Home

Antonín Švehla: Když má sedlák, mají všichni.

Beno Berghammer (Big Ben): Sedlák nevyhodí nic, co by se mu mohlo hodit.

sobota 27. února 2021

České prvenství v americkém tisku 27. února 2021

 

    TOTAL
         CASES
PER 100,000DAILY AVG.
IN LAST
7 DAYS
 PER 100,000 WEEKLY    CASES PER CAPITA
   FEWER  MORE
Czech Republic1,212,78011,41411,118105
Jan. 22
Feb. 26

Czech Republic heatmap
San Marino3,67110,8663398
San Marino heatmap
Montenegro74,78912,01752584
Montenegro heatmap
Estonia62,8304,75794171
Estonia heatmap
Saint Lucia3,3561,84510558
Saint Lucia heatmap
Serbia453,2406,4913,08044
Serbia heatmap
Seychelles2,5922,6794142
Seychelles heatmap
Bahrain121,1277,71866442
Bahrain heatmap
Israel770,7808,6763,75242
Israel heatmap
Malta21,9824,54620342
Malta heatmap
 


Tento seznam deseti nejpostiženějších zemí je z 25. února 2021

Včera, 26.2.2021, přibylo na celém světě 410.857 nových případů Covid-19, z toho v ČR 14.815, zemřelo ve světě 9.168 lidí, z toho v ČR 195 lidí.

Celkově od počátku pandemie se ve světě nakazilo 113,300.000 lidí, zemřelo 2,500.000 lidí

čtvrtek 25. února 2021

Od Vítězného února a disciplíny k respirátorům

 Paní Lukáčová není komická figura. Je to psychicky těžce nemocný člověk, který uvěřil tomu, že dvě roušky jsou méně než žádná rouška, že protipandemická omezení vedou k vytvoření koncentračních táborů, nebo že prezidenta Zemana někdo ovlivňuje omamnými látkami a manipuluje jím, aby se zpronevěřil sám sobě.

Paní Lukáčová má své zástupce ve sněmovně, senátu, mezi soudci včetně těch ústavních. V české společnosti je nemálo jejích souputníků, kteří nevěří, že COVID-19 je hrozba a naopak jsou přesvědčeni, že se stali obětí celosvětového spiknutí. 

Počet registrovaných nakažených v ČR  dosáhl počtu 1 198 168 osob. Ve středu 24.2.   bylo v ČR zaznamenáno dalších  13 657 nových denních nákaz.  Zemřelo 19 682 lidí, to je denní nárůst o 153 mrtvých.   V nemocnicích je 6 817 lidí, to je nárůst od včerejška o  150 osob.  

Problémy u nás jsou mnohem strukturálnější a mají historické kořeny poměrně nezávislé na podobě a mandátu této konkrétní vlády. Pandemie u nás odhaluje slabé základy státu a státnosti, které jsou v krizi vždy více vidět než v době klidu, míru a konjunktury.

Po třicetileté zkušenosti se svobodou se neschopnost českého státu efektivně zajistit potřeby svých občanů a vymoci si své zájmy ukazuje v celé své nahotě. Trefně to zde před pár dny komentoval pan Trávníček, když svou úvahu uvedl citátem svého dědečka: „Češi si neumějí vládnout“. 

Připomínat neschopný současný stát 25. února, ve výročí Vítězného komnistického puče? Člověk se neubrání úvahám, jak by se s pandemií vypořádávala komunistická vláda někdy v 70. letech minulého století? Nemyslím, že by bylo nakažených a mrtvých méně, nebo více, určitě by nebylo mezi lidmi tolik nervozity a beznaděje. Nyní, po 30 letech po skončení vlády komunistů máme takovou vládu, která vydává různé příkazy, ale výsledek je dnes asi takový, jako když generálové velí desetimilionovému vojsku, které je bez důstojníků, praporčíků a poddůstojníků. Neexistuje prostředek, jakým z nejvyšších míst donutit skupiny drzých, vzpupných a vyzývavých pěšáků k plnění rozkazů. 

Policisté i městští strážníci jsou šikovně schovaní, aby se, buď nevystavovali nákaze, nebo aby nemuseli pokutovat někoho vlivného, který by se mohl postarat o odvetu, třeba prostřednictvím soudu. V podstatě spojení mezi vládou a občanem a činnost pořádkových sil v praxi provádějí media. Inteligence novináře je mnohdy jako inteligence poddůstojníka s pěti třídami školy obecné, rozdíl je asi jen ve znalosti českého jazyka. Takový novinář klidně napíše, že 19.000 lidí zemřelo na jinou nemoc, i když byli nakaženi Covidem, ale že 8 očkovaných lidí zemřelo právě na Covid, i když mělo jinou nemoc. (stk)

Přes hranice států EU budou na zelený pas smět jen lidé očkovaní?

V předvečer summitu (dnes od 15:00 hodin) představitelů států Evropské unie oznámil rakouský kancléř Sebastian Kurz návrh opatření se kterým na schůzku jede. "Zelený pas by měl dostat každý, kdo je očkovaný proti Covid-19."



"Potřebujeme zastavit šíření pandemie," řekl Kurz na tiskové konferenci, "musíme také obnovit svobodu volného pohybu v EU. Evropský zelený pas by byl nadějí na prožití příjemného léta. Velmi úspěšně už něco takového praktikuje Izrael. Technicky by to bylo jednoduché, pas by měl každý v mobilním telefonu."

Ke Kurzově návrhu je zdrženlivý rakouský ministr zdravotnictví Rudolf Anschober, jemuž vadí rozdělování občanů na správné a špatné, tak jako to provádí Izrael. Mluvit o zeleném pasu v době, kdy je naočkováno bezvýznamné množství lidí, není podle ministra vhodné. Nesouhlasí ani velká část dalších rakouských politiků, kteří často mluví o Kurzově populizmu, kterým chce nařídit povinné očkování a testování. Rovněž v některých státech EU politici s podmínkou očkování při cestě přes hranice nesouhlasí. Německo a Francie se obávají nerovného zacházení s některými občany EU.

 "Pokud se můj návrh v Bruselu neujme, zavede ho Rakousko samo,"řekl Kurz."Chceme cestovat po Evropě za prací, kulturou, zábavou, chceme žít."

 

středa 24. února 2021

Drama na Středozemním moři

 Britský deník «The Guardian» uvádí zprávu, že po Středozemním moři bloudí lodě Karim Allah a Elbeik, na nichž je od 18. prosince 2.600 kusů skotu. Zvířata byla naložena ve španělských přístavech Tarragona a Cartagena, vyložena měla být v Lybii. Přestože zvířata pocházejí z oblastí, kde se žádná nakažlivá nemoc nevyskytuje, vypukla na lodích epidemie nemoci zvané "horečka modrých jazyků."

Libyjské úřady 10. ledna 2021 nedovolily lodím přistát v Tripolisu. Od té doby se obě lodě snaží najít přístav, který by zvířata byl ochoten přijmout. Úřady, veterináři a právníci z Řecka, Kypru, Itálie a dalších zemí se snaží problém řešit. Záležitostí se zabývá i Evropský parlament, jenž poukazuje na kruté životní podmínky zvířat na lodích. 

Španělské úřady uvedly, že sledují pohyb lodí a jednají s Evropskou komisí o řešení situace. Zatím jsou zvířata vystavena hladu a šíření dalších nemocí. EK tlačí na Španělsko, aby zvířata  vzalo zpět.

 

úterý 23. února 2021

Covid -19 už zabil půl milionu Američanů

 

Prezident Joseph Biden a viceprezidentka Kamala Harris uctili před Bílým domem památku obětí pandemie

pondělí 22. února 2021

Kurzarbeit stabilizuje trh práce

 V době koronové krize je pro zaměstnavatele i zaměstnance dobrým řešením práce na zkrácenou pracovní dobu (Kurzarbeit). Jenom v letošním roku tento způsob práce v Dolním Sasku zavedlo 7.000 závodů.


Protože za krize poklesly tržby a zisky, jsou podnikatelé nuceni šetřit na mzdách. Propouštění zaměstnanců není pro podniky dobré, protože  jim musí několik měsíců platit odstupné, a po skončení krize hledat nové nezapracované zaměstnance. Lepší je ponechat si zaměstnance a zkrátit pracovní dobu. Tento způsob zaměstnávání se nejvíc praktikuje v maloobchodu a ve službách. 

Celkem je od počátku krize v Dolním Sasku zaveden Kurzarbeit v 21.000 závodech. Přesný počet zaměstnanců pracujících na zkrácenou dobu není znám, odhaduje se, že se jedná asi o 223.000 lidí.

Bezmasé školní jídelny ode dneška ve Francii

Dnes končí v jihovýchodním francouzském městě Lyonu zimní prázdniny, dětí ve školách čekají přísná hygienická opatření a bezmasá jídla.


 "Nový zdravotní protokol a jednotné bezmasé menu nám umožní situaci nejlépe zvládnout." řekla městská radní Stéphanie Léger. "Nejedná se o vegetariánský jídelníček, jsou v něm ryby a vejce. Opatření je dočasné, záměrem jednotné stravy je zrychlit pohyb v jídelnách, i při rozestupu dětí 2m. Oběd se skládá z předkrmu, hlavního teplého jídla a moučníku."

Opatření lyonské radnice ve školních jídelnách rozzuřilo francouzské zemědělce. Organizují protesty proti elitářské politice Zelených. "Jedná se o urážku francouzských zemědělců a řezníků." "Děti během tělesného vývoje musí jíst maso," říká ministr vnitra Gérald Darmanin. "To je skandál zelené ideologie."

Lyonský starosta Grégory Doucet vysvětluje, že zavedení bezmasého jídla ve školách nezavedla radnice  z nějakých politických důvodů, ale z důvodů čistě hygienických. Starosta Grégory Doucet byl zvolen v roce 2020 jako člen Strany zelených

neděle 21. února 2021

Zápach a hluk je kulturní dědictví venkova

 Konflikty mezi vesnickým zemědělským obyvatelstvem a lidmi z měst, kteří pobývají na venkově jako rekreanti, přibývají ve většině evropských zemích. Lidé z měst si stěžují na zápach zvířat, hnojiv a krmiv a hluk vydávaný zvířaty a zemědělskými stroji. Městské obyvatelstvo ve své omezenosti nabyté mezi stěnami kanceláří a restaurací považuje venkov jen za místo k rekreaci. Ve městech přibývají lidé, kteří vůbec netuší, že na venkově se trvale bydlí a pracuje.

Jako první se k razantnímu řešení konfliktů mezi venkovem a lidmi z měst odhodlala Francie, kde má zemědělský venkov stále velmi silné postavení. Zemědělským organizacím ve Francii se podařilo prosadit zákon, podle něhož je zápach a hluk jedním ze základních charakteristik venkova a není možné je považovat na porušení občanského soužití. Proto ve Francii jsou stížnosti na kokrhání kohoutů, štěkání psů, kejhání husí, bučení dobytka, na hluk traktorů a kombajnů a na zápach hnoje, kejdy či siláže bezpředmětné.

O podobném zákonu se nyní diskutuje v Polsku, další zemi se silným zemědělstvím, kde se problémy s městským obyvatelstvem také začínají objevovat. Dokonce se objevily požadavky zakázat na polských vesnicích chovy hospodářských zvířat a práci zemědělských strojů. Návrh podobného zákona, jako je ve Francii, připravuje polská Federace odborových svazů rolnických producentů. 

Podobné konflikty s rekreanty, jako má francouzský nebo polský venkov, byly na českém venkově krátce po pádu komunistické vlády. Nespokojenost městského obyvatelstva existovala sice už dříve, neboť vesnické chalupy byly už za Husákovy normalizace městskému obyvatelstvu nabídnuty (viz TV seriál Chalupáři nebo Otíkova chalupa ve filmu Vesnička má středisková). V té době ovšem existovalo socialistické zemědělství, které z politických důvodů mělo na vesnici ve všem přednost. Městským rekreantům v České republice pomohla po listopadu 1989 privatizace a transformace.

Tradiční zemědělství z českých vesnic postupně zmizelo. Společnosti, které obdělávají pole a louky, sídlí ve městech a některých velkých vesnicích. Lidé z vesnic si museli najít obživu ve městech, kam se, buď odstěhovali, nebo na velké vzdálenosti dojíždějí. V horských a podhorských oblastech, kam směřuje nejvíc městských rekreantů, byla orná půda zatravněna, dobytek vyhnán na pastviny, prasata zlikvidována, takže po bývalých "voňavých" stájích, hnojištích a silážních jámách ve větší části vesnic nezůstala ani stopa. Zmizeli i malozemědělci jako samozásobitelé potravinami, pokud někdo pěstuje zeleninu nebo chová drobná zvířata, tak to obyčejně dělá jako relaxační hobby.

sobota 20. února 2021

Polská AgroUnia bojuje o důchody rolníků

Při dnešní tiskové konferenci předseda AgroUnie oznámil návrh zákona, který se chystá předat Senátu. Navrhuje zrušit povinnost zemědělců v 65 letech předat zemědělský závod a odejít do důchodu. Polské zemědělství také zasáhla vlna pohodlného městského života. 


"Stávající zákon o sociálním pojištění byl schválen v 90. letech, kdy byla v polském zemědělství zcela jiná situace." vysvětluje vysvětlil Tomasz Gabryjelczyk. "V té době nebyl problém převést statek na nástupce. Nyní však trvá odliv mladých lidí z vesnic do měst, o hospodaření je malý zájem. Rolník v 65 letech nemá hospodářství komu předat, někdy ani prodat, takže nedostane plný důchod.  

Česká republika v čele světových tabulek pandemie, v počtu případů na 100.000 obyvatel


TOTAL
CASES
PER 100,000DAILY AVG.
IN LAST
7 DAYS
 PER 100,000WEEKLY CASES PER CAPITA
FEWERMORE
Czech Republic1,134,95710,6818,71382
Jan. 22
Feb. 19

Czech Republic heatmap
Seychelles2,3052,3827274
Seychelles heatmap
Montenegro71,11211,42644471
Montenegro heatmap
San Marino3,44010,1822369
San Marino heatmap
Turks and Caicos Islands1,9845,2672257
Turks and Caicos Islands heatmap
Estonia56,2464,25875057
Estonia heatmap
Bahrain116,4827,42273947
Bahrain heatmap
Israel744,5138,3813,68141
Israel heatmap
Andorra10,64513,8243140
Andorra heatmap

Zdroj: NEW York Times,20.2.2020