Zatímco někteří umírnění kritikové Fialovy Strakovy akademie se zachmuřenou tváří poukazují na sadu jejích škrtů v sociální sféře či ve školství, tabuizovaným a okázale přehlíženým tématem zůstává absurdní navýšení finančních prostředků na zbrojení a nákup předražených a neefektivních F-35, jakož i podpis takzvané obranné smlouvy mezi ČR a Spojenými státy (DCA).
Putinova invaze v nás vybičovala militaristické pudy a nálady, jež nám znemožňují přemýšlet a jednat racionálně, když se ve sporu s jaderným Ruskem bez nadsázky hraje o zachování lidské civilizace. Jestliže je dlouhodobě opomíjeným segmentem české společnosti školství, proč tomuto klíčovému resortu v době přetrvávajících multikrizí utahovat opasek a ignorovat otřesnou dostupnost vlastního bydlení, a na místo toho pumpovat desítky miliard korun do nákupu nablýskaných amerických zbraní?
Jestliže Severoatlantická organizace není – jak je ostatně zcela zjevné – garantem mírové koexistence evropského kontinentu – ba naopak – nebylo by od věci přemýšlet o vybudování nové funkční bezpečnostní a obranné infrastruktury v Evropě? K čemu vede tohle eskalační úsilí všech aktérů ukrajinské války, kdy je zcela zjevné, že vojenské řešení tohoto nadmíru tragického a zbytečného konfliktu nemůže výhledově fungovat, o čemž mezi řádky hovoří i přední americký generál a další američtí představitelé?
Česká diplomacie je naprosto nesvéprávná a nedovede pracovat jako samostatně uvažující entita. Černínský palác pouze tlumočí oficiální stanoviska Washingtonu, Bruselu a centrály NATO, aniž by se alespoň o píď odklonil od bezduché jestřábí politické linie, kdy je nutné bez reptání podpořit veškeré militaristické a kontraproduktivní kroky Bílého domu v Evropě i na dálném Východě. Prakticky v tomtéž duchu – třebaže nezřídka ještě agresivněji – se vyjadřuje většina novinářů a analytiků, přičemž někdy přicházejí s vysloveně vyšinutými návrhy, jak dovést válku na Ukrajině do „zdárného konce“.
Mezitím si Fialova vláda počíná jako organizovaným zločinem řízená demoliční četa, což v podání staronové mafiánské ODS není nic nového pod sluncem. Tento závod ke dnu doprovázejí na povrch se deroucí děsivé termíny jako kolaps, jež zaznívají i z ekonomicky privilegovaných kruhů. Cožpak jsme od kmotrovské ODS a jejích koaličních přívěsků mohli očekávat něco jiného; nic na tom, že zdiskreditovaná politická opozice – ač je pevně usazena v sedle liberálního marše – je touž měrou zabředlá v úzkoprsém vnímání dynamicky se měnící geopolitické reality, když krátkozrace sází na upadající velmoc, aby s sebou stáhla českou kotlinu zmítanou jednou krizí za druhou, jež tuto úpadkovou trajektorii doprovázejí. (BL)
Žádné komentáře:
Okomentovat