Evropská města se zbavují automobilové dopravy

Zatímco je Praha, která má vynikající integrovaný systém veřejné dopravy, každodenně ucpávána idioty, kteří jezdí se svými sem a tam, vytvářejí obrovskou míru znečištění ovzduší (v Praze se strašně práší) a blokují volný průjezd pro tramvaje a autobusy (zatímco městští radní proti tomu nedělají nic), mnoho měst po celém světě dospělo k názoru, že je daleko efektivnější mít ve městech daleko menší počet aut. Celosvětově tak dochází k radikálním změně v životním stylu měst. Co je důvodem?

Gilles Vesco tomu říká "nová mobilita". Je to vize měst, v nichž jejich obyvatelé už nepoužívají vlastni soukromé automobily, ale spoléhají na veřejnou dopravu, sdílené automobily a jízdní kola, a především na data ze svých mobilních telefonů, získávaná v reálném čase. "Cílem je změnit rovnováhu ve veřejném prostoru a vytvořit města pro lidi," říká. "Bude méně znečištění, méně hluku, méně stresu. Bude to město, v němž bude možné daleko příjemněji chodit pěšky."

V Lyonu se rozšiřuje systém veřejných jízdních kol a vznikají automobilové kluby, které používají elektrická vozidla. Vznikla "platforma spolupráce", kdy lidé vyhledávají automobily, které jedou jejich směrem, aby se jimi nechali svézt. Už není zapotřebí, říká Vesco, aby člověk, který žije v Lyonu, vlastnil auto. Sám žádné nemá. Počet aut, jezdících do města Lyon, za posledních 10 let poklesl o dvacet procent, i bez zavedení poplatku za vjezd do města. Vesco z města odstraňuje parkoviště a namísto nich otevírá parky pro pěší.

"Multimodální" a "interkonektivita" jsou nyní slova, která používají všichni urbanisté. Mnichovští urbanisté vysvětlují, že obyvatelé tohoto města v budoucnosti už nebudou muset používat automobily. Normou se stanou jízdní kola a efektivnější veřejná doprava. Pro občasné jízdy mimo město si občan může automobil najmout, anebo využít automobilového klubu.

Inteligentní politiku veřejné dopravy má už dlouho Londýn. Ten už řadu let účtuje soukromým automobilům poplatek za vjezd do centra a má kvalitní integrovaný systém veřejné dopravy. Za posledních deset let přešlo devět procent uživatelů automobilů v Londýně na veřejnou dopravu. Londýn obrovskou měrou investuje do veřejné dopravy. Za posledních deset let došlo v centru Londýna k poklesu počtu automobilů o 30 procent. Počet automobilů vjíždějících do města dramaticky poklesl nejen kvůli vybíranému poplatku, ale i proto, že Londýn odebírá prostor automobilům a dává ho jízdním pruhům pro autobusy, pěším a cyklistům.

Mnoho urbanistů nyní předpovídá, že obyvatelé měst prostě nebudou mít v budoucnosti místo pro parkování svých osobních automobilů. Stavebníci, budující nové domy a byty, tím byli zpočátku znepokojeni, ale pak si uvědomili, že pro mladé profesní specialisty, kteří se budou do jejich bytů stěhovat, to není problém.Komunální úřad v londýnské čtvrti Hackney je hrdý na to, že více než 15 procent jejích obyvatel dojíždí do práce na kole. "Vytváříme prostředí, v němž je jednodušší pro obyvatele jet na kole, anebo veřejnou dopravou."

Rikhard Manninen předpovídá, že Helsinki se stanou městem zcela bez automobilů. Nebude se ani dojíždět do práce z předměstí. Manninen chce vytvořit město s celou řadou center, kde lidé budou pracovat, žít, nakupovat a trávit volný čas. Omezí to dopravní zácpy a vznikne celá řada dynamických, efektivně organizovaných poloautonomních urbanistických celků.

Podobné články jistě nepotěší výrobce automobilů ani české chataře a chalupáře