Veterináři o svátcích nepracují, zvířata musí trpět a hynout

 Majitel koně z rakouského Gopprechtsu (nedaleko Nové Bystřice) nenašel pro koně během svátků žádnou veterinární pomoc. Jednoho z jeho koní o Vánocích postihla nemoc. Večer 23. prosince bylo ještě vše v pořádku, ale během noci se zdravotní stav zvířete výrazně zhoršil. "Ráno 24. prosince se ani nemohlo postavit na nohy," říká chovatel. Bezvýsledně kontaktoval více než tucet veterinárních klinik v okresech Gmünd, Waidhofen a Zwettl. Kůň nakonec bez pomoci uhynul.

Veterinář Bernhard Kammerer ze Schrems, prezident Dolnorakouské veterinární komory, se ohrazuje tím, že veterinární lékařství je svobodné povolání a žádný veterinář nemůže být nucen poskytovat služby o víkendech nebo svátcích. Taková služba může být učiněna pouze na dobrovolném základě. 

„Někteří veterinární doktoři říkali, že přes svátky neordinují, nebo že ošetřují jen malá zvířata. Jiní tvrdili, že jsou ve stavu nemocných,“ stěžuje si obyvatel Gopprechtsu. „Nenašel jsem jatky ani nikoho, kdo by koně porazil.“ Zvíře pravděpodobně zbytečně trpělo a nakonec 25. prosince uhynulo.

"Ve venkovských oblastech není snadné zajistit včasnou veterinární péči o velká zvířata," říká Stephan Scheidl z organizace Animal Welfare Austria. Spravuje útulek pro zvířata ve Vösendorfu, kde pečuje i o koně, a má s veterináři dostatečné zkušenosti. 

Centralizace pokračuje i v rakouském zemědělství

V rakouském zemědělství končí to, co tam na počátku 90. let mnozí drobní čeští zemědělci, kteří chtěli obnovit svá předkolektivizační hospodářství, obdivovali. Bývalá hustá síť rakouských skladů hospodářských družstev během posledních 35 let, jak se zvětšovaly zemědělské závody, postupně řídla. Jak říká zpráva z okresu Gmünd, nyní ve výkupu zemědělských plodin došlo k další razantní centralizaci a specializaci. 

Ilustrační foto

Nyní Skladové hospodářské družstvo Gmünd-Vitis se sídlem v Gmündu (Lagerhaus-Genossenschaft Gmünd-Vitis) oznámilo, že při letošní sklizni už zemědělci nebudou moci prodávat produkci ve střediskových skladech Heidenreichstein a Weitra. Obilí vyrobené konvenčním způsobem bude odebírat pouze kompetenční sklad v Gmündu, bio-produkci bude odebírat sklad v Pürbachu (u Schremsu), všechny pobočky jsou zrušeny. 

Rakouský venkov má štěstí, že zemědělci přecházejí na ekologické hospodaření, takže likvidace orné půdy tam zaostává za Českou republikou. Tradice zemědělské vesnice tam nebyla zasažena kolektivizací ani privatizací venkova, takže drobná zemědělská výroba stále funguje, selský stav přežívá zásluhou orientace na ekologii a agroturistiku. 

Agrana uzavírá cukrovar v Hrušovanech

Rakouský cukrovarnicko-škrobárenský koncern dnes oznámil, že s okamžitou platností končí s výrobou cukru v dolnorakouském cukrovaru Leopoldsdorf a v českém cukrovaru Hrušovany nad Jevišovkou.

Rostoucí výrobní náklady, tlak konkurence, pokles spotřeby cukru v EU, dovoz cukru z Ukrajiny a Jižní Ameriky nedovolují nadále vyrábět cukr jako doposud. Cukrovar Agrany v Leopoldsdorfu, rozkládající se na ploše 70 ha, se má změnit na logistický uzel, má se v něm pouze skladovat a balit cukr.

Propuštěno je 270 zaměstnanců, 120 v Leopoldsdorfu a 150 v Hrušovanech. O rakouské zaměstnance se prostřednictvím podpůrných opatření a rekvalifikačních kursů Agrana postará. Rakouská výroba cukru bude soustředěna do Tullnu, česká do Opavy.  

Jednání cukrovarnické společnosti se nelíbí pěstitelům cukrové řepy, kteří odmítají další dohody o vpouštění cukru ze třetích zemí na trh EU. Už v loňském roce klesla rakouská plocha cukrovky na 30.000 ha. Pěstováním cukrové řepy se v Rakousku zabývá 5.000 zemědělských závodů, z toho je jich 1.000 v Horních Rakousích.

Veletrh Grüne Woche otvírá brány

 V pátek 17. ledna v Berlíně oficiálně začíná 89. ročník světově proslulého zemědělského a potravinářského veletrhu Grüne Woche. Od 17. do 26. ledna mohou návštěvníci na výstavišti navštívit četné tematické světy a vystavovatele. Letošní veletrh se podle organizátorů zaměří na moderní zemědělství, udržitelnost a alternativní formy výživy.

Celkem je přihlášeno kolem 1500 vystavovatelů z téměř 60 zemí. Kvůli nedávnému vypuknutí slintavky a kulhavky v Braniborsku musel program veletrhu Grüne Woche být změněn. Skot, prasata, ovce a kozy se tedy nevystavují, ale koně, kočky a včely ano.

Grüne Woche je otevřen od pátku 17. ledna až do 26. ledna denně od 10 do 18 hodin. V pátek 24. ledna veletrh končí ve 20 hodin.

Denní vstupenka stojí 16 eur (405 Kč), rodinná (maximálně dva dospělí a tři děti) 35 eur (885 Kč). Odpolední vstupenka Happy Hour platící od 14 hodin (od pondělí do pátku,) stojí 11 eur (278 Kč). Permanentka je k dispozici za 42 eur (1.062 Kč). V neděli jsou vstupenky zlevněné a stojí 14 eur (354 Kč) na osobu. Vstupenky lze zakoupit v pokladnách u výstaviště 

 Veletrh je snadno dostupný městskou hromadnou dopravou. Pro jižní vstup do hal 1-6 mohou návštěvníci vystoupit na stanici S-Bahn Messe Süd. Pro severní vchod do haly 19 u stanice metra Theodor-Heuss-Platz, stanice metra Kaiserdamm nebo stanice Messe Nord S-Bahn. Pro vstup do haly 27 a haly 7 mohou návštěvníci také vystoupit na stanici S-Bahn Messe Süd. U olympijského stadionu je bezplatné parkoviště. Odtud jezdí bezplatný kyvadlový autobus z olympijského náměstí na rohu Trakehner Allee k jižnímu vchodu do výstaviště.

Kvůli propuknutí slintavky a kulhavky se mohou návštěvníci setkat s různými bezpečnostní opatřeními. Kontroly budou provádět úřední veterinární lékaři, potravinoví inspektoři a zaměstnanci pořádkového úřadu. Kontrolovány budou hlavně prodávané potraviny. 

Polské zemědělství - malé závody, velká produkce a kvalita

 Z posledního průzkumu polského zemědělství “Polska wieś i rolnictwo” vyplývá, že polské zemědělství je jako celek v dobrém stavu, ale spousta rolníků, hlavně z malých závodů, je nespokojena a nejraději by hospodaření ukončila. 

Byla zjištěna struktura zemědělských závodů:

24,3 % zemědělců má závody menší než 5 ha.

15,8 % hospodaří na 5 až 10 ha.

24,8 % hospodaří na půdě 10 - 20 ha.

17,1 % hospodaří na půdě 20 - 30 ha.

18 % závodů jsou je nad 30 ha.

Na vlastní půdě hospodaří zemědělci do 5 ha, z ostatních je to jen 3,9 %. Největší plochy obhospodařují příjemci dotací SZP.

Průměrná výměra zemědělského závodu v tržním režimu byla zjištěna 22,2 hektarů. Podstatně větší výměru zemědělské půdy vlastnili příjemci dotací společné zemědělské politiky (každý pátý z nich má zemědělskou půdu o výměře nad 30 ha), podle věku a rolníci ve věku 35-54 let.

Malé závody mají finanční problémy

„Více než polovina rolníkůů (57,7 %) prohlašuje, že je schopna uživit sebe a své rodiny pouze z činnosti svých hospodářství.“ Druhým extrémem jsou hospodářství do 4,9 ha: "Pouze 13,5 % rolníků se závody do 4,9 ha deklaruje, že jsou schopni se zemědělskou prací dobře uživit."

18,4 % rolníků ve věku 35–54 let  „uvažuje“ o tom, že, chce také skončit se zemědělstvím.  ROlníci z farem nad 30 ha o takovém rozhodnutí neuvažují – 55 % rozhodně ne, 25 % spíše ne. Také zemědělci vlastnící 20 až 30 ha rozhodně (47%) skončit nechtějí.

Dotace tvoří malou část příjmu domácnosti. Podle průzkumu tvoří příjmy z hospodaření za posledních 12 měsíců v průměru 63,2 % celkových příjmů jejich domácnosti, zatímco příjmy z dotací tvoří 17,6 %.

64,6 procent rolníků se cítí ve stresu kvůli „ekonomické nejistotě“, více než polovina (50,5 %) se cítí přetížena „množstvím povinností a práce“. Mnoho zemědělců navíc brzdí: byrokracie (64,2 %); kontroly na farmě (54,5 %); povinný úhor (58,5 % odpovědí).

Aby hospodaření mohlo uživit rodinu, je během následujících 5 let nutné:

investice do nové zemědělské techniky 

opravy stávajících strojů 

nákup pozemku 

výstavba nebo rozšíření stávajících zemědělských budov,

rekonstrukce hospodářských budov 

investice do zlepšení energetické účinnosti nebo obnovitelných zdrojů energie 

Problémy jsou společné bez ohledu na jejich velikost. Všichni rolníci považují za největší problémy odbyt zemědělských produktů, vysoké ceny energií a paliv, nedostatek lidí ochotných pracovat v zemědělství a požadavky EU. Pouze vlastníci závodů do 4,9 ha uvedli jako bariéru „nedostatek peněz na investice“ - u zbývajících farem žádná indikace není.

Slova polského ministra zemědělství Czesława Siekierského, která pronesl během zemědělského výboru v listopadu 2024:

„Problém, který se děje ve světě, je rostoucí koncentrace půdy, aby byla zajištěna ziskovost. Když jsem pásl husy, malá farma měla 3 ha – teď se říká, že malá farma je do 30 ha. Co dnes znamená rodinná farma – myslíte, že skončí na 300 hektarech? Kdo má 30, chce mít 50, kdo má 100, chce mít 150 a kdo má 300, chce mít víc. Říká se: "země je naše matka", "připoutanost k zemi" - ok, ale mladí farmáři mají k půdě jiný vztah. Tento proces bude pokračovat."

Evropa potřebuje silné zemědělství.

Inovativní a udržitelné zemědělství, zajišťující potravinovou bezpečnost; to je motto 9. fóra polských rolníků a agroobchodníků, které se sejde 26. listopadu 2024 v Poznani. Zapisy na Forum i sesje tematyczne na stronie forum.topagrar.pl.

Fórum rolníků a agrobyznysu je setkáním zemědělců z celého Polska. Je to příležitost vyměnit si názory a dozvědět se hodně o směrech vývoje, který evropské zemědělství čeká. Je to šance jak jasně prezentovat naše názory sedláků na toto téma. Kromě hlavního bloku jednání se uskuteční také diskuse týkající se všech odvětví zemědělství, včetně rostlinné a živočišné výroby, managementu.  Zvláštním bodem bude prezentace žen v agrobyznysu. 

Kontrola traktorů na rakouské silnici byla přísná

Technické kontroly zemědělských a lesnických vozidel, které provedli úředníci zemského dopravního odboru a technici z úřadu dolnorakouské zemské vlády dne 8. října v okrese Gmünd, jak uvádí NÖN, odhalily nejrůznější nedostatky. 

Tlaky úřadů na venkovské obyvatelstvo se šíří Evropou. Jistá svoboda vesnického obyvatelstva je příčinou nenávisti už od dávného středověku, i dnes se městští lidé snaží přimět vesnice k poslušnosti. Děje se také prostřednictvím znepříjemňování zemědělských prací, vyřazováním techniky z provozu.

Vzhledem k tomu, že rakouské zemědělství je naladěné na zásobování celé země potravinami, na udržení zdravého životního prostředí a na zachování tradičního příjemného rázu rakouské krajiny, jeho struktura je  mnohem jemnější než zemědělství českého. Zemědělské závody jsou mnohem menší, takže jich je v Rakousku téměř třicetkrát více než v České republice. Rakouské zemědělské závody proto používají mnohem více menších strojů, které se musejí přesunovat po silnicích. Traktory a další stroje slouží zcela k jiným účelům než k převážení osob. Každý zemědělec není tak bohatý, aby si při nějaké estetické závadě na stroji, která při práci na poli nevadí, kupoval stroj nový. Zemědělská práce je závislá na počasí, když sedlák nestačí určitou práci udělat v agrotechnickém termínu, má mnohem větší ekonomické ztráty, než když vyjede na silnici se starým třeba neregistrovaným traktorem. TO ovšem městské obyvatelstvo nikdy nepochopí.

Dolnorakouští zemští úředníci v úterý zkontrolovali nedaleko české hranice 28 traktorů. Byli překvapeni, že jezdí po silnicích traktory bez registračních značek a bez nálepek o technických kontrolách. Nelíbilo se jim, že z traktorů vytéká olej a nafta a že zemědělská vozidla mají ojeté pneumatiky. Nelíbily se jim přívěsy s popraskanými listovými péry, ani přívěs který měl nápravu ke kostře připevněnou řetězem a napínacím pásem.

Z 28 zemědělských vozidel jich 10 mělo nevyhovující technický stav. Mimo toho bylo zjištěno 13 správních přestupků, jako jízda bez řidičského průkazu, bez dokladu o vozidle a podobně. Jeden řidič byl pod vlivem narkotik.

Zemědělství je nezbytná součást Evropské unie.

Zemědělská politika Evropské unie (EU) by neměla opomíjet podporu malých farem v oblastech „s přírodním znevýhodněním“. Takový požadavek strategického dialogu o budoucnosti zemědělství EU byl představen tuto středu v Bruselu. Zpráva má sloužit jako vodítko pro zemědělskou politiku nové vlády (komise) EU, uvádí agentura APA.

29 zúčastněných stran z „evropského zemědělského a potravinářského sektoru, občanské společnosti, venkovských komunit a vědy“ připravuje zprávu od ledna pod vedením Petera Strohschneidera. V září 2023 oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nový zemědělský strategický dialog. Byla to reakce na vlnu protestů sedláků v loňském roce.

Zpráva vyzývá k posílení pozice zemědělců. Kromě toho  se musí „podstatně navýšit“ finanční prostředky, kterými jsou zemědělci podporováni při zavádění opatření na ochranu životního prostředí a klimatu. Přechod k udržitelnějšímu zemědělství by měl podpořit i „dočasný zemědělský fond“, do kterého by neměly proudit peníze ze státních rozpočtů jednotlivých zemí, ale od všech sympatizantů Green Dealu.

Kromě toho by EU měla při vyjednávání obchodních dohod více zohledňovat dopad na zemědělství. S ohledem na spotřebitele by měl být podporován stávající trend od živočišných tuků k rostlinným bílkovinám. 

Zpráva o strategickém dialogu uvádí, že potravinářská a zemědělská výroba jsou základní složkou společnosti a strategického směřování EU. Členové strategického dialogu se shodují, že ekonomická, environmentální a sociální udržitelnost v zemědělsko-potravinářském sektoru se může vzájemně posilovat, zejména je-li podporována koherentními politickými opatřeními.

„Všichni chceme na našem kontinentu prosperující a rozmanité zemědělské a potravinářské odvětví, které bude přínosem pro naše občany a odmění naše zemědělce za to, že udržitelněji spravují naše cenné přírodní dědictví,“ řekla předsedkyně Komise Ursula von der Leyen.

Zpráva, vypracovaná jako součást Strategického dialogu o budoucnosti zemědělství EU, je určena Evropské komisi, Evropskému parlamentu, členským státům a zúčastněným stranám v této oblasti.

Polští zemědělci demonstrovali proti vládě

 Dnes ve 12 hodin zemědělci v polském Pomořském vojvodství zahájili za pomoci traktorů protestní akci proti vládě. "Zemědělství je důležitá práce, nikoli zábava." Organizátoři jako důvod protestní akce uvádějí nezájem vlády o řešení problémů zemědělců. Jednání bez konkrétních výsledků probíhají už 5 měsíců.

Dnešní demonstrace má být pro vládu "žlutou kartou", poslední

m varováním. Protest má travat do 15 hodin. Traktory budou blokovat provoz na silnici vždy po 10 minutách. Požadavky zemědělců jsou, aby úřady oznámily, kdy chtějí se zástupci zemědělců jednat. Zemědělci žádají vrátit zemědělskou daň na úroveň roku 2023. Dalším požadavkem je zastavení dovozu zemědělských produktu ze zemí mimo EU, protože jejich výroba neodpovídá přísným evropským předpisům. Takovou konkurenci Poláci považují za nespravedlivou. Žádají také kontrolu vyplácení přímých dotací, protože platby se opožďují a mnoho zemědělců ještě platby nedostalo.

Polští zemědělci se domnívají, že by měli být přítomni při tvorbě legislativních změn.

Slovenská vláda bude rokovať na družstve, ktoré patrí do skupiny Agrofert.

 Slovenská vláda plánuje v stredu (24. apríla) rokovať o poľnohospodárstve na družstve v Dolnej Krupej, ktoré patrí do skupiny Agrofert. Prekvapivé je, že o tomto výjazdovom rokovaní netuší viacero samosprávnych organizácií roľníkov. Rokovanie sa uskutoční na družstve, v ktorom je Emil Macho, predseda Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej komory, predsedom.

Situácia v poľnohospodárstve je napätá. Pôdohospodárska platobná agentúra nie je v dvadsiatom roku členstva v Európskej únii schopná vyplatiť európske priame platby tak, aby nevzbudzovala u poľnohospodárov nedôveru. Priame platby boli pritom každoročne len internou a administratívnou témou rezortu. Dnes sa dostávajú do pozornosti z dôvodu nárastu nervozity v rezorte a najnovšie sa zdá, že môžu byť aj témou zasadnutia Vlády Slovenskej republiky.

Mnohí poľnohospodári navyše namiesto očakávaných platieb dostávajú od Pôdohospodárskej platobnej agentúry správy o tom, že majú prostriedky vyplatené v minulých rokoch vrátiť.

Štvrtá vláda Roberta Fica vedie rezort pôdohospodárstva takmer presne pol roka. Zdá sa, že ani kampaň v roku 2024, ktorá začala v pondelok, nebude bezproblémová. Vláda by mala rokovať aj o problémoch agrosektoru v stredu v priestoroch Poľnohospodárskeho družstva v Dolnej Krupej. Dôvody, prečo majú šéfovia ďalších ministerstiev, ktoré môžu mať svoje problémy, hovoriť o poľnohospodárstve, nie sú úplne zrejmé. Agrorezort v posledných týždňoch nepostihla žiadna celospoločenská udalosť v podobe prírodnej katastrofy, prudkého prepadu cien komodít či náhleho šírenia ochorenia, ktoré je potrebné aktuálne riešiť na medzirezortnej úrovni.

Politické prepojenie

Zasadnutie sa uskutoční na jednom z poľnohospodárskych podnikov, ktoré majetkovo ovláda skupina Agrofert. Agrochemicko-potravinársky konglomerát v minulosti previedol Andrej Babiš na zverenecké fondy. Zverenecký fond predstavuje napríklad súbor obchodných podielov v rodinnom podniku, ktorý je vyčlenený pre osobitný účel a ktorý je spravovaný treťou osobou v prospech vopred určenej osoby.

Český expremiér a predseda politickej strany ANO Andrej Babiš na začiatku apríla, v posledný deň kampane pred druhým kolom prezidentských volieb na Slovensku podporil za prezidenta koaličného kandidáta Petra Pellegriniho.

Skutočná priorita

Napriek tomu, že správa o rokovaní vlády mala vraj prísť v piatok viacerým redakciám, samotné poľnohospodárske zväzy o tomto rokovaní nevedia. 

Samotné rokovanie sa začne v stredu 24. apríla o 10:00 v priestoroch družstva v Dolnej Krupej. Na webovej stránke úradu vlády zatiaľ nie sú zverejnené body, ktoré by sa týkali poľnohospodárstva. V doteraz zverejnenom programe stredajšieho rokovania je napríklad presun prostriedkov z ministerstva životného prostredia na ministerstvo zahraničných vecí, návrh plánu zahraničných stykov, či návrh na sudcov Všeobecného súdu EÚ a Európskeho súdu pre ľudské práva.

Zdroj: Juraj Huba - poľnoinfo.sk

Dotace pro malozemědělce v Polsku

 Polská vláda navrhuje zavést oddělené přímé platby pro malé zemědělské závody. Tato platba je určena zemědělcům z menších závodů, kteří často nejsou schopni plnit podmínky stanovené velkým závodům. 

 

Monitorovací výbor  plánu Společné zemědělské politiky na léta 2023-2027 vydal kladné stanovisko ke změně pro malé závody. Cílem změny je implementovat platby pro malé farmy na roky 2024-2027 s přihlédnutím k následujícím předpokladům: platba bude poskytnuta zemědělcům, kteří splňují podmínky pro podporu základního příjmu. Platba bude nasměřována na hospodářství o výměře 1 ha až 5 ha, a to s paušální sazbou 225 EUR/ha. Zemědělec využívající platby pro malé farmy bude moci rovněž požádat o přechodnou vnitrostátní podporu. Realizace plateb pro malé farmy je reakcí na požadavky zemědělců a zemědělských organizací.

 Podle údajů Agentury pro restrukturalizaci a modernizaci zemědělství (ARiMR) požádalo v kampani v roce 2023 o platby pro malé farmy přibližně 196 000 zemědělců, kteří celkem obdělávají 525 000 ha. 

Zavedení plateb pro malé závody vstoupí v platnost dnem následujícím po dni schválení plateb Evropskou komisí. Umožní zemědělcům do 5 ha žádat o platby pro malé závody v období 2024-2027. Sazba tje vyšší než součet běžných sazeb dvou základních plateb, tedy základní podpory příjmu a doplňkové redistributivní podpory příjmu.

  Realizace plateb pro malé farmy na období 2024-2027 bude zahrnovat tyto změny ve finančním plánu: alokace prostředků na výše uvedené platby z obálky určené na přímé platby ve výši cca 184,6 mil. EUR/rok. Výše byla stanovena za předpokladu, že podpora pokryje 50 % plochy farem do 5 ha zemědělské půdy.

50.000 krav je chováno v jedné stáji.

 Poušť Rub al-Chálí v Saúdské Arábii je největší písečnou pouští na Zemi s rozlohou 780 000 km2. V ní se nachází jedna z největších mléčných farem na světě.

Na farmě Al-Safi je při venkovní teplotě 55 stupňů vzduchu chováno 50 000 dojnic. Každá stáj je dlouhá cca 500 m a je určena pro 1500 krav. Požadavky na vodu této pouštní farmy XXL jsou enormně vysoké. Zásoby podzemní vody pomalu docházejí. Podzemní voda je čerpána z hloubky 2 km. Je teplá 70 stupňů Celsia a musí se chladit.

V boji proti tepelnému stresu zvířat používají saúdští farmáři ventilátory a vodní rozprašovače. Zajišťují tak ve stájích stálou teplotu 27 stupňů. Na výrobu 1 kg mléka se ve velkokapacitním kravíně spotřebuje 100 litrů vody. To odpovídá spotřebě vody 80 milionů litrů denně při celé produkci mléka.

Krávy jsou dojeny roboty, a to čtyřikrát denně. Průměrná užitkovost je 40 kg mléka za den. Celkem tse nadojí asi 800 000 kg mléka denně. Každý den se narodí přibližně 65 telat.

Krmivo je dováženo z celého světa. Aby se spotřeba vody v poušti ještě více nezvyšovala, nesmí se v zemi pěstovat žádné pícniny. Farma potřebuje 1300 t krmiva denně. Kromě sena jsou do krmné dávky zařazeny i kukuřičné lupínky z USA. Vzhledem k téměř stoprocentního obsahu sušiny v krmivech jsou produkovány výkaly s podobným obsahem sušiny. Co se s nimi stane se ve zprávách neuvádí. Jsou vyváženy jako hnojivo, nebo mizí v moři?

Jak uvádí "RTL", krmivo bude v budoucnu pocházet z afrického státu Súdán. Farma Al-Safi tam chce podle vlastních slov společně vybudovat velkou zemědělskou společnost. V budoucnu bude farma dodávat kukuřici, proso a trávu pro pouštní kravíny v Saúdské Arábii.

Podle NTV byla farma Al-Safi založena v roce 1981. Budovala ji saúdská královská rodina. Al Safi se brzy stala největší mlékárnou na světě. Podíl v mlékárně má francouzská mlékárenská společnost Danone. V roce 2001 získal a 50,1% podíl. Mléko se používá k výrobě mléčných nápojů, jogurtů a sýrů pod značkou "Al Safi Danone", celkem přes 80 mléčných výrobků.

V Polsku dostávají přímé platby malozemělci.

 Zatímco v ČR mezi malé zemědělské závody chtějí být zařazeny ty s výměrou  do 500 ha, v Polsku jsou to závody menší než 5 ha.

Polský monitorovací výbor strategického plánu Společné zemědělské politiky na léta 2023-2027 přijal usnesení o zavedení plateb pro malé závody do 5 ha v roce 2024. Mají se tím nahradit všechny ostatní typy přímých plateb, včetně ekologických režimů.

Platby pro malé farmy jsou zavedeny usnesením výboru č. 66 a mají být realizovány v letech 2024-2027. Podmínky pro udělení platby budou obdobné jako v roce 2023. To znamená, že k nim mají přístup jen zemědělské závody s výměrou do 5 ha zemědělské půdy.

Sazba platby bude podle polského Ministerstva zemědělství a rozvoje venkova činit 225 EUR (5.705 Kč)/ha. Nahrazuje všechny ostatní typy přímých plateb, včetně ekologických režimů. To ale neznamená, že zemědělec využívající tuto platbu nemůže získat více peněz.

Zemědělci žádající o platby pro malé farmy budou moci žádat i o přechodnou národní podporu (tedy o doplňkovou základní platbu)  a plošné platby v rámci druhého pilíře SZP (tj. platby pro LFA, ekologické platby, agroenvironmentálně-klimatické platby, platby za zalesňování).

 Díky tomuto řešení budou moci zemědělci podnikající na malých plochách získat podporu ve zjednodušené podobě, která po nich nevyžaduje splnění všech podmínek stanovených pro ostatní platby.

Přestože kampaň pro přijímání žádostí o přímé platby na rok 2024 již probíhá, - podle ministerstva zemědělství - možnost využití plateb pro malé farmy ještě vyžaduje souhlas Evropské komise.

Mezitím do 8. dubna letošního roku ARiMR již přijalo přes 85 000 žádostí o přímé platby pro malé závody pro rok 2024. 

Medvědi přibývají i v Pyrenejích

 Počet medvědů hnědých ve francouzských Pyrenejích se zvyšuje. Na základě pozorování a nalezených stop Francouzská agentura pro biologickou rozmanitost (OFB) předpokládá, že síť medvědů hnědých   v roce 2023 je tvořena 83 kusy.

V předchozím roce to bylo 74 až 76 medvědů, jak agentura uvedla v úterý. V roce 2023 se narodilo 16 medvíďat. Před rokem 1995 medvědi v horách na hranicích se Španělskem téměř vymizeli. Od té doby jejich populace opět pomalu roste, a od roku 2006 asi o deset procent ročně. 

Medvědi způsobují problémy majitelům hospodářských zvířat. V loňském roce došlo ve francouzské části Pyrenejí k 349 útokům medvědů hnědých, při nichž bylo zabito nebo zraněno 552 hospodářských zvířat. Ve srovnání s předchozím rokem útoků přibylo. 

K plašení medvědů mohou majitelé domácích použít gumové projektily, pokud poplachové náboje a světlice nestačí. Nutností je, aby zemědělci provedli všechna nezbytná opatření k ochraně svých stád.

Zemědělské protesty ve Varšavě ve znamení bitek s policií

Organizátorem protestu polských zemědělců ve VaršaVĚ byla organizace Solidarność Rolników indywidualnych. Demonstrace se zúčastnilo asi 150.000 lidí.

 Klidná demonstrace se měla rozejít před úřadem vlády. Policie však demonstranty rozdělila na několik skupin, čehož využili lidé, kteří se mezi zemědělce vloudili, k vyvolání potyček s policisty. Policie použila gumové projektily, plynové pistole a uspávací granáty. Rolníci se snažili co nejrychleji demonstraci opustit.

Solidarność na svých webových stránkách poděkovala všem horníkům, ocelářům, lesníkům a dělníkům za podporu klidného zemědělského protestu. Solidarność vyjádřila rozhodný nesouhlas s neodůvodněnými zákroky policie proti nevinným lidem. Veřejně dostupné nahrávky medií jasně dokazují provokace ze strany policie. Solidarność vyzývá svědky, aby zasílali své nahrávky a fotografie  na její adresu.

Aktivisté Solidarnośći slibují postiženým a zadrženým rolníkům pomoc, přičemž žádají rodinné příslušníky lidí, kteří se nevrátili z demonstrace domů, aby se ozvali a kontaktovali Solidarność. Nezávislý odborový svaz zemědělců hodlá v protestech pokračovat a na 20. března vyzývá ke generální stávce. "Nepovolíme, pokud naše požadavky nebudou splněny."

Během protestu byl zraněn i Marek Duszyński, předseda Zemědělského odborového svazu Samoobrona. Byl zblízka napaden policií, BYL mu do obličeje nastříkán plyn.. Stalo se tak při vynášení symbolické rakve s nápisem Polské zemědělství 2004-2024.

Protestujeme zde až do pátku, od půlnoci - řekl farmář stávkující na dálnici - Podporují nás kolegové z Velkopolska, vracející se z protestu..

Protesty německých zemědělců dnes vrcholí

 Dnes se v Německu očekává vyvrcholení protestu zemědělců, kteří bojují za zachování starého systému dotací. Celý uplynulý týden se traktory sedláků objevovali na kruhových objezdech, hraničních přechodech a v ulicích měst, kde blokovaly dopravu.

Německý rolnický svaz i jeho zemské organizace na dnešek svolaly hlavní shromáždění sedláků do Berlína. Jedná se o protest rodinných zemědělských závodů, zemědělské společnosti se připojují jen nenápadně. Už v pátek se první traktory ze vzdálených oblastí se objevily u Braniborské brány. K protestům zemědělců se připojili řidiči kamionů.

Spolkový ministr financí Christian Lindner oznámil, že bude se sedláky jednat. Některé frakce Bundestagu vyzývají zemědělce k ústupku. 

Omezení pesticidů EP neschválil

 Návrh na snížení chemických postřiků v zemědělství nebyl Evropským parlamentem schválen. Používání pesticidů mělo být podle návrhu zelených do roku 2030 sníženo na 50 procent. Původně očekávané schválení návrhu Evropské komise se po několika pozměňovacích návrzích se neuskutečnilo. Větší část europoslanců s ním nesouhlasila.

Hlasování v EP zklamalo Stranu zelených v Německu. Dolnosaská ministryně zemědělství Miriam Staudte (zelení) v televizi NDR neskrývala zklamání.  Domnívá se, že za nechválením snížení pesticidů jsou především politické čachry v EP - poškození pozice zelených. Oznámila, že Dolní Sasko, pokud EU nezmění rozhodnutí, půjde v omezování pesticidů svou vlastní cestou. 

"Dolnosaská cesta" ovšem není příliš schůdná ani doma. Socialisté rozhodnutí Evropského parlamentu uvítali, rovněž skupina poslanců z CDU označila odmítnutí návrhu za skvělou zprávu pro německé zemědělce, neboť návrh nebral ohledy na zájmy zemědělců a byl vypracován bez spolupráce s nimi. 

Omezení pesticidů českým europoslancům nevoní

 Europoslanci z Výboru pro životní prostředí včetně Alexandra Vondry (ODS) a Stanislava Polčáka (STAN) budou v úterý 24. října hlasovat o ambiciózních cílech omezování pesticidů na další roky v rámci připravovaného “nařízení o udržitelném používání prostředků na ochranu rostlin”. 

Legislativa je klíčovým prvkem pro zvrácení současných negativních vlivů zemědělství na přírodu i zdraví lidí. Čelí však (podobně jako tzv. zákon o obnově přírody v minulých měsících [1]) tvrdému tlaku agrobyznysu a některých politických stran. [2] Mezitím chce ČR spolu s 10 dalšími státy v rámci Rady EU nařízení významně oslabit a nezavádět žádné národní cíle pro omezování. [3]

Navrhovaná legislativa má závazně stanovit evropské i národní cíle pro omezování pesticidů, zajistit lepší ochranu citlivých oblastí, jako jsou parky, hřiště nebo ekologicky cenné oblasti a zajistit vymáhání pravidel tzv. integrované ochrany rostlin, která se zaměřuje na prevenci a užívání pesticidů schvaluje až jako poslední možnost. Souhrnným evropským cílem je omezit používání pesticidů a jejich rizik o 50 % do roku 2030. Podobný cíl (omezení rizik vyplývajících z používání pesticidů o 50 % do 2030) byl také přijat na COP 15 v Montrealu v rámci dohody o snaze zastavit úbytek biodiverzity. [4] Právě kvůli nedostatku závazných cílů se nedaří plnit stávající legislativa, tzv. Směrnice o udržitelném používání pesticidů, která platí již od roku 2009.

Projednávání návrhu bylo významně zdrženo v prosinci roku 2022 kvůli požadavku členských států na vypracování nového “hodnocení dopadů” (impact assessment), které prosadil bývalý ministr Zdeněk Nekula v rámci českého předsednictví. [5] Hodnocení vypracovala Evropská komise a opět potvrdila, že přijetí nařízení a jeho cílů by neohrozilo potravinovou bezpečnost Evropské unie. [6]

Výbor pro životní prostředí bude o své pozici k nařízení hlasovat v úterý 24. října, v listopadu pak nařízení poputuje na plénum Evropského parlamentu. Paralelně jedná o své pozici Rada EU, kde na posledním jednání 10 převážně východoevropských států včetně ČR (zastoupené ministerstvem zemědělství) vzneslo požadavek na vypuštění národních cílů a zařazení mnoha výjimek, které by umožnily státům omezování pesticidů obejít. [3]

Na obranu nového nařízení (a tzv. zákona o obnově přírody) se ve společném stanovisku postavilo 6 tisíc vědců, kteří napsali: “Odpůrci těchto nových předpisů tvrdí, že budou mít negativní dopad na zemědělství, rybolov a celou společnost, a naznačují, že ohrozí potravinovou bezpečnost a zlikvidují pracovní místa. Tato tvrzení nejenže postrádají vědecké důkazy, ale dokonce jsou s nimi v rozporu.” [7] 

Z negativních dopadů pesticidů má obavy i většina obyvatel. Z průzkumu veřejného mínění agentury IPSOS v 6 evropských státech vyplynulo, že více než 75 % obyvatel má obavy z dopadů pesticidů na lidské zdraví nebo životní prostředí. [8] Evropskou občanskou iniciativu “Zachraňme včely a farmáře”, volající po podpoře zemědělců v postupném omezení umělých pesticidů, podepsalo 1,1 milionu lidí. [9]

Spotřeba pesticidů v ČR sice po dosažení vrcholu v roce 2012 klesala, avšak poslední dva roky se pokles v podstatě zastavil. [10] Pesticidy a jejich metabolity se přitom hojně objevují v českých půdách, ve vodách i v potravinách. Není výjimkou, že se například ve vodách nacházejí pesticidy v nadlimitních koncentracích, nejčastěji jsou ovšem nalézány podlimitní koncentrace řady látek, tvořících tak mix s neznámými účinky. [11] 

Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Tohle žeru Hnutí DUHA, řekl: „Užívání jedovatých pesticidů musíme zásadně omezit, v tom je věda jasná. Navrhovaná legislativa je zásadním prvkem pro přeměnu evropského zemědělství do podoby, která umožní produkovat dlouhodobě dostatek potravin, a zároveň nebude vyčerpávat půdu, ohrožovat lidské zdraví a už tak ubývající počty opylovačů a dalších důležitých organismů. Nyní to mají v rukou i někteří čeští europoslanci, tedy Alexandr Vondra a Stanislav Polčák. Při hlasování o tzv. zákonu o obnově přírody v souladu s vědeckým poznáním se vzepřeli rozkazům svých evropských stran, které naskočily na odporné politikaření s osudem přírody a společnosti. [12] Dokážou to i nyní a podpoří protipesticidní legislativu.

Ministr Výborný by měl přehodnotit odmítavý postoj svého ministerstva k navrhované legislativě a podpořit nastavení ambiciózních cílů pro omezování pesticidů. Ohrožuje tím totiž dlouhodobou udržitelnost evropského i českého zemědělství a také zdraví českých občanů a stav naší přírody. Měl by naslouchat vědcům a ne agro lobbistům.”

Demonstrace proti vlkům

K demonstraci proti ochraně vlků  v severoněmeckém Aurichu vyzvaly obyvatelstvo, především zemědělce, Zemský svaz (LsV), Východofriský svaz pro ochranu přírody(FVN). Požadují na severním pobřeží zónu bez vlků, kde by ovce nebyly vystaveny týrání a zabíjení.

Na demonstraci přijelo asi 3000 lidí. Organizátor akce veterinář Hansjörg Heeren řekl, že jednou se musí politici probudit. Vyzval ke změně zákona. Motto protestu bylo: "Vlky ve východním Frisku si nemůžeme dovolit. Jasně říkáme NE!" Bezpečnost pasoucích se zvířat na východofríském pobřeží je v tom, že oblast bude úplně bez vlků. Podle současného právního stavu mohou být výjimečně odstřeleni jen ti jedinci, kteří se naučili překonávat ploty.

Na demonstraci přišli i lidé z protifašistické organizace Rhauderfehn, protože měli obavy, že demonstraci proti vlkům využijí  k viditelnění pravicoví extremisté .

Setkání a medvědem mladý běžec nepřežil

Když se ve středu večer šestadvacetiletý muž z italské provincie Trentino nevrátil z kondičního lesního běhu, začali se po něm členové rodiny shánět. Druhý den ráno byl nalezen mrtvý poblíž lesní cesty. Kvůli spoustě zranění nařídily úřady pitvu. Pravděpodobnou příčinou smrti bylo napadení medvědem. 

V zalesněné horské krajině byli v poslední době medvědi několikrát zpozorováni. Rovněž bylo nahlášeno několik útoků na hospodářská zvířata.  K napadení člověka došlo už na začátku března. Tehdy napadený muž utrpěl zranění ruky a hlavy. Odhaduje se, že v provincii Trentino se nyní zdržuje v přírodě  100 volně žijících medvědů.