvedly, že došlo k falešnému poplachu a že počáteční podezření ohledně mužovy totožnosti se nepotvrdilo.

Demonstrace proti fašistické AfD

 Pod hesly "Chceme solidaritu", Německo je i pro barevné, a "Pryč s pravicovým extrémizme" se včera na třídě Edmunda Siemersev Hamburku pořádala  velká demonstrace. Pořádalo ji asi 30 demokratických organizací. Pořadatelé uváděli účast 50.000 lidí, policie hlásila účast dokonce 60.000 lidí.

Demonstrace zúčastnily i různé zájmové spolky jako "Důchodkyně proti extrémizmu," "Cyklistická asociace," "Zelená mládež" a další. Nejvíce lidé protestovali proti činnosti pravicové politické strany AfD, která koketuje s plány extremistů násilně všechny lidi tmavší pleti vyhnat z Německa.

Organizátoři demonstrací oznámili, že podobné akce budou pokračovat a jistě zesílí před volbami do Evropského parlamentu. Fašisty si slušní Němci v Evropě nepřejí, protože jejich záměrem je rozdělování společnosti, vyvolávání nepokojů a zavedení diktatury.

Maja Göpelová z institutu pro výzkum společnosti vyzvala ty, kteří chtějí volit AFd, aby svůj záměr přehodnotili, jinak  poškodí německou demokracii. Představitelka DGB Tanja Chawlaová jmenovala přímo AfD jako extremistickou nedemokratickou stranu a vyzval lidi na účast v demonstraci, která se uskuteční 8. června, den před volbami do Evropského parlamentu

Vrcholem demonstrace bylo vystoupení kapely Deichkind, která  se sloganem "Impulzivní lidé proti pravici" rozhoupala shromáždění  Dav nadšeně tančil hlavně při závěrečné písni "Nechceme nacisty a žádnou AfD." 

8. týden 2024 v EU

 Von der Leyenová se bude znovu ucházet o post předsedkyně Komise. Rada rozhodla o spuštění vojenské námořní operace EU v Rudém moři. Nová směrnice má udělat ze spotřebitelů aktéry zelené transformace.

Pondělí 19. února 2024

Rada EU rozhodla o spuštění vojenské námořní operace EU s názvem EUNAVFOR ASPIDES. Ta má chránit obchodní námořní trasy v Rudém moři před útoky jemenských povstalců.

Unie ústy vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josepa Borella vyjádřila rozhořčení nad smrtí ruského opozičního politika Alexeje Navalného.

Ursula von der Leyenová oznámila, že se bude znovu ucházet o post předsedkyně Komise.

Úterý 20. února

V Radě se uzavřel proces přijetí směrnice o posílení postavení spotřebitelů pro zelenou transformaci. Ta má zajistit, že spotřebitelé budou lépe chráněni před nedůvěryhodnými nebo falešnými environmentálními tvrzeními („lakování nazeleno“) a že budou mít právo na informace o trvanlivosti kupovaného zboží a o jeho případné opravitelnosti. To by jim mělo umožnit, aby činili při nakupování „informovaná a ekologicky uvědomělá rozhodnutí“ a aby se mohli stát „skutečnými aktéry zelené transformace“, tj. naplňování Zeleného údělu.

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně návrhu nařízení o certifikaci pohlcování uhlíku, které spadá do Zeleného údělu. Jde o vytvoření systému, který by hospodářským subjektům umožnil získat certifikát potvrzující propady oxidu uhličitého, vzešlé z jejich činnosti. Šlo by například o postupy pohlcování v zemědělství nebo pomocí průmyslových technologií. Dohodu ještě musejí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušný předpis přijmout.

Podobné dohody bylo dosaženo ohledně návrhu přepracované směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší. Ta má výrazně zpřísnit normy pro boj proti znečištění ovzduší. I tento návrh je součástí Zeleného údělu, ovšem jeho neklimatické části.

Středa 21. února

Komise vydala zprávu, ve které hodnotí dosavadní fungování pokoronavirového fondu obnovy (Next Generation EU), respektive jeho ústřední složky, kterou je Nástroj pro oživení a odolnost. Jde o hodnocení v poločase, kam se po dvou letech od svého zahájení nástroj dostává. Připomeňme, že kvůli naplnění tohoto fondu se Unie rekordně zadlužila a dluhy se budou splácet až do roku 2058.

Čtvrtek 22. února

Zástupci Rady a Evropského parlamentu se dohodli, že sídlem budoucího Orgánu pro boj proti praní peněz (AMLA) bude Frankfurt nad Mohanem.

Pátek 23. února

Rada přijala třináctý balík sankcí proti Rusku v souvislosti s válkou na Ukrajině. Na individuální sankční seznam bylo přidáno dalších 106 fyzických osob a 88 dalších subjektů. Na seznamu je tak už nyní přes 2000 jednotlivců a dalších subjektů. Pro 27 subjektů napojených na ruský vojenský a průmyslový komplex byly také zavedeny přísnější kontroly a omezení dovozu a vývozu.

V Bruselu zahájil svou činnost panel evropských občanů, který se má zabývat otázkou energetické účinnosti. Panel byl vytvořen po vzoru podobných těles, které tvořily jednu ze složek Konference o budoucnosti Evropy. 

Důležitá zpráva pro nespokojence

 Konec inflace v Čechách je nejlepší zpráva, kterou si rády vyslechnou hlavně davy lenivých spoluobčanů naší společnosti. Hlavně těch, co se nesnaží, těch, co lelkují u vrat potravinových bank, ve stínu popelnic a v pohostinství pod mosty nad nemytou hlavou plnou chybějících zubů.

Je povinností každého správného občana, který mi dal i nedal hlas, a já mu dal naději, tuto naději dál sdílet. Šiřte lidé tuto radostnou zvěst všude. Do každé rodiny, do každé domácnosti, do každého kouta našich něžných ghett se spokojenými důchodci. Do aleluja to proboha šiřte po celé republice a celém světě, aby všichni věděli, kdo řídí tuto šťastnou zemi.

Zlevňuji vám přátelé úvěry, což postaví na nohy ekonomiku, kterou jsem musel poslat na chuj, abych ji od základu vyhnal vzhůru. Jsem borec-ekonom. Postarám se o to, aby rostly rreálné mzdy, avšak ne těm, které nemám jako rád, těm, co rrád jako mám, těm já rád přidám. Každý pocítí mou odvahu obrovsky světově navýšit minimální mzdu. Neděkujte přátelé, jsem tady pro vás, jedině pro vás. Inflaci v lednu jsem mohutným úderem fialové strany síly srazil na meziroční bezkonkurenční 2,3 %. Což pro neznalé znamená, že k mé tak obtížně budované skoro 30 % inflaci přidávám další báječná procenta a další pokles životní úrovně. Jsem prostě nezastavitelný.

 Loni v lednu to byla fakt velká inflace, a proto jsem těm důchodcům po dohodě s Ústavním spravedlivým posledním soudem pěkně navařil. Zvlášť rád vařím po zdravotně postižené, těm dám, co umím. Po „bambilioně“ let, po inflaci, jež se nebes dotýká, by dnes chtěli okrást mě, premiéra této země. Žebrají ze mě miliardy, které už nemám, protože jsem je rozdal těm, jenž si to plně zaslouží. A bez rozdílu, ať to je oligarcha ten nebo ten. Ano morálka, vždy morálka na prvním místě.

Meziměsíčně sice ty potvory ceny stouply, ale kdo je dokonalý? Tedy kromě mě? A vůbec, letošní inflace je třetinová oproti té, která tady byla, když nejlepší současný premiér a státník nastupoval za volant českého trabantu. Ekonomicky jsem to rozpálil, prosvištěl hory, sjel do  ekonomických ukazatelů a vystoupal do oblak. Premiér Fiala. Každý ví, co to znamená. 

Jurečka má hroší kůži

 Kvůli ekonomicky idiotské vládě ODS, která tradičně zaručila inflaci, pokles životní úrovně, platů, a ekonomiky, nejvíce trpí a trpěli zdravotně postižení občané i s rodinami, ostatně vláda české pravice se nikdy netajila tím, že je nemá vůbec ráda, že by proti nim nejraději použila nějakou likvidační metodu Hitlerových německých nacistů. 

Tvrdá fialová pěst kapitalistické třídy dopadla přímo drasticky na zdravotně postižené v prvním i druhém stupni závislosti na pomoci druhých. Tady svetrová diplomacie načančané soudružky Pekarové fakt nepomohla. Jedná se o občany z českého kotce uklízeného pětikoalicí ODS. 

První stupeň pomoci můžeme rovnou odepsat, tady si Fialova vláda smí udělat zářez na pažbě, a druhý stupeň ve své podstatě stojí rovněž za tentýž fialový zářez. Pro info: v druhém stupni jsou nevidomí.

Protilidový lidovec Jurečka zasalutoval a šel na věc. Oslavovat masovou vraždu je posledním mementem, kdy měl tento člověk s hroší kůží být odvolán, povolán k odpovědnosti a zbaven navždy funkce, možná i svéprávnosti. Bohužel, Fialova vláda potřebuje právě takové politiky a političky na špinavou odpornou práci, takže zde je jako stréček Křópal zatím nenahraditelný.

Zdroj: BL

Jurečkův bič na chudobu

 Evidentně se současné české vládě vůbec nic nedaří, i když přešlapuje na tvrdých fašistických podpatcích. Leckdo se diví, proč Fiala takovou  hyenu, jako je Jurečka, nevyhodí. Naopak tato ekonomicky neúspěšná vláda ekonomů zbarvená do „fialovohněda“ dokazuje, že právě takové užitečné idioty, jako je Jurečka, pro své vládnutí potřebuje a vyžaduje.

"Kdo se nesnaží, ten nebude mít vůbec nic," vykřikuje Jurečka. Seznamy pachatelů, kteří se nesnaží, prý vydává na požádání vrátnice na Ministerstvu práce a sociálních experimentů. Sám velký inkvizitor Jurečka vypracoval metodiku zvanou Kladivo na příživníky a sociální odpad.

 Vládní junta požene nepovedeného občana na bezplatné veřejné práce a bude trestat celé rodiny za nedobrou pracovní morálku a školní flákání. Kdo půl roku nemaká, nerekvalifikuje se, není aktívní, nekooperuje, ten ať zhyne hlady. Pilní ministři Jurečka a Stanjura už zařizují náplně práce pracovních čet při veřejných pracích. 

Rovněž vyhození zaměstnance bez udání důvodů prý přinese státu velký ekonomický rozmach a dokončení slavných staveb kapitalismu. Obnovení kanálu Labe-Odra-Dunaj na sebe nenechá dlouho čekat a vládní výletní lodě se těší na davy těch všehoschopných velkoměstských nemakančenků.

Zákonnou povinností je školní docházka a výchova nových nadějných robotů lidského původu. Porušení se krutě trestá. Ministr Jurečka to říká jasně, důrazně a transparentně. Ministr bude bedlivě chudý lid sledovat. Do rodin, které nezvládají své povinnosti a jsou politicky nezodpovědné, nasadí ministr institut Rodinné chůvy. 

„Jedna dávka stačí“, mumlají si Jurečka a Fiala, když točí prstenem před Úřadem práce jako Rumburak před doupětem Pekoty, Jekoty a Blekoty. Ze čtyř dosavadních sociálních dávek na pokrytí záměrné drahoty zůstane dávka jedna. Vyplněné formuláře se vhodí do stroje. Ze stroje vyleze příkaz zavírat správně popelnice. Jurečka bude Fialou plácán po zádech za to, kolik oligarchům ušetřil peněz.