Požár poutního kostela v Chlumu u Třeboně

 V pondělí 25. března 2024 vypukl požár v barokním kostele Nanebevzetí Panny Marie v Chlumu u Třeboně. Devíti hasičským jednotkám se podařilo požár uhasit, přesto byla poškozena střecha a varhany. Škoda byla odhadnuta nejméně na 10 milionů korun. Jak městys Chlum u Třeboně, tak českobudějovické biskupství vyhlásily sbírky na opravu jedinečné památky.

Kostel v Chlum byl dostavěn v roce 1745. Jeho stavbu financoval majitel chlumského panství Jan František z Fünfkirchenu. Stavba kostela byla poděkováním Panně Marii za záchranu života. Poblíž zámku si hrabě z Fünfkirchenu okolo roku 1735 nechal postavit střelnici. Při prohlídce staveniště se střecha náhle zřítila. Pán vyvázl bez většího zranění, stavitele, který ho doprovázel, střecha zabila. Pán  to považoval za zázrak, který měl v budoucnosti měl být připomínán novým kostelem na vrchu. Zároveň s kostelem byla postavena křížová cesta

Zajímavostí je, že jména dvou majitelů Chlumu u Třeboně (dříve nazýván Chlumec) figurují u vzniku dvou velkých válek. Členové rodu Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberku, kvůli jehož vyhození z okna Pražského hradu v roce 1618 vypuklo české stavovské povstání a Třicetiletá válka, byli vlastníky Chlumu do roku 1691. Od nich jej koupili Fünfkirchenové. Od roku 1834 Chlum patřil rodu Stadion-Tannhausen a od roku 1861 Habsburkům-arcivévodům d'Este. Kvůli atentátu na Ferdinanda d´Este v roce 1914 vypukla První světová válka.

Zámek v Chlumu u Třeboně

Ferdinand de Este a jeho rodina se zúčastňovali bohoslužeb v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Chlumu. Lavice na kterých sedávali doposud jsou zachované. V chlumeckém kostele bylo dětem Ferdinanda dEste oznámeno úmrtí rodičů v Sarajevu.