Nadcházejících
předčasných voleb se zamýšlí podle průzkumů zúčastnit každý druhý Čech. V
polistopadovém vývoji to bývalo jinak. Prvních svobodných voleb do Federálního
shromáždění po pádu komunistické diktatury se v roce 1990 účastnilo 96,79
procenta voličů.
Ale při sněmovních volbách o dvacet let později dorazilo k urnám už jen
62,6 procenta voličů a při letošní přímé volbě prezidenta byla účast ještě
nižší – 61,37 % v prvním a 59,11 % v druhém kole. Pramení politická
nechuť a apatie z nátury českého národa, souvisí s kulturním vývojem novodobých
dějin, nebo je důsledkem politických skandálů, nedostatku témat či morálních a
intelektuálních lídrů?
Podle
odborníků chybí české společnosti dynamika, České republice cíle a české
politice intelektuální elity a morální opory.
Pokud jdou lidé k volbám, mají tendenci volit menší zlo. To se ukázalo
i teď v prezidentských volbách, kdy se volilo tak, aby nevyhrálo větší zlo, což
byl pro mnohé nynější ministr financí v demisi Jan Fischer. Klesající zájem o
volby souvisí s českou náturou. "Apatie"
českých voličů je v národní povaze a ve stavu, do kterého společnost dospěla.
Nejsme divoký Balkán ani Egypt. Generace, které by mohly způsobit revoltu, jsou
líné. Líné myslet. Stačí jim jen remcání, protože k nadávání a kritizování myslet
nepotřebují.
Žádné komentáře:
Okomentovat