Techno-feudalismus nemá vytvořeny funkční zpětné vazby proti nekalému zdražování. Samozřejmě – jsou tu nepřímé finanční nástroje ČNB, ale základnímu zaklínadlu „kapitalismu“, tj. že ceny v zájmu zákazníka vyřeší konkurence (tedy výhradně soutěž) se věřit nedá. Ukázalo se, že je to - jako modlitba ekonomů – nesmysl.
V éře elektromobilismu je novým zaklínadlem cena trakční baterie. Jenže jejich ceny šly v čase výrazně dolů, ale auta se vesele zdražují. S hezkými výmluvami i bez nich. Nejlevnější „lidové auto,“které nedávno stálo 170.000 korun, dnes stojí 342.000 korun, a pravděpodobně brzy bude atakovat hranici 400 tisíc Kč, možná půl milionu. Tak je to skoro s veškerým zbožím. Zdá se, že konkurence propagovaná kazateli neviditelné ruky trhu působí zcela opačně. Ekonomové se vymlouvají na inflaci. Takže jsme u otázky, byla dřív slepice nebo vejce?
Muže se vyvinout a vyrobitt vůz lidový cenou a přitom dostatečně solidní a schopný dlouhodobého provozu, jako to kdysi v USA vymyslel Henry Ford, či v Německu Hitlerovi inženýři v čele s Ferdinandem Porschem? Dnes těžko nalézt důvod, proč by se to mělo stát. Automobilka, která by to udělala, by si pod sebou podřízla větev. Kdo dnes kvůli skupině nemajetných lidí svým akcionářům zkrátí zisky? Na levném lidovém autě by logicky musely být i nižší marže obchodu.
Jedním řešením by podle některých lidí bylo založení státních podniků pro výrobu lidových osobních aut a dalších výrobků, jejichž ceny jsou svévolně zvyšovány. Lidové auto by mělo především mít lidovou cenu. Státní podnik má tu výhodu, že nemusí nutně tvořit čistý zisk, stačí, když není prodělečný = jede tzv. „s nulou“. Bonusem nepochybně je, že by se zlepšila zaměstnanost. Taková státní automobilka ve státě bez plánovaného hospodářství a přerozdělování zisku (chozrasčot) by nejen uspokojila chudé zákazníky, ale také přinutila soukromé společnosti snížit ceny.
Jsou to nápady do pranice. Není zlato vše, co se třpytí. Se státními automobilkami a jinými výrobci jsou zkušenosti na Západě, kde se poválečné zestátnění známých značek při uspokojení potřeb obyvatelstva vyplatilo. V současnosti v České republice je ukázkovým státním podnikem pivovar Budvar, který vaří pivo levné i pivo drahé, ceny se však neliší od většiny soukromých pivovarů. Takže nelze tvrdit, že státní Budvar ovlivňuje cenami piva ostatní pivovary.
