V naší krajině se nehospodaří dobře

"V naší krajině se nehospodaří dobře," říká Bedřich Moldan, bývalý ministr. "Všichni jsme doufali, že po listopadu 1989 se toho ujmou vlastníci půdy, kteří by hospodařili odpovědně. To se bohužel nestalo, a to z jednoduchého důvodu: vlastníci byli definitivně rozprášeni komunistickým režimem a už není cesty zpět."

Moldan má pravdu jen částečnou, ale je jedním z mála politiků, kteří alespoň něco o venkovu vědí. Po listopadu ´89 mělo velké množství lidí snahu obnovit hospodaření na starých gruntech. Pokud tomu v zárodku nezabránila komunistická propaganda, podle které polistopadové změny měly být jen dočasné, a zadržování zemědělského majetku vlastníků ze strany kolchozů, zabránila tomu Klausova privatizace, která zlikvidovala systém dodavatelsko-odběratelských vztahů budovaný od 19. století a udržovaný všemi režimy, včetně komunistického.

Odhaduje se, že v České republice jsou po restitucích tři miliony vlastníků půdy. Počet vlastníků narůstá, protože neexistuje zákon na ochranu původních zemědělských celků, pozemky jsou nadále rozdělovány mezi dědice. To dnes už jsou lidé, kteří k půdě nemají žádný vztah, čekají jen na vhodný prodej, že na jejich parcelách bude někdo chtít postavit Kaufland nebo dálnici a zaplatí stejně jako ve velkoměstě. Výsledek je ten, že 80 procent zemědělské půdy je za symbolické částky pronajato.

Za výše uvedeného stavu nájemcům, tj. většinou postsocialistické velkovýrobě, přitom jde jen o krátkodobý ekonomický prospěch. Lány musí být podřízeny velké mechanizaci, která půdu válí a soustavně ubíjí půdní podloží. To je základní problém našeho zemědělství.

Honba za ziskem a dotacemi likviduje české zemědělství a potravinářství. Nejsme už soběstační ani v pěstování zeleniny. Vesnický hospodář je nežádoucí, musí být zlikvidován. Navíc měšťácký pragmatizmus, který ovládá media, vnucuje veřejnosti názor, že zemědělství je neužitečné odvětví, a vesnice nejsou určené k trvalému bydlení, ale pouze k rekreaci měšťáků. Bedřich Moldan sice říká, že něco se obrací ve prospěch krajiny. Skutečnost je spíš obrácená.