V létě 1943 při bombardování Hamburku zahynulo 40.000 lidí

 Včerejší bohoslužby u zříceniny chrámu svatého Mikuláše v Klostersternu u Hamburku se mimo pamětníků a potomků válečných obětí zúčastnili i mnozí němečtí politici, aby si připomněli zničení velké části Hamburku před osmdesáti lety. Tehdy, ve dnech 24. července až 3. srpna trval nálet britských a amerických bombardérů zvaný "Operace Gomora." 

Věž chrámu sv. Mikuláše tehdy posloužila britskému a americkému letectvu jako orientační bod. Bombardování se změnilo v ohnivou bouři, v níž především zásluhou ohně zahynulo okolo 40.000 lidí. Ruina chrámu slouží jako památník tehdejší tragédie. "Všechno kolem nás hořelo. Tohle peklo plamenů s ohnivými koulemi, které vycházely z oken. No, moje ulice už nebyla k poznání," vzpomíná Harald Hinsch, jemuž tehdy bylo 6 let. Ještě 80 let po bombardování jsou nalézány nevybuchlé bomby.  

Při bohoslužbě byly odsouzeny zločiny německých národních socialistů, které vyvolaly bombardování.  Zaznělo také varování: "V současnosti v Německu přibývají populistické projevy rasizmu a nacionalizmu, rostou preference a jsou voleni politici nedemokratických stran," řekla předsdkyně městského sněmu Carola Veitová.

Hašení elektromobilu může trvat 3 dny

 K požáru zaparkovaného elektromobilu Nissan na předměstí polské Wroclavi vyjeli hasiči dnes po třetí hodině ranní.  Jak hasiči oznámili, do deváté hodiny už spotřebovali na chlazení baterie 120 tun vody. 

Teplotu baterie sleduje termovizní kamera. Podle toho, že teplota téměř neklesá předpokládá se, že hašení může trvat i tři dny. Kvůli ochraně životního prostředí chladit je možné pouze pouzdro baterie, nikoli jednotlivé články.  U požáru zasahuje 6 hasičských jednotek, které ovšem s tímto druhem požáru nemají žádné zkušenosti. Proč k požáru došlo, není známo. Vyšetřování se ujala policie..

Teplotní rekordy prý mají na svědomí lidé

 Řím překonává teplotní rekord a neapolská pohotovost má nejrušnější den od vrcholu covidu. Nemocnice po celé Itálii zaznamenaly prudký nárůst počtu lidí, kteří vyhledali pohotovostní péči kvůli nemocem z horka. Zemi stále sužuje vlna veder, přičemž v Římě byl zaznamenán nový teplotní rekord.

Teploty v Římě v úterý dosáhly 41,8 °C, čímž byl překonán dosavadní rekord 40,7 °C z června 2022. Na Sicílii dosáhly teploty kolem 41°C a na Sardinii byly zaznamenány nejvyšší teploty 45C.

V jižní Neapoli nemocnice Cardarelli uvedla, že za posledních 24 hodin zde pohotovostní péči vyhledalo 231 pacientů, což odpovídá jednomu pacientovi každých šest minut a nejvyššímu dennímu počtu od pandemie koronaviru v roce 2020. Italské ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo ve 23 městech včetně Říma, Florencie, Boloně, Bari, Catanie, Cagliari, Palerma a Turína "červenou pohotovost", což je opatření, které znamená, že horko je tak intenzivní, že je považováno za ohrožení zdraví všech obyvatel, nejen dětí a starších lidí. Ministerstvo vyzvalo lidi, aby se oblékali do lněných oděvů, nevycházeli v nejteplejších hodinách ven a omezili konzumaci alkoholu, kávy a perlivých nápojů.Vydalo oběžník, v němž doporučuje regionálním samosprávám, aby v pohotovostních jednotkách zavedly "kódy horka" jako způsob, jak upřednostnit péči a zároveň poskytnout pomoc v domácnostech, zejména těm nejzranitelnějším, a posílit služby lékařů mimo pracovní dobu.

Extrémní vedra způsobená mimořádnou klimatickou situací vedla k překonání teplotních rekordů na celé severní polokouli v letošním létě. Minulý měsíc byl celosvětově nejteplejším červnem v historii a první červencové dny byly podle odhadů nejteplejšími dny v historii. Teploty oceánu v severním Atlantiku jsou neobvykle vysoké.

V kalifornském Údolí smrti, které bývá nejteplejším místem na Zemi, dosáhla v neděli teplota 53,3 °C, což je téměř světový rekord. Ve stejný den vydala Čína několik výstrah před vedry a v západní oblasti Sin-ťiang zaznamenala dosud nejvyšší teplotu 52,2C. V Evropě se kvůli vlnám veder, které se střídají jedna za druhou, vyšplhaly teploty v Itálii, Španělsku, Francii, Srbsku, Chorvatsku a Řecku a do ovzduší se vyvalil kouř z lesních požárů.

Globální oteplování způsobené člověkem zřejmě způsobuje, že každá vlna veder na světě je intenzivnější a pravděpodobnější, a letní vedra v Evropě v roce 2022 by byla bez globálního oteplování prakticky nemožná.

Zdroj: theguardian.com

Události v Paříži varují

 Pamatujte si, že neomarxistická levice nemá nikdy dost. Masová migrace do západní Evropy začala zhruba v 60. letech minulého století a v některých západoevropských zemích bude do konce tohoto století původní populace v menšině.

Ale ani ve chvíli, kdy se přistěhovalci ve vaší zemi odmítají integrovat, zapalují ulice, útočí na policisty a záchranáře, zastávají mnohdy radikálnější názory než lidé v jejich zemích původu, promění kdysi klidné čtvrti v no-go zóny, zavedou tuhý islámský režim na místních školách atd…

Vy jste ti zlí, když nechcete ustoupit. To je jedno, že změna populace, jaká probíhá v západní Evropě, nemá nikde ve světě obdobu. To je jedno, že bohaté státy Perského zálivu nepřijímají žádné uprchlíky a získat tam občanství cizinec prakticky nemůže. A tak pořád dokola. Až do totálního sebezničení. 

Jste tak tolerantní, že vám nevadí sňatky homosexuálů? Fajn, takže to si odškrtneme. To je dost, že jste se k tomu dokopali. Ale to je jen první z dlouhé série požadavků! Budeme vašim školkovým dětem přednášet, že pohlaví je volba. Cože, to vám už vadí? Tak to jste doslova klerofašisti, kteří chtějí zabíjet trans děti! Jak víte, že v té školce není jedno, kterému to pomůže, vy cisteroristé?

Nová levice se nikdy nezastaví. Žádný váš ústupek pro ně není konečný. (Zdroj KN)

Slunce pálí, vše na Zemi vysychá

 Lékaři vydávají zdravotní varování  v důsledku úmorných veder, která spalují Evropu i Ameriku. Turisté kolabují v Řecku a Itálii, poblíž Milána zahynul dělník v důsledku vlny veder, kterou zhoršuje znečištění ovzduší uhlíkem.  Jižní Evropu sužuje zuřivá vlna veder způsobená znečištěním ovzduší, která představuje vážné zdravotní riziko pro starší lidi a osoby se zdravotními potížemi.

Spalující vedra již zasáhla několik zemí a místní média informovala o kolapsu turistů v Řecku a Itálii a o úmrtí venkovního pracovníka nedaleko Milána. Očekává se, že teploty v Aténách v sobotu dosáhnou 42 °C, v pondělí v Seville 41 °C a v úterý v Římě 40 °C. V Praze 35 °C.

Oblast vysokého tlaku zvaná Cerberus - pojmenovaná podle tříhlavého psa z básně Dante Alighieriho Inferno - přinesla do Evropy horký vzduch z Afriky. Teplý vzduch, který obsahuje více vlhkosti než studený vzduch, může v některých oblastech způsobit horké a suché podmínky a v jiných zase přívalové deště a bleskové povodně.

 Oteplování klimatu způsobuje, že tyto extrémy jsou silnější a častější, uvedl Alvaro Silva ze Světové meteorologické organizace. "Do roku 2050 může přibližně polovina evropské populace čelit v létě vysokému nebo velmi vysokému riziku tepelného stresu."

Od průmyslové revoluce se planeta oteplila o 1,2 °C, a to kvůli plynům, které zachycují teplo a které vypouštějí fosilní paliva, a ničení přírody. V Evropě se teploty zvýšily téměř dvakrát rychleji.

Očekává se, že El Niňo, přirozeně se vyskytující povětrnostní jev, který se vrátil po tříleté přestávce, letos vyžene teploty ještě výše. Prvních několik červencových dnů bylo nejteplejších, jaké kdy vědci zaznamenali.

Velikost role, kterou klimatická krize hraje, lze posoudit až po skončení extrémního výkyvu počasí. Studie Světového meteorologického atributu z května zjistila, že klimatický rozklad způsobil, že horké teploty v předchozím měsíci ve Španělsku, Portugalsku, Maroku a Alžírsku byly nejméně stokrát pravděpodobnější.

Po celém kontinentu lékaři, vědci a úředníci nabádali lidi, aby si v horku dávali větší pozor. Ve Španělsku Červený kříž vyzval lidi v blízkosti požárů, aby zůstali doma a zavřeli okna. V Řecku dobrovolníci rozdávali na turistických místech lahve s vodou a úřady přistoupily k neobvyklému kroku a na krátkou dobu uzavřely Akropoli, aby "ochránily" návštěvníky.

Rozhodnutí uzavřít od poledne na pět hodin hlavní turistické místo v zemi přišlo v době, kdy vláda oznámila mimořádná opatření pro zvládnutí extrémních teplot. Poprvé byl vydán zákaz práce ve stavebnictví a v dodavatelském sektoru v nejteplejších hodinách dne. V Aténách, kde městské tepelné ostrovy udržují vysoké teploty i v noci, byli zaměstnanci ve veřejném i soukromém sektoru vyzváni, aby pracovali na dálku. Vítr dával jen malou naději na oddech, když na ostrově Naxos v Egejském moři vypukl první z mnoha obávaných lesních požárů.

Při vyšších teplotách se zvyšuje počet hospitalizací, uvedl José Valencia-Martín, lékař a odborník na veřejné zdraví z univerzitní nemocnice Virgen del Rocío ve Španělsku. "Prevence a kontrola následků stále častějších, déletrvajících a intenzivních vln veder je výzvou."

Vlny veder jsou často nazývány "tichými zabijáky", protože většina úmrtí není v oficiálních statistikách započítána. Malá část úmrtí je způsobena úpalem a dehydratací. Mnohem více jich je způsobeno horkým počasím, které zastavuje normální fungování organismu, zejména u lidí se základním onemocněním.

"Obětí horka se může stát každý z nás," říká Ana Vicedo-Cabrera, vedoucí výzkumné skupiny pro klima a zdraví na Bernské univerzitě. "Neznamená to, že nás horko zabije, pouze pokud pracujeme na poli při teplotě 40C. Pokud jste křehký jedinec vystavený horku, zvyšuje se vaše šance, že skončíte v nemocnici nebo zemřete."

Podle studie zveřejněné v pondělí zemřelo v loňském roce v Evropě na následky letních veder více než 61 000 lidí. Nejvíce byly postiženy jihoevropské země, jako je Itálie, Španělsko, Řecko a Portugalsko. Nejčastěji umíraly ženy a starší lidé.

Kromě rekordně horkých dnů vědci varují také před nocemi, které jsou příliš teplé na to, aby se tělo mohlo zotavit.

Horké noci vystavují tělo dlouhodobému tepelnému stresu a zkracují spánek, uvedl Dominic Royé, odborník na veřejné zdraví z Nadace pro výzkum klimatu v Madridu. "Věnujeme velkou pozornost maximům, ale zapomínáme na minima."

Počet tropických nocí se ve většině oblastí jižní Evropy zdvojnásobil nebo dokonce ztrojnásobil, řekl Royé a stanovil nové prahové hodnoty pro "pekelné" noci pro minima nad 30 °C.

Městům, která se naučila s vedrem bojovat, se podařilo snížit počet úmrtí při prudkém nárůstu teplot. Některá z nich snížila teplotu v samotných městech tím, že přidala více zeleně. Jiné vypracovaly akční plány pro případ veder a systémy včasného varování, aby připravily občany a záchranné služby.

Aby lidé zůstali v bezpečí, měli by podle Valencii pít vodu, nevystavovat se přímo slunci, nosit lehké oblečení a používat opalovací krémy.

Zdroj: Zatímco idioti jako Mirek Topolánek brojí proti lidem,

Klimaaktivisté se přilepili na přistávací dráhu letiště v Hamburku

V Německu začaly dnes školní prázdniny. Podle spolkové policie nekolik dvojčlenných skupin ekologických aktivistů přes všechna bezpečnostní opatření proniklo na letistě v Hamburku a na čtyřech místech betonové dráhy se přilepili. Bezpečnostní složky nechápou, jak je to možné, že aktivisté dokázali prolézt ploty i s jízdními koly, a než se ochranka vzpamatovala byli přilepeni betonu dráhy.

Mluvčí hamburského letiště uvedla, že ploty okolo letiště splňují všechny bezpečnostní předpisy a jsou pod dohledem bezpečnostní agentury i spolkové policie. Navíc ploty jsou napojeny na bezpečnostní elektronický systém. 

Podle tiskového prohlášení skupiny "Poslední generace" je akce odpovědí na nečinnost vlády a na porušování zákona o řešení klimatické krize. Skupina kritizuje spolkovou vládu za to. že je významný akcelerátor katastrofy. Stejná akce  probíhá na letišti Düsseldorf. 

Hamburské letiště oznámilo, že letový provoz byl zastaven od 06:10 hod. do 09:50 hod. Bylo zušeno 22 příletů a 28 odletů. Přilétající letadla byla odkloněna na jiná letiště. situaci však hamburské letiště nemá pod jistou kontrolou, proto žádá cestující, aby před cestou na letiště kontaktovali leteckou společnost, se kterou chtějí cestovat. 

Na první dny prázdnin bylo naplánováno na hamburském letišti 330 odletů a příletů, při nichž se očekává odbavení asi 50.000 cestujících. Akci odsoudili politici SPD, CDU i AfD. "Toto je útok na rodiny, nikoli na změnu klimatu,." řekl vedoucí hamburské CDU Dennis Thering. AfD v hamburském městském sněmu vyzvala k okamžitému zákazu organizace "Poslední generace." " Jedná se klimatické zločince," zvolal Stephan Jersch.

Bez peněz do hospody nelez

 Padesát milionů od české vlády dostane firma Michelin za to, že Českou republiku nevyhodí ze seznamu zemí, ve kterých různí zahraniční i domácí zhýralci a nabobové navštěvují nejdražší  restaurace. 

V době, kdy denně oznamuje Fiala, že erár je na suchu, Jurečka nutí důchodce k hladovění a   Stanjura zvětšuje všechny daně jako rybář běličku, přišla skupina nejrozežranějších putikářů s peticí, aby jim stát zaplatil reklamu u Michelina. Nejdříve to vypadalo na dobrý vtip a skoro člověk musel obdivovat toho, kdo tento vtip vymyslel. Bohužel pro občany vláda vtip vzala vážně.

Největší vtip je, že za tím vtipem stojí koňský ohon Ivan Bartoš v roli ministra pro místní rozvoj. Každému důchodci se ubere dvacetikoruna, takže vypustí jeden oběd nebo nepůjde dvakrát na veřejné WC! Není podle "Ohona" možné, aby si restaurace samy platily reklamu, od toho je přece stát. Restauratéry stát potřebuje, nutit k platbě je tedy nemůže. Že se tím vláda pro boháče zesměšnila je jí vcelku jedno, národ se pobaví, cizinci v Praze nezabloudí.

Zemědělská výstava Tarmsteder 2023 zahájena

 Včera dolnosaská ministryně zemědělství Miriam Staudte zahájila 73. zemědělskou výstavu Tarmsteder 2023 v okrese Rotenburg.. Jedná se o největší výstavu na severu Německa, na které se představí 750 vystavovatelů. Vystavovat budou všichni severoněmečtí prodejci zemědělských strojů a nejznámější chovatelé zvířat a výrobci krmiv. 

Velkým lákadlem pro návštěvníky je přehlídka  skotu a koní. Vystavovat bude společnost pro obnovitelné zdroje (LEE) v hale 7, kde se představí16 firem. Nejnovější produkty v oblasti digitalizace a precizního zemědělství je možno vidět pod nápisem Agroculture 4.0. Nechybí ani nabídka nářadí pro řemeslníky, živnostníky, obce apod. Areál výstaviště má 18 ha a během 4 dnů výstavy se očekává 100.000 návštěvníků.

Jednodenní vstupné je 12 eur (287 korun),  čtyřdenní vstupné je 32 eur (763 Kč), rodinná vstupenka pro 4 lidi je na jeden den 25 eur (596 Kč), 

Parkování jeden den stojí 5 eur (120 Kč).

Půl milionu všem k 18. narozeninám, od španělské vlády

 Španělská ministryně práce Yolanda Diaz jde do červencových voleb s programem darovat  mladým lidem  20.000 eur (500.000 Kč) po dovršení věku 18 let. Yolanda Diaz neskrývá touhu stát se historicky první španělskou premiérkou. 

Peníze od španělské vlády podle ministryně mají mladým lidem zabezpečit bezproblémový vstup mezi dospělé a tím celkově dobrý další život. Jedná prý se o to, aby mladí lidé nebyli v dospelosti vůbec závislí na rodičích. Předem jsou stanoveny  podmínky. Dar k 18. narozeninám nemá být vyplacen najednou a nemají ho dostat lidé, u nichž je předpoklad určitého většího dědictví. 

Jedná se samozřejmě o předvolební slib, který podle průzkumu nemá ani v bohatém Španělsku šanci uspět. 

Kdyby dar uspěl ve Španělsku, možná by inspiroval českého ministra Jurečku, že by se předvedl a podobný dar dal nejdříve dětem v 6 letech při nástupu do školy, případně už při nástupu do mateřské.

ODS podporuje Ukrajinu, nikoli uprchlíky

 V noci na 6. červenec ruská střela zničila rozsáhlý civilní objekt ve Lvivě. Poškozeno bylo dalších nejméně šedesát domů, včetně dvou nocleháren. Zemřeli nejméně čtyři lidé a dalších dvaatřicet bylo zraněno.

Jinými slovy necelých šest hodin jízdy od Brna zuří válka, která i v nočních hodinách ohrožuje na životě civilisty v tzv. hlubokém zázemí.

Kroky, které české úřady podnikají vůči válečným uprchlíkům z Ukrajiny, však jako by předstíraly, že válka utichá, nebo snad přímo končí. Jak jinak si vysvětlit, že dochází k drastickému omezování podpory ze strany státu, řada uprchlíků se ocitá v neřešitelné situaci, protože si nemohou dovolit bydlení, a stát je jako skupinu mlčky postrčil směrem k mafiím prodávajícím levnou pracovní sílu na černém trhu?

Ustupování populistům a ultrapravici, kteří pokřikují, že se vláda nestará o "našelidi", doprovází faktický tlak na uprchlíky, aby odešli z oficiálního pracovního trhu v České republice. Buď se tedy mohou vrátit domů - tam, kde jim každý den může na dům dopadnout raketa, pokud se tak už nestalo - nebo se lze na černém trhu nechat zaměstnat v rozporu se zákonem. Nějaký ten mafiánský zprostředkovatel prodá jejich práci českému zaměstnavateli, ten je za pár šupů nabere bez zákonných náležitostí a hromadně ubytuje, nejspíše v nějaké ruině. Tam pak občas dorazí černý mercedes s potetovanými hochy vybírajícími od zobchodovaných "zaměstnanců" výpalné.

Tento typ obchodování s mizerně placenými ukrajinskými nevolníky má v České republice třicetiletou tradici - a úřady nad ním po celou dobu jen přihmuřují oči. Pokud se někdo domníval, že Fialova vláda, která se navenek holedbá bezpodmínečnou podporou bojující Ukrajiny, s touto praxí skoncuje, viděl to úplně špatně. Všechno naopak směřuje k masivnímu obnovení klasického Klausova černého pracovního trhu v ČR. 

Válka na Ukrajině určitě nekončí - a hned tak neskončí. Další vývoj bude záviset na jejím průběhu a politické podpoře Západu.

Čeští proruští Chcimírové vykřikují cosi o nové "normálizaci," prostě žijí na nějaké cizí planetě. V celé Evropě zůstane situace "nenormálizovaná" po dlouhou řadu dalších let. Konce jeden nedohlédne.

Tomu by ovšem měl odpovídat i přístup vlády k válečným uprchlíkům z Ukrajiny. Kabinet by měl položit na stůl balík návrhů na plnohodnotné začlenění Ukrajinců do české společnosti, včetně koncepční pomoci se středoškolským vzděláním a (stále pro některé potřebné) výuky češtiny. Funguje to v sousedním Polsku. Vyžaduje velkou fantazii vyspekulovat, proč by to nešlo i v ČR.

Bez migrace se Česká republika napříště neobejde a žádný pokřik "vlasteneckých porodníků" množství lidí chybějících na práci nezvýší, okamžitě, ani v budoucnosti. Buď se naučíme žít s migrací, nebo nás čeká rychlý demografický úpadek ruského či maďarského střihu. 

V zemi podle oficiálních statistik "nejsou lidi" a neexistuje žádný rozumný důvod, proč Ukrajince nezaměstnat řádně a za normální platy.

Ukazuje se, že máme pokryteckou a zbabělou Fialovu vládu, která jde vědomě na ruku zločineckým mafiím a ustupuje tlaku nejodpornějších populistů zleva i zprava.

Ukradený motocykl Simson byl nalezen

Ukradený klasický výrobek bývalé NDR byl po usilovném pátrání dolnosaské policie policie nelezen. K úspěšnosti pátrání přispělo i několik anonymních informací. 

  Sběrateli vysoce ceněný kultovní zelený motocykl Simson policie nalezla v garáži 33letého muže v Hannu.  K loupeži kultovního motocyklu došlo před třemi týdny ve Friedlandu. Byl ukraden na pláži dvěma dívkám (16 a 17 let). Zatím se policie domnívá, že Simson byl odtlačen a odvezen v dodávce. Hlas dvoudobého motoru by majitelky jistě upozornil.

 

Švýcaři odhlasovali změnu počasí

 Většinou 59,1 procenta hlasů v polovině měsíce schválilo, aby se Švýcarsko snažilo být do roku 2050 „klimaticky neutrální.“ Podporovatelé „klimatické neutrality“ použili při přesvědčován voličů již klasickou manipulaci. Tvrdili jim, že svým ano pomůžou zmírnit ničivé dopady klimatických změn. 

V lepším případě je to velice hrubé zkreslení faktů, v horším případě čistá lež. Důvod je prostý. Je-li změna klimatu globálním jevem, což je stanovisko zelených skupin, není možné jej změnit lokálním počinem. Přesto s tímto pseudoargumentem zelení stále operují. Bohužel, jejich realističtí oponenti tuto kartu hrají jen málo. Jde přitom o jeden ze základních kamenů klimatické víry. Jeho zboření by tak výrazně oslabilo celou „klimatickou stavbu“.

Fakta jsou totiž neúprosná a jednoznačně dokazují, že přes veškerou snahu států v EU, Velké Británie, USA a pár dalších  světová produkce emisí oxidu uhličitého stále roste. Protože ostatní státy v čele s Čínou (31% světových emisí) svou produkci stále zvyšují. Dokud v tom budou pokračovat a Čína především, nedá se ani předběžně odhadovat, kdy se začnou nějaké planetární procesy byť jen zpomalovat. Takže Švýcaři, kteří do atmosféry vypouštějí 0,09 procenta světových emisí (38,18 milionů tun) s tím opravdu nic neudělají. Ani v součtu s ostatními státy, které se snaží emise omezovat.

Osud švýcarských ledovců, který v rozhodování tamních voličů jistě hrál významnou úlohu, tak již dávno nemají v rukou Švýcaři. Tedy pokud někdy vůbec měli. Protože například před 6000 lety, kdy mělo být na celé planetě maximálně jen pár milionů lidí, byly v Alpách ledovce jen na úrovní 4000 metrů nad mořem. Podle vědců benátské univerzity Ca Foscari, univerzity v Bernu a rakouské akademie věd hranice ledu kolísá v průběhu celého holocénu, tedy současné geologické éry, která začala zhruba před 11 700 roky.

Ať už alpské ledovce tají z toho, či onoho důvodu, to že se Švýcaři vydají cestou Green Dealu, jejich úbytek nezastaví. Ubývat však může jejich životní úroveň. S ohledem na astronomické náklady a krajně nejisté výsledky „uhlíkové neutrality“ je to v podstatě jisté.

Odpůrci současného překotného úprku k uhlíkové neutralitě se musí ve svém vysvětlování zaměřovat znovu a znovu na základní omyly tohoto konceptu. Dokud je lidem nevysvětlí, zelení je nakonec vždy přesvědčí o tom, že jedna a jedna jsou tři. Čas, který je na to k dispozici, ubývá velmi rychle.

Sbírka na pomoc francouzskému policistovi přesáhla 1 mil. eur

 Sbírku pro osmatřicetiletého policistu Floriana M, který zastřelil agresivního sedmnáctiletého mladíka, uspořádal Jean Messiha, bývalý mluvčí  prezidentského kandidáta Érica Zemmoura. Předpokládalo se, že sbírka nepřesáhne 50.000 eur. Skutečnost předčila všechna očekávání.

K velké částce sbírky pro policistu zřejmě přispěly pouliční výtržnosti levicové mládeže a imigrantů. Do pondělního odpoledne přispělo více než 58 000 lidí, z nichž největší částku 3 000 eur věnoval anonymní dárce. Objevilo se i několik darů ve výši 1 000 eur. "Podpora pro rodinu policisty z Nanterre Floriana M, který dělal svou práci a dnes za ni platí vysokou cenu. Podpořte ho masivně a podpořte naši policii," uvádí se v nadpisu sbírky.

Manon Aubryová, poslankyně Evropského parlamentu za France Unbowed, požadovala zrušení fondu. "Více než milion eur vybraných z iniciativy Messiha na podporu policisty, který zabil teenagera. Poselství? Zabít mladého Araba se vyplatí,"

Francouzský prezident Emmanuel Macron se v pondělí setkal s vedením obou komor parlamentu, když se zdálo, že násilné protesty ve Francii kvůli policejnímu zastřelení Nahela po pěti nocích nepokojů, během nichž byly za rozsáhlé destrukce zatčeny tisíce lidí, polevují.

26. týden v EU

 Evropský účetní dvůr pochybuje o schopnosti EU dosáhnout klimatických cílů k roku 2030. Komise navrhla právní rámec pro digitální euro. Unie bude mít agenturu pro drogy.

Pondělí 26. června

Evropský účetní dvůr vydal zvláštní zprávu k unijní klimatické akci. Zpochybňuje v ní schopnost EU dosáhnout cílů, které si klade k roku 2030. „Málo skutečností nasvědčuje tomu, že opatření k dosažení cílů pro rok 2030 budou dostatečná,“ píšou auditoři, kteří mimo jiné nevidí na straně EU a členských států odpovídají finanční zdroje.

Rada rozhodla o druhém navýšení výdajového stropu Evropského mírového nástroje, a to na 12 miliard eur (k nedávnému prvnímu navýšení viz díl 55). Tento zvláštní fond mimo rozpočet EU, který funguje od roku 2021, slouží (s ohledem na svůj název poněkud paradoxně) k financování vojenských a obraných aktivit EU v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky. V současnosti je klíčovým kanálem pro financování vojenské pomoci EU Ukrajině.

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně návrhu nařízení, které má upravit problematiku kybernetické bezpečnosti ve všech orgánech EU. Dohodu ještě musí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušný předpis přijmout.

Rada přijala závěry o digitální diplomacii EU. Zdůrazňuje v nich, že „k potvrzení angažovanosti a vedoucí úlohy EU jsou zapotřebí silnější, strategičtější, soudržnější a účinnější politika a činnosti EU v oblasti globálních digitálních záležitostí.“

Úterý 27. června

Rada rozhodla o zřízení Agentury EU pro drogy. V tu se přemění stávající Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost, sídlící v Lisabonu.

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody o tzv. aktu o datech. Toto nařízení přinese úpravu přístupu k datům vytvářeným ve všech hospodářských odvětvích v EU a jejich využívání.

Rada přijala nařízení a směrnici o přeshraničním přístupu k elektronickým důkazům, která má usnadnit spolupráci justičních orgánů v trestních věcech. Elektronickými důkazy se míní digitální údaje, jako jsou e-maily, SMS apod.

Středa 28. června

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody o úpravě spolupráce členských států při zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany. Tento postup má členské státy motivovat ke společnému pořizování zbraní, čímž se mát zajistit mj. interoperabilita a úspory z rozsahu.

Komise předložila návrh právního rámce pro digitální euro. Mělo by jít o digitální formu společné měny, kterou by Evropská centrální banka mohla v budoucnosti dát do oběhu jako doplněk k hotovosti. Zároveň Komise přišla s návrhem na ochranu používání hotovostní formy eura.

Komise a vysoký představitel EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku vydali sdělení, ve kterém se zamýšlejí nad údajnými dopady změny klimatu na mír, bezpečnost a obranu. Sdělení prý nabízí nový pohled na věc a stanoví rámec EU, jehož cílem je reagovat na tyto výzvy.

Čtvrtek 29. června

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně úpravy evropské digitální identity. Nová úprava má zajistit všeobecný přístup občanů a podniků k elektronické identifikaci a autentizaci prostřednictvím osobní digitální peněženky v mobilním telefonu. Nový režim bude včleněn do novelizovaného nařízení o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (tzv. nařízení eIDAS).

Čtvrtek 29. června a pátek 30. června

Proběhlo zasedání Evropské rady, které se věnovalo mimo jiné Ukrajině a bezpečnosti a obraně nebo vztahům s Čínou.

Proč je Praha nad všemi, i nad EU ?

 České regiony v rozvoji jen velmi pomalu dohánějí průměr Evropské unie a přibližují se k němu. Rozdíly jsou výrazné. Pokud by do průměru České republiky nebyla započítána Praha, patřila by země v EU mezi nejslabší.

V Praze HDP na obyvatele v roce 2020 dosahoval 203 % průměru EU-27. šest mírně rozvinutých regionů, kde se HDP na obyvatele pohybuje v rozmezí 73 až 85 %, v nej chudším regionu (Severozápad) HDP na obyvatele odpovídá 61 % průměru EU.

HDP-standardní kupní síla:

Evropská unie 100%

Česká republika 93%

1. Praha 203 %

2. Jižní Morava 85 %

3. Střední Čechy 79 %

4. Jihozápadní Čechy 77 %

5. Severovýchod 75 %

6. Střední Morava 75 %

7. Moravskoslezsko 73 %

8. Severozápadní Čechy  61%

Vysokoškolské vzdělání populace do 34 let

Evropská unie 42 %

Česká republika 37 %

1. Praha 65 %

2. Jižní Morava 40 %

3. Střední Morava 37 %

4. Moravskoslezsko 31 %

5. Střední Čechy 30 %

6. Severovýchod 30 %

7. Jihozápadní Čechy 29 %

8. Severozápadní Čechy.

Účast dospělých na vzdělávání je výrazně pod průměrem EU. Přestože 60 % obyvatel Česka má alespoň základní digitální dovednosti, existuje značný prostor pro dosažení cíle v oblasti  (80 %) do roku 2030. 

Statistika ukazuje na to, že přístup ke vzdělání je ovlivňován finančními možnostmi rodin, vzdálenosti od center a výhledy na uplatnění vzdělání v odlehlých regionech.. 

Potenciál osob vysídlených z Ukrajiny na trhu práce je stále nedostatečně využitý, neboť 80 % pracovníků narozených na Ukrajině zastává zaměstnání s nízkou kvalifikací.