Home

Antonín Švehla: Když má sedlák, mají všichni.

Beno Berghammer (Big Ben): Sedlák nevyhodí nic, co by se mu mohlo hodit.

sobota 23. března 2024

12. týden 2024 v EU

 Jaderná energie přestává být v EU v nemilosti. Akt o kritických surovinách byl definitivně přijat. Soudní dvůr EU projde významnou reformou. Charles Michel říká, že pokud chceme mír, musíme se připravit na válku.

Pondělí 18. března 2024

V Radě se uzavřel proces přijetí tzv. aktu o kritických surovinách. Jde o jeden z významných předpisů Zeleného údělu. Nová úprava má být základem pro budování kapacit EU a posilování odolnosti jejích dodavatelských řetězců ve vztahu k vybraným surovinám, které jsou nezbytné pro průmysl, jakož i pro Zelený úděl a digitalizaci.

Komise oznámila zahájení vyjednání mezi EU a Švýcarskem o prohloubení vzájemných vztahů.

Rada pijala závěry o zelené diplomacii, které se týkají prosazování klimatických a dalších environmentálních cílů EU v mezinárodních vztazích.

Úterý 19. března

Rada schválila dlouho připravovanou reformu statutu Soudního dvora EU. Soustavu unijních soudů na jejím základě čekají významné změny. Jde především o to, že část rozhodování bude přenesena z vlastního Soudního dvora na Tribunál, tj. bývalý Soud prvního stupně.

Předseda Evropské rady Charles Michel publikoval úvahu o obranné politice EU s názvem „Pokud chceme mír, musíme se připravit na válku“. V tomto klíčovém okamžiku globální historie podle něj „Evropa musí být připravena na obranu a čelit naléhavosti hrozby“.

V Radě se uzavřel proces přijetí směrnice, která má chránit novináře a ochránce lidských práv před zneužívajícími soudními řízeními (tzv. strategické žaloby proti účasti veřejnosti, „SLAPP“).

Středa 20. března

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně prodloužení pozastavení cel a množstevních omezení na dovoz zboží z Ukrajiny o jeden rok (do 5. června 2025). Dohodu ještě musejí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušný akt přijmout.

Komise přišla s návrhem směrnice, která by zavedla harmonizovanou unijní úpravu stáží. (Doposud se této oblasti na úrovni EU dotýkalo jen doporučení Rady z roku 2014, které chce nyní Komise nahradit novým, které by doplňovalo navrženou směrnici.)

Komise také předložila akční plán pro řešení nedostatku pracovních sil a dovedností.

Čtvrtek 21. března

Komise udělila 23 městům „značku mise EU“, což má být ocenění za jejich úsilí o dosažení klimatické neutrality. Jsou mezi nimi mimo jiné Barcelona, Soluň nebo Florencie. Prvních deset měst obdrželo označení už v říjnu 2023.

V Bruselu se konal první „summit jaderné energie“. Představitelé zemí podporujících jádro (z EU i mimo) vyzvali k obnově jaderné energetiky. Na akci vystoupila i Ursula von der Leyenová, která připustila, že jaderné technologie mohou hrát významnou roli při přechodu na čistou energii, respektive pro dosažení klimatických cílů EU. Dodal bych k tomu, že jde o další náznak toho, že v důsledku změněné geopolitické situace a energetické krize jaderná energie přestává být v EU v nemilosti.

Soudní dvůr EU vydal rozsudek, kterým s odloženým účinkem zrušil nařízení 2019/1157, které vyžaduje při žádostech o vydání průkazů totožnosti povinné ukládání dvou otisků prstů žadatele. Soud totiž shledal, že rozhodnutí bylo přijato na nesprávném právním základě. Jde o jeden z méně typických příkladů, kdy Soudní dvůr nerozhodl kompetenční otázku „prointegračně“. Před pravomocí, k jejímuž použití stačila kvalifikovaná většina v Radě (čl. 21 odst. 2 SFEU), dal přednost jiné, kde se vyžaduje dosažení jednomyslnosti (čl. 77 odst. 3 SFEU).

Pátek 22. března

Komise navrhla zvýšení cel na dovoz obilí a obilných výrobků z Ruska a Běloruska. Tato cla by měla prakticky vést k zastavení dovozu. Opatření by se nemělo dotknout tranzitu do třetích zemí.

Čtvrtek 21. března a pátek 22. března

V Bruselu se konalo zasedání Evropské rady. Hlavními tématy byly válka na Ukrajině, bezpečnost a obrana, situace na Blízkém východě, zemědělství, migrace a další rozšiřování EU. Evropská rada mimo jiné

deklarovala odhodlanost EU v souvislosti s rostoucími hrozbami a bezpečnostními výzvami „zvýšit svou celkovou obrannou připravenost a schopnosti tak, aby odpovídaly jejím potřebám a ambicím“;

odsouhlasila zahájení přístupových jednání s Bosnou a Hercegovinou;

potvrdila politické priority vytyčené v roční analýze udržitelného růstu v rámci evropského semestru;

vyjádřila otřesení nad kritickou humanitární situací v Gaze, přičemž poprvé výslovně vyzvala k okamžité humanitární přestávce v bojích, která bude směřovat k udržitelnému příměří, bezpodmínečnému propuštění všech rukojmí a poskytování humanitární pomoci.

pátek 22. března 2024

POZOR! Slovo cikán je rasistická urážka.

Petr Rada se jako hlavní trenér na lavičce Dukly Praha pravděpodobně nějakou dobu neobjeví. Zkušený pětašedesátiletý trenér byl potrestán disciplinární komisí na osm měsíců zastavením činnosti z důvodu rasistické urážky, které se údajně dopustil v utkání Dukly Praha proti Zbrojovce Brno. Trest zatím není pravomocný.

Dukla Praha aktuálně vévodí druhé nejvyšší soutěži, což mnoha lidem z různých důvodů není příjemné, takže  nyní se tým z Julisky bude muset obejít bez trenéra Petra Rady. Ten totiž obdržel osmiměsíční trest za rasistické urážení soupeře.

Incident se stal v 17. kole, kdy Dukla doma hostila Zbrojovku Brno. V utkání padlo šest branek a týmy se nakonec o body rozdělily.

Rada dle komise rasisticky urazil i trenéra Zbrojovky Tomáše Polácha, kterého měl nazvat cikánem. Trest zatím není pravomocný.

K trestu dostal zkušený kouč pokutu 80 tisíc korun. Výše trestu je „nízká“ i z toho důvodu, že se neprokázalo, že by mělo být urážek více.

„Na základě zprávy technického delegáta LFA a také dle záznamu z kamer bylo prokázáno, že kouč Dukly Praha Petr Rada skutečně směřoval směrem k lavičce Zbrojovky Brno urážku s rasistickým podtextem, a DK LFA ho proto potrestala zákazem činnosti na osm měsíců a pokutou 80 tisíc korun.

Rozhodnutí není pravomocné a pan Rada má možnost se proti němu odvolat,“ řekl předseda Disciplinární komise Richard Baček.

čtvrtek 21. března 2024

Imigranti posilují Českou republiku

 "V loňském roce se do České republiky přistěhovalo o 94 672 lidí více, než se z naší země vystěhovalo. To způsobilo celkový nárůst počtu obyvatel České republiky na 10,9 milionu lidí," doplnil dále pro ŽivotvČesku.cz ekonom.

Na konci roku 2023 měla Česká republika 10 900 555 obyvatel. To bylo o 73 026 obyvatel více než na konci roku 2022. Počet zemřelých v loňském roce dosáhl na úroveň 112 795 lidí, což bylo o 7 424 lidí méně než v předešlém roce. Počet narozených v loňském roce klesl na 91 149 dětí. O rok dříve se narodilo 101 299 dětí, jak uvádí data ČSÚ.

Jelikož v loňském roce zemřelo více lidí, než se narodilo dětí, dosáhla Česká republika záporného přirozeného přírůstu ve výši 21 646 lidí. Růstu počtu obyvatel jsme dosáhli prostřednictvím migrace. V loňském roce se k nám přistěhovalo 141 263 lidí. Přitom naši zemi opustilo 46 591 lidí.

"V loňském roce došlo k meziročnímu poklesu počtu sňatků o 6 552. Celkově se jich uskutečnilo 48 268. Počet rozvodů v roce 2023 dosáhl úrovně 19 453, což bylo o 393 rozvodů méně než v roce 2022. Počet dětí, které se nedožily prvních narozenin, klesl na 200. To naši zemi řadí mezi nejlepší na světě v eliminaci úmrtnosti dětí krátce po narození," dodal pro ŽivotvČesku.cz ekonom Štěpán Křeček.



sobota 16. března 2024

Na švýcarských silnicích v roce 2023 zemřelo 236 lidí

Švýcarsko počtem obyvatelstva 9 milionů se blíží České republice, v počtu dopravních nehod za rok 2023 se dosti výrazně liší. Na švýcarských silnicích loni zemřelo jen 236 lidí. To bylo o pět méně než v předchozím roce. Počet těžce zraněných se tam zvýšil. Dostal se tak na nejvyšší úroveň za posledních deset let.

Loni bylo při švýcarských dopravních nehodách těžce zraněno 4096 lidí, jak ve čtvrtek oznámil Spolkový silniční úřad (Astra).  V předchozím roce jich bylo 4 002. To odpovídá nárůstu o 2,3 procenta.

Ze 75 usmrcených řidičů aut zemřelo 38 v důsledku nepřiměřené rychlosti (+5,6 %), 27 v důsledku nepozornosti nebo rozptýlení (-27,0 %) a 26 (-7,1 %) pod vlivem alkoholu.

Při nehodách motocyklistů zemřelo 50 lidí, o čtyři více než v předchozím roce. Těžce zraněno bylo 1160 motocyklistů (+9,1 %).

Zvýšil se i počet smrtelných nehod na kole, a to o sedm na 26. Počet těžce zraněných cyklistů však klesl o 4,7 procenta na 733.

Naopak klesl počet usmrcených jezdců na elektrokolech, z 23 na 16 . Počet těžce zraněných v této kategorii vzrostl o 6,3 procenta na 595 osob.

Zvýšil se i počet usmrcených chodců, z loňských 24 na letošních 42. Ukazuje se, že přechody pro chodce samy o sobě nepředstavují bezpečnost. Je proto důležité aby řidiči více dbali na situaci na přechodech, na osvětlení, středové ostrůvky a frekvenci chodců.

Urážení zemědělců právem silnějšího je česká specialita

 Při čtení článku o zemědělství od jakéhosi Viléma Baráka, ve středečních Lidových novinách, mne nejdříve napadl výrok svérázného herce a filozofa Jana Wericha o tom, že nad jistým typem lidí nelze zvítězit, nesmí se však přestat s nimi bojovat. Bojuji, když podle dlouholetých zkušeností vím, že konečným vítězem každé bitvy musí být Praha a bílé límečky. 

"Tato naprosto marginální a současně privilegovaná společenská skupina, má sílu k vydírání," píše jistý typ, který na otázku minstra zemědělství: „Co byste jedl, nebýt  zemědělců?“ odpovídá slovy dítěte předškolního věku: "To, co koupím v supermarketu."

"Evropští dezoláti demonstrují proti ukrajinskému obilí," pokračuje pisatel v urážkách všech zemědělců. Vrcholem autorovy klasické pražské propagandy je věta: "Naši i unijní zemědělci radostně naskočili na vlnu zdražování a šroubovali ceny, co to šlo." Tato věta svědčí o autorově naprosté neznalosti potravinového trhu. Kdo pracoval 70 let v zemědělství, ví, že zemědělec nikdy nemohl diktovat ceny, vždy musel počkat na to, co mu odběratel dá.

Dál se článkem s dávkou nesmyslných lží nehodlám zabývat. V duchu mě posedlo přání, aby se vrátily válečné poměry, jaké byly za protektorátu, kdy se českým zemědělcům a českému venkovu dařilo nejlépe v historii, někdy lépe než lidem ve městech. To zřejmě byl pádný důvod k poválečnému uvěznění ministra zemědělství Adolfa Hrubého a dalších členů vlády.

 Jeden nikdy neví, co se může v nenápadné války na východě vyklubat. Bylo by však zajímavé sledovat Baráka s potravinovými lístky v supermarketu. 


úterý 12. března 2024

10. týden 2024 v EU

Brusel představil první strategii EU pro obranný průmysl. Ursula von der Leyenová získala nominaci EPP pro další funkční období. Komise zahájila průzkum mínění zemědělců o administrativních překážkách. EU slavila MDŽ.

Pondělí 4. března 2024

V Radě se završil proces přijetí tzv. aktu o interoperabilní Evropě. Ten by měl zajistit digitální propojení orgánů veřejné správy v rámci EU a umožnit plynulé poskytování veřejných služeb přes hranice.

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně návrhu nařízení o obalech a obalových odpadech. Cílem má být mimo jiné zajistit větší ekologičnost obalů a snížit množství odpadu, který z nich vzniká. Dohodu ještě musejí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušný akt přijmout.

Úterý 5. března

Komise a vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku představili první unijní strategii pro obranný průmysl, která by měla stanovit „jasnou a dlouhodobou vizi pro dosažení připravenosti obranného průmyslu v Evropské unii“. Zároveň Komise předložila návrh na vytvoření Evropského programu obranného průmyslu (EDIP), který má v období 2025–2027 zajistit pro toto odvětví 1,5 miliardy eur z rozpočtu EU.

Středa 6. března

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně několika legislativních návrhů, a to:

tzv. aktu o kybernetické solidaritě, který má posílit spolupráci členských států v oblasti kybernetické bezpečnosti;

návrhu, který směřuje k usnadnění předávání soudního řízení v trestních věcech do jiného členského státu;

reformy tzv. Jednotného evropského nebe, tj. úpravy řízení letového prostoru;

návrhu nařízení o zákazu uvádění produktů pocházejících z nucené práce na trh EU.

Dohody ještě musejí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušné předpisy přijmout.

Čtvrtek 7. března

Ursula von der Leyenová získala oficiální nominaci Evropské lidové strany (EPP) pro kandidaturu na předsedkyni Komise na druhé funkční období.

Komise vyzvala zemědělce k účasti v on-line průzkumu, na základě kterého chce získat představu o administrativních překážkách, kterým zemědělci čelí. Toto opatření souvisí s nynějšími demonstracemi nespokojených zemědělců.

Pátek 8. března

Unijní orgány jako obvykle slavily mezinárodní den žen. Ursula von der Leyenová a předtím také Komise spolu s vysokým představitelem EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku vydali při této příležitosti svoje prohlášení.

pátek 8. března 2024

Zemědělské protesty ve Varšavě ve znamení bitek s policií

Organizátorem protestu polských zemědělců ve VaršaVĚ byla organizace Solidarność Rolników indywidualnych. Demonstrace se zúčastnilo asi 150.000 lidí.



 Klidná demonstrace se měla rozejít před úřadem vlády. Policie však demonstranty rozdělila na několik skupin, čehož využili lidé, kteří se mezi zemědělce vloudili, k vyvolání potyček s policisty. Policie použila gumové projektily, plynové pistole a uspávací granáty. Rolníci se snažili co nejrychleji demonstraci opustit.

Solidarność na svých webových stránkách poděkovala všem horníkům, ocelářům, lesníkům a dělníkům za podporu klidného zemědělského protestu. Solidarność vyjádřila rozhodný nesouhlas s neodůvodněnými zákroky policie proti nevinným lidem. Veřejně dostupné nahrávky medií jasně dokazují provokace ze strany policie. Solidarność vyzývá svědky, aby zasílali své nahrávky a fotografie  na její adresu.

Aktivisté Solidarnośći slibují postiženým a zadrženým rolníkům pomoc, přičemž žádají rodinné příslušníky lidí, kteří se nevrátili z demonstrace domů, aby se ozvali a kontaktovali Solidarność. Nezávislý odborový svaz zemědělců hodlá v protestech pokračovat a na 20. března vyzývá ke generální stávce. "Nepovolíme, pokud naše požadavky nebudou splněny."

Během protestu byl zraněn i Marek Duszyński, předseda Zemědělského odborového svazu Samoobrona. Byl zblízka napaden policií, BYL mu do obličeje nastříkán plyn.. Stalo se tak při vynášení symbolické rakve s nápisem Polské zemědělství 2004-2024.

Protestujeme zde až do pátku, od půlnoci - řekl farmář stávkující na dálnici - Podporují nás kolegové z Velkopolska, vracející se z protestu..





MDŽ je jen pro ženy

 Na předlistopadové Mezinárodní den žen v bývalém Československu zůstávají v myslích pamětníků jen nostalgické vzpomínky na podnikové oslavy, na ty podivné slavnosti s povinným zvoněním skleniček s vínem. Pánové se při konzumaci nemohli nechat zahanbit. Klíče odzvonily vládu komunistů i komunistické tradice. MDŽ je tradice jiná a odjinud, ale v ČR skončila také. Svět ji však nezavrhuje.

Oslava MDŽ v rakouském Linci se už stává tradicí.  U příležitosti dnešního Mezinárodního dne žen se galerie Promenaden v Linci již pošesté stane místem, kde si ženy mohou vyměňovat zkušenosti, získávat informace a bavit se. I letos je program stejně rozmanitý jako jsou životy žen. Je to o psychologii, o různých životních modelech, o byznysu, módě, kultuře a kulinářském umění.

Od 12.30 do 18 hodin jsou na pódiu fóra OÖN (hornorakouský deník) hovořit odborníce o tom, co ženu žene kupředu. Psychoterapeutka Silvia Dirnberger-Puchner začíná pěti cennými tipy pro šťastný a naplněný život. O své osobní cestě zde hovoří čtyři ženy, které si díky píli a vášni udělaly velké jméno: moderátorka Silvia Schneider, modelka Victoria Karner, foodblogerka Anita Moser a publicistka Christine Haiden

neděle 3. března 2024

9. týden 2024 v EU

 Počet žádostí o azyl v EU byl v roce 2023 nejvyšší od migrační krize. Podle von der Leyenové EU musí v příštích letech výrazně posílit kapacitu svého obranného průmyslu. Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 byl revidován.

Pondělí 26. února 2024

V Radě se uzavřel proces přijetí nového nařízení, které má zajistit dostupnost okamžitých plateb v eurech v rámci EU a Evropského hospodářského prostoru. Nařízení má umožnit převést kdykoli během dne peníze do deseti vteřin, a to nejen v rámci jedné země, ale i do jiného státu EU/EHP.

Rada také přijala nařízení o automatizovaném vyhledávání a výměně údajů pro policejní spolupráci v trestních věcech (jako jsou údaje o DNA, otiscích prstů a registraci vozidel). Dochází zejména k rozšíření množiny údajů, u nichž může probíhat automatizovaná výměna mezi příslušnými orgány členských států.

Rada prodloužila o další rok platnost sankcí proti Bělorusku. Ty Unie uplatňuje kvůli vnitřním represím a podpoře Ruska ve válce na Ukrajině ze strany běloruského režimu.

Novým zvláštním zástupcem EU pro lidská práva byl jmenován švédský diplomat Olof Skoog. Funkce se ujímá 1. března 2024.

Úterý 27. února

Komise předložila nástin strategie, která by měla zajistit vedoucí průmyslové postavení EU v oblasti pokročilých materiálů (např. grafen, kovové nanočástice do solárních panelů atd.). Tyto materiály jsou podle ní zásadní mimo jiné pro zelenou a digitální transformaci.

Jutta Urpilainenová, komisařka pro mezinárodní partnerství, v Evropském parlamentu ve svém projevu varovala, že globální nerovnosti se zvětšují. Od roku 2020 prý 5 nejbohatších lidí světa zdvojnásobilo svůj majetek, zatímco ve stejné době téměř 5 miliard lidí zchudlo.

Středa 28. února

Rada přijala soubor legislativních aktů, které souvisejí s nedávno dohodnutou revizí víceletého finančního rámce EU 2021–2027 (viz díl 82). Vedle samotné změny víceletého finančního rámce, jde o zřízení Nástroje pro Ukrajinu a zřízení Platformy strategických technologií pro Evropu (STEP).

Ursula von der Leyenové v Evropském parlamentu hovořila o obraně. Uvedla mimo jiné, že Evropská unie musí v příštích letech výrazně zvýšit kapacitu svého obranného průmyslu, a znovu vyslovila podporu myšlence, aby v příští Komisi byl post komisaře pro obranu.

Agentura Evropské unie pro otázky azylu informovala o tom, že počet žádostí o azyl v roce 2023 dosáhl výše 1,14 milionu, což je nejvíce od migrační krize (2015–2016).

Evropský parlament hostil Julii Navalnou, vdovu po ruském opozičním politiku Alexeji Navalném. Ta před euroslanci také přednesla projev.

Novým protiteroristickým koordinátorem EU byl jmenován nizozemský diplomat Bartjan Wegter. Funkce se ujímá 1. března 2024.

Čtvrtek 29. února

Komise navrhla změnu rozpočtu EU na rok 2024 tak, aby odrážel změny provedené ve víceletém finančním rámci 2021–2027 (viz výše a díl 82).

Evropský parlament přijal při druhém výročí války na Ukrajině rezoluci, ve které požaduje, aby Ukrajině byla poskytována soustavná vojenská pomoc, „a to tak dlouho, jak to bude nutné, a v jakékoli formě, která bude pro vítězství Ukrajiny nezbytná“.

Pátek 1. března

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně dvou legislativních návrhů, které se týkají shromažďování a předávání předběžných informací o cestujících v letecké dopravě v zájmu usnadnění kontrol na vnějších hranicích. Dohodu ještě musejí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušné předpisy přijmout.

Zdroj:KN

pátek 1. března 2024

Zatčena Daniela Klette z teroristické RAF

 Německá prokuratura v úterý oznámila, že Daniela Klette, jedna ze tří uprchlých členek krajně levicové teroristické skupiny Frakce Rudé armády (RAF), byla zatčena.


Německá policie po trojici, podezřelé z pokusu o vraždu a sérii ozbrojených loupeží, po desetiletích na útěku stále pátrala.

Co zatím víme?

Státní zastupitelství ve městě Verden v Dolním Sasku uvedlo, že pětašedesátiletá žena byla dopadena v pondělí v Berlíně.

"Zatkli jsme paní Klette," řekl Koray Freudenberg, vrchní státní zástupce, jehož úřad vyšetřuje Kletteovou a další podezřelé Ernsta-Volkera Stauba a Burkharda Garwega.

Dolnosaský zemský kriminální úřad později uvedl, že v souvislosti s dopadením Klette byl zatčen také muž, který však dosud nebyl identifikován.

Šéf hannoverské policie Friedo de Vries uvedl, že podezřelá byla identifikována pomocí otisků prstů a neprojevila žádný odpor, když byla zadržena v bytě ve čtvrti Kreuzberg. De Fries řekl, že policie v bytě našla dva pistolové zásobníky a náboje.

Německý deník Bild uvedl, že Klette se 20 let skrývala v Berlíně, kde podle sousedů vystupovala pod jménem Claudia.

Klette, Staub a Garweg se údajně pokusili využít sérii loupeží v letech 1999 až 2016 k financování svého života v podzemí.

Poté, co televizní pořad nedávno zveřejnil profil případu, vyšetřovatelé v Dolním Sasku, kde se odehrálo mnoho loupeží, uvedli, že obdrželi 161 tipů ohledně možného místa pobytu podezřelých.

Co udělala teroristická skupina RAF?


Tito tři údajně patřili k takzvané třetí generaci RAF, známé také jako skupina Baader-Meinhof.

V 70. a 80. letech 20. století vedla RAF v tehdejším západním Německu teroristickou kampaň prostřednictvím útoků a únosů, přičemž této skupině bylo připsáno celkem více než 30 vražd. Úřady tvrdí, že RAF je zodpovědná za zranění dalších 200 lidí.

Aktivity skupiny vyvrcholily během velkého pátrání po členech RAF během takzvaného německého podzimu 1977.

Mezi oběťmi RAF byli západoněmecký generální prokurátor Siegfried Buback, šéf Dresdner Bank Jürgen Ponto, předseda Deutsche Bank Alfred Herrhausen, obchodní manažer Hans Martin Schleyer a vysoce postavený západoněmecký diplomat Gerold von Braunmühl.

RAF se prohlásila za rozpuštěnou v roce 1998 a neexistují žádné důkazy o tom, že by tato bývalá teroristická organizace byla stále aktivní.

Policie a speciální ozbrojené jednotky zaútočily na hlavní vlakové nádraží západoněmeckého města Wuppertal na začátku tohoto měsíce poté, co obdržely tip, který naznačoval, že bývalý levicový terorista Ernst-Volker Staub mohl být spatřen ve vlaku. Úřady uvedly, že došlo k falešnému poplachu a že počáteční podezření ohledně mužovy totožnosti se nepotvrdilo.

pondělí 26. února 2024

Demonstrace proti fašistické AfD

 Pod hesly "Chceme solidaritu", Německo je i pro barevné, a "Pryč s pravicovým extrémizme" se včera na třídě Edmunda Siemersev Hamburku pořádala  velká demonstrace. Pořádalo ji asi 30 demokratických organizací. Pořadatelé uváděli účast 50.000 lidí, policie hlásila účast dokonce 60.000 lidí.

Demonstrace zúčastnily i různé zájmové spolky jako "Důchodkyně proti extrémizmu," "Cyklistická asociace," "Zelená mládež" a další. Nejvíce lidé protestovali proti činnosti pravicové politické strany AfD, která koketuje s plány extremistů násilně všechny lidi tmavší pleti vyhnat z Německa.

Organizátoři demonstrací oznámili, že podobné akce budou pokračovat a jistě zesílí před volbami do Evropského parlamentu. Fašisty si slušní Němci v Evropě nepřejí, protože jejich záměrem je rozdělování společnosti, vyvolávání nepokojů a zavedení diktatury.

Maja Göpelová z institutu pro výzkum společnosti vyzvala ty, kteří chtějí volit AFd, aby svůj záměr přehodnotili, jinak  poškodí německou demokracii. Představitelka DGB Tanja Chawlaová jmenovala přímo AfD jako extremistickou nedemokratickou stranu a vyzval lidi na účast v demonstraci, která se uskuteční 8. června, den před volbami do Evropského parlamentu

Vrcholem demonstrace bylo vystoupení kapely Deichkind, která  se sloganem "Impulzivní lidé proti pravici" rozhoupala shromáždění  Dav nadšeně tančil hlavně při závěrečné písni "Nechceme nacisty a žádnou AfD." 

sobota 24. února 2024

8. týden 2024 v EU

 Von der Leyenová se bude znovu ucházet o post předsedkyně Komise. Rada rozhodla o spuštění vojenské námořní operace EU v Rudém moři. Nová směrnice má udělat ze spotřebitelů aktéry zelené transformace.

Pondělí 19. února 2024

Rada EU rozhodla o spuštění vojenské námořní operace EU s názvem EUNAVFOR ASPIDES. Ta má chránit obchodní námořní trasy v Rudém moři před útoky jemenských povstalců.

Unie ústy vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josepa Borella vyjádřila rozhořčení nad smrtí ruského opozičního politika Alexeje Navalného.

Ursula von der Leyenová oznámila, že se bude znovu ucházet o post předsedkyně Komise.

Úterý 20. února

V Radě se uzavřel proces přijetí směrnice o posílení postavení spotřebitelů pro zelenou transformaci. Ta má zajistit, že spotřebitelé budou lépe chráněni před nedůvěryhodnými nebo falešnými environmentálními tvrzeními („lakování nazeleno“) a že budou mít právo na informace o trvanlivosti kupovaného zboží a o jeho případné opravitelnosti. To by jim mělo umožnit, aby činili při nakupování „informovaná a ekologicky uvědomělá rozhodnutí“ a aby se mohli stát „skutečnými aktéry zelené transformace“, tj. naplňování Zeleného údělu.

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně návrhu nařízení o certifikaci pohlcování uhlíku, které spadá do Zeleného údělu. Jde o vytvoření systému, který by hospodářským subjektům umožnil získat certifikát potvrzující propady oxidu uhličitého, vzešlé z jejich činnosti. Šlo by například o postupy pohlcování v zemědělství nebo pomocí průmyslových technologií. Dohodu ještě musejí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušný předpis přijmout.

Podobné dohody bylo dosaženo ohledně návrhu přepracované směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší. Ta má výrazně zpřísnit normy pro boj proti znečištění ovzduší. I tento návrh je součástí Zeleného údělu, ovšem jeho neklimatické části.

Středa 21. února

Komise vydala zprávu, ve které hodnotí dosavadní fungování pokoronavirového fondu obnovy (Next Generation EU), respektive jeho ústřední složky, kterou je Nástroj pro oživení a odolnost. Jde o hodnocení v poločase, kam se po dvou letech od svého zahájení nástroj dostává. Připomeňme, že kvůli naplnění tohoto fondu se Unie rekordně zadlužila a dluhy se budou splácet až do roku 2058.

Čtvrtek 22. února

Zástupci Rady a Evropského parlamentu se dohodli, že sídlem budoucího Orgánu pro boj proti praní peněz (AMLA) bude Frankfurt nad Mohanem.

Pátek 23. února

Rada přijala třináctý balík sankcí proti Rusku v souvislosti s válkou na Ukrajině. Na individuální sankční seznam bylo přidáno dalších 106 fyzických osob a 88 dalších subjektů. Na seznamu je tak už nyní přes 2000 jednotlivců a dalších subjektů. Pro 27 subjektů napojených na ruský vojenský a průmyslový komplex byly také zavedeny přísnější kontroly a omezení dovozu a vývozu.

V Bruselu zahájil svou činnost panel evropských občanů, který se má zabývat otázkou energetické účinnosti. Panel byl vytvořen po vzoru podobných těles, které tvořily jednu ze složek Konference o budoucnosti Evropy. 

pátek 23. února 2024

Důležitá zpráva pro nespokojence

 Konec inflace v Čechách je nejlepší zpráva, kterou si rády vyslechnou hlavně davy lenivých spoluobčanů naší společnosti. Hlavně těch, co se nesnaží, těch, co lelkují u vrat potravinových bank, ve stínu popelnic a v pohostinství pod mosty nad nemytou hlavou plnou chybějících zubů.

Je povinností každého správného občana, který mi dal i nedal hlas, a já mu dal naději, tuto naději dál sdílet. Šiřte lidé tuto radostnou zvěst všude. Do každé rodiny, do každé domácnosti, do každého kouta našich něžných ghett se spokojenými důchodci. Do aleluja to proboha šiřte po celé republice a celém světě, aby všichni věděli, kdo řídí tuto šťastnou zemi.

Zlevňuji vám přátelé úvěry, což postaví na nohy ekonomiku, kterou jsem musel poslat na chuj, abych ji od základu vyhnal vzhůru. Jsem borec-ekonom. Postarám se o to, aby rostly rreálné mzdy, avšak ne těm, které nemám jako rád, těm, co rrád jako mám, těm já rád přidám. Každý pocítí mou odvahu obrovsky světově navýšit minimální mzdu. Neděkujte přátelé, jsem tady pro vás, jedině pro vás. Inflaci v lednu jsem mohutným úderem fialové strany síly srazil na meziroční bezkonkurenční 2,3 %. Což pro neznalé znamená, že k mé tak obtížně budované skoro 30 % inflaci přidávám další báječná procenta a další pokles životní úrovně. Jsem prostě nezastavitelný.

 Loni v lednu to byla fakt velká inflace, a proto jsem těm důchodcům po dohodě s Ústavním spravedlivým posledním soudem pěkně navařil. Zvlášť rád vařím po zdravotně postižené, těm dám, co umím. Po „bambilioně“ let, po inflaci, jež se nebes dotýká, by dnes chtěli okrást mě, premiéra této země. Žebrají ze mě miliardy, které už nemám, protože jsem je rozdal těm, jenž si to plně zaslouží. A bez rozdílu, ať to je oligarcha ten nebo ten. Ano morálka, vždy morálka na prvním místě.

Meziměsíčně sice ty potvory ceny stouply, ale kdo je dokonalý? Tedy kromě mě? A vůbec, letošní inflace je třetinová oproti té, která tady byla, když nejlepší současný premiér a státník nastupoval za volant českého trabantu. Ekonomicky jsem to rozpálil, prosvištěl hory, sjel do  ekonomických ukazatelů a vystoupal do oblak. Premiér Fiala. Každý ví, co to znamená. 


čtvrtek 15. února 2024

Jurečka má hroší kůži

 Kvůli ekonomicky idiotské vládě ODS, která tradičně zaručila inflaci, pokles životní úrovně, platů, a ekonomiky, nejvíce trpí a trpěli zdravotně postižení občané i s rodinami, ostatně vláda české pravice se nikdy netajila tím, že je nemá vůbec ráda, že by proti nim nejraději použila nějakou likvidační metodu Hitlerových německých nacistů. 

Tvrdá fialová pěst kapitalistické třídy dopadla přímo drasticky na zdravotně postižené v prvním i druhém stupni závislosti na pomoci druhých. Tady svetrová diplomacie načančané soudružky Pekarové fakt nepomohla. Jedná se o občany z českého kotce uklízeného pětikoalicí ODS. 

První stupeň pomoci můžeme rovnou odepsat, tady si Fialova vláda smí udělat zářez na pažbě, a druhý stupeň ve své podstatě stojí rovněž za tentýž fialový zářez. Pro info: v druhém stupni jsou nevidomí.

Protilidový lidovec Jurečka zasalutoval a šel na věc. Oslavovat masovou vraždu je posledním mementem, kdy měl tento člověk s hroší kůží být odvolán, povolán k odpovědnosti a zbaven navždy funkce, možná i svéprávnosti. Bohužel, Fialova vláda potřebuje právě takové politiky a političky na špinavou odpornou práci, takže zde je jako stréček Křópal zatím nenahraditelný.

Zdroj: BL


úterý 13. února 2024

Jurečkův bič na chudobu

 Evidentně se současné české vládě vůbec nic nedaří, i když přešlapuje na tvrdých fašistických podpatcích. Leckdo se diví, proč Fiala takovou  hyenu, jako je Jurečka, nevyhodí. Naopak tato ekonomicky neúspěšná vláda ekonomů zbarvená do „fialovohněda“ dokazuje, že právě takové užitečné idioty, jako je Jurečka, pro své vládnutí potřebuje a vyžaduje.

"Kdo se nesnaží, ten nebude mít vůbec nic," vykřikuje Jurečka. Seznamy pachatelů, kteří se nesnaží, prý vydává na požádání vrátnice na Ministerstvu práce a sociálních experimentů. Sám velký inkvizitor Jurečka vypracoval metodiku zvanou Kladivo na příživníky a sociální odpad.

 Vládní junta požene nepovedeného občana na bezplatné veřejné práce a bude trestat celé rodiny za nedobrou pracovní morálku a školní flákání. Kdo půl roku nemaká, nerekvalifikuje se, není aktívní, nekooperuje, ten ať zhyne hlady. Pilní ministři Jurečka a Stanjura už zařizují náplně práce pracovních čet při veřejných pracích. 

Rovněž vyhození zaměstnance bez udání důvodů prý přinese státu velký ekonomický rozmach a dokončení slavných staveb kapitalismu. Obnovení kanálu Labe-Odra-Dunaj na sebe nenechá dlouho čekat a vládní výletní lodě se těší na davy těch všehoschopných velkoměstských nemakančenků.

Zákonnou povinností je školní docházka a výchova nových nadějných robotů lidského původu. Porušení se krutě trestá. Ministr Jurečka to říká jasně, důrazně a transparentně. Ministr bude bedlivě chudý lid sledovat. Do rodin, které nezvládají své povinnosti a jsou politicky nezodpovědné, nasadí ministr institut Rodinné chůvy. 

„Jedna dávka stačí“, mumlají si Jurečka a Fiala, když točí prstenem před Úřadem práce jako Rumburak před doupětem Pekoty, Jekoty a Blekoty. Ze čtyř dosavadních sociálních dávek na pokrytí záměrné drahoty zůstane dávka jedna. Vyplněné formuláře se vhodí do stroje. Ze stroje vyleze příkaz zavírat správně popelnice. Jurečka bude Fialou plácán po zádech za to, kolik oligarchům ušetřil peněz. 


neděle 11. února 2024

Když se volávalo řediteli TV Nova

Uplynulou neděli se TV Nova dožila 30 let. V prvopočátcích ji vedl Vladimír Železný, který ji přizpůsoboval zájmům neúspěšného kandidáta na starostu New Yorku Ronaldu Lauderovi, krajně pravicovému dědici kosmetického impéria Estée Lauderova

Železný jako první vysypal do českých obýváků americký kulturní odpad, otevřel dveře té nejhnusnější kulturní povrchnosti a dokázal pravicový kapitalismus přiložit na talíř, k tradiční české svíčkové. Železný jako osobnost divokých devadesátek načas uměl nasytit masy lidu nenáročného i lidu vzdělaného. V době, kdy neexistoval internet, měl takřka neomezené možnosti ovlivňovat dění, měl v rukou nejmocnější propagandistický nástroj v zemi. A využíval toho. Dokázal se vnucovat odpůrcům pražské kavárenské kultury, mstil se všem, kdož mu odepřeli ovládnutí České televize. Vložil také do myslí spousty Čechů nová slova, novou módu, nové zvyky, nové chování.

Znal jsem muže, který jako nadšený vlastenec nedal na Novu dopustit. Kvůli tomu, aby mohl sledovat "Volejte řediteli", byl schopen obětovat cokoli. Při sledování pořadu nesměl být rušen. Hltal každé Železného slovo. Rodina v době vysílání tohoto pořadu raději opouštěla byt a držela se v bezpečné vzdálenosti. Přitom každý trochu uvažující divák musel pochopit, že pan ředitel si velkou část otázek sám vymýšlí, sám sobě dává a sám si na ně odpovídá.

Vzpomínky na starou Novu vybledly, po starém Železném však zůstalo také něco nepěkného, co je podivnou vizitkou českého státu i českého jazyka. Železný jako ředitel-všeznalec při mnohých promluvách ve své televizi Nova dokázal mladým ambiciózním pražským novinářům vnutit slovo "Česko." Jak nás učí historie, v pražských redakcích se už ujala i horší slova (například výraz "deklasované živly"). Slušní lidé slovo Česko nevyslovují ani po třiceti letech, připadá jim nevhodné jako pruhované červeno-bílé ponožky v sandálech.

Slovo to hloupé, znějící jako Rusko, se usadilo v českých redakcích, nikoli však za hranicemi. Tam je samozřejmostí psát například anglicky Czech Republik nebo německy Tschechische Republik. Příliš úspěšné za hranicemi nebylo ani volání českých úřadů do světa, že oficiální název českého státu už nebude Česká republika (Czech Republik), ale Česko. Zahraničí prostě stát Cesko nezná.

Radost ze změny názvu českého státu měli asi jen Slováci, kteří jsou na to "o" na konci jména státu zvlášť silně vysazeni a nikdo je nepřinutí, aby například Itálii neříkali Taliánsko, Anglii Anglicko. Ostatně název Česko se zrodil s největší pravděpodobností na Slovensku - už v šedesátých letech minulého století. Slováci vždy těžce nesli, když zaslechli, že pro Čechy je české celé Československo. Českému obyvatelstvu se Slováci snažili předvést jak rozlišovat různá území státu, a tak rozdělovali slovo Československo na dvě části, na Česko a Slovensko. Dokonce po listopadu 1989 kvůli názvu státu ve Federálním shromáždění vypukl spor zvaný "Pomlčková válka."

Železný přišel o TV Nova a poté se pokoušel ovlivňovat diváky prostřednictvím TV Barrandov, avšak její majitel asi brzy zjistil, že Železný víc diváky odhání než přitahuje. Češi, Moravané a Slezané, zejména ve městech, mají v sobě stále zbytky venkovské jednoduchosti a habsburské noblesy, a tak zprvu rádi u obrazovek Železného novoty přijímali, avšak po čase zjistili, že zastaralou pravicovou normalizací jsou velmi nasyceni, mnozí dokonce otráveni. V té době už bylo jednoduché řešení. Přepnout na jinou televizní stanici. Přibylo v zemích českých soukromých stanic požehnaně, takže se s nimi Nova musí denně dělit o mnohamilionové příjmy z reklamy. Jestli po třiceti letech něco, mimo slova Česko, ještě "ředitele" Železného připomíná, tak je to bacil nenávisti k České televizi. Někteří lidé se této choroby nemůžou zbavit, její vyléčení zásluhou koncesionářských poplatků prý není možné. Tu a tam se také přidají hlasy  klausovců a podobných vyznavačů peněz až na prvním místě vyzývající k privatizaci České televize. A nejen ČT. 

Každý stát by měl mít prostředky, za jejichž pomoci by měl ovlivňovat  zájmy vlády a chování obyvatelstva země. Jen na nezávislost a inteligenci novinářů se v době úpadku tištěných medií, v době soukromých televizních a rozhlasových stanic a v době internetu a sociálních sítí spoléhat nelze. Česká televize a Český rozhlas jsou proto nezbytnou nutností. Náklady, mimo diváckých poplatků, na jejich provoz jistě jsou v poměru k jiným státním výdajům zanedbatelné.  


 

pondělí 5. února 2024

Za velká auta mají být velké poplatky

V Paříži se koná referendum o zdražení parkovného pro SUV na trojnásobek. Pokud bude obyvatelstvem zvýšení poplatků za parkování schváleno, bude to první reakce na módu velkých aut, ve kterých sedí většinou jen sám řidič. 

Velká auta bývala vždy jakýmsi symbolem moci, bohatství a povyšování nad chudšími majiteli menších vozů. Stačí vzpomenout na doby socializmu, kdy velké vozy Tatra 603, Tatra 613 a Volga měli k dispozici jen vyšší funkcionáři a ředitelé podniků, ostatním lidem musel stačit Spartak, Trabant Olcit apod. Tato papalášská  móda nyní zasáhla i postkomunistickou českou kotlinu. Některá osobní vozidla na českých silnicích už dosahují velikosti autobusů, které jezdily ve 20. a 30. letech minulého století. Je takové vozy možné denně spatřit na parkovištích supermarketů. kde někdy jedno zabírá 3-4 stání.

Snaha zdražit parkování SUV se objevila i na radnici dolnosaského Hannoveru. Starosta Belit Onay chce o problému velkých vozů otevřít ve městě diskusi. Říká, že po  takovém drastickém opatření proti velkým autům, jako připravuje Paříž, nevolá, ale určité znevýhodnění pro řidiče SUV chce do připravovaného sazebníku prosadit.