Home

Antonín Švehla: Když má sedlák, mají všichni.

Beno Berghammer (Big Ben): Sedlák nevyhodí nic, co by se mu mohlo hodit.

středa 26. října 2022

Obytné satelity na perifériích ohrožují centra měst

 Kde bylo kdysi úrodné pole, se teď do dálky táhne mozaikovitá zástavba nově zbudovaných domů. V dohledu ale není nikde veřejné prostranství, náměstí, náves, obchod ani škola. V sídelních kaších, jak se nekontrolovanému rozšiřování měst říká, jsou tak obyvatelé za cenu vlastního bydlení odkázáni na svá auta. Jev tento nejvíc ohrožuje česká města. Řešením je podle odborníků návrat k bydlení ve městech nebo omezení aut v jejich centrech.

V ČR a na Slovensku je stále patrná snaha po vlastním bydlení, ve společnosti převládá maloměšťácký sen chlubit se vlastním domem s důkladně oplocenou zahrádkou, V České republice už nyní víc než 80 procent obyvatel bydlí ve vlastním domě nebo bytě. Ve vyspělém světě naopak většina lidí bydlí v nájmu, v Německu je to 50 procent obyvatel.  

První satelity,  "moderní" sídelní kaše, začaly vznikat s nástupem privatizace v 90. letech. Venkov, se zemědělstvím a drobnými  výrobními a obchodními provozovnami, se stal jednou z prvních a největších obětí násilné privatizace. Nejméně půl milionu lidí si muselo hledat práci ve městech.  Města, do kterých se za prací začaly stěhovat davy lidí z venkova, ale nebyla na takovou změnu připravena. Z toho důvodu se začali bohatší obyvatelé stěhovat do nových domů "za městem", zatímco pracující lidé zůstali v jejich centrech. Společnost se začala dívat na města jako centra pro obchod, úřady a bydlení pro méně schopné jedince.

Bydlení ve vlastních domech v okolí velkých měst je běžné v USA, Anglii i Německu. Příměstské satelity jsou tam napojeny na středy měst rychlodráhami nebo železnicí s intenzivním provozem. V ČR je v satelitech uznáváno jediným dopravní prostředkem auto. Auta z periferií denně plní centra měst. Do zaměstnání, na nákupy, za zábavou, děti do školy a pod. Velmi intenzivní je automobilový provoz mezi centry měst a satelity. Zavedení autobusové dopravy se míjí účinkem, hustota automobilového provozu se nezmenší. Mimo početných individuí, která říkají, že veřejná doprava  je pro lidi méněcenné, nikoli pro elitu jejich formátu, ostatním veřejná doprava nevyhovuje kvůli údajné pomalosti, nevhodném přestupování apod. Nevyplácí se v satelitech ani zřizování obchodů s potravinami a průmyslovým zbožím, protože obyvatelé satelitů dojíždějí na nákupy do velkých obchodních center, kde mají vše pohromadě a velký výběr. Nevyužitá jsou kulturní i sportovní zařízení. Lidé prostě chtějí být ve městech, na venkově pouze chtějí přespávat v luxusních noclehárnách (paneláky naležato).

Výstavbě satelitů nahrává nízká cena pozemků a rozlehlá rovinatá pole okolo těchto měst. Vznikají však i kolem nově zbudovaných okruhů měst a kolem dálnic, oblast se totiž ihned stane atraktivní díky blízké dostupnosti všech potřebných vybaveností. Je známo, že města vznikala ve středověku na rovinách u řek, v jejichž okolí byla úrodná zemědělská půda, která byla zárukou výroby dostatku potravin. Při kolektivizaci v 50. letech minulého století se půda dostala do užívání zemědělských družstev a státních statků, původní majitelé postupně vymřeli a dědici, kteří půdu získali v restituci se jí snažili co nejrychleji zbavit, většinou za symbolickou cenu. Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. Překupníci nejkvalitnější zemědělskou půdu vesele skupují a s nekřesťanským ziskem prodávají zájemcům o stavbu luxusní rodinných nocleháren. Může se stát, že právě zemědělská půda zničená výstavbou rodinných nocleháren bude jednou obyvatelstvu ČR chybět, dovoz potravin ze zahraničí nemusí být na věčné časy.

Územní plány neměly vůbec dovolit výstavbu takovýchto obytných čtvrtí. Je naprosto pochopitelné chtít bydlet na periferiích měst v rodinném domě, to se dá udělat mnoha způsoby - satelity jsou ale tím nejhorším, co se v bydlení mohlo stát. Jak se bránit? Jedno z řešení by mohlo představovat i zavedení mýtného nebo hůře dostupného parkování v centrech měst. Je pochopitelné, že chce někdo bydlet v rodinném domě třicet kilometrů za Prahou, ale daně z takovýchto nemovitostí by měly odpovídat veřejným investicím, které jsou potřeba na údržbu jejich okolí. Nejjednodušším způsobem jak zabránit vzniku a rozšiřování hnusných příměstských satelitů je výstavba příjemných domů s velmi levnými byty v centrech měst, kde je intenzivní veřejná doprava. Vzorů v zahraničí je dostatek. 

 


Žádné komentáře:

Okomentovat