Jak se v roce 2016 měnil počet lidí v krajích ČR

V roce 2016 se narodilo 112 663 dětí, nejvíce za šest let. Počet živě narozených dětí současně meziročně rostl třetí rok v řadě. Jak ale zdůraznila Jitka Rychtaříková z Českého statistického úřadu, nelze v žádném případě hovořit o baby boomu. Spíše jde o návrat k normálu. „V 90. letech byl obrovský propad. V roce 99 se narodilo méně než 90 tisíc dětí,“ poukázala statistička.

Přirozenou cestou se loni počet obyvatel Česka zvýšil, protože zemřelo 107 750 lidí, meziročně o 3400 méně. V roce 2015 byl ale počet zemřelých rekordně vysoký. 

Do Česka se přistěhovalo 37 503 lidí, vystěhovalo se naopak 17 439 osob. Stejně jako o rok dříve se do České republiky nejvíce stěhovali Slováci, Ukrajinci a Rumuni. I tak ale zůstává počet cizinců v české populaci velmi nízký. „U nás je něco přes čtyři procenta cizinců,“ vyčíslila Jitka Rychtaříková.

Nejvíc lidí mířilo do Prahy, prchají z Karvinska
Obyvatel Prahy loni přibylo o 13 059 na 1,28 milionu. Je to nejvýraznější přírůstek ve srovnání dalšími oblastmi. Většina se jich do metropole přistěhovala, a to zejména z ostatních regionů Česka. Přirozený přírůstek, tedy rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých, tvořil zhruba čtvrtinu celkového přírůstku.

Ve Středočeském kraji přibylo 12 125 obyvatel, což představuje druhý největší přírůstek v porovnání s ostatními regiony v republice. Koncem loňského roku žilo ve středních Čechách 1 338 982 obyvatel, zůstávají tak nejlidnatějším krajem. Příčinou celkového přírůstku bylo především stěhování, na celkovém přírůstku se podílelo z více než 80 procent. 

Počet obyvatel Jihočeského kraje se zvýšil o 948 lidí. K poslednímu dni loňského roku tam žilo 638 782 lidí. Přírůstek stěhováním v kraji činil 644 osob. Jako v minulých letech se v regionu více lidí narodilo než zemřelo. Jižní Čechy jsou šestým nejlidnatějším krajem v republice.

V Libereckém kraji žilo na konci loňského roku už 440 636 obyvatel, což je o 997 víc než na začátku roku. Větší část nových obyvatel získal kraj přirozenou cestou, když se víc lidí narodilo, než zemřelo. Projevilo se však také stěhování, nejčastěji lidé mířili na Liberecko.

V Plzeňském kraji, který je šestým nejméně lidnatým regionem, se loni už dvanáctým rokem po sobě zvýšil počet obyvatel, meziročně jich přibylo 1994. V regionu žilo ke konci loňského roku 578 629 lidí, z toho 291 962 žen. Nárůst počtu obyvatel zajistilo výhradně stěhování. Přirozený přírůstek, tedy rozdíl narozených a zemřelých, vyzněl záporně, zemřelo o 213 lidí víc, než se jich narodilo. Meziroční tempo růstu počtu obyvatel bylo mírně vyšší než předloni.

V Karlovarském kraji ubylo 1055 obyvatel, na konci roku tam žilo 296 749 lidí. Úbytek způsobilo především stěhování, vystěhovaných bylo o 703 více než přistěhovalých. Kromě toho o 352 lidí více zemřelo, než se narodilo. Počet obyvatel klesá nepřetržitě od roku 2009. Největší úbytek byl stejně jako v roce 2015 na Karlovarsku, kde ubylo 555 lidí.

V Ústeckém kraji žilo ke konci roku 821 377 lidí, počet obyvatel klesl o 1473. Na severu Čech tak pokračuje trend, kdy se víc lidí se stěhuje pryč než jich přichází. Velký rozdíl je už ale mezi jednotlivými okresy. Největší úbytek stěhováním, a to o 332 lidí, zaznamenalo Ústecko. Obyvatelé opouštěli také Mostecko, Děčínsko a Chomutovsko. Naopak přírůstek stěhováním o 378 lidí statistici napočítali v okrese Litoměřice a o 48 lidí na Lounsku. Oba okresy těží z blízkosti k hlavnímu městu.

Počet obyvatel Pardubického kraje se zvýšil o 938 lidí na 517 087. Zásluhu na růstu populace měla zvláště migrace. Díky ní region minulý rok získal 639 nových obyvatel. Mířili zvláště na průmyslové Pardubicko, kde celková bilance migrace vychází na 849 lidí. Do okresu Chrudim se přistěhovalo o 107 lidí více než se jich odstěhovalo. Ve zbývajících dvou okresech více lidí odešlo než se přistěhovalo. Vystěhovalectví zvláště postihlo Orlickoústecko, o něco méně Svitavsko. Může to souviset s menší nabídkou pracovních míst a vyšší nezaměstnaností v těchto oblastech.

V Olomouckém kraji v loňském roce klesl počet obyvatel o 795 na 633 925. Na úbytku se podepsala především migrace. Olomoucký kraj vykázal i přirozený úbytek obyvatelstva, tedy více zemřelých než narozených. Počet obyvatel se zvýšil pouze na Olomoucku, v ostatních čtyřech okresech klesl. Nejvyšší úbytek obyvatel mělo Šumpersko.

Počet obyvatel Královéhradeckého kraje se snížil o 617 lidí na 550 804. Pokles počtu obyvatel kraj zaznamenal šestý rok po sobě. Méně obyvatel měl naposledy v roce 2006. Hlavním důvodem loňského poklesu bylo to, že se víc lidí odstěhovalo, než přišlo bydlet. Loni se v kraji také méně lidí narodilo, než zemřelo.

V Jihomoravském kraji se zvýšil počet obyvatel o 3789. K poslednímu prosinci tam žilo podle předběžných výsledků 1 178 812 obyvatel. Na zvýšení se více než 60 procenty podílel přírůstek obyvatel stěhováním. Oproti roku 2015 vzrostl i počet sňatků a živě narozených dětí, poklesl počet rozvodů a zemřelých. Počet obyvatel jižní Moravy se zvyšuje nepřetržitě od roku 2003.

V Kraji Vysočina ubylo 523 lidí. Odliv způsobilo pouze stěhování, protože přirozenou cestou se kraj rozrůstal. Z jeho pěti okresů si obyvatele udrželo pouze Jihlavsko, zbylé čtyři okresy tratily. K 31. prosinci bydlelo na Vysočině 508 952 lidí. Region ztrácí obyvatele od roku 2009. Největší pokles zaznamenal v roce 2013, kdy přišel o 990 lidí. V roce 2015 Vysočině ubylo 420 obyvatel.

Počet obyvatel Zlínského kraje se snížil o 978, na konci roku v něm žilo 583 698 lidí. Úbytek způsobil větší počet zemřelých než narozených lidí, bylo jich o 331 více. Z kraje se také více lidí odstěhovalo než přistěhovalo, rozdíl činil 647. Počet obyvatel kraje se v posledních letech snižuje, v roce 2015 v něm ubylo 585 obyvatel.

Moravskoslezskému kraji loni ubylo 3432 obyvatel. Je to nevyšší pokles z celé České republiky. Nejvyšší vliv na úbytek obyvatel mělo stěhování, z kraje se v roce 2016 odstěhovalo 7929 lidí, ale přistěhovalo se do něj jen 5578, tedy o 2351 méně. V kraji také o 1081 lidí více zemřelo, než se narodilo dětí. Nejvíce se počet obyvatel snížil okresu Karviná.

ODS chce z přebytku státního rozpočtu platit daně za tuneláře

„Principiálně ministerstvo financí navrhuje splacení dluhu, které už nastalo. A pokud by vláda chtěla ty peníze utratit, ty účetně vzniklé peníze, tak bychom si na to museli znovu půjčit,“ vysvětlil Andrej Babiš, proč nechce loňský rozpočtový přebytek použít.

ČSSD ale má jinou představu a chce vytvořit účet na budoucí výplatu důchodů. KDU-ČSL potom chce část využít na dluh, část na investice do rozvoje venkova nebo na důchody. Ministr financí však hovoří o „absurdní debatě“ vzhledem k tomu, že peníze fakticky nejsou. „Není, co utratit… Jediné správné řešení je snížit státní dluh, a to už jsme udělali,“ řekl Babiš. Po jednání ale připustil, že nějaké peníze by například na opravy silnic jít mohly.

Komunisté by uvítali využití financí v sociální sféře. „Každé peníze jsou svým způsobem, pokud je pouze vidíme na účtech, fiktivní. Náš názor je, že část může být použita na snížení deficitu, ale významná část by měla být použita na nějaký efektivní sociální výdaj,“ říká poslanec Jiří Dolejš (KSČM).

Žádné předvolební dárečky, říká ODS
Pravicová opozice záměr využít peníze na důchody kritizovala. Bylo by to prý na úkor zvýšení dluhu a celkového hospodaření. Podle ODS by měl přebytek kabinet motivovat třeba ke snížení daní.

„Bylo by nejhorší variantou, kdyby to vláda bezhlavě utratila na předvolebních dárečcích, jako jsme to mohli například vidět v roce 2006 u Jiřího Paroubka. To by byly vyhozené peníze, neefektivní vynaložení peněz daňových poplatníků,“ míní poslanec Jan Skopeček (ODS).

Využití přebytku z loňského hospodaření státu řešili vládní politici již počátkem roku, diskusi odložili na duben. Na konci měsíce totiž musí předložit zprávu o loňském rozpočtu poslancům. O tom, jak stát s přebytkem naloží, by definitivně měla rozhodnout vláda na svém pondělním jednání.

Přebytek státního rozpočtu ke konci letošního března stoupl na 4,7 miliardy z únorových 3,7 miliardy korun. Loni však byl ke konci března v rekordním přebytku 43,6 miliardy korun. Důvodem výrazného meziročního poklesu je podle ministerstva financí menší množství peněz přijatých z EU. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 60 miliard korun.

Kde není místo pro křesťany, tam se usadí islám

Hodně se v těchto dnech rozmlouvá o určení Velikonoc jako svátků. Jen čtvrtina Čechů vnímá Velikonoce jako svátek náboženský. Tak praví výzkum veřejného mínění. Zároveň se ale konstatuje, že jejich křesťanský akcent postupně sílí, úměrně tomu, jak roste ohrožení islámským konceptem víry a života jako takového.

 Válka možná vypukne, ale spíš ne. Zato v Turecku budou v neděli volby zcela určitě a Erdogan pravděpodobně vyhraje, a pokud ne, tak udělá ještě větší peklo, než v těch hodinách, kdy mu z nebe spadlo jakési spiknutí a on mohl v jednom vrzu pozatýkat dvacet tisíc nepohodlných lidí a pak následovaly statisíce arestů a vyhazovů.

Dost možná, že napřesrok dopadne ten výzkum názorů na křesťanský obsah velikonoc trochu jinak.

Vyhlídkami na politický vývoj a mizerné počasí si nenechme padat na nervy a svátky si užijme, ať jsou křesťanské, nebo jarní. Zdroj: Neviditelný pes

Zemědělci brzdí stavbu dálnice D35

Zemědělci hospodařící na pozemcích v trase budoucí dálnice D35 z nich ve čtvrtek nechali policií vyvést geodety, kteří chtěli vytyčit koridor pro chystaný záchranný archeologický průzkum. Farmáři plochy na trase Časy - Ostrov oseli a tvrdí, že na ně mají platné nájemní smlouvy.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) je přesvědčeno, že ve veřejném zájmu je možné průzkum provést, přestože všechny smlouvy včas nevypovědělo, a že zemědělci stavbu úmyslně komplikují.

Podle starosta Časů Zdeňka Seidla silničáři pozemky sice vykoupili, nájemní smlouvy však vypověděli pozdě. „V srpnu přišla zemědělským podnikům, které tam hospodaří, výpověď na pozemky Časy - Ostrov, kde je vysloveně uvedeno, že nájemní doba končí 30. září 2017. V úterý přišel dopis, že dnes nastupují dělat archeologický průzkum,“ řekl Seidl. Na situaci na trase Časy - Ostrov ve čtvrtek upozornila Česká televize. Seidl dodal, že na možné problémy s roční výpovědní lhůtou upozorňoval silničáře už před několika měsíci.

Podle něj není řešením, že ŘSD nabízí zemědělcům úhradu škody, neboť farmáři mají až do konce září na pozemcích závazky, například kvůli zemědělským dotacím. „Nejdřív udělat škodu a pak se s tím, komu jste ji způsobili, začít domlouvat, jak velikou, tak takhle by to by asi být nemělo a myslím, že je to protizákonné,“ dodal Seidl. Volat policii je rozhodnutý i v budoucnu, kdyby se situace opakovala, případně se chce obrátit na stavební úřad, aby stavbu zastavil. Pronajatých pozemků je podle Seidla více než 90 procent.

Námitky má i farmář Petr Kostkan z Časů. „Svolil jsem, aby se na pozemcích pohybovali, ale nepřeju si, aby sem najel bagr. Nepřipadá v úvahu, aby tady něco dělali,“ řekl Kostkan. Obdobná situace nastala i u pozemků, na nichž hospodaří zemědělská společnost Chroustovická. „Nemají právo vstupovat na naše pozemky. Výstavba silnic je potřeba, nikdo jí nebrání, je ale nutné, aby se k zemědělcům chovali slušně. Nikomu v oblasti nedali vědět, jak se s nimi dohodnou,“ uvedla prokuristka firmy Martina Jelínková. Na pozemky má společnost smlouvu na dobu určitou.

Mluvčí ŘSD Jan Rýdl tvrdí, že stavba dálnice jako stavba ve veřejném zájmu je nadřazena lokálním smlouvám. Podle něj zemědělci dobře věděli, že se v letošní stavební sezoně začne stavět. O uhrazení prokazatelné škody je ŘSD ochotné jednat. „Můj názor je, že jde o úmyslnou komplikaci stavby podobně, jako byly úmyslně komplikovány výkupy pozemků,“ řekl Rýdl.

Soutěž na archeologické práce na 27 kilometrový úsek D35 mezi Opatovicemi a Ostrovem vyhrála společnost Eurovia s cenou 193 milionů korun bez DPH. Zvlášť silničáři vyhlásili výběrové řízení na zemní práce, získal je Hochtief s nabídkou 83 milionů korun bez DPH. Silnice se měla začít stavět na podzim. Pokud by se průzkum nepodařilo před tím dokončit, mohlo by to zahájení výstavby výrazně oddálit.

Hejtman Zimola zakázal spolupráci s televizí

 V pondělí 3. dubna se v Jihočeském kraji málem rozpadla vládnoucí koalice. V úterý vyšlo najevo, že lidé hejtmana Jiřího Zimoly (ČSSD) se přes peníze z rozpočtu kraje snaží ovlivňovat média, konkrétně jednu z jihočeských televizí.

Jistá krajská instituce zastavila spolupráci s televizí, a to kvůli tomu, jak televize informuje o kauze „Lipno". „Spadám kompetenčně přímo pod kancelář hejtmana, dostal jsem zadání ukončit spolupráci. Obsahově ji nemám šanci napadnout, jsme spokojeni. Není ani pravda, že by už nebyla potřeba. Proto vám říkám otevřeně, jak to je. Špatné by ale bylo, kdyby se informace o ukončení spolupráce dostala mediálně ven. Politici ustojí ledacos, zato já bych byl na odstřel," říká v nahrávce představitel jihočeské příspěvkové organizace.

 Představitel instituce připouští, že jeho kompetence jsou omezené, že rozhodnutí se dělají v kanceláři hejtmana, které přímo podléhá. „Nemohu jít proti kraji, který nás financuje. Když kraj houkne, tak musím poslouchat," uvádí úředník v nahrávce.

Kauza „Lipno", která propukla počátkem března, je jihočeským hejtmanem Zimolou prezentována jako jeho soukromá záležitost. Pokud je tedy pravdou to, že zakázal spolupráci s televizí, která o kauze informovala, bude se zase muset z překročení zákona nějak vykroutit. Zatím se mu to dařilo.

Na otázku, zda si dokáže představit pokračování koalice, pokud je pravda, že hejtman peníze kraje využívá k usměrňování negativní publicity o své osobě, uvedla první náměstkyně hejtmana Lucie Kozlová (ANO): „Důvěra je velmi narušena, může to být jedna z posledních kapek." (Zdroj: Deník)