Elektrické traktory v USA

Kalifornský designér Stephen Heckeroth zasvětil většinu života hledáním alternativ k fosilním palivům ve strojích. Čtyři desítky let vyvíjel dopravní prostředky poháněné sluneční energií. Nedávno se zaměřil také na zemědělské traktory.

K řešení elektrického pohonu traktorů ho přiměla skutečnost, že v traktorech se těžké akumulátory uplatní lépe než v automobilech, jejichž konstrukce kvůli velké váze se příliš prodražuje. V roce 2012 Heckerothova společnost Solectrac Inc.vyvinula traktory poháněné pouze elektrickou energií. O pět let později přišly první dva modely elektrických traktorů této firmy na americký trh. Jednalo se o nejlevnější elektrické traktory v USA.

Heckeroth říká, že jeho traktory jsou šetrné k klimatu, tiché a mnohem účinnější než konvenční modely. Dokázal už zemědělcům v Severní Americe mnoho traktorů prodat, ale není stále spokojen s tím, že  elektřina na naftu nestačí. Na zavedení systému Solectrac při vlastních interpretacích elektrických traktorů pracuje řada dalších společností, jako jsou Motivo Engineering, John Deer a další.

Všichni experti na zemědělské stroje se shodují v tom, že ekologická varianta traktorů je sice správná, ale doposud v praxi nepoužitelná. Traktory na elektřinu nejsou schopny pracovat po celou směnu na plný výkon, ani nejsou schopny měnit hustotu výkonu jako dieselové motory. Zatímco nádrž dieselového traktoru při plné zátěži traktoru vystačí na 10 až 12 hodin práce, traktory poháněné elektřinou vydrží maximálně 3 hodiny, přičemž postupně klesá výkon.

Heckeroth tvrdí, že akumulátory v jeho traktorech vydrží až 6 hodin, v závislosti na zatížení. Místo dobíjení vybitých akumulátorů po 3 hodinách je vymění za nabité. Akumulátory elektrické energie jsou problémem už více než 100 let. Jejich kapacitu se bez zvýšení váhy nedaří zvýšit. Zatím se traktory poháněné elektřinou z baterií nejvíc osvědčily při nárazových pracích v halách a sklenících. Prodávají se za 45.000 dolarů (1,113.000 Kč), což je cena o 30 procent vyšší než cena běžných traktorů poháněných naftou. Heckeroth také tvrdí, že nezájem farmářů o traktory na elektřinu vyplývá z dlouhodobých tradic. Staří farmáři prostě mají tradiční odpor k všemu novému. Doufá, že nová generace, která je nakloněna ochraně klimatu, zavrhne dieselové motory a vrhne se na elektřinu.

Kočka pozitivně testovaná na koronavirus

Nemocnou kočku, která trpěla dýchacími a zažívacími potížemi, otestovali v Belgii na koronovirus a zjistíli, že je pozitivní. Je to sice první případ v Evropě, ale varující. V Asii se při několika testech psů také koronavirus zjistil.

Experti z veterinární fakulty univerzity v Lutychu sdělili, že se jedná o ojedinělý případ, přesto nelze vyloučit, že domácí mazlíčci se mohou od člověka nakazit a nekontrolovaně nemoc roznášet.

Rakousko bere koronavirus jako součást života

Přestože dnešního dne je v Rakousku zjištěno 5.282 lidí nakažených koronavrem Covid-19 a 31 lidí na nemoc už zemřelo, Rakušané si kvůli nemoci moc velké starosti nepřipouští. Zřejmě vycházejí z teorie, že nakazit se musí všichni, i když ne všichni přežijí.

Jak se malí američtí farmáři vyrovnávají s uzavřením trhu Covidem-19

Pandemie coronaviru Covid 19 uzavřela americký trh včetně zemědělské produkce. Jak se se současným stavem vyrovnávají drobní američtí farmáři, jejichž tržby před vypuknutím pandemie z 50 procent pocházely z prodeje produktů na farmě, kam si spotřebitelé dojížděli pro čerstvé vepřové a drůbeží maso, vejce, ovoce a zeleninu. To nyní přestalo, protože lidé se bojí opouštět domovy. 

Farmář Kira Jarosz z Livingstonu (stát Montana)začal úbytek zákazníků na farmě zjišťovat už začátkem března a domyslel si, že začnou problémy na trhu se zemědělskými výrobky, že veřejné farmářské tržnice budou uzavřeny. Jako jeden z prvních rozhodl dodávat zboží bývalým zákazníkům až do domu. "Když nejde hora k Mohamedovi, musí Mohamed k hoře," praví staré arabské přísloví.

Ještě než byly farmářské trhy ve městech zrušeny,  Jarosz společně s manželkou se rozhodl vytvořit e-shop s produkty ze své farmy. Zákazníkům poslali objednávkové formuláře, na který den a hodinu si mohou čerstvé potraviny z farmy objednat. Potraviny potom zákazníkům dovážejí až do domů. Za krátkou dobu si vytvořili obchodní trasy, po nichž podle jízdního řádu jezdí se svým zbožím.

Koronovirová bouře se blíží. Nervosní Rakousko

Představitelé Rakouska uklidňují obyvatelstvo, že zavření škol a obchodů je nezbytně nutné. V otázce trvání epidemie jsou skeptičtí. "Musíme se připravit na to, že nouzový stav může trvat dlouho. Jsme na jedné lodi, proto musíme táhnout za jeden provaz," naznačuje kancléř Kurz. "Horní Rakousko je v pozici lodě, na kterou se teprve žene největší bouře," řekl včera hornorakouský hejtman Thomas Stelzer. Je tam 507 lidí nakažených, jeden člověk zemřel. Ve Vídni už zemřeli 2 lidé, ve Štýrsku 3 lidé. Celkem je v Rakousku 2664 lidí nakaženo koronavirem Covid-19.

Počty nakažených v jednotlivých rakouských zemích:

Vorarlbersko 215
Tyrolsko          568
Solnohradsko  175
Horní Rakousy 507
Dolní Rakousy 390
Vídeň              350
Štýrsko            350
Burgenland 35
Korutany           74

Příznivé zprávy přicházejí z Číny, která už třetí den za sebou nezaznamenala nový případ onemocnění.

Vláda USA zaplatí škody způsobené koronavirem

Podle amerických medií hodlá americká vláda vyplatit daňovým poplatníků 500 miliard dolarů jako odškodnění za ztráty způsobené epidemií koronaviru. První pOlovina této částky bude vyplacena v dubnu 2020 a druhá polovina v květnu 2020. Platby se budou lišit podle velikostí rodin a budou se vyplácet bankovními převody.

Letecký průmysl chce americká vláda odškodnit částkou 50 miliard dolarů. Očekává se, že dalších 150 miliard dolarů dostanou některá další odvětví amerického průmyslu. 300 miliard je vyčleněno na úvěry pro podniky s méně než 500 zaměstnanci. Tyto úvěry budou poskytovat banky a bude za ně ručit vláda.

Celkově uvolní americká vláda na škody způsobené koranovirem 1 bilion dolarů, oznámil ministr financí Steven Mnuchin. Jedná se už jen o způsobech vyplácení uvolněných peněz.

Zemřela vdova po kosmonautovi Juriji Gagarinovi

Ve věku 85 let zemřela 17. března 2020 Valentina Ivanovna Gagarinová, vdova po prvním kosmonautovi světa Juriji Gagarinovi. Oznámilo to ruské Centrum výcviku kosmonautů.

Valentina Ivanovna se narodila v roce 1935 v početné rodině v Orenburgu, vystudovala medicinu a pracovala jako zdravotní laborantka. V roce 1957 se provdala za letce Jurije Gagarina, jenž v roce 1961 jako první člověk viděl Zemi z vesmíru. Měli 2 dcery. V roce 1968 Jurij Gagarin zahynul za nevyjasněných okolností ve stíhačce. Po jeho smrti se Valentina Gagarinová stáhla do ústraní a odmítala jakýkoli rozhovor s novináři. V roce 1981 napsala knihu "108 minut na celý život."

Státy s největším množstvím lidí nakažených koranovirem Covid-19

Počty nakažených lidí v jednotlivých státech 16.3.2020 08:00 hodin

Hubei (Čína)       67.794
Itálie                    24.747
Iran                      13.938
Jižní Korea            8.162
Španělsko              7.788
Německo               5.795
Francie                  4.499
USA                      3.499
Švýcarsko             2.200
Guangdong(Čína) 1.360
Henan(Čína)         1.237
Zheilang(Čína)     1.231
Norsko                  1.221
Velká Británie      1.140
Nizozemsko         1.135
Švédsko                1.122
Hunan(Čína)         1.108
Anhui(Čína)             990
Rakousko                 959

Česká republika       296
Slovensko                  61
Rusko                        63

Slovensko 61 nakažených, Rusko 63 nakažených

Slovensko dnes odpoledne oznámilo, že v zemi je 61 nemocných koronovirem. Slovenská vláda mimo uzavření obchodů od pondělí vyhlásila pro slovenské nemocnice nouzový stav. Bude možné podle potřeby přesouvat personál a technické zařízení nemocnic, zdravotníci přesuny nesmí odmítnout. nemocnice mají odmítnout naplánované operace. V pondělí patrně se přestane pracovat v největším slovenském podniku Volkswagen Slovakia.

Rusko oznámilo 63 lidí nakažených koronavirem.

Rusko: Střela z vrtulníku Mi-8 trefila školu v Čitě

14. března 2020 na letišti u města Čita došlo při manipulaci s kanonem vrtulníku Mi-8 k výstřelu. Ještě ten den se průzkumníkům Zabajkalského kraje podařilo najít místo, kam střela dopadla. Trefila balkon budovy školy v Čitě. Škola je od letiště vzdálena 1500 m. Škoda je nepatrná, uvnitř budovy žádné škody zjištěny nebyly. O incidentu a náhradě škody probíhají jednání mezi úřady města a vojenským velením.

Vrtulník Mi-8 je víceúčelový stroj. Jeho konstruktérem je M. L. Milja. Vyrábí se od začátku 60. let a je nejpoužívanějším dvourotorovým vrtulníkem na světě. Bylo vyrobeno více než 12 000 kusů. Používá ho civilní i vojenské letectvo ve více než v 50 zemích. Vyznačuje se  snadným ovládáním a možností použití za všech podmínek, při teplotách -50°C až +50°C.

Německo: rychlost na dálnicích 100 km?

Od poloviny března je možné po nizozemských dálnicích jezdit maximálně rychlostí 100 km za hodinu. Jako důvod je uváděno snížení emisí. S omezenou rychlostí budou v Nizozemsku mít problémy především němečtí řidiči, kteří doma jsou zvyklí jezdit na plný plyn. 

O podobném opatření však se nyní diskutuje i v dalších zemích včetně Německa, kde je vláda pod silným tlakem ekologů. Spolková vláda je kritizována, že se v zemi ani po několikaletých požadavcích na snížení rychlosti na dálnicích nic nestalo. Probíhají stále testy a porovnává se jízda 100 km/hod a jízda na plný plyn.

Nizozemský premiér podepsal v listopadu zákon o 100 km rychlosti s poznámkou. "Je to špatné, ale nevyhnutelné opatření." V Nizozemí totiž docházelo k překračování mezních limitů oxidu dusičitého.

V Německu se vloni nepodařilo schválit ani zákon, jímž rychlost na dálnicích měla být omezena na 130 km/hod. Rozhodující slovo zřejmě mají členové autoklubu (ADAC), kteří jsou rozděleni na stejné poloviny, 50 procent je pro omezení, 50 procent omezení nechce a uvádí dálnice i s neomezenou rychlostí jako nejbezpečnější komunikace.

USA: opatření vlády při epidemii

Americká vláda reaguje na šířící se paniku o zamoření světa koronavirusem (Covid-19) a vyhlašuje  několik základních opatření, jak chránit obyvatelstvo USA před následky paniky.

Jedním ze základních cílů americké vlády je zajistit dostatek potravin pro všechny lidi. K tomu patří stravování školní mládeže, aby měla zajištěnou stravu i době, kdy se ve školách nevyučuje. V USA totiž všechny děti (30 milionů) mají ve školních jídelnách stravování zdarma. Školní jídelny mají být v provozu, i když se nebude vyučovat. Řeší se způsob úhrady stravy dětem, které do školních jídelen nebudou moci docházet. Probíhají jednání s institucemi, které by těmto dětem zajistily bezplatné stravování.

Balíček pomoci lidem postiženým koronavirem zahrnuje placenou nemocenskou, podporu v nezaměstnanosti pro případ, že v důsledku epidemie se bude propouštět, bezplatné testování na koronavir a zásobování potravinami lidi, kteří budou doma. Podporu má i práce z domova, což však nemůžou využívat lidé s nejnižšími příjmy. Předpokládá se, že balíček potravinové a jiné pomoci by se týkal 3 milionů lidí a měl by platit od počátku dubna.

Vládní balíček tvrdě napadají republikáni, kteří tvrdí, že bezplatné vyšetřování na koronavir a další opatření budou americkou vládu stát 1 bilion dolarů, přitom jsou to prý vyhozené peníze, neboť lidé by si měli vyšetření a stravování hradit sami.

Lék na koronavirus objeven? Nadějná zpráva.

Vědci z jihu Itálie však mají dobrou zprávu, lék už možná našli. Že se nejedná jen o fámu, ale že z Itálie přišla skutečně pozitivní zpráva, potvrzuje také skutečnost, že zprávu sdílel na sociálních sítích také český genetik.

„Běžně používaný lék na artritidu vykázal vynikající výsledky u dvou pacientů s koronavirem a měl by být vypracován národní protokol pro jeho rozsáhlé použití proti viru,“ řekl ve středu onkolog Paolo Ascierto z neapolské nemocnice Pascale.

Jednomu z pacientů, který lék obdržel, se zdravotní stav natolik zlepšil, že mohl být z nemocnice propuštěn do domácí karantény

Rakousko: uzavírací doba v restauracích ve 3 hodiny odpoledne, v obchodech v 7 večer

"Nastala nejtěžší krize kterou musíme prožívat," říká hornorakouský hejtman Thomas Stelzer. Rakouská vláda zřejmě podcenila nemoc stejným způsobem jako většina evropských vlád, a proto se snaží zaváhání dohnat vydáním přísných opatření.

Černý čtvrtek v Rakousku

Kancléř Sebastian Kurz oznámil, "že společenský život musí být omezen na minimum." Od pondělí je zavírací doba v rakouských restauracích, kavárnách a barech v 15 hodin odpoledne. Na 7 dní budou uzavřeny všechny obchody mimo obchodů s potravinami, lékárny, drogerie, čerpací stanice, pošty, banky, trafiky a prodejny s krmivy pro zvířata.

Od pondělí jsou zavřeny všechny střední školy. Návštěva základních škol zakázaná není, pokud však žáci do školy nebudou chodit, budou automaticky omluveni.

Černý čtvrtek v Rakousku

Zatímco ve středu bylo v Rakousku 246 nemocných koronavirem, během 24 hodin jich přibylo 115. Na nemoc první člověk zemřel ve Vídni. Proto i rakoská vláda vydala rázná opatření, jimiž se šíření nemoci má zpomalit. Nejvíce nemocných lidí je v Tyrolsku, dále ve Vídní, Dolních a Horních Rakousech. Nejméně nemocných je v Burgenlandu a Korutanech.

Evropanům je zakázán vstup do USA. Byl zrušen závod Formule 1 v Melbourne. Zrušení ME ve fotbale a Olympijských her je na spadnutí. Dramatické pády postihly peněžní a jiné burzy.

Rakousko:
Od pondělí bude uzavřena většina škol, maturitní zkoušky se odkládají na neurčito.
Rodiče dostávají 3 týdny volna na opatrování dětí.
Všem rakouským policistům a vojákům byly zrušeny dovolené.
Od pondělí jsou zakázané v kostelích všechny bohoslužby.
Je zákaz návštěv nemocnic a domovů seniorů.
Byla ukončena zimní sezóna v lyžařských střediscích Tyrolska, Solnohradska a A Vorarlberska
Nedoporučuje se cestovat za hranice Rakouska

Německo: Na konci května 1 milion lidí nakažených koronavirem

Podle zpráv z Číny se šíření koronaviru podařilo zpomalit. Němečtí prognostici však jsou opačného názoru, co se týká Německa.

V pondělí 10. března bylo v Německu 2000 lidí nakaženo koronavirem. Podle toho, jak nenocných přibývá byla vypracovaná prognóza:
17. března bude 4 000 nemocných
31. března 8 000 nemocných
30. dubna 128 000 nemocných
31. května 1 milion nemocných

Fermentované potraviny chrání před viry

V poslednom období celý svet zachvátili oprávnené obavy o zdravie ľudí v súvislosti so stále postupujúcimi vírusovými ochoreniami. Mnohí sa preto vo zvýšenej miere informujú ako sa môžu chrániť a odolať nebezpečným vírusom. Každá krajina vydáva mnohé opatrenia na zabránenie nákazy, ktoré určite môžu zabrániť šíreniu ochorenia.

No akosi sa zabúda, že treba neustále robiť aj sústavné preventívne opatrenia a najmä posilňovať imunitu ľudského organizmu. V zahraničí aj u nás poznáme mnohé osvedčené výživy, ktoré majú antimikrobiálny charakter a zvyšujú imunitu ľudského organizmu. Sú to predovšetkým rôzne fermentované (prekysnuté, alebo skvasené) probiotické mliečne nápoje, jogurty, syry, bryndza, ale taktiež i fermentovaná zelenina (napr. kvasená kapusta). V týchto produktoch je prakticky to isté, alebo príbuzné mikrobiálne zloženie (napr. Laktobacillus plantarum).

Mlieko svojim komplexným chemickým zložením je nielen najlepším zdrojom aktívnych látok nevyhnutných pre zdravý vývoj človeka. Zvlášť po fermentácii mlieka sú takéto výrobky, ako sú kyslomliečne nápoje a vykysnuté syry, (podobne ako aj skvasená zelenina) bohatým zdrojom veľmi užitočných baktérii a enzýmov. Osobitný význam pri získavaní dobrej imunity má bryndza vyrobená zo surového ovčieho mlieka s bohatým obsahom kyslomliečnych a „priateľských baktérií“.

Je predsa už dávno známe, že pri fermentácii každého druhu mlieka z mliečneho cukru laktózy vzniká veľmi prospešná kyselina mliečna, ktorá má silné antimikrobialne účinky. Takéto výrobky sú potom vynikajúcou zdraviu prospešnou potravinou a vo veľkej miere znižujú riziko choroboplodných zárodkov vrátane vírusov. Fermentované mliečne výrobky pritom môžu konzumovať aj starší ľudia, ktorí sú intolerantní na laktózu.

Pri konzumácii fermentovaných mliečnych výrobkov vplyvom „priateľských baktérií“, ako sú jogurtové, acidofilné, zákvasové, ale najmä kultúry s veľkými antibakteriálnymi účinkami ako napr. Laktobacillus plantarum, sa dosahujú dobré výsledky nielen pri znižovaní nepriaznivých účinkov patogenných mikroorganizmov, ale ich účinkom sa zlepšuje aj imunita organizmu.  Zmierňujú sa alergie, zápalové ochorenia a sú účinné i v boji s rakovinou. Najnovšie sa potvrdilo že zdravá črevná mikroflóra pozitívne pôsobí aj na zdravie mozgu a preto sú kyslomliečne výrobky aj syry dobrou prevenciou aj pred duševnými chorobami.

Najlepšie výživové a antibakteriálne účinky má Ovčia bryndza
Podľa A. Bombu (Ústav experimentálnej medicíny, Košice), niektoré kmene prospešných mikroorganizmov, ktoré sú súčasťou črevnej mikroflóry a sú aj vo fermentovaných mliečnych výrobkoch, ako sú laktobacily, bifidobaktérie a enterobaktérie, dokážu viacerými mechanizmami priaznivo ovplyvňovať aj mnohé ďalšie fyziologické funkcie organizmu a znižovať riziko vzniku chorôb. Zistili, že pozitívne ovplyvňujú i lipidový metabolizmus a zasahujú do metabolizmu cholesterolu (znižujú hladiny LDL cholesterolu – „zlého cholesterolu“ a zvyšujú hladiny HDL – „dobrého cholesterolu“).

U nás už máme veľký rad vynikajúcich fermentovaných mliečnych výrobkov, no tieto majú pomerne malý počet živých mikrobiálnych kmeňov. Naším vynikajúcim fermentovaným výrobkom s najlepšími výživovými i antibakteriálnymi účinkami je naša tradičná Ovčia bryndza, ktorá má u nás oprávnený prívlastok „Biele zlato“.

Dobre vykysnutá a vyzretá ovčia hrudka, získaná z mlieka od oviec pasúcich sa na horských pasienkoch, a z nej získaná bryndza je skutočne výživový i zdravotný unikát a mal by sa podstatne viac konzumovať. Pri jej pravidelnej konzumácii by sme určite získali väčšiu imunitu a predišli by sme mnohým ochoreniam. (Zdroj: Ing. Karol Herian, CSc., Žilina)

Vodka ze syrovátky dobývá USA

V Severní Americe je destilace syrovátky na „vodku“ stále oblíbenější. Odborníci předpovídají, že v USA se v důsledku klesajícího odbytu a klesající ceny mléka bude výrobou alkoholických nápojů z mléka zabývat mnoho mlékáren. Pro výrobu je syrovátka fermentována speciálním droždím a poté destilována. Nápoj je zbarven do krémova a nasládlý.

 Fermentované mléčné nápoje mají dlouhou historii. Jsou záznamy, že mongolská armáda pila alkoholický nápoj z kobylího mléka už ve 13. století. Kočovníci na Kavkaze pili kefír po mnoho století.

V USA se nyní uchytila výroba vodky ze syrovátky, která je považována za odpad při výrobě sýra. Po výrobě 1 kg  sýra zbude 9 kg syrovátky. Výrobou vodky ze syrovátky se začala zabývat rodina Todda Kocha v Oregonu, která vlastní už 20 let mléčnou farmu s 20 kravami. Mléko zpracovává ve vlastní mlékárně, v níž v roce 2017 začala vyrábět i vodku s názvem "Cowkohol." Předcházela návštěva Oregonské státní univerzity a spolupráce s profesorem Paulem Hughesem, jenž je specialistou na potravinářství a zabývá se fermentací a destilací syrovátky.

Hughes říká, že výroba vodky z mléka může mlékárnám přinést mnohonásobně vyšší zisk než prodej sýra, jehož cena je v průměru 40 dolarů za pound. Důležité je podle něho ochucení vodky krémovými příchutěmi, což v blízké budoucnosti může být příčinou organizování speciálních soutěží výrobců vodky ze syrovátky.

Horní Rakousko zaměstná ošetřovatelky z Filipin

Hornorakouská zemská vláda v Linci dnes schválila návrh na zaměstnávání zdravotních sester z Filipin. Proti hlasovala jen socialistická ministryně  Birgit Gerstorferová, která upozornila na protesty rakouských sociálních pracovníků ve Vídni, Linci a Štýrském Hradci. 

Podle prognóz se do roku 2040 v Horním Rakousku počet lidí, kteří budou potřebovat pomoc ošetřovatelek zvýší ze současných 80 000 na 126 000. Vzhledem k současnému nedostatku personálu v pečovatelských službách navrhla Rakouská lidová strana zaměstnat ošetřovatelky z Filipin. Socialistka Gerstorferová byla proti návrhu, což zdůvodnila nesouhlasem s politikou zemské vlády, která místo vytváření podmínek pro místní ošetřovatelky raději hledá v zahraničí.

Koronavirus je podobný chřipce Hongkong

V červenci 1968 zdravotníci začali bít na poplach, Hongkong registroval už 500 tisíc nakažených, což ve své době odpovídalo 15 procentům tamní populace. Za dva měsíce se už virus šířil Indií a Filipínami, a dostal se i do Evropy a severní Austrálie. Do Spojených států ho přivezli vojáci vracející se z Vietnamu a počátkem roku 1969 byly zaznamenány případy nakažených po celém světě.

Teprve v té době byl virus H3N2 vědecky popsán a vlády začaly vydávat hygienická doporučení, jak se nákaze bránit. Hongkongská chřipka se projevovala zimnicí, horečkou, bolestmi svalů a dýchacími obtížemi, nebyla však tak smrtící jako některé její předchůdkyně: umíralo na ni jen 0,5 procenta nakažených, vesměs osob trpících dalšími zdravotními problémy.

Vzhledem k rychlému šíření viru byl přesto počet obětí vysoký, jen ve Spojených státech mu podlehlo zhruba 33,800 lidí, včetně siamských dvojčat Daisy and Violet Hiltonových, jimž v té době bylo 60 let.

Situace byla ovšem nejkritičtější v Hongkongu, kde se virus objevil poprvé. Přeplněné kliniky už nemohly přijímat nové pacienty, a lidé tak byli odkázáni na domácí péči. "Pokud na sobě pozorujete příznaky, uděláte nejlépe, když půjdete domů a zalezete do postele, dokud to nepřejde. Můžete si vzít aspirin, pít čaj s citrónem, whisky nebo brandy, podle vaší chuti," doporučoval v dobovém tisku jeden hongkongský lékař.

K zastavení pandemie napomohla vakcína, kterou vědci v Hongkongu vyvinuli obdivuhodně rychle. Virus H3N2 se v různých zmutovaných formách dodnes v populaci vyskytuje, způsobuje však jen běžnou chřipku bez fatálních následků.

Blesky nad fotbalovou Bundesligou

V německém fotbale je nyní poměrně dusno. Alespoň tedy více než je obvykle. Především v posledních dvou týdnech dochází k intenzivním bojům proti Hoffenheimu, respektive jeho investoru Dietmaru Hoppovi.

Hoffenheim může leckomu přijít jako sympatický tým. Aby ne. Jedná se o provinční klub, který se do Bundesligy probojoval až z páté ligy mezi lety 2000 až 2008. Jenomže to vše díky investoru Dietmaru Hoppovi, který do tohoto celku napumpoval velké peníze. A to je to, co se německým fanouškům příčí. Navíc Hoffenheimu byla udělena výjimka v pravidle 50+1, na nějž jsou němečtí příznivci velice hákliví. Pravidlo 50+1 znamená, že žádný investor či společnost nemůže vlastnit více než 49 % klubu.

 K čemu je to dobré? Aby německé kluby nebyly skupovány šejky, ropnými magnáty a oligarchy a aby se zabránilo tomu, že by se fotbal v Německu měl být mašinou na peníze, jako je tomu v Anglii.

Podobnou výjimku jako Hoffenheim má také Lipsko, které je nejnenáviděnějším klubem napříč celým Německem. Podobnou výjimku má také Wolfsburg či Leverkusen, ale u těchto celků se jedná o výjimku historickou, neboť oba kluby vznikly pro to, aby za ně mohli hrát zaměstnanci firem, které je zakládaly.

Hoffenheim zažíval největší protesty ze strany soupeřových fanoušků právě po svém postupu do Bundesligy, následně se však situace poměrně uklidnila. Až v roce 2018 do vosího hnízda píchli fanoušci Dortmundu, kteří zpívali chorály urážející majitele klubu. Dostali pokuty a podmínku. To bylo neúčinné, urážky se opakovaly. Během letošního února byl vynesen další rozsudek. Příznivci Borusie mají na dva roky zákaz vstupu na stadion Hoffenheimu. A právě tento verdikt rozpoutal vlnu dalších nepokojů.

V řadě druhé se nabízí otázka, proč svaz natolik Dietmara Hoppa brání? Proč hráči i personály klubů hrozí odchody ze hřiště kvůli pokřikům na jeho osobu? Zajisté by na stadionech neměly být nenávistné transparenty, nicméně je k zamyšlení, proč vlastně vznikají. Vinu nese především německý fotbalový svaz a chce-li jim zamezit, musí si zamést před vlastním prahem a popřemýšlet, zda-li by pravidla, především to klíčové (50+1), neměla platit pro všechny stejně. Vždyť také o nic jiného vlastně nejde.