Motocykly Simson zažívají renesanci

 Téměř každý víkend se v zemích bývalé NDR konají setkání majitelů východoněmeckého kultovního motocyklu Simson. Není to jen nostalgie, naopak techniku bývalé NDR obdivují především mladí lidé narození po sjednocení německých zemí.

Schwabe, Spatz, Star, S50, S51enduro a Comfort, to jsou názvy motocyklů Simson vyráběného v durynském Suhlu. Technika bývalé NDR nyní zažívá neuvěřitelnou renezanci. Neuvěřitelné jsou v Německu i ceny starých východoněmeckých strojů. V roce 1989 se zde nové motocykly Simson o obsahu 50 ccm prodávaly za 1.500 marek (4.500 korun), po spojení obou německých států, kdy se vším východním pohrdalo, Simsony nikdo nechtěl ani zadarmo, a tak končily ve šrotu. V současnosti se v Německu  pod 4.000 (100.000 korun) eur Simson koupit nedá. 

Starou východoněmeckou techniku lze využít i politicky, na vyvolávání obdivu k technice bývalé NDR staví svůj program AfD.

Jednání sedláků na dolnosaském veletrhu Norla

 Nové inovativní kombajny, traktory a další stroje pro zpracování půdy jsou vystaveny na letošním dolnosaském zemském veletrhu Norla v Rendsburgu. Kromě zemědělské techniky je předveden chov zvířat a obnovitelná energie.

Na letošní Severoněmecké zemědělské výstavě (Norla) se očekává kolem 70 000 návštěvníků. Veletrh pro zemědělství a spotřebitele v Rendsburgu (okres Rendsburg Eckernförde) otevírá své brány na 130 000 metrech čtverečních až do neděle. V Rendsburgu vystavuje přibližně 550 vystavovatelů. Letos se musely prostory výstavy zvětšit, aby se tam vešli všichni. (pro porovnání; na letošní právě skončenou podobnou výstavu Země živitelka v Českých Budějovicích zavítalo 129.000 návštěvníků.)

Sedláci a politici se dnes ráno setkají na State Farmers' Day v Rendsburgu. Zemský zemědělský svaz požaduje od státní vlády úlevy. Je to „okamžik pravdy“. Po protestech zemědělců na jaře musí nyní zemská vláda ukázat, jaké kompromisy je ochotna udělat, říká Klaus-Peter Lucht, prezident Šlesvicko-Holštýnského svazu farmářů. Očekává, že premiér Daniel Günther (CDU) vyhoví požadavkům sedláků. Kromě Günthera a Luchta podle asociace promluví k přibližně 1000 lidem, kteří jsou dnes ráno očekáváni v Rendsburgu na Den zemských zemědělců v rámci zemědělského a spotřebitelského veletrhu Norla, také europoslanec David McAllister (skupina EPP).

Lucht vyzývá státní vládu ke snížení byrokracie. Politika musí dát zemědělcům více svobody. "Zejména mladší zemědělci jsou frustrováni množstvím předpisů," říká prezident sdružení. 

Mezi další klíčová témata Státního farmářského dne patří ochrana Baltského moře a plány na zavlažování rašelinišť, říká Lucht. Četné mléčné farmy v nížinách - například poblíž Eider, Treene a Sorge - jsou ovlivněny ochranou mokřadů. Předseda sdružení zdůrazňuje, že výměny pozemků lze provádět pouze dobrovolně. U všech témat je to podobné: „Jen ochrana přírody nefunguje,“ říká Lucht. Svou roli musí hrát i zájmy zemědělců.

Podle ministra zemědělství Wernera Schwarze (CDU) by vláda státu chtěla zemědělcům přinést konkrétní úlevu. „Je pro nás důležité, abychom nevytvářeli prázdné fráze, ale abychom vytvořili skutečnou, znatelnou úlevu,“ oznámil Schwarz v předvečer Zemského dne zemědělců. Do jaké míry dnes ráno farmářům vyjde vstříc jeho protějšek Günther, se teprve uvidí.

Cena kávy se zvyšuje! Varování z Itálie

  Espresso v baru, to je každodenní rituál pro miliony Italů. Vypadá to tak, že espresso by se brzy mohlo stát luxusem. Důvodem je prudký nárůst cen zelené kávy. Zelená káva aktuálně stojí 245 centů za libru – to je o 66 procent více než v roce 2023. Pražírny kávy varují, že espresso by brzy mohlo stát i více než dvě eura.

Důvodem k růstu cen espressa je cena zelené kávy, která díky klimatickým změnám a dalším faktorům dosáhla rekordního maxima.

"Trh s kávou zůstává v extrémně nestabilní situaci, protože cena zelené kávy nadále zažívá extrémní výkyvy a bezprecedentně rostoucí trend. "Toto vysvětluje, proč se cena šálku kávy, kterou pijeme v kavárně, za poslední tři roky výrazně zvýšila,“ říká Cristina Scocchia, generální ředitelka pražírny Illycaffè se sídlem v Terstu.

Espresso je v Itálii ve srovnání s jinými zeměmi relativně levné, stojí mezi 1 eurem a 1,50 eura. Kvůli rostoucí ceně zelené kávy by šálek espressa mohl brzy stát dvě eura, předpověděla Cristina  Scocchia.  Za nárůstem nákladů na zelenou kávu stojí mnoho složitých faktorů a do roku 2050 by se plocha pěstovaná v celosvětovém měřítku mohla snížit na polovinu. "V současné době zažíváme extrémní jevy počasí, od přívalových dešťů v Brazílii po sucha ve Vietnamu, které vážně ovlivňují produkci," vysvětlila manažerka.

Problémy trhu s kávou nezpůsobuje jen klima. Dodavatelský řetězec kávy je také pod tlakem kvůli logistickým problémům, jako je nedávné zablokování Suezského průplavu, které zvýšilo náklady a prodloužilo dodací lhůty. Situaci navíc ještě vyhrotily spekulace o surovinách.

Výrobní náklady pro Illycaffè vzrostly o 17 procent ve dvouletém období 2022/2023. Společnost se však snažila omezit dopad na koncové spotřebitele. "V tuto chvíli neplánujeme další zvyšování cen našich produktů, abychom pomohli našim koncovým zákazníkům. Pokud však bude vzestupný trend pokračovat, budeme muset toto rozhodnutí přehodnotit."

Italové utratí za kávu ročně více než 8 miliard eur, což je zhruba 392 eur na rodinu. Kávové kapsle za 595 milionů eur, mokka káva za 640 milionů eur. Na byznys s espressem, které se pije v kavárnách, utratí 7 miliard eur. Vlna inflace by mohla ovlivnit spotřebu italské kávy, varovalo sdružení na ochranu spotřebitelů Codacons.

Veselé ceny roku 2024

 50. Země živitelka

Před 10 lety zde stál Prazdroj 32 Kč

90 km/hod jel na el. koloběžce 14 letý Rakušan

 Rychle jedoucí elektrokoloběžku spatřila mezi příhraničními dolnorakouskými osadami Alt Nagelberg (Stará Huť) a Neu Nagelberg (Nová Huť) hlídka rakouské policie. Vydali se za ní a zjistili, že koloběžka jede rychlostí více než 90 km/hod. Když  rychle jedoucího koloběžkáře policisté zastavili, zjistili, že se jedná o čtrnáctiletého mladíka. 

Teenager z okresu Gmünd jel hodně přes povolených 25 km/hod a nedodržoval bezpečnou vzdálenost od auta jedoucího před ním. Ukázalo se, že 14letý mladík nemá řidičský průkaz, který je potřebný pro tento model. Chyběla mu rovněž homologace pro e-koloběžku.  "Přední brzda vůbec nefungovala a zadní brzda dosáhla limitu opotřebení," uvedla policie.

Policisté mladíkovi zakázali další jízdu a přestupek ohlásili okresnímu úřadu v Gmündu.

Okupace 1968 ukončila období radování

 V první polovině roku 1968 byla většina lidí nadšena tím, že se ledy pohnuly. Po dlouhé tuhé zimě náhle přišlo teplé jaro. V přírodě i ve společnosti.

 Věřili jsme, že se něco vrátí zpět, že se objeví soukromé obchody, soukromí holiči, kováři, truhláři a jiní řemeslníci. Bavili jsme se tím, že někteří lidé měli strach, že se vztekali, že odmítali Dubčeka "Za tohle jsme my staří dělníci nebojovali." A nejednalo se jen o komunisty, i někteří nekomunisté obrodný proces odmítali. Pobavilo i vyděsilo mě, když jsem viděl na řadě stromů letáky s nápisy "Zde bude viset  ten a ten komunista (a příslušné jméno)." Autor to jistě nemyslel vážně, chtěl zřejmě funkcionáře, kteří ve 40. a 50. letech propagovali stalinizmus, vystrašit.

Denně jsme četli články a poslouchali rozhovory o tom, že dubčekovský „socializmus s lidskou tváří“ je to, co vyřeší neduhy světa. V těch několika jarních měsících to opravdu vypadalo, jako by se u nás lidé zbavili nějaké zátěže, jako by většina lidí byla náhlou demokracií opilá. 

Bylo to úplně něco jiného, příjemnějšího, než co přišlo po zvonění klíčů v listopadu 1989. V roce 1968 jaksi vítězila osobní bezstarostnost. Na jaře 1968 nebyl mezi lidmi vyvolán boj o majetek. Po miliardářích lidé rozhodně netoužili. Ostatně Otto Šik, Eduard Goldsticker a jiní socialističtí ekonomové připravovali socialistickou ekonomiku s lidskou tváří. Éterem se neslo heslo o tom, že všechny formy vlastnictví, tedy státní, družstevní a soukromé, jsou si rovné. Mimo obnovení bývalých malých živností bez zaměstnanců nebyla privatizace vůbec na pořadu dne. 

V té době sice žili u nás lidé v zajetí jednostranných (cenzurovaných) mediálních zpráv o bídě v kapitalistických státech včetně USA a Německa, přicházely však také zprávy o levicových demonstracích ve Francii a jinde. Myšlení ovlivňovalo i hnutí hippies. Lidem vyhovovalo rovnostářství v práci, mzdách, bydlení. Najíst se za pár korun v bufetu, závodní nebo školní jídelně a vyrazit na náměstí manifestovat a pak do noci se bavit.

Polští zemědělci demonstrovali proti vládě

 Dnes ve 12 hodin zemědělci v polském Pomořském vojvodství zahájili za pomoci traktorů protestní akci proti vládě. "Zemědělství je důležitá práce, nikoli zábava." Organizátoři jako důvod protestní akce uvádějí nezájem vlády o řešení problémů zemědělců. Jednání bez konkrétních výsledků probíhají už 5 měsíců.

Dnešní demonstrace má být pro vládu "žlutou kartou", poslední

m varováním. Protest má travat do 15 hodin. Traktory budou blokovat provoz na silnici vždy po 10 minutách. Požadavky zemědělců jsou, aby úřady oznámily, kdy chtějí se zástupci zemědělců jednat. Zemědělci žádají vrátit zemědělskou daň na úroveň roku 2023. Dalším požadavkem je zastavení dovozu zemědělských produktu ze zemí mimo EU, protože jejich výroba neodpovídá přísným evropským předpisům. Takovou konkurenci Poláci považují za nespravedlivou. Žádají také kontrolu vyplácení přímých dotací, protože platby se opožďují a mnoho zemědělců ještě platby nedostalo.

Polští zemědělci se domnívají, že by měli být přítomni při tvorbě legislativních změn.

Šest lidí zraněných při explozi táboráku

 Skupina lidí z Horního a Dolního Rakouska si v pátek večer udělala letní tábořiště u obce Schönau (okres Freistadt), nedaleko zříceniny Prandegg. Kolem 22. hodiny sedělo u táboráku 15 lidí a  grilovalo se. Z neznámého důvodu ohniště výbouchlo, exploze ho rozmetala. Vzduchem létal popel, kameny i opékané potraviny.

Zraněno bylo šest osob - 30letý z Lince, 34letý z okresu Perg, 31letý z okresu Linz-Land, 53letý a. 48letý ze St. Pöltenu a 50letý muž z okresu Freistadt. Dva z nich byli zraněni těžce a čtyři další lehce. Dvě těžce zraněné osoby byly převezeny do UKH v Linci, další čtyři do Fakultní nemocnice Kepler a na kliniku Freistadt. Vyšetřování příčiny výbuchu pokračuje.

Olympiáda národní, i když emancipovaná

 Baron Pierre de Coubertin, který oživil antické olympijské hry, by dnes byl asi vyděšen. Jeho odpor k emancipaci byl proslulý. Podle něho měli mužští atleti na olympijských hrách předvádět svou sílu a rychlost, aby jim tleskaly ženy. Tak se měla udržovat „normální“ společnost.

O Coubertinovi se také málo ví, že byl nacionalista. Zažil na vlastní kůži potupnou porážku Francie od Prusů a nechtěl tuto zkušenost už nikdy opakovat. Sport měl podle něho sloužit k utužení národa, a tedy k výchově budoucích silných vojáků, ochránců vlasti. Olympiáda být tedy i příprava na budoucí boj na válečných frontách, žádná bytostně mírová aktivita. „Zneužití“ olympiád politickými účely – Berlína, Moskva, Paříž – bylo tedy olympiádám dáno do základu. Ani olympským bohům nebyla taková „politizace“ cizí. Šlo vždy a především o slávu „mojí obce“, ne o oslavu všech lidí dobré vůle…

I doprovodné boje o nejlepší báseň či hudební skladbu, které Coubertin ve snaze o vytvoření obrovské světové akce na olympiádu zařadil, byly chápány jako soutěže výkonové a ryze národní, jakkoliv se v nich měl slavit všeobecný lidský duch, nakonec se staly oslavou národních vítězů. Ostatně i český nacionalismus s olympiádou procítá a radost ze zlatých medailí mají i ti, kteří o sport celé roky ani nezavadí. Do počtu medailí se pak rychle promítá společenská realita.

Neexistuje tedy nic takové jako „normální“ olympiáda, neboť i její zakladatel od počátku toužil po obrovské megaakci, a tu ve světě moderního kapitalismu nelze udělat bez velkých peněz a sponzorských značek. Je to poněkud provokativní věta, ale moderní olympiády v tomto ohledu naplňují coubertinovské ideje.

A zrušení amatérismu a vpuštění profesionálů na olympijská kolbiště? I to je důsledek coubertinovského důrazu na výkon – důraz na stále větší výkony všech, kteří se sice přišli jen zúčastnit, ale ve skutečnosti hlavně vyhrát, což zcela odpovídá antické tradici i étosu moderní doby. Tak jako profesionalizace přípravy atletů, kteří se mají poprat o vavřínový věnec pro slávu svojí i své obce-státu.

Je-li obranou „normální“ olympiády míněn návrat ke Coubertinovi či dokonce k antice, jsme vedle jak tak jedle. Dnešní olympiáda není výrazně odlišná, tlumí jen militaristický smysl celé hry a také pouští do arény ženy, které se také chtějí „poprat“ o slávu svou a své země, tedy o hodnotu, jež byla dříve určena jen mužům. 

Kultura Západu chřadne, pojďme ji zachraňovat, ať máme čím žít.

Letošní sklizeň obilí je ve Švýcarsku poloviční

 Švýcarské zemědělství zažívá letos těžké, velmi těžké období. Nepříznivé meteorologické podmínky na jaře a na začátku léta vedly ke špatné úrodě. "Už dlouho nebylo pšenice tak málo jako letos," říká Rolf Häusler, viceprezident Asociace středisek pro výkup obilí ve Švýcarsku (VGS).

Vlhké jaro, vlhký začátek léta a nedostatek slunce mohou za špatnou úrodu, uvádí zpráva v "Tagesschau". Sklizeň pšenice je odpovídajícím způsobem mizerná, asi 50 procent minulých let.. Kromě špatného počasí jsou dalším důvodem špatné úrody v letošním roce  plísně. 

Rolf Häusler, bývalý šéf výkupního skladu a viceprezident VGS, říká, "Před 100 lety by to znamenalo hlad, dnes si toho nikdo nevšimne, protože chybějící obilí se nyní doveze ze zahraničí."

Výnosy pšenice jsou ve Švýcarsku všude jednoznačně podprůměrné.  Navíc obilí, ve kterém jsou zjištěné plísňové choroby, se nevykupuje jako potravina ani jako krmivo, ale jako surovina do bioplynových stanic.

 Zemědělci daný stav švýcarského obilnářství svádějí na přísná hygienická opatření, na zákaz používání fungicidů během vegetace a zákaz urychlování zralosti za pomoci glyfosátu. 

Gorbačov obelhal sám sebe

 Demokratizace nepřinesla větší mandát pro reformy, jak doufal Gorbačov. Dokud systém fungoval nedemokraticky, měl Gorbačov mnohem větší vliv, a to díky ve straně zavedenému zvyku poslouchat vůdce. Jeho protivníci hlasovali jednomyslně pro návrhy, s nimiž nesouhlasili, když s nimi přišel on. Tak to měli naučené. Demokratizace přivedla k moci populistu a autoritáře Jelcina. Demokrat Gorbačov naopak pevně vládl jen do té doby, dokud ho drželo sovětské autoritářství, které se rozhodl zničit.

Ale kdo byl Reagan, když jednal s Gorbačovem? Především to byl člověk, který chtěl mír. Cílem jeho tzv. hvězdných válek bylo zabránit jaderné válce a osobně tvrdil Sovětům, že s nimi bude celý systém sdílet. V té chvíli mohl Gorbačov využít příležitosti a tlačit na to, ať to Reagan sdělí veřejně. Jenže Gorbačov vybuchl, i na něj to bylo příliš: Američané odmítají dát Sovětskému svazu obyčejnou průmyslovou techniku, jak máme věřit tomuhle? Reagan trval na svém.

Paradoxem je, že vlastně asi nikdo kromě Reagana nebral hvězdné války vážně. Ten projekt (Strategic Defense Initiative, SDI) vadil Sovětům ani ne tak proto, že by věřili tomu, co Reagan chystá, ale proto, že si mysleli, že to ve skutečnosti může být něco jiného, vskutku nebezpečného. 

Gorbačov chtěl odzbrojení včetně zrušení SDI. Chtěl to kvůli svým reformám. Mohl se taky na celé jednání s Reaganem vykašlat a pokračovat v brežněvovském kurzu, což by ale znamenalo, paradoxně, že by nebyl „uzbrojen“ – a zřejmě bychom dodnes byli sovětským satelitem.

Reaganovi hodně záleželo na osobním vztahu s Gorbačovem, který navázal v roce 1985 na summitu v Ženevě, když si sám, bez pomoci poradců, vymyslel nekonvenční schůzku mezi čtyřma očima (s tlumočníky) na břehu Ženevského jezera.

Reagan ovšem nebyl první, kdo si Gorbačova oblíbil a kdo v něm poznal obrovskou šanci na změnu: první byla premiérka Thatcher, s níž Gorbačova od roku 1984 vázalo po celý život velmi blízké přátelství. Thatcher naopak, světe div se, pohrdala Reaganem. Skutečným vzdělancem a intelektuálem byl pro ni Gorbačov.

 Gorbačov ve skutečnosti neměl ponětí o tom, co spustil, jeho politika byla založena na žvanění, dění se brzy vymklo jeho kontrole. Ale byl to Gorbačov, kdo skončil studenou válku a nám přinesl svobodu. Byly to jeho ideály západní svobody a demokracie. Byl to on jako kultivovaný člověk, který miloval západní společnost. Jestli by si někdo jiný dovedl s transformací poradit lépe, o tom lze jen pochybovat.

Připomínka A. Brucknera v jižních Čechách

 V České republice  je letos oslavováno 200 let od narození Bedřicha Smetany, v Horních Rakousích oslavují 200 let od narození skladatele Antona Brucknera. 

Cetviny; kostel P. Marie

Rakouští historikové nezapomínají připomenout, že Brucknerova muzikantská činnost se začínala rozvíjet na obou stranách státní hranice, kterou tvoří řeka Malše. Brucner jako učitel začínal v městečku Windhaag, ale na pivo a vyhrávat na hudební nástroje chodil do  jihočeských hostinců , především do Cetvin, které od Windhaagu nejsou dál než 4 km. 

Tyto objevené detaily v Brucknerově životopisu budou tento víkend připomenty i v jižních Čechách: v sobotu 10. října od 15 hodin bude v gotickém chrámu Panny Marie v Cetvinách předvedena Brucknerova Windhaagská mše pro dechový orchestr a sbor. Matiné bude v neděli 11. srpna v 11:00 hodi v chrámu Panny Marie Sněžné ve Svatém Kameni.

Cetviny; Osada na rakouské straně Malše zvaná Hammern

Městečko Cetviny (680 m), ležící na březích řeky Malše, bylo založeno ve 13. století, zbořeno bylo v roce 1956. Zachován byl jen kostel a budova celnice. Cetvinský gotický kostel Narození Panny Marie stál už v roce 1347, kdy Cetviny měly městská práva. Po vyhnání německého obyvatelstva (asi 500 lidí), po roce 1945, a českého (150 lidí), po roce 1951, až do roku 1989 nebyl veřejnosti do místa dovolen vstup. V roce 1989 byl kostel zcela bez střechy. Zásluhou aktivity bývalých českých Němců a českobudějovického biskupství byl kostel opraven a v roce 2003 mohl být znovu vysvěcen. Bohoslužby se zde konají jen v letním období.

NP Křivoklátsko má být zřízen násilně

 Proces vyhlašování NP Křivoklátsko je ukázkou diktatury, která nepatří do demokratického státu. Ministr ŽP Petr Hladík opět dal najevo, že nehodlá s odpůrci zelené fašistické ideologie diskutovat.

Svazek obcí Křivoklátska, Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR, Lesnicko-dřevařská komora ČR a další subjekty nesouhlasí s neurvalým postupem Ministerstva životního prostředí (MŽP), které bez ohledu na názory místních samospráv, odborné veřejnosti a občanů chce vyhlásit Národní park Křivoklátsko (NP) 

Česká republika se tzv. „zeleným údělem“ zavázala do r. 2030 vyhradit 30 % plochy státu pro ochranu přírody, tj. omezovat rozsah hospodaření; 10 % vyhradit pro přísnou ochranu přírody – bezzásahovou divočinu. Současně je v ČR těchto ploch 22 % a 3 %. Takové nesmyly nelze provádět racionálně a demokraticky, proto musí nastoupit ideologie a diktatura vedoucí úlohy Green Deal.

Ministr Hladík, jde proti asi 15 000 obyvatel, kteří žijí na území bezohledně prosazovaného NP Křivoklátsko. Prezident Miloš Zeman jej před léty odmítl jmenovat ministrem, neboť o něm věděl, že prosazoval diktaturu Green Deal. Prezident měl k Hladíkovi také výhrady, že nemá odborné vzdělání. Hladík se dočkal, když přišel konec Zemanova mandátu. První rozhodnutí nového prezidenta Petra Pavla bylo jmenování Hladíka ministrem ŽP. Nenávist k venkovskému obyvatelstvu má velkoměstské kořeny.

Pokud se koaličním stranám podaří odhlasovat novelu zákona č. 114/1992 Sb., kterým se vyhlásí NP Křivoklátsko, tak se má ČR na co těšit. Zkušenosti z vývoje NP Šumava už jsou dostatečné, zmocnila se jí vzdělaná velkoměstská lůza, která neuznává kulturní, člověkem obhospodařovanou, krajinu a venkovskému obyvatelstvu určuje způsob živoření.

Lesy nemají udržované cesty pro příjezd požárních vozidel. Když hoří bezzásahový les, tak nechat hořet, hasit se nesmí. Požární nádrže se nechaly zabahnit a zapadat stromy. Bagrování a odbahňování nádrží je v NP právně nemožné, neboť se v každém bahně vždy najde nějaký živočich či rostlina evropsky chráněná.

Bude se podporovat maximální množství vlků, pastevci a chovatelé hospodářských zvířat nemají v NP co pohledávat. Velkoměstský turista-nemakančenko bude jásat, když zjistí, že byl na Křivoklátsku obnoven chov medvědů  (Fico je za eura dodá).

Jana Michailidu: Přitvrdíme v boji proti alkoholu!

 Nemusíte se štípat do tváří, i když se vám to nezdá, ale je to opravdu tak. Piráti jako bojovníci za legalizaci drog teď chtějí v supermarketech zdanit a zdražit lahve s výčepním 10 % pivem. Také chtějí na lahve lepit varovné etikety, a reklamy do rádia a TV pustit až po osmé hodině večer. 

Boj proti alkoholu je chvályhodná činnost s neblahými výsledky a následky. V USA zavedli prohibici a za dohledu policajtů nalili do kanálů zásoby pivovarů, lihovarů, hospod a kořalen. Alkoholiků neubylo, spíš opačně. Zákaz prodeje alkoholu přinesl nelegální domácí výrobu, jejímž následkem často bylo oslepnutí, otrava a úmrtí. Výsledkem prohibice bylo také rozšíření umělých omamných látek, alkoholici přešli na drogy (to by u nás těšilo Piráty). Nelegální výroby a prodeje alkoholu a drog se v USA ujaly soupeřící skupiny gangsterů včele s Al Caponem, jejichž zisky se brzy dotýkaly hvězd. S následky prohibice z roku 1920  se USA nemohou vyrovnat dodnes. 

Gorbačov sáhl sovětskému lidu na vodku a byl rád, že ho sesadili a vyvázl životem. Marně se parta českých turistů ROH-traktoristů koncem 80. let rozhlížela po Moskvě, aby se osvěžila něčím ostřejším, třeba vodkou, kterou bylo  Rusko proslulé. Neměli nárok. Pouze malé pivo v hotelu dostali cizinci k večeři.

"Podle studie Světové zdravotnické organizace (WHO) musí svět přehodnotit názor o neúměrném pití alkoholu v Rusku. Pokles spotřeby alkoholu o 43 procent/ za posledních 20 let/ je především přičítán opatřením prezidenta Vladimíra Putina, milovníka přírody a zdravého života. "

U nás se nic takového neděje, třebaže už dávno padla pověra vyjádřená sloganem, že vláda, která zdraží pivo, padne. Je to tedy takové divné… ledaže má Jana Michailidu chuť napodobit Putina. 

Čechové, Moravané a Slezané údajně ve spotřebě alkoholu obsazují významné 3. místo v Evropě. Jestliže podle Pirátů mladí lidé (do 50 let) v zemích českých už pařit nechtějí a alkoholu neholdují, je podle pirátské logiky jasné, že všechen ten nadměrný levný alkohol zhltnou senioři. Slepičce z digitálního hejna vadí asi nejvíce, že prostý lid český seniorský se může osvěžit levně pivem ze supermarketu, zatímco elitní mládež musí tajně kupovat drahé drogy, a ještě může za to být trestána.