Boj se zříceným Carolamostem v Drážďanech

 Další část Carolamostu na Labi v Drážďanech se zřítila během demoličních prací ve středu večer. Po této části mostu vedly koleje tramvají. Ještě jedna část mostu je neporušená, ale zřícení hrozí také. b

50 specializovaných firem je k vytahování železobetonu z Labe hnáno obavami z přívalu vody, kterou jsou skrápěny Čechy. Velká vodní vlna je očekávaná v neděli večer. Pokud se z Labe části zřízeného mostu nepodaří zhruba odstranit, hrozí zatopení Drážďan. Technici k rozbitíí mostu používají trhaviny. Proto je okolí do vrdálenosti 100 m nepřístupné. 

Podle prvních odhadů bylo zřícení mostu zůsobeno korozí ocelových částí mostu. Korozi způsobila sůl. K zřícení mostů z přepjatého betonu dochází v poslední době. Událost vyvolala obavy o osud dalších mostů v Německu.  Například v Berlíně je z přepjatého betonu postaveno 61 mostů, jejichž průměrné stáří je 53 let. Revize mostů je provádena nejméně třikrát ročně. Vnitřní korozi v betonu nelze spolehlivě zjistit. 

Zemědělství je nezbytná součást Evropské unie.

Zemědělská politika Evropské unie (EU) by neměla opomíjet podporu malých farem v oblastech „s přírodním znevýhodněním“. Takový požadavek strategického dialogu o budoucnosti zemědělství EU byl představen tuto středu v Bruselu. Zpráva má sloužit jako vodítko pro zemědělskou politiku nové vlády (komise) EU, uvádí agentura APA.

29 zúčastněných stran z „evropského zemědělského a potravinářského sektoru, občanské společnosti, venkovských komunit a vědy“ připravuje zprávu od ledna pod vedením Petera Strohschneidera. V září 2023 oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nový zemědělský strategický dialog. Byla to reakce na vlnu protestů sedláků v loňském roce.

Zpráva vyzývá k posílení pozice zemědělců. Kromě toho  se musí „podstatně navýšit“ finanční prostředky, kterými jsou zemědělci podporováni při zavádění opatření na ochranu životního prostředí a klimatu. Přechod k udržitelnějšímu zemědělství by měl podpořit i „dočasný zemědělský fond“, do kterého by neměly proudit peníze ze státních rozpočtů jednotlivých zemí, ale od všech sympatizantů Green Dealu.

Kromě toho by EU měla při vyjednávání obchodních dohod více zohledňovat dopad na zemědělství. S ohledem na spotřebitele by měl být podporován stávající trend od živočišných tuků k rostlinným bílkovinám. 

Zpráva o strategickém dialogu uvádí, že potravinářská a zemědělská výroba jsou základní složkou společnosti a strategického směřování EU. Členové strategického dialogu se shodují, že ekonomická, environmentální a sociální udržitelnost v zemědělsko-potravinářském sektoru se může vzájemně posilovat, zejména je-li podporována koherentními politickými opatřeními.

„Všichni chceme na našem kontinentu prosperující a rozmanité zemědělské a potravinářské odvětví, které bude přínosem pro naše občany a odmění naše zemědělce za to, že udržitelněji spravují naše cenné přírodní dědictví,“ řekla předsedkyně Komise Ursula von der Leyen.

Zpráva, vypracovaná jako součást Strategického dialogu o budoucnosti zemědělství EU, je určena Evropské komisi, Evropskému parlamentu, členským státům a zúčastněným stranám v této oblasti.

Švýcaři mají alkohol rádi

 Spotřeba alkoholu ve Švýcarsku stoupá, i když podle Spolkového statistického úřadu (BFS) tam pije alkohol méně lidí. Méně lidí však spotřebuje více alkoholických nápojů. Pravidelně, ale v malém množství, pijí hlavně lidé nad 65 let. Každý třetí muž a každá sedmá žena konzumuje alkohol denně.

Od roku 1997 se spotřeba alkoholu u švýcarských mužů zvýšila o 2 procenta, u žen o 5 procent. Tím se rozdíl mezi pohlavími zmenšil. Nadměrné občasné pití, které je podle expertů zdravější než pití pravidelné, většinou postihuje teenagery a mladé lidi ve věku 15 až 24 let. Tito lidé už nepijí pravidelně, ale příležitostně - a vydatně, téměř třetina z nich se v roce 2022 opila do němoty alespoň jednou měsíčně.

V roce 2022 bylo mezi švýcarskou populací nejoblíbenějším alkoholickým nápojem víno: 49 procent lidí konzumovalo víno alespoň jednou týdně, 38 procent pivo a 16 procent lihoviny..