Svět se mění bez ohledu na to, co si přeje většina mírumilovných lidí. Evropa má na krku dobyvačnou válku, tedy něco, co nejméně 30 let běžného obyvatele Evropy ani nenapadlo. Evropská unie byla doposud zaměstnána zlepšováním blahobytu. Koho by před 5 lety napadlo, že svět postihne epidemie podobná středověkému moru? Odborníci i laici byli přesvědčení, že věda už zvládla všechny problémy planety Země, že nastává doba zkoumání problémů vesmírných. Objevil se nezkrotný koronavirus a jsou v háji vzdělanci i laici, nemoc a umírání stále nelze zastavit.
Nikdo v západní Evropě nevěřil, že může vypuknout válka takového rozsahu jako je v současnosti na Ukrajině. Nikdo nevěvěří tomu, že může do západní Evropy přijít hladomor. Svět se nemění podle skrytých myšlenek a přání. Koho před týdnem napadlo, že bude kupovat benzin za 40 korun, což je asi nejvyšší cena od 2. světové války. Je více než pravděpodobné, že podobné cennové skoky postihnou i potraviny. Nelze dvakrát vstoupit do stejné řeky, ale některé zákonnitosti se tvrdohlavě opakují. Společnost se jako horolezec šplhá na vrchol, náhle stačí malá chybička a následuje pád. V letech 1911 až 1913 se západní a střední Evropa chlubila vrcholným pokrokem a blahobytem, objevovaly se názory, že svět je na vrcholu lidského snažení, že všechno už bylo vynalezeno, větší životní úrovně už nelze dosáhnout. Pýcha předchází pád. Vypukla 1. světová válka a lidé poznávali krutou realitu, to jak jsou bezmocní proti chodu světa. Během půlroku začaly potraviny chybět. Podobné to bylo i před 2. světovou válkou, kdy šíleného Hitlera a jeho křik okolní svět nebral vážně. V Československu sice vypukl chvilkový rámus po záboru pohraničí, ale okupace v březnu 1939 už byla přijímaná jako samozřejmá součást vývoje Střední Evropy, protože pořád byl dostatek potravin i dalšího zboží. Zlom nastal po napadení Polska německou a sovětskou armádou. Najednou byly i v Protektorátu potraviny na omezený příděl, na potravinové lístky.
V obou světových válkách hrálo velkou roli velké Rusko, které zásluhou válek se mohlo zmocnit nových území, nebo alespoň získat politický a vojenský dohled nad některými zeměmi.
Všechny země EU předpokládají, že válka změní roli zemědělství, že stoupne jeho prestiž. Objevují se názory "Chytré horákyně", že výrobu potravin lze zvýšit i při zachování plánů na ozelenění Evropy. Zřejmě dojde k omezení vývozu zemědělské produkce z Ruska, což vyvolá v západní Evropě nárůst cen potravin. Jak sankce na dovoz potravin ovlivní život v Rusku nelze odhadnout, neboť Rusko je v potravinách dosti soběstačné, i když nelze mluvit o celém Rusku. Vždy tam byly a budou propastné rozdíly mezi regiony. Navíc je možné předpokládat, že země EU na ruském potravinovém trhu budou nahrazeny jinými zeměmi s velkým zemědělstvím, například Čínou a Brazílií, které Putina podporují.
Agrární politika EU bude podrobena zkoušce, buď neustoupit z plánů na ozelenění a vystavit se nebezpečí nedostatku potravin, nebo mít dostatek chleba, ale dýchat špatný vzduch.
