Home

Antonín Švehla: Když má sedlák, mají všichni.

Beno Berghammer (Big Ben): Sedlák nevyhodí nic, co by se mu mohlo hodit.

sobota 30. listopadu 2019

Švýcarsko, země imigrantům zaslíbená


Podle švýcarské statistiky na konci roku 2018 mělo Švýcarsko 8,544.527 obyvatel. Z toho 25,1 procent tvořili cizinci. Takový podíl cizinců nemá žádný okolní stát. V Rakousku je 19,2 % cizinců, v Německu 16,6 %, ve Francii 12,2 %, v Itálii 10,2 %.

Ve srovnání s rokem 1970, kdy Švýcarsko mělo 6,3 milionu obyvatel se počet cizinců zdvojnásobil. Změnila se  celková struktura způsobu života. V současnosti je třikrát víc jednočlenných domácností a rodí se dvakrát víc dvojčat než před padesáti lety. V roce 1970 muži uzavírali sňatky v 26 letech,
ženy v 24 letech, nyní uzavírají sňatky muži v 32 letech, ženy ve 30 letech. Zdvojnásobil se počet rozvodů, kterými končí 40 procent manželství. V 70. letech se rozvádělo  jen 10 procent mužů.

Vzhledem k velkému počtu cizinců jsou samozřejmostí smíšená manželství, do kterých vstupuje 35 procent Švýcarů. Nejčastěji si Švýcaři a Švýcarky berou německé a italské partnery, potom teprve Kosovce, Francouze a Srby.

Prodloužil se život Švýcarů. V roce 1970 jedna třetina lidí umírala před dosažením 65. roku, v současnosti je to 13 procent. 46,8 procenta lidí se dožije 85 let, v roce 1970 to bylo 15,4 procent, v roce 1940 se 85 let dožilo jen 6 procent.








pátek 29. listopadu 2019

Jsou sociální demokraté ještě lidé?

Sociální demokracie odmítá přijmout uprchlíky, byť jen pár desítek dětí nebo mladistvých, kteří utekli před syrskou válkou a syrským režimem. Ti uprchlíci jsou v Řecku a zjevně tam nikoho nevraždí. Není pro člena vlády problémem vypustit do medií informaci, že nás pár desítek pečlivě vybraných sirotku z Řecka po příchodu na české území začne vyvražďovat. A samozřejmě čecháček nejen uvěří, ale ještě se rozpálí do běla.

Česká republika v čele se sociálními demokraty šla proti právu EU, když odmítla přijmout aspoň pár lidí podle kvót, takže je za to žalována Evropskou komisí u Soudního dvora EU. Následky ponesou všichni občané ČR.

Ministr za sociální demokracii Chovanec vyhlásil, že nepřijmeme ani o jednoho jediného uprchlíka více, než je těch sedm, kteří tady byli. Ve stejné době se ČR jako jediný stát EU vzbouřila proti směrnici EU o zbraních. Sociální demokracie chtěla v demokratickém evropském státě, jmenovitě v České republice, dát do Ústavy právo na vlastnění zbraní. Šílené.

Zbraně jsou české sociální demokracii mnohem blíže než uprchlíci. Jak je to možné? V otázce přijímání uprchlíků je mysl vládních politiků (včetně těch z Ano a KSČM) tak zabetonovaná v krajně pravicové xenofobii, že nedokážou ani pragmatický kousek typu: my přijmeme pár desítek pečlivě vybraných mladistvých z Řecka a budeme mít pokoj. Vládní koalice však nepřijme ani jednoho uprchlíka, i kdyby to byl kojenec. (jb)

čtvrtek 28. listopadu 2019

Trump udělil milost dvěma krůtám

Obětí čtvrteční hostiny při americkém svátku "Den díkůvzdání," nebudou dvě krůty, kterým prezident USA Trump dal milost. Dávat milost krůtám je stará tradice amerických prezidentů od roku 1989, kdy tak učinil prezident Georg Bush starší. Navázal tak na prezidenta Lincolna (1861-1865), který na přání svého syna daroval život krůtě, která měla být snědena v Bílém domě.

Současný prezident Trump zvyk v loňském roce zdokonalil a daruje život dvěma krůtám, kterým letos dal jména "Breat" (Chléb) a "Butter" (Máslo). Obě krůty byly potom vystaveny v luxusním hotelu poblíž Bílého domu. Letos k nim přibudou další dvě.

 Krůty se na Den díkůvzdání servírují ve většině amerických rodin. Už od 19. století dostává Bílý dům mimořádně velkou a krásnou krůtu. V minulém roce Trump krůty, kterým dal milost, pojmenoval "Peas" (Hrách) a "Carrotos" (Mrkev). Tyto krůty dodnes mají svůj pohodlný domov v kampusu virginské univerzity.

Evropská komise byla schválena Evropským parlamentam

Při hlasování bylo přítomno 707 poslanců, 461 jich souhlasilo s programem EK, 157 bylo proti a 89 se zdrželo hlasování. KOmise Leyenové tedy má větší důvěru europoslanců, než měla předchozí komise vedená Junckerem. Poprvé v historii je v čele Evropské komise žena. V neděli se komise poprvé sejde k jednání.

Hlasování EP předcházela vzrušená debata o ochraně klimatu, o níž v EK bude hlavní slovo mít nizozemský sociální demokrat Timmermans, který připomněl právě zuřící záplavy v Benátkách a lesní požáry v Portugalsku. Timmermans musí do 100 představit svůj program na ochranu klimatu.

Pokud chce Evropa být prvním kontinentem, který do roku 2050 bude klimaticky neutrálním, musí do roku 2030 klesnout emise CO2 o 50 procent. Doposud bylo plánováno 40 procent. "Naší strategií růstu je tato zelená dohod," řekla von der Leyenová. "Změna musí být důrazná a spravedlivá." Velkým cílem EK má být boj proti rakovině. "V boji proti rakovině musí E být v prvních řadě."

Když von der Leyenová mluvila o "ˇživotaschopné Evropě", většina poslanců EU povstala. V diskusi se ozvaly názory nesouhlasící s agresivitou ekologů. Předseda Evropské lidové strany (EPP) Manfred Weber řekl: "V žádném případě nesmí politika EK směřovat proti zemědělcům nebo proti průmyslu!" Naopak vůdce frakce zelených Ska Keller zvolal: "Bez drastických zákroků proti zemědělcům, je každá zelená politika neúčinná."







pondělí 25. listopadu 2019

Lidovci po 14 letech vyhráli volby ve Štýrsku

S 36 procenty vyhrála Rakouská lidová strany (ÖVP) volby ve Štýrsku. Oproti minulým volbám zístala o 7,6 procenta víc hlasů než v minulých volbách. Předseda strany Kurz blahopřál k senzačnímu úspěchu, ale dát doporučení na sestavení štýrské vlády odmítl.



Smutná nálada byla v centrále socialistů (SPÖ), kteří tajně doufali v obhájení vítězství. Ve volbách získali však jen 22,9 procent hlasů, neboli ztratili proti minulým volbám 6,4 procent. Jistá spokojenost u socialistů však je, neboť v předvolebních průzkumech se jim dávalo jen 19 procent.

Ve volbách nejvíc ztratili Svobodní (-9,4%), značně posílili Zelení, mírně posílili i komunisté s s nimiž se do štýrského parlamentu dostane i NEOS. Voleb se zúčastnilo 63,3 procent občanů Štýrska.

pondělí 18. listopadu 2019

Sparta v rekordním zisku. Tato informace ekonomům vyrazila dech


Sparta skončila ročník 2018/2019 v rekordním zisku 311,6 milionu korun. Jako pohádka o bezedném pytlíčku působila na ekonomicky zdatné občany tato informace.  Nejbohatší český klub, který však hospodaří několik let s výraznou ztrátou, najednou je v plusu? Neuvěřitelné!

Rudí jsou na hřišti neúspěšní, nehrají evropské poháry, přitom provoz A mužstva s mnoha hodně drahými zahraničními akvizicemi jde do sta milionů korun.

Na pozemcích na Letné vedle hlavního stadionu, kde bývalo tréninkové hřiště, má vyrůst pětihvězdičkový hotel za pět miliard korun. Nedávno stavba získala poslední potřebné povolení, po letech čekání se tak velkolepý projekt může konečně dát do pohybu.

Stavět hotel bude realitní a developerská odnož Energetického a průmyslového holdingu, za kterým stojí stejný majitel jako za Spartou tedy pátý nejbohatší Čech Daniel Křetínský. Ten tak prodal svoje pozemky pod někdejším tréninkovým hřištěm Sparty sám sobě a blíže neurčenou částku poslal opět sám sobě do svého klubu a to ho navenek dostalo do zisku. Křetínský zřejmě přelil peníze z jedné své kapsy do druhé.

Podle odhadů odborníků pohybujících se v realitách mohou pozemky na tak exponovaném místě v Praze mít hodnotu okolo miliardy korun.

Proč by to však dělal, když je majitelem klubu a netají se, že ho notně dotuje? Jsou to jeho peníze. Asi ho vystrašila pravidla UEFA Financial Fair Play, podle nichž nesmějí kluby v tříletém cyklu prodělat víc než 45 milionů eur, tedy 1,1 miliardy korun. K téhle hranici se Sparta velmi rychle přibližovala.

Tresty za porušení finančních pravidel jsou tvrdé. „Licenční podmínky jsou přísné a UEFA pečlivě zkoumá, zda nejdou peníze do klubové pokladny účelové,upozorňuje Stanislav Rýznar, licenční manažer UEFA. Až nastane doba k udělování licencí na nový ročník (červen 2020), bude Sparta patrně předmětem zájmu UEFA,

čtvrtek 14. listopadu 2019

Antibiotika při léčbě nezabírají

V USA zemře každoročně asi 35.000 lidí u nichž kvůli rezistenci bakterií nezabrala antibiotika. Uvedlo to ve středu americké ministerstvo zdravotnictví. Jenom střevní bakterie "Clostridioides difficile" způsobila smrt 12.800 lidí.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v červnu letošního roku varovala pře rezistencí na antibiotika. Neúčinnost antibiotik pozvolna vrací zdravotnictví o 100 let zpět. Pokud pacient při podání antibiotika nereaguje, znamená to, že antibiotika neničí patogenní zárodky.

Je také nebezpečí, že antibiotika při častém používání napomůžou k přežití i těch nebezpečných patogenů, proti nimž nikdy v minulosti nebyla použita.

středa 13. listopadu 2019

Tragédie na Slovensku. 12 mrtvých při srážce autobusu s nákladním autem

Při dnešní autonehodě poblíž Nitry na Slovensku zahynulo podle prvních zpráv 12 lidí. Z toho byly nejméně 4 děti. Přesný počet obětí není znám, protože sanitky odvezly zraněné do několika nemocnic. 

Podle zprávy policie nákladní auto naložené štěrkem se při jízdě s kopce rozkývalo, přičemž řidič protijedoucího autobusu sve snaze zabránit srážce vjel na krajnici a autobus se převrátil. V autobuse cestovalo asi 30 lidí, mimo jednoho všichni byli zraněni.

Premiér Peter Pellegrini, který po informování o tragédii zrušil návštěvu Kypru a vrací se na Slovensko, uvažuje o vyhlášení státního smutku, který by měl být v pátek 15. listopadu. 

úterý 12. listopadu 2019

100 km/hod na dálnici v Holandsku.

Jak dnes informovala nizozemská tisková agentura ANP, nizozemská vláda ve středu má schválit zákon na omezení rychlosti motorových vozidel na dálnicích na 100 km za hodinu. Důvodem je snaha snížit emise v ovzduší a zpomalit další změny klimatu.

Maximální rychlost motorových vozidel v Nizozemí by na dálnicích měla být snížena na 100 km/hod. jen během dne, a to od 6 hodin do 19 hodin. V noci by měla být povolena rychlost 130 km/hod.

Čínský Alibaba v akci "Singles Day" vytvořil rekord prodeje

Čínský obchod Amazon-Rivale Alibaba v největší prodejní akci na světě, nazvané «Single's Day», vytvořil rekord v prodeji. Během první hodiny od zahájení akce prodal zboží v hodnotě 13 miliard dolarů.

Tato částka je o 22 procent vyšší než byla v loňském roce. Do prodeje bylo zapojeno 200.000 producentů, jejichž zboží zakoupilo víc než 500 milionů zákazníků. To je asi o 100 milionů zákazníků víc než před rokem.

Největšího obratu dosáhl Alibaba v roce 2018 při akcích «Black Friday» a «Cyber Monday», kdy během 24 hodin utržil 24 miliard dolarů. Přestože to byl rekord «Single's Day», vzestup prodeje proti roku byl "jen" 27 procent, což bylo nejméně v historii společnosti.

Alibaba sice dominuje na čínském trhu, ale silně na něj dotírá společnost JD.com, která oslovuje méně zámožné zákazníky.

neděle 10. listopadu 2019

Oslavy 30. výročí pádu Berlínské zdi


Nejvyšší představitelé Německé spolkové republiky si v sobotu 9. listopadu 2019 na Bernauer Straße v Berlíně připomněly pád Berlínské zdi přesně před 30 lety.

Frank-Walter Steinmeier také pozval do Berlína hlavy států Slovenska, České republiky, Polska a Maďarska - Zuzanu Čaputovou, Miloše Zemana, Andrzeje Dudu a Janose Adera. "Bez odvahy a vůle ke svobodě Poláků a Maďarů, Čechů a Slováků by mírové revoluce ve východní Evropě a německá jednota nebyly možné," řekl Frank-Walter Steinmeier. Poděkoval také tehdejšímu sovětskému prezidentovi Michail Gorbačovovi, který zahájil politiku détente, a bývalému americkému prezidentovi Ronaldovi Reaganovi jako představiteli „silné paže Západu“.  Přeje si: "Aby Amerika opět respektovala lidskou svobodu v celém světě a neutápěla se v národním egoismu.

"9. listopadu je osudový den německé historie," řekla Merkelová. Připomněla i nacistické pogromy v noci 9. listopadu 1938, po nichž následovaly největší zločiny proti lidskosti včetně holocaustu. Demolice zdi v roce 1989, z pohledu německého kancléřky, byla příkladem toho, že žádná zeď, která rozděluje lidi a omezuje jejich svobodu, není tak vysoká a široká, aby se nedala rozbít.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier vyzval Evropany, aby pokračovali ve svém závazku k jednotě kontinentu. "Při zbourání železné opony však nebyly uspokojeny všechny naděje a cíle. Svoboda a demokracie, prosperita a soudržnost v Evropě zůstávají velkými a náročnými cíli." Steinmeier vyzval Němce, aby zbourali zdi, které si uměle ve svých myšlenkách vytvořili.  „Zbořte  vlastní zdi frustrace, zdi hněvu a nenávisti."

Evangelický biskup Berlína a Braniborska Markus Dröge během  bohoslužby  v kapli usmíření, uvedl, že vzpomínka na mírovou revoluci byla letos více promyšlená než před pěti lety. Útok na synagógu v Halle byl však zlým znamením, že na území bývalé NDR něco ještě není v pořádku. Svědčí o tom projevy nespokojenosti s životní úrovní ve východních německých zemích. Radikální vzpoura z 9. listopadu 1989 proto ještě neskončila v každodenním životě.

sobota 9. listopadu 2019

Východ Německa nepovažuje spojení se západem za úspěch

Podle posledního průzkumu pouze 38 procent občanů východoněmeckých zemí považuje sloučení obou německých států jako prospěšné, lidé mladší 40 let to považují za úspěch jen z 20 procent. Lidé na území bývalé NDR sice si uvědomují, že se zde ekonomicky mnoho věcí zlepšilo, přesto ve společném spolkovém státě se cítí jako občané druhé kategorie.
Berlín 11. listopadu 1989
9. listopadu se občané východního Berlína pustili do rozebírání Berlínské zdi, která dělila Berlín na dvě části. Pochopili, že vlády komunistů ve východní Evropě zbankrotovaly, že nejsou schopné zvládnou hospodářské problémy. Studená válka ekonomiku Východu ruinovala stále silněji. Když hrozilo, že v zájmu ozdravení ekonomiky NDR bude snížena životní úroveň obyvatelstva o 30 procent, tak to lidé už nevydrželi, začali utíkat na Západ.  Ani to ke změnám nevedlo, vyšli tedy do ulic a začali bourat Berlínskou zeď.

Po spojení obou německých států dostalo východní Německo od svých bohatších západních sousedů finanční injekci ve výši 100 miliard eur. Tyto peníze zhltlo životní prostředí, protože východoněmecký průmysl patřil k největším producentům emisí na světě. Od pádu Berlínské zdi se zvýšila se i ekonomická síla východního Německa, které se po této stránce zařadilo do průměru EU. V roce 1990 byla ekonomika východního Německa 43 procent západního, dnes je to 75 procent.

Přechod od komunistické ekonomiky k ekonomice kapitalistické byl složitý a také bolestný. Se změnou struktury všech hospodářských odvětví rostla nezaměstnanost, která v prvních letech 21. století dosahovala v průměru 20 procent. Lidé, zejména mladí, začali kvůli bezvýchodné perspektivě  z východu utíkat na západ, což je hlavní důvod toho, že nezaměstnanost klesla na současných 6,3 procenta. Ve východním Německu zůstávají méně kvalifikovaní lidé pracující za nízké mzdy a důchodci s nízkými důchody.

Ve východním Německu jsou sice o něco nižší životní náklady než na západě, ale není zde sídlo žádné velké společnosti, hospodářství je řízeno ze západních zemí. To znamená, že východoněmecká ekonomika je velmi roztříštěná. Nepomáhá ani zlepšený vzdělávací systém, protože odborníci najdou uplatnění na západě, zůstávají jen ti, o které tam není zájem.

středa 6. listopadu 2019

Zdražení piva v Rakousku

Rakousky pivovarský svaz oznámil, že rakouské pivovary od 1. prosince 2019 zvýší cenu piva o 2,5 procenta. Jako důvod uvedl inflaci, vysokou cenu energií a povinnost zvyšovat mzdy zaměstnanců.

Cílem rakouských pivovarníků, podle vyjádření generálního ředitele Magne Setnes, "je schopnost nabídnou spotřebitelům nejlepší rakouskou kvalitu a společně s partnery v gastronomii a potravinářském obchodě propagovat rakouskou pivní kulturu, jež spočívá také ve velké rozmanitosti regionálních piv."