Také v Číně už nezáleží na tom, co umíš, ale jak vypadáš.

Kult mládí, který východní Evropu začal dobývat po roce 1990,  nezadržitelně se dostal i do Asie. Čínu už také zasáhla euro-americké maloměšťácká morálka. Kdo nemá postavu podle pařížských salónů, je méněcenný, jako by neexistoval.

Ve městě Čchung-čching na jihozápadě Číny, kde stojí klinika doktora Wanga, jsou téměř všude reklamy klinik plastické chirurgie. Na plakátu Wangovy kliniky s reklamním sloganem „nos jako Eiffelovka“ je zobrazena mladá západní žena s modrýma očima a rovným nosem, podle evropských měřítek dokonalým, vzhlížející k elegantním křivkám pařížského monumentu.

Čínští zaměstnavatelé si začínají vybírat zaměstnance podle fyzických kritérií. V inzerátech se objevují požadované fyzické charakteristiky. Proto stále více lidí, hlavně studentů, vyhledává kliniky plastické chirurgie v naději, že po úpravě svého obličeje zaujmou zaměstnavatele.

Politika čínské vlády vedla k tomu, že se za posledních deset let zdvojnásobil počet vysokoškolských studentů. Studenti jsou pod silným tlakem, když hledají po ukončení vzdělání práci. Podle průzkumu pekingské agentury MyCOS z loňského června je deset procent mladých lidí po ukončení vysoké školy bez práce. "Jestliže mají dobrý vzhled, mají větší šance,“ tvrdí chirurg Wang.

Klientelu doktora Wanga tvoří z převážné části ženy a operace platí jejich rodiny. Doprovází je matky. Nos „podle Eiffelovky“ stojí v přepočtu 194 tisíc korun.