Prezident Pavel a pohraničí

  Je to tak po každých volbách. Politici i pisálkové v Praze se diví, že příhraniční regiony volí jinak. Je to důvod k povolebnímu napsání několika článků. Pak media budou ovládnuta jinými tématy. 

„Pojedu do Karlovarského, Ústeckého a nakonec Moravskoslezského kraje,“ opakovaně prohlásil zvolený prezident Petr Pavel v prvních povolebních rozhovorech. Slibuje, že chce zjistit, jak se Sudetům skutečně daří. Silně to připomíná první republiku, kdy se z Prahy do pohraničí vydávali rozumbradové z Prahy, vyjel i prezident Beneš, aby se tam nechal přivítat, pohostit a ujistit, že v Sudetech lidem nic nechybí. Ve výjezdech v minulých letech pokračoval i prezident Zeman. Užitek estrádních výprav byl nulový. 

Prezident sice není z ústavy obdařen mnoha pravomocemi, ale v rozvoji chudších regionů může sehrát pozitivní, až téměř historickou roli. Stačí, aby do veřejné diskuse vnesl bližší pohled na to, co se u hranic děje, zviditelnil iniciativy, které stojí za pozornost a zbytku země poskytl barevnější a plastický obraz doposud přehlížených, vysmívaných částí země. 

Nejedná se jen o průmyslové a hustě osídlené pohraničí severozápadních Čecha a Severní Moravy, ale také o řídce obydlené pohraničí Plzeňského a Jihočeského kraje, Vysočiny a Jižní Moravy. V těchto oblastech je možná situace horší než na severu, protože  jde o oblasti, kde v minulosti se obyvatelstvo živilo především prací na polích v lesích. Tato odvětví musela zásluhou privatizace a transformace opustit větší část zaměstnanců. Mnoho mladých se podle možností odstěhovalo do vnitrozemí, zůstali převážně lidé vyššího věku, které denně trápí starosti, jestli stihnou veřejnou dopravou do 20-30 km vzdáleného města na nákup potravin a potřeb pro domácnost a jak kanystr s benzinem do sekačky dopraví domů. Trnou hrůzou, jak se v sobotu nebo v neděli, kdy veřejná doprava nejezdí, dopraví v případě potřeby cesty na pohotovost, kterého majitele auta budou muset otravovat, kolik set či tisíc cestovného si napočítá opravář za opravu pračky či ledničky. Přitom před 35 lety zde  i přes otravné hlídky Pohraniční stráže bylo živo jako ve vnitrozemí, obchody s potravinami a hospody byly v každé malé vesnici.

Petr Pavel může Česku vysvětlit, že pohraničí si zaslouží podporu nejen kvůli po desetiletí neřešeným problémům, ale hlavně pro potenciál, který v místní krajině a lidech třímá. S takovým pozitivním přístupem má prezident předpoklad získat si na svou stranu i mnohé místní. 

Dění v EU na konci ledna 2023

 Pondělí 23. ledna 2023

Rada rozhodla o zřízení civilní mise EU v Arménii (EUMA). Cílem mise, která spadá do společné bezpečnostní a obranné politiky, má být přispět ke stabilitě v pohraničních oblastech, budovat důvěru na místě a zajistit příznivé prostředí pro úsilí o normalizaci vztahů mezi Arménií a Ázerbájdžánem za podpory EU. Mandát je zatím dvouletý.

Rada také zostřila sankce proti Íránu, zavedené kvůli porušování lidských práv tamním režimem. Konkrétně došlo k rozšíření seznamu osob a subjektů, na které se vztahují omezující opatření (zmrazení majetku, zákazu cestování do EU aj.). Seznam nyní zahrnuje 164 osob a 31 subjektů.

Úterý 24. ledna

Komise představila revidovanou strategii pro ochranu opylovacího hmyzu, kterou nazvala Nová dohoda pro opylovače. Nastiňuje v ní opatření, která by měla EU a členské státy přijmout s cílem zvrátit úbytek těchto živočichů do roku 2030.

Středa 25. ledna

Komise vydala sdělení a návrh doporučení Rady k problematice sociálního dialogu, tj. vyjednávání mezi zástupci podnikatelů a odbory. Navržená opatření na vnitrostátní i unijní úrovni by měla sociální dialog posílit a přizpůsobit ho „měnícímu se světu práce a novým trendům na trhu práce v souvislosti s přechodem k digitální a klimaticky neutrální ekonomice a vzniku nových forem zaměstnání“.

Čtvrtek 26. ledna

Komise informovala o tom, že společnost Google se zavázala změnit některé své postupy, které byly v EU kritizovány ze strany orgánů na ochranu spotřebitele, mj. v souvislosti s nedostatečnou transparentností a srozumitelností informací poskytovaných spotřebitelům.

Ursula von der Leyenová v projevu na belgické akci „Future of Europe“ znovu (po svém vystoupení v Davosu – viz minulý díl tohoto seriálu) hovořila o chystaném Průmyslovém plánu Zeleného údělu (Green Deal Industrial Plan) a podrobněji rozvedla představy Komise o jeho podobě.

Pátek 27. ledna

Místopředsedkyně Komise Věra Jourová v Tallinnu prohlásila, že v EU „sedíme u největšího demokratického stolu na světě“. Také by ráda spustila projekt Rádio Svobodné Rusko, protože je prý třeba podporovat demokratické ideály v Rusku.

90 let od nástupu německých nacistů k moci

 Dnes je to 90 let ode dne, kdy německý prezident maršál Otto von Hindenburg jmenoval  šéfa NSDAP Adolfa Hitlera německým kancléřem. Hitler měl velkou podporu na severu Německa, kde NSDAP obdržela 51 procent hlasů (německý průměr byl 37 procent).

Die Schleswig-Holsteinische Volkszeitung vom 1. Februar 1933

Neuplynulo ani půl roku a Němci poznali, co je to nacistická totalita. 

Dolní Rakousy ve volbách zašilhaly po extrémizmu

V nedělních dolnorakouských zemských volbách sice opět nejlépe uspěly s 39,9 procenty lidovci (VPNÖ), i když proti volbám v roce 2018 ztratili 9,7 procent, druhé místo však opustil jejich tradiční soupeř socialisté, kteří  získali 20.7 procent , což je proti roku 2018 o 3,3 procenta méně, na druhé místo se však dostala silně pravicová strana svobodných (FPÖ), která si polepšila o 9,4 procent, takže získala 24.2 procent hlasů.

Nepatrný vzestup zaznamenaly další dvě strany: Zelení dostali 7,6 procent a NEOS, 6,7 procent. Ostatní strany dostaly méně než 0,5 procent (komunisté (KPÖ) 0,4 procenta). 

Volební kampaň byla nenápadná, proti tomu, co se děje před volbami v ČR prakticky bezvýznamná. Za morálního vítěze  zemských voleb je považována FPÖ, jejíž agresivita a náznaky fašistického chování v souvislosti s přílivem uprchlíků Rakušany stále více přitahují.

Volby prezidenta viděné neutrální spodinou

Po včerejších volbách premiér Fiala jásal, že máme před sebou konec Babišovy éry. Není jasné, co tím pan premiér vlastně myslí. Ke konci Andreje Babiše v politice je zapotřebí jedna drobná věc: někdo mu musí vzít jeho voliče (a už vůbec nesmí k němu pustit voliče nové). Snad si ani pan premiér nepředstavuje budoucnost české demokracie tak, že tu nebude žádná opozice. Za Babišem stály dva miliony lidí. 

Tak také vypadá velké vítězství prezidentského zástupce "té vzdělanější části veřejnosti" léta páně 2023 v Čechách....

Píli pivo. Pili víno, jedli z masa, z těsta, nejednomu oficíru pukla z toho vesta. (Karel Havlíček Borovský, Křest svatého Vladimíra)

Je schopen alespoň jeden z vykřikujících sebevědomých kreativců pochopit a hájit naštvanou samoživitelku s autistickým dítětem, bývalého havíře ve zdravotních problémech, rodinu v exekuci, seniora, kterému hrozí výpověď od majitele, Roma, obcházejícího marně realitní kanceláře?

Všichni ti zajištění lidé jsou v čele "školky životního pragmatismu", která se snaží zachytit ve strukturách a urvat nejlepší místo. 

Lze spíše litovat ty, kteří si myslí, že mají zkušenosti starých lidí. Být starý již ve třiceti, je terno. Mít  jediný cíl: Dostat se do skupiny ekonomů, politologů, podnikatelů a oligarchů, ještě větší.

Generál Pavel bude asi velmi slabý prezident, i když omyl není vyloučen. Vnějškově zcela vyhovující českému mainstreamu - takový vysoký, šedivý muž, který moc dobře ví, kdo ho na Hrad dostal. Vracíme se zpět do devadesátých letech minulého století, kdy měli přednost lidé schopní, lépe řečeno ti všehoschopní. Sociální problémy se tak dostávají do neřešitelné situace, kdy chudák musí radit ještě většímu chudákovi. 

A nejhorší na a celé této situaci je fakt, že v čele opozice místo  Babiše a socialistů budou nejodpornější skupiny národovecké a rusofilské  levice a pravice. Volič nevyhraněný toho účelově využije. 

 

Internetové diskuse jsou jako bubliny ze žumpy

  Diskuze na internetu jsou obyčejně čtením neveselým. Nezřídka žumpou. Kdyby internet mohl zabíjet, tak by tam bylo hodně mrtvých. Jeho anonymita místo očekávané upřímnosti opouští pokrytectví a spouští vášně, odhaluje ty horší stránky člověka, nepřemalované na růžovo.

V prvopočátcích (okolo roku 2000) internetových diskusí se diskutovalo bez vzájemného napadání, tak jako se doposud diskutuje v mnoha západních zemích včetně USA. Internet tenkrát nebyl povinným vybavením firem a domácností, pořizovali si ho lidé vzdělaní a inteligentní. Bylo také jiné složení redakcí zpravodajských webů, v dožívající novinářské generaci předlistopadové nebylo rozeštvávání čtenářů a posluchačů zakořeněno. 

Agresivitu do Československa přinesla Klausova privatizace, která způsobila rozdělení státu a kriminalitu gigantických rozměrů. Obhájci křesťanské morálky a lidských práv včele s Václavem Havlem byli zahnáni do kouta. "Krást můžete, ale nesmíte se nechat chytit," vyzval Klaus občany. Odvěká vzájemná spolupráce mezi občany a mezi firmami byl změněna na tvrdou konkurenci, až nepřátelství. I další zločinecké moudro "Ekonom musí předstihnout právníka" pocházelo od Klause. To byly pokyny pro agresivní a zlé lidi, jimž určitá duševní omezenost nedovoluje žít jinak než za pomoci "ostrých loktů."

Opačný názor pobouří, naštve. Ale říká ho také nějaký táta od rodiny nebo starostlivá máma, kteří mají prostě životní zkušenosti. Je snadné na ně zaútočit a označit je za blbce. Mnohem obtížnější je obhájit své argumenty. To vyžaduje určitý přehled, vidět svět z více stran, bez klapek na očích.

Davové a tedy i bublinové chování je hodně emociální a málo rozumové. Navíc svět kolem nás je složitý a jen málo situací je tak jasných jako, že jedna a jedna jsou dvě. Lidovou moudrost, že pro pravdu se člověk nejvíc zlobí, by se mělo opravit na – za jiný názor je člověk schopen napadnout druhého.

Právem namítnete, že spousta lidí šíří svůj názor a útočí ne proto, že mu hluboce věří, ale aby naštvali jiné. Baví se a uspokojuje je to. Odreagovávají se tak. Ano, to je ta emocionalita veřejných diskuzí a psychopatů je mezi námi moc. S takovými je to jako s hospodskými rváči. Rychle od nich pryč. Nejde jim o názor, ale o vybití energie na komkoli. S nimi nic nevydiskutujete, jen se stupňují emoce a stojí vás to nervy.

Bez těch psychopatů bychom se obešli, ale různé nové názory jsou také třeba. Národ by si měl především zachovat zdravý selský rozum.

Názory se musí tříbit a kalkulovat. Vyvíjejí se během života. V mládí bývají levicovější a idealističtější. Životní zkušenost je pak obrousí. Ne nadarmo se Winstonu Churchillovi připisuje výrok „Kdo nebyl v mládí levičákem, nemá srdce. Kdo zůstal levičákem i v dospělosti, nemá rozum.“

Člověk má mluvit, jen když má co říct. Tím spíše to platí o reakcích pod články. Často stačí jen palec nahoru či dolů. A pokud mě obsah vyprovokuje k delší reakci, rozhodně by neměla začínat slovy „Jen kretén si může…“ (Zdroj:  Hlubuček)

Co se děje v EU

 Pondělí 16. ledna 2023

Euroskupina (tj. platforma ministrů financí eurozóny k otázkám společné měny) přijala závěry k projektu digitálního eura. Jde o uvažovaný elektronický platební prostředek, který by vydávala Evropská centrální banka vedle klasického eura. (Blíže k tomuto projektu, který je teprve na začátku, zde.)

Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová slíbila na plenárním zasedání EP ve Štrasburku, že budou podniknuty kroky k obnovení integrity, nezávislosti a zodpovědnosti této instituce. Jde o reakci na korupční skandál Katargate. Opatření by měla zahrnovat posílení boje proti korupci a zahraničnímu vměšování.

Úterý 17. ledna

Komise vydala zprávu o pokroku Nového evropského Bauhausu (NEB), která hodnotí první dva roky fungování tohoto projektu. Připomeňme, že NEB má zapojit architekty, designery i umělce do služeb Zeleného údělu a má vnést do klimatické politiky EU kulturní a tvůrčí rozměr (více k němu v dílu 2 tohoto seriálu). Ve zprávě se uvádí, že NEB se stal významným katalyzátorem Zeleného údělu, a je zde avizováno navýšení jeho financování.

Ursula von der Leyenová uvedla na Světovém ekonomickém fóru v Davosu v souvislosti s klimatickou politikou vyspělých zemí, že „příští desetiletí budou svědky největší průmyslové transformace naší doby, možná všech dob.“ Zmínila se také o chystaném Průmyslovém plánu Zeleného údělu (Green Deal Industrial Plan).

Středa 18. ledna

Eurostat uveřejnil údaje o inflaci za prosinec. Meziroční míra inflace činila v rámci EU 10,4 % a v rámci eurozóny 9,2 %. Oproti listopadu jde v obou případech o významný pokles.

Předseda Evropské rady Charles Michel na plenárním zasedání Evropského parlamentu prohlásil, že EU bude podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude třeba, a že bude pokračovat ve vojenských dodávkách díky navýšení Evropského mírového nástroje.

Čtvrtek 19. ledna

Byla zahájena činnost tzv. „Koalice ministrů obchodu pro klima“. Účastní se jí Komise, členské státy EU a 26 partnerských zemí. Má jít o první globální fórum na ministerské úrovni věnované otázkám obchodu a klimatu a udržitelného rozvoje.

Evropský parlament vyzval k ustavení zvláštního mezinárodního tribunálu, který by stíhal zločin agrese vůči Ukrajině páchaný politickým a vojenským vedením Ruské federace a jejích spojenců. EU a její členské státy by měly v této věci spolupracovat s Ukrajinou a mezinárodním společenstvím.

Charles Michel navštívil Kyjev a setkal se s nejvyššími představiteli Ukrajiny. V tamním parlamentu pak prohlásil, že „jsme všichni Ukrajinci“ a že „nemůže existovat svobodná Evropa bez svobodné Ukrajiny“.

Méně pracovat, více užívat světa!

 Nizozemsko a Německo mají nejkratší pracovní týden v Evropě a jednu z nejvyšších produktivit. Když Microsoft v Japonsku vyzkoušel čtyřdenní pracovní týden, produktivita se zvýšila o 40 %. Všichni byli také spokojenější.

Všechny pokusy naznačují totéž. Kratší pracovní týden - bez snížení platu - by mohl být řešením pro všechny problémy, od chronických problémů s produktivitou přes pandemii psychických poruch  až po nefunkční pečovatelství.

Je to lepší i pro planetu. Když jsme přepracovaní, jezdíme více autem, jíme více zpracovaných potravin a kupujeme více věcí na jedno použití. Méně stresu znamená více času na dýchání.

Mnozí skutečně považují rok 2023 za přelomový pro tuto změnu. Po pandemii je nyní ve hře mnoho myšlenek o práci, které se dříve zdály nemyslitelné. Nedávno skončil dosud největší britský pilotní program: 70 společností (od obchodu s chipsy v Norfolku po finanční firmu v Manchesteru) nabídlo 3 300 pracovníkům 20% zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy. Úplné výsledky budou zveřejněny příští měsíc, ale v polovině testu 95 % společností uvedlo, že si udržely nebo zvýšily produktivitu, a 88 % uvedlo, že budou pokračovat i po skončení zkušebního provozu. "Všichni jsme určitě rádi za den navíc mimo kancelář a vracíme se odpočatí," uvedl jeden z generálních ředitelů. "Je to skvělé pro naši pohodu a rozhodně jsme už teď produktivnější."

Když se Dowdův návrh zákona dostal do prvního čtení v parlamentu, čelil předvídatelným výkřikům konzervativců, že se jedná o "ekonomický granát" vržený do britské ekonomiky. To však očekával. "Nikdy není vhodná doba na zavádění změn v pracovních modelech," říká mi. "Od zákona o pánu a služebníku z 19. století až po rovné odměňování žen se vždy objevila nějaká krize, nějaká otázka, nějaký problém. Ale  to není důvod - je to výmluva."

Čtyřdenní pracovní týden považuje za politiku, za kterou se může postavit téměř každý, protože každý chce mít více času na to, co chce. Dowd nedávno navštívil místní základní školu, která přišla s manifestem svého žákovského parlamentu. "Jednou z věcí, kterou chtěli, byly delší víkendy. 'Potřebujeme delší víkendy! Potřebujeme je hned! To jen ukazuje, že to chtějí i šestileté a sedmileté děti."

V USA se skutečně ozývají hlasy o zavedení čtyřdenního školního týdne, ale dokud nebude čtyřdenní pracovní týden standardem, zní to jako svérázná forma mučení pracujících rodičů.

Přesto se za tím vším skrývá podstatnější věc. Po většinu průmyslové historie byl standardem šestidenní pracovní týden. Pětidenní pracovní týden se rozšířil jen díky kombinaci postojů odborů (kratší pracovní doba byla klíčovým požadavkem raného dělnického hnutí) a šéfů, jako byli Henry Ford a John Boot (kteří si všimli, že dělníci jsou výkonnější, když mají volné soboty i neděle). Nicméně pětidenní pracovní doba od 9 do 17 hodin byla stále navržena s ohledem na průmyslovou ekonomiku, v níž dominovali muži. Spoléhala na neplacenou pracovní sílu - obvykle ženy -, které tyto muže živily, šatily a staraly se o jejich děti.

Cottamová považuje čtyřdenní pracovní týden za spíše "mužské" řešení problému. "To, co rodič dětí ve školním věku skutečně chce, je pracovat kratší dobu pět dní - ale samozřejmě za stejný plat." Proto se zaměřila na zkrácený pracovní týden, přičemž měřítkem jsou čtyři dny (asi 32 hodin). Pro mnohé je rozhodující prostě předvídatelná pracovní doba. A jestliže je situace pro ty se středními příjmy svízelná, pro ty s nižšími příjmy je téměř nemožná - často se potýkají s nepředvídatelnými směnami, nefunkční veřejnou dopravou a možná také s péčí o staršího rodiče. Jejím argumentem je, že společnost si nemůže dovolit to neudělat.

"Jednou z opravdu zajímavých věcí je, jak se náklady na přepracovanost přímo přelévají zpět na stát," říká Cottamová. "Ve skutečnosti to není zadarmo. Nastupujeme do fronty na pomoc od psychiatrů  Dostáváme se do nejrůznějších chronických stavů. Počet dětí, které se dostávají do péče, prudce roste. Všechno to nakonec skončí náklady. Veškeré obchodní rozhovory mají tendenci předpokládat, že neexistují žádné externality, ale někdo ty náklady přece jenom nese: stát. A rodiny."

 "Je ohromující, kolik je důkazů o tom, že pro podniky je lepší, když lidé nejsou ve stresu," říká Cottamová. "Zajímavé je, proč se navzdory všem důkazům zdá, že je tak protikulturní argumentovat pro méně hodin.  Domnívám se, že to souvisí s tím, že ti, kdo se dostanou do mocenských pozic (většinou muži), mají tendenci se do nich dostat díky dlouhé pracovní době - a pak si představují, že každý, kdo to nedělá, se fláká. Obrovský nárůst počtu mužů vykonávajících pečovatelské práce během pandemie to možná konečně změní, ale je to pomalý proces. Každopádně kdybychom všichni uplatňovali plnou individuální autonomii nad svým pracovním životem, ti kdo mají sklony k přepracování, by se přepracovali; ti, kdo mají sklony k menšímu pracovnímu nasazení, by dělali ještě méně."

Poslanec Dowd je realista. Poukazuje na to, že kampaň za placenou dovolenou trvala dvacet let. Všechny stejné argumenty, které se nyní  používají proti čtyřdennímu pracovnímu týdnu, se používaly i tehdy. Na trhu práce však vidí optimismus. Mnoho podniků má potíže se získáváním pracovníků, ale nechtějí nebo nemohou platit vyšší mzdy. Nabídka kratší pracovní doby je zřejmým řešením. "Pointa je v tom, že pokud vám jedna firma nabízí čtyři dny za stejnou mzdu jako firma nabízející pět dní, ke komu půjdete?" řekl. Zdroj:Geuardian

V Albertu a Lidlu jako za totality

 Pokud jste zvyklí si pořizovat během nakupování fotografie různého zboží, protože vás z nějakého důvodu zaujalo, možná budete překvapeni, když k vám přistoupí pracovník obchodu a vyzve vás, abyste toho zanechali. Argumentace, že si snímek pořizujete pro svou potřebu, nepomůže. Pro tuto praxi uvádějí obchodníci jako nejčastější důvody bezpečnost a ochranu soukromí zákazníků.

Podnikatel má právo určit si podmínky provozu ve své prodejně. Mobil vám nikdo z personálu vzít rozhodně nesmí, ale pokud s focením nepřestanete, můžete skončit venku přede dveřmi obchodu.

V prodejnách Albert skutečně není povoleno fotografovat. Piktogram u vchodu upozorňuje na zákaz fotografování a pořizování zvukových a obrazových záznamů.

Bez předchozí domluvy nelze fotit zboží ani v prostorách patřících obchodnímu řetězci Lidl. Toto nařízení je platné z více důvodů – z důvodu eliminace možných bezpečnostních rizik, kvůli ochraně osobních údajů našich zákazníků a také kvůli konkurenci.

„Můj obchod, můj hrad.“ Na webových stránkách spotřebitelské poradny dTest lze dohledat několik let staré zhodnocení popisované praxe v tom smyslu, že provozovna podnikatele je jeho prostorem podnikání, kde jsou nastavená jeho pravidla. Jednotlivé body obchodníkova provozního řádu však nesmí porušovat platné zákony. V takovém případě nelze zpochybňovat právo provozovatele na zákaz natáčení nebo pořizování fotografií. Běžný zákazník ho musí respektovat.

Zvyklosti totalitních režimů se někomu hodí i dnes, a mají podporu EU. Fotografovat před rokem 1989 vojenské objekty, zařízení, vozidla a podobně bylo zakázané nápisem. Tabulky Zákaz fotografování bývaly i na nádražích. V blízkosti státní hranice, v pásmu až 15 km od čáry, žádné zákazy fotografování nebyly, ale zatčení, mnohahodinové výslechy a zabavení filmu odvážlivce s fotoaparátem neminuly, neboť Pohraniční stráž byla bdělá.

Proroci vidí volby jasně

  Přání vládních novinářů a voličů má mnoho délek náskok před skutečností. Jakýsi pisálek Ham. se snaží veřejnost přesvědčit o tom, že výsledek prvního kola volby prezidenta byl zmanipulovaný, neboť podle něj Pavel dostal 56 procent a Babiš pouhých 40 procent. Rozdíl není necelé procento, ale 16 procent.

Ham.:"Blahopřání, která Babiš dostává, připomínají blahopřání antickému válečníku Pyrrhovi. Ten po dílčím vítězství prohlásil, že ještě jedno takové (Pyrrhovo) vítězství a bude zničen. I přes výhru na bitevním poli fakticky oslabil více než jeho soupeř."

Podle Hama nemá Babiš šanci dostat ve 2. kole víc než 40 procent hlasů, neboť nové voliče nezíská, kdežto Pavla bude volit o  25 procent voličů víc než v 1. kole. Ham. se tedy dostal na celkových 121 procent voličů (Pavel 56%+25%, Babiš 40%). Navíc Babiš prý ztratil podporu Okamury, místopředsedy ANO Vondráka, Klause, Šlachty i Zemana

Výstražná stávka v Deutsche Post

 Odborová organizace  Ver.di vyzvala poštovní zaměstnance v celém Německu ke stávce. Výstražná stávka začala ve čtvrtek odpoledne a měla by trvat do pátečního večera. Odpory předpokládají, že stávky se zúčastní hodně poštovních zaměstnanců, takže bude zpožděné doručování dopisů i balíků.

Jednání mezi odboráři a vedením Německé pošty probíhají v Kölnu. Zatím k dohodě nedošlo. Zaměstnavatel dal jasně najevo, že není připraven kompenzovat zaměstnancům ztráty způsobené inflací. Vyjednavačka organizace Ver.di Andrea Kocsis uvedla, že požaduje zvýšení mezd všech zaměstnanců o 15 procent plus náhrady ztrát způsobených povinným školením. 

"Požadavky jsou nezbytné, spravedlivé a hlavně "splnitelné." Není normální, aby ze zisku Německé počty, jenž v roce 2022 činil 8,4 miliard eur (200 miliard Kč) měli prospěch jen akcionáři.

Andrea Kocsis uvedla, že většina poštovních zaměstnanců se kvůli nízkým mzdám v současnosti nemůže vyrovnat s životními náklady.  To, že vedení společnosti odmítá uvolnit z mnohamiliardového zisku peníze na mzdy obyčejných zaměstnanců je nehorázná provokace. Zaměstnancům nezbude nic jiného než vstoupit do další stávky.

Němci chtějí víc a víc energie z větru

V roce 2022 bylo v celém Německu uvedeno do provozu 551 větrných elektráren. Svaz pro větrnou energii upozorňuje německou vládu, že výstavba těchto elektráren pokračuje velmi pomalu, že tímto tempem nebude plánované ochrany klimatu dosaženo.

V Dolním Sasku bylo vloni postaveno 99 větrných elektráren,  celkem je jich tam 6200, přesto se to odborníkům zdá málo. Přitom Dolní Sasko je po Šlesvicku-Holštýnsku druhou zemí s největším počtem větrných elektráren. V Dolním Sasku je 20 procent všech německých větrných elektráren, které dávají do sítě výkon 12 gigawattů.

Svaz pro větrné elektrárny apeluje na spolkovou vládu, aby k výstavbě větrných elektráren nutila velké země na jihu Německa, Bavorsko a Württenbersko, které o výstavbu větrných turbín nedbají. 

Generálovi sociální problémy občanů nevadí.

  "Babiš nám  mobilizuje ve vyloučených lokalitách nevoliče!" "Cože?" Zalapá po dechu generál? Sociální politika opravdu není jeho doména. 

Je to zábavné, jak  se někteří politici, jinak vlastníci mnohamilionových kont, poprvé v životě snaží oslovit občany vyloučených lokalit. Jenže čím? Absolutně nechápou to, co to je život v bídě.

Svatá prostoto, stále se hovoří o finanční gramotnosti obyvatel této země, avšak o sociální gramotnosti vůbec. Media ani politiky nezajímá utrpení jedinců v situaci dlouhodobého stresu, deprivace, frustrace, výsměchu, neustálého ponižování a zkoumání jejich bídy na Úřadech práce ČR  Iracionální chování postižených lidí je v takto dlouhodobé zátěži přirozené a v jejich situaci opravdu pochopitelné. A jestli něco může pomoci prohrát volby panu Pavlovi, tak jsou to zprávy o průměrném příjmu v Praze 50.000 Kč za měsíc a slogany: "Praha a láska musí zvítězit nad vsí a nenávistí" nebo "Babiše volí negramotní staří vidláci."

Pražská elitářská politika má v malých odloučených komunitách nulovou podporu, její neschopnost dlouhodobě pochopit, že právě pomocí sociální politiky a jejich funkčních nástrojů lze alespoň nerozšiřovat a neprohlubovat tyto vyloučené lokality, je ukázková.

Lidé v těchto lokalitách se přirozeně chovají jinak než lidé žijící v luxusu. Je přirozené, že v komunitách zasažených chudobou, bytovou a dopravní nedostupností, dlouhodobou nezaměstnaností nelze čekat nějaké sofistikované uvažování o volbě prezidenta.

Jsme v době, kdy došlo k dramatickému poklesu životní úrovně, což postihlo nejvíce lidi bez úspor. Tito občané, kteří jsou většinově v několika exekucích a jsou proto závislí na práci na černo,  jsou v pozici otroků. A přitom ceny bydlení, energií a základních potravin velmi stoupají. Viník je jasný : vláda Petra Fialy. A generál Pavel nedokáže zakrýt souhlas s činností této vlády.

Někteří občané žijí ze dne na den. Je to život opravdu těžký, velmi těžký. Prostě za Babiše bylo lépe . Například jeho "Nadace Agrofert" je sociálními pracovníky velmi využívána a klientům velmi pomáhá. 

Situace se radikalizuje. Nový prezident bude muset nějak reagovat. Bude toho však schopen? Kdyby nedošlo k ničemu jinému, tak to  nasvícení tohoto sociálního problému, které je tikající bombou celé ČR, by mělo smysl. Je třeba rozříznout ten strašně dlouho mokvající vřed této země.

Praha chce na Hradě rozvědčíka

Stupňující štvavá kampaň pražských novinářů proti Babišovi jako představiteli venkova  připomíná poválečnou pomstu benešovců a komunistů Rudolfu Beranovi a Agrární straně za prvorepublikové volební úspěchy. Je ovšem neoddiskutovatelnou skutečností, že od roku 1918 venkov doplácí na všechny mocenské kotrmelce pražských vzdělanců (vzdělání se dá koupit, inteligence nikoli).

Do předvolební agitace se díry v historické paměti promítají i utloukáním Andreje Babiše pojmem „estébák“ a naopak glorifikací příslušnosti pana Petra Pavla k vojenské rozvědce, přičemž se zapomíná třeba jen nepatrně naznačit, že se prakticky jednalo součást  sovětské vojenské zpravodajské služby GRÚ. Příslušníkem vojenské rozvědky se zájemce mohl stát pouze tehdy, když o to cílevědomě usiloval a prošel důkladnými prověrkami loajality ke komunistickému systému. V každém případě šlo o vědomý úmysl živit se špionáží na  úkor našich současných spojenců.

Názvem „estébák“ lze označit jen profesionálního příslušníka StB. Tím Andrej Babiš určitě nebyl. Tajný spolupracovník či agent StB nebyl zaměstnancem StB. V případě Andreje Babiše by to mohlo být při příležitosti projednávání jeho žádosti o získání postavení obchodního zástupce v Maroku. Bez požehnání StB by asi tuto práci nezískal. Není při tom vyloučeno, že o zapsání do seznamu nevěděl. StB evidovala spoustu lidí bez jejich vědomí. Navíc samo zařazení do kategorie „tajný spolupracovník“ či „agent“ nevypovídá vůbec nic o tom, že evidovaný spolupracovník vykonával pro StB nějakou činnost. V té době bylo ostatně běžné, že každý, kdo cestoval za železnou oponu, dostal od útvaru zvláštních činností, který byl v každém podniku a instituci, dotazník, který po návratu musel odevzdat vyplněný. V něm musel uvést, s kým a proč se v cizině setkal, o čem s ním mluvil apod. Možné je, že podpis na tomto tiskopisu stačil k zaevidování cestovatele jako spolupracovníka spolupracovníka StB.

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že voliči mají pohled na oba soupeřící kandidáty poněkud zkreslený. Národ má takovou reprezentaci, jakou mu nabídnou media. Pokud novinářům vyhovuje komunistický rozvědčík na Hradě, národ ho pravděpodobně zvolí. Země, která už nějak přežila stalinisty Beneše, Gottwalda, Zápotockého a Husáka, normalizovaného poslušného generála Svobodu a tuneláře Klause, přežije i špiona Pavla.

Pavlovi nevadí, že nemá odpovídající znalosti a zkušenosti v socio-ekonomické oblasti, aby mohl být vládě rovnocenným protihráčem. Jako prezident bude Pavel jistě bezproblémově poslouchat asociální vládu Petra Fialy a bude schvalovat její další zbídačování obyvatelstva, především venkovského, vysokými cenami energií a inflací.  O přidušení a ovládnutí venkova se hlavně jedná pražským voličům. V žádném případě Pavel „nepůjde cynické vládě po krku“, jak slibuje Andrej Babiš.

Nebude-li zvolen Andrej Babiš, pomůže nejvíc jemu, víc než kdyby byl zvolen. V prosazování politických záměrů bude mít volnější ruce. A není tak starý, aby se nemohl o funkci prezidenta ucházet znova příště. 

Páření malých lidí může zachránit planetu. Zprávy ze světa.

 Noviny New York Times otiskly článek s titulkem „Nidy nebyla lepší doba být malým”. Autorka v něm rozebírá výhody a nevýhody malých lidí. V minulosti byli fyzicky silní lidé schopni lépe ubránit svoji rodinu a výška postavy byla výhodou. Nicméně dnes je malá postava známkou citlivost k životnímu prostředí, neboť malí lidé toho méně sní a vyprodukují i méně odpadu. Autorka proto nabádá, aby se lidé pářili (ano, takto doslova) s protějšky malé postavy, neboť tím chrání planetu pro budoucí generace.

Francouzský starosta obce Pantin oznámil na Nový rok, že změnil jméno obce na žensky znějící Pantine. Uvedl, že „přidají písmeno ‚e‘ do názvu obce, protože tím chtějí upozornit na rovnost mezi muži a ženami, která ještě není dokonalá”.

Kalifornský odvolací soud rozhodoval ve sporu, který se týkal ochrany čmeláků. Soud v rozsudku uvedl, že podle „liberálních principů výkladu zákona” dospěl soud k závěru, že výraz „ryby, tak jak je definován v sekci 45, se nevztahuje pouze na vodní živočichy”. Proto může být čmelák zařazen na seznam ohrožených druhů v kategorii ryb.

Podle nového kanadského zákona může mít rodič, jehož dítě si chce změnit pohlaví a který se bude snažit jej od tohoto kroku odradit, problémy se zákonem. Kanadský parlament schválil dodatek zákona, podle kterého se jedná o trestný čin konverzní terapie, který může být potrestán až pěti lety odnětí svobody. Do definice konverzní terapie spadají podle zákona činnosti, jejichž cílem je změnit sexuální orientaci osoby na heterosexuální, potlačovat genderovou identitu osoby, která je jiná než identita mužská nebo ženská, nebo snažit se měnit genderovou identitu osoby. Požadavek, aby zákon specificky vyloučil, že konzultace genderově nejistého dítěte s rodiči není trestným činem podle zákona, nebyl vyslyšen.

Americká armáda považuje podle nově zveřejněného dokumentu klimatickou změnu za „urgentní a vážné ohrožení národní bezpečnosti”. V budoucnosti tak bude muset čelit „zvyšujícím se průměrným teplotám a dalším rizikům”. Její pětiletý plán zahrnuje řadu opatření, která se týkají výcviku i výzbroje. Do roku 2027 by měla mít americká armáda 40% podpůrných vozidel v kategorii nulových emisí. Zároveň by do té doby měl být připraven plán elektrifikace bojových vozidel.

Přežerou se konečně pražské hyeny?

Přímá volba českého prezidenta je ideální dobou pro nekřesťanské zisky pražských novinářů. Rozděl a panuj, je staré heslo při honbě za mocí a majetkem. Konečně se pisálkům daří  zemi českou rozdělovat už jen na zemi černobílou. K dispozici jsou dva kandidáti na prezidenta, takže není štvanici už třeba tříštit mezi kandidátů osm. 

Pisálkové mají k dispozici dva kandidáty, dva muže podobného původu, vzdělání, minulosti a oblíbenosti na veřejnosti. Většině novinářů zřejmě nejde o to, který kandidát ve druhém kole uspěje, ale o to kolik adrenalinu vyvolají mezi voliči, nejdůležitější je, kolik lidí bude hltat mediální zprávy, aby věděli, na kterou stranu bít.  

Novináři samozřejmě nebudou z Prahy šířit své názory - které už dávno mají pokřivené - ale budou šířit špínu nejhrubšího zrna, přičemž ji budou na prvním místě vybírat z doupat těch nejhlasitějších politických křiklounů. "Přijme se bezúhonný mladík na pomlouvání protikandidátů," inzeroval kdysi novinář Jaroslav Hašek, když kandidoval ve volbách za Stranu mírného pokroku v mezích zákona. Dnes mají politici a novináři výhodu v podobě diskusí na sociálních sítích. To je nekonečný zdroj pomluv. To jsou nekonečná mraveniště všech možných pomatených, úchylných a zlých diskutérů. Tam každý český pisálek najde zdroje a ideální odběratele i dodavatele špíny. 

Příčina nehody se vyšetřuje

Mistrně zdemolovat auto se včera  okolo 3. hodiny ranní na předměstí východoněmeckého Schwerinu podařilo 24letému německému řidiči. Strom vydržel. V autě cestovalo 6 lidí čtyř národností. Zahynul jeden dvacetiletý muž, ostatní byli těžce zraněni. 

Policie vyšetřuje příčinu nehody. Laikovi stačí pohled na fotografii zdemolovaného auta..

Osel je vzorný hlídač pasoucích ovcí

Osli dokážou udržet na uzdě nejenom agresivní vlky. Poradí si i s liškami, kojoty a rysy a dokonce i hyenami. Farmáři v Jižní Americe je proto využívají jako zdatné ochránce ovcí. Je to inspirace i pro chovatele v Evropě, kde vlci v pasoucích stádech ovcí, koz a dalších hospodářských zvířat způsobují nedozírné škody. Zásluhou rádoby milovníků přírody jsou vlci  v evropských zemích uměle rozšiřováni jako predátoři a chráněni zákony jednotlivých zemí.  

"Je to hrdinka, co dokáže uchránit stádo,“ chválí statnou oslici Julio Ibarra z chilské provincie Cardenal Caro. Od doby, co si ji jeho farma pořídila, se k prý k ovcím nepřiblížil jediný predátor. „Oslice totiž považuje pastvinu za své území a ovečky za její součást. Jakmile osel zahlédne šelmu, okamžitě proti ní vyrazí,“ vysvětluje Julio. 

Podle amerického rančera Cliffa Lindberga se osli hodí i na ochranu stád skotu. „Perfektně se sžijí s jakýmikoliv býložravci,“ řekl. Jejich chov je navíc velmi levný – kromě občasného ošetření kopyt nic nepotřebují, stačí jim jen pastva. 

Všichni farmáři se také shodují, že jeden osel ochrání až dvě stovky ovcí či koz v jednom stádě. Osel musí mít také dobrý rozhled po krajině. Pokud je pastvina obehnaná hustými lesy, nemusí osel na nebezpečí včas zareagovat.

V Česku se zatím oslům moc pozornosti nevěnuje. Stáda tady hlídají spíš velcí psi. Podle odborníků z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR by si měl každý chovatel ovcí pořídit několik pasteveckých psů – na sto oveček jednoho. Kromě toho doporučují pevný plot doplněný elektrickým ohradníkem. Plot by měl být 2,4 metru vysoký a 0,6 metru zapuštěný v zemi – aby se šelma nemohla podhrabat. Oka na plotu by neměla být větší než osm krát osm centimetrů. 

Modré knížky volí jenerála

 O výsledku voleb se v poslední době rozhoduje v Praze. Praha pravidelně hlasuje jinak než Česká republika. Praha si předloni zvolila hlídače tunelů do státní pokladny, Praha si nyní zvolila bývalého komunistického lampasáka, který po roce 1989 využil situace k převlečení uniformy. 
V Praze je největší procento důchodců, v Praze a v ostatních velkých městech bývalo v dobách povinné vojenské služby největší procento ulejváků s modrými knížkami. To bylo hrdinství, kterým se už 32 let chlubí. Tito nevojáci, dnes důchodci, tedy volí generála. 

Muži na venkově, kteří vědí o vojácích s hvězdami své, si po prezidentské volbě mohou jen zazpívat:  "Jenerál Pavel  jede skrz vesnici, jenerál Pavel jede skrz ves…"

Český prezident není jen ostře sledovaný kladeč věnců

I přes právo veta je prezident ve všech exekutivně-legislativních ohledech vlastně jen přihlížejícím, protože řízení země je v rukou vlády a parlamentu, a když projeví svůj odpor, znovu ho přehlasuje sněmovna.

Soustřeďme se tedy na to, co prezident z ústavy skutečně může (musí), na to nejdůležitější, co vyvolává potřebu hledat rizika. Prezident jmenuje a odvolává premiéra a členy vlády, jmenuje soudce Ústavního soudu (musí schválit senát), jmenuje předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu, na návrh sněmovny jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, jmenuje členy rady České národní banky, v režimu kontrasignace pověřuje vedoucí zastupitelských misí (velvyslance), jmenuje soudce, generály a profesory. Symbolicky je také vrchním velitelem ozbrojených sil.

To jsou všechno vysoce významné akty, které do značné míry ovlivňují obsazení elitních institucí a tím pádem také jejich směrování a výkon. Vedle toho je součástí zahraniční politiky státu, reprezentuje ho v tomto smyslu doma i venku. A vedle toho je samozřejmě také největším influencerem v zemi a zároveň garantem ústavního pořádku, jehož každý povzdech či jiný zvuk bude netrpělivě očekáván a široce zveřejněn. Může tedy hýbat společenskými náladami.. Může to dělat, buď noblesně jako Havel a Masaryk, nebo křupansky jako Klaus a Zeman. 

Nejhezčí stavba světa je v Barceloně

 V anketě TripAdvisoru se na prvním místě v soutěži o nejkrásnější stavbu světa  umístil světoznámý chrám Sagrada Familia v Barceloně. Velkolepá církevní stavba v katalánské metropoli  byla vybrána pro svou originalitu, umístění, historii a uměleckou hodnotu. 

Sagrada Familia v Barceloně

Podle Guinessovy knihy je Sagrada Familia v Barceloně se svými 138 metry nejvyšší modernistickou církevní budovou na světě a po dokončení v roce 2026 vyroste na 172,5 metru. Bazilika je nejnavštěvovanější církevní stavbou na světě a rozhodně nejdéle stavěným chrámem. Katalánský hvězdný objekt začal architekt Antonio Gaudí stavět  v roce 1882.

Notre Dame v Paříži

V průzkumu zhruba 460 milionů uživatelů digitální platformy ve 130 zemích světa barcelonská unikátní bazilika Antonia Gaudího porazila  stavby jako katedrála Notre Dame v Paříži (2. místo), Istanbulská Modrá mešita (7. místo), Taj Mahal v Indie (8. místo) a také vídeňský zámek Schönbrunn (10. místo) a budovu parlamentu v Budapešti (12. místo).

Musí vybírání popelnic a kontejnérů být krádeží?

Je známo, že mnoho nakoupených a zabalených potravin, jimž končí doba minimální trvanlivosti, je vyhozeno do odpadkových nádob. Přitom tyto potraviny jsou poživatelné.. Pokud však někdo, například bezdomovci nebo důchodci, si tyto potraviny vezmou, dopouštějí se podle zákona krádeže (okrádají zřejmě popelářskou firmu, která si za likvidaci odpadů nechá bohatě zaplatit?).

Proti stíhání lidí za to, že si vzali nějakou potravinu z odpadkové nádoby, se vyslovil německý ministr zemědělství Cem Özdemir, který tvrdí, že využití potravin z odpadních nádob je pragmatické řešení problému plýtvání. 

Objevily se návrhy, že na obalech by neměla být uváděna minimální doba trvanlivosti. Mnozí lidé po překročení této doby potraviny automaticky vyhazují. Správné by prý bylo označovat potraviny jen datem výroby, trvanlivost by měl podle, chutě, vzhledu a vůně posoudit spotřebitel sám

Vlk na pastvině pokousal koně o váze 600 kg

 Včera oznámil Jörg Eggers, chovatel koní plemene Trakehner, z obce Soltau v okrese Heidekreis (Dolní Sasko), že musel odvézt jednoho těžce zraněného koně o váze 600 kg a výšce 170 cm na veterinární kliniku. Kůň byl na pastvině nebezpečně pokousán na zadní noze. Zranění mohl způsobit jedině vlk. K napadení došlo na konci prosince.

Šestiletý kůň už musel být dvakrát operován. Na zprávu o zranění koně reagoval odborník na sledování vlků. Sdělil, že k útokům vlků na velká zvířata dochází, i když ojediněle. Pro vlka prý není rozhodující velikost kořisti, ale to jak se kořist pohybuje.

V Dolním Sasku bylo v loňském roce napadeno a zabito mimo ovcí i několik kusů skotu. V září vlk v Burgdorfu u Hannoveru zabil na pastvině poníka, jenž patřil předsedkyni EK von der Lyenové. 

Útok vlka rozšířil diskusi o potřebě zákonných opatření na ochranu hospodářských zvířat. Majitel zraněného koně Jörg Eggers akceptuje vlky v přírodě a nepodporuje jejich zabíjení, navrhuje však, aby pro vlky byly vymezené oblasti, kam by byli za pomoci třeba střelby gumových projektilů zaháněni.

Rodinné zemědělství v kolchozní velikosti

  "Žijí spolu, hospodaří spolu, sdílejí pole, pomáhají si s dobytkem. Zákon ale nahlíží na české sedláky a jejich rodinné příslušníky jako na skupinu vzájemně cizích lidí. Hospodaření mají ztížené masou byrokracie a daní. Zjednodušit podnikání rodinám zemědělců by mělo zakotvení institutu rodinné farmy do zákona. Když všechno půjde dobře, mohla by tato norma vstoupit v platnost ke konci volebního období.

Rodinou farmou se dnes rozumí zemědělská prvovýroba, v níž pracují rodinní příslušníci žijící trvale na vlastní farmě nebo v její blízkosti, přičemž hospodaří s vidinou, že půda i podnikání zůstanou v majetku i v dalších generacích. Současný zákon ale na rodinné hospodaření pohlíží téměř stejně jako na velký, rodinnými vazbami nepropojený agropodnik." Kamila Minaříková

Proč ten anglický výraz farmář (česky statkář)? V zemích českých se za 1000 let ustálila česká pojmenování. Kdo žil ve vesnické komunitě a obdělával pole přibližně o výměře 10-30 ha jen se svou rodinou, a jinou prací se neživil, byl sedlák? Sedlák vyráběl pro sebe potraviny, co nespotřebovala jeho rodina, to se prodalo. Protože většina sedláků mimo základní zajištění rodiny se snažila předvést výsledky své práce a majetek předat potomkům, nikoli se hnát za bohatstvím, říkalo se jim také hospodáři. 

Statkářem byl ten, kdo měl dvůr v obci nebo na samotě (jednota),  který obdělával za pomoci stálých zaměstnanců větší množství pozemků a produkci prodával. Někdy měl majitel ve dvoře správce, který za majitele řídil provoz. 

Kdo měl více takových dvorů býval zván velkostatkářem (byli to především šlechtici). Ti na svých dvorech prakticky nepracovali, více se zabývali podnikáním v mimozemědělských oborech. Po roce 1918 byly z některých velkostatků vytvořeny státní statky, ale způsob organizace práce se nezměnil. 

Zemědělstvím se na vesnicích zabývali ještě chalupníci. Zajištovali si tak pro domácnosti potraviny, mimo sezónní zemědělské práce bývali zaměstnáni obyčejně mimo zemědělství, na stavbách, v továrnách, dolech apod. 

Na vesnicích i ve městech měli k zemědělské práci určitý malý vztah domkáři, kteří vlastnili malá políčka, na nichž si vyráběli zeleninu a krmiva pro domácí zvířata. Byla to  pro ně rezerva, že v případě krize, nezaměstnanosti nebo války,  nemuseli být úplně hladem. 

Byly za první republiky pokusy o kolektivizaci, nějaká družstva a společnosti se pokoušely rozbít rodinný způsob zemědělství. 

Soukromé rodinné zemědělství se podařilo zničit až při kolektivizaci po roce 1949. Rodinu nahradil předseda, vedoucí, spousta úřadování a zaměstnanci. Bohužel po roce 1989 se menší zemědělské závody, jako byly v minulosti, nebo jako jsou v okolních zemích,  nepodařilo obnovit.  Nebyli k tomu lidé. Kontinuita, kdy se závod předával z otce na syna, byla přerušena. Lidé odchovaní komunizmem prostě nevěděli a nechtějí vědět, o co se pod pojmem soukromé zemědělství jedná. To jim zemědělské školy odmítly sdělit. To, co dneska si říká rodinné zemědělství, jsou napodobeniny velkých kolchozů se soukromými majiteli. Dokladem ostatně jsou články výše uvedené autorky.

Bývalí rakouští sedláci se dočkali výrazného zvýšení důchodů.

V Rakousku patří bývalí sedláci k lidem s nejmenšími příjmy. Starým rakouským sedlákům proto je od 1. ledna zvýšen důchod až o 10,2  procent. Minimální důchody bývalým sedlákům letos budou vypláceny ve výši 1.110 eur (26.642 Kč). za měsíc. Navíc pro sedláky v důchodu je určen vyrovnávací příspěvek ve výši 330 eur (7.900 Kč).

Přímá platba bude provedena v březnu. Zvýšení zemědělských důchodů je v Rakousku určeno pro 160.000 bývalých zemědělců. Zvýšení zemědělských důchodů v Rakousku je vyšší než inflace.

 

Kdo musí šetřit energie, kdo nikoli

"Většina lidí na Zeměkouli se živí podvody všeho druhu," říkával Haškův nebožtík Mestek, jemuž se kdysi nevydařil jeden reální podnik. Můj známý Eda zase říká: "Nejsnáze se dá vydělat na lidské blbosti." Při sledování světa kolem sebe musím konstatovat, že oba mají pravdu.

Premiér, ministři a různí experti z parlamentu a všech oborů možných i nemožných nabádají nás k šetření energiemi. Od vypuknutí ukrajinské války se prý na nás valí inflace a nedostatek energií. Platí to na všechny nebo jen na někoho? 

Zatímco jedni sedí v bytech při 16 stupních ve svetrech a kožíšcích, jiní bez ohledu na teplou zimu na kopcích krmí sněhová děla dávkami elektřiny nebo ve městech mrazí kluziště, ohřívají vodu v bazénech a vytápějí prázdné sportovní haly. Prý je to nutné, aby ta lepší část národa, co nemusí po práci odpočívat, vybila energii na sportovištích. V obchodních centrech, supermarketech je naplno elektřinou a teplem krmena klimatizace i chladící agregáty. Prý je to nutné, aby národ méně sportovní mohl pohodlně ve vytopených obchodních centrech  mezi předraženým zbožím trávit volný čas.

Koho by před 35 a více lety napadlo, že se bude takto zdůvodňovat plýtvání. Tehdy prodavačky dostaly, většinou si přinesly z domova, teplé svetry a vesty. O pár let později, po roce 1989, v televizi politici téměř jednohlasně tvrdili, že stát (vláda) je špatný hospodář, že soukromý podnikatel je dobrý hospodář. Kdo je dnes lepší hospodář? Podnikatelé, co každou noc vyrábějí sníh, když se počasí k tomu nemá, nebo vláda, která těmto podnikatelům na jejich plýtvání zastropuje a zaplatí energie a potom se diví výši schodkovému rozpočtu? Skutečností je, že dluhy i zábavu smetánce zaplatí prostřednictvím daní všichni občané včetně těch, co utahují opasky.

Lyžařské areály se musí zasněžovat, tvrdí bývalá úspěšná lyžařka, sníh živí spoustu lidí. Podnikatelé musejí vydělávat, aby zaplatili zaměstnance. Kde jsou časy, kdy se tvrdilo, že každé podnikání je riziko? Opět jen pro někoho. 

Občas zajdu do vietnamských obchodů, kde se dá některé zboží koupit za polovinu toho, co stojí v kamenných obchodech českých podnikatelů. Šero, protože se šetří energie, chladno, protože se šetří energie. Prodavači jsou navlečeni do kožíšků a jiného teplého oblečení. Prodejní doba většinou od 8:00 do 20:00. Vydělávají, což je důvod k zuřivosti českých rasistů a xenofobů, kteří opouštějí přetopené ůřady a byty, jen když jdou na demonstraci.(jz)

Bomby v bankomatech

 Vybírání peněz z bankomatů za pomoci výbušniny se v poslední době stalo módou v severním Německu. V sobotu večer byl výbušninou zničen bankomat u supermarketu ve městě Walsrode.

Německá policie oznamuje, že cílem lupičů jsou bankomaty na parkovištích supermarketů, restaurací, bufetů a nákupních center. Včera se hned po útoku podařilo zadržet  pachatele, tři Nizozemce ve věku 20 až 32 let. Zadržení ovšem nebylo jednoduché, předcházela automobilová honička, ve které se pachatelům dařilo unikat 250 km. Zda měli u sebe peníze z bankomatu, policie neuvedla.

Nebyl to ovšem první pokus těchto lupičů z Nizozemska, o vykradení německého bankomatu za pomoci výbušniny se neúspěšně pokusili už v pátek večer ve Wietzendorfu vzdáleném asi 25 km. 

Kausa Babiš jako pomsta venkovu

Denně je možné na všemožných webech číst o tom, jaký je Babiš zločinec, jenž podvedl Evropskou unii, přičemž nejvíc chrlí síru a oheň ti pisálkové, kteří jinak EU nenávidí víc než Babiše. Jeden žasne, z čeho všeho dokázala ta líná pražská sebranka Babiše obvinit. 

Jsem přesvědčen, že většina těch pražských hyen, co si myslí, že úplně všemu rozumí, nemá ani vzdálené tušení o způsobu vyplácení dotací. Jinak by nemohli obviňovat Babiše, ale úředníky, kteří, pokud dostali nesprávné údaje, tyto údaje bez prověření schválili a dotace vyplatili. 

Vím, že se tak dělo, pokud šlo o drobné zemědělce, kteří museli se žádostí o dotaci jen 1000 Kč a nižší předložit spoustu výpisů, potvrzení, a vše potvrzené úředně ověřenými podpisy. Předložené dokumenty někdy nestačily, protože úředníci přijeli provozovnu žadatele osobně zkontrolovat, někdy i víckrát. Výsledkem byla dotace 860 Kč. Žadatel při podání žádosti utratil za poplatky, poštovní známky a dopravu na úřad nejméně třikrát tolik. Ztráta času, který mohl věnovat práci, vůbec nelze vyčíslit.

Ve velkých firmách, kde žádosti sestavovali najatí specialisté, zřejmě kontroly nebyly tak důkladné, možná žádné, neboť byl předpoklad, že vzdělanci formuláře dovedou vyplnit správně. To však by úředníky nemělo zbavit odpovědnosti za špatně vyplacené peníze.

Skutečným důvodem, proč byla kampaň proti Babišovi vystupňovaná, jsou výsledky předloňských parlamentních voleb, kdy Babišovo hnutí ANO výrazně vyhrálo, takže tunel-mafie ODS musela vytvořit nouzový spolek zvaný pětikoalice, který nyní sice zásluhou velkoměstských voličů vládne, ale třese se při pomyšlení, že by Babiš byl na Hradě, kde by  bránil nízkopříjmové skupiny obyvatelstva před dalším zbídačováním. A státní majetek před  rozkradením.

Babiš stanul před soudem především jako zástupce venkova, který ho v minulosti volil. Soud silně připomíná poválečné soudy, rok 1946, kdy Benešovi a Gottwaldovi příznivci vykonali pomstu za prvorepublikové úspěchy Agrární strany. Rudolf Beran, který byl duší Agrární strany a měl hlavní podíl na jejích volebních úspěších, byl za smyšlená obvinění odsouzen na 20 let vězení . Podobně byli odsouzeni Jan Syrový, Adolf Hrubý a další agrární politici.(stk)

 

30 let chytání Západu za ocas

 Nejprve tragickým pohřebním hláskem premiér poslušným občanům sdělí, že jsme sebevědomí a suverénní, a pak nás jako sebevědomé a suverénní občany pošle před úřad, kde máme žadonit o sociální dávky. Co víc dělá z České republiky dobrou, sebevědomou a respektovanou díru uprostřed Evropy, kde nechce žít nikdo, kdo nutně nemusí, od migrantů z Blízkého východu až po české mediky. Věřte našemu skvělému premiérovi.

Rozpad státu v roce 1992 nebyl kvůli přání obyvatel Československa. Stačil jeden český vexlák a jeden slovenský boxer a byla i přes nevůli občanů republika jako hadr roztržena na dva díly. Byli si  velmi podobní, stejně slíbili a stejně zhasli lidem budoucnost. Zamotali právní prostředí tak dovedně, že se ho dodnes žádný právník ani politik neodváží rozmotat - co kdyby ho zprivatizovaný bumerang majznul přes hlavu. Koumáci všech politických vyznání se spojili, aby dojili stát.

Měli jsme možnost i šanci žít daleko lepší život. Po 30 letech experimentu je nám spásou Úřad pracovní,. Není náhoda, jak moudře praví onen státnický státník, že jsme tam, kde jsme. 30 let jsme se na Klausovu radu nestyděli za úspěchy prospěchářů. Mnoho z nich se stalo součástí moderní historie. Mrázek, Krejčíř, Tříska, Dyba, Sokol, Bakala, Gottvald, Kočárník, Starka, Paroubek, Topolánek, Macek, Zeman, Blažek, Kožený, Klaus, Babiš, Gross, Křetínský, Tykač, Kelner a další a další. Zřejmě nejrychlejší přírůstek dolarových milionářů na světě.

Fiala podporuje zbohatlíky a přitom přivolává nízké ceny, tak jako středověcí poutníci přivolávali déšť. Určitě by dřív zapršelo, než českými ekonomy budovaný a zároveň rozkrádaný a ruinovaný stát nebude nutit občany obracet každou korunu a umožní jim v české kotlině důstojný život Evropanů. To však výše uvedená česká smetánka nedopustí.  

Ze zábavné pyrotechniky se stala útočná zbraň

Přestože byl kvůli nebezpečí požárů a stresování zvířat i lidí v mnoha německých obcích vydán zákaz používání pyrotechniky, tato zábava opilců nejen pokračovala, ale pyrotechnika byla použita jako zbraň proti záchranářům a policii. Spousta hasičů a policistů byla záměrně pyrotechnikou zraněna.

Odpalovací rampa

"To, co se letos v Německu dělo, přesáhlo všechny meze," říká velitel hasičské organizace Dolního Saska Olaf Kapke. "Není třeba schvalovat nové zákony, ale tvrdě prosazovat stávající. Pachatelé útoků by měli být okamžitě zatýkáni a ještě o silvestrovské noci odsouzeni." Požaduje, aby hasičské sbory byly vybaveny kamerami, aby útočníci mohli být identifikováni.

Útok na německou policii

Rovněž police šéf Stephan Weh se vyslovil pro tvrdší zákonná opatření proti použivatelům pyrotechniky. "Není přijatelné, aby byli napadáni záchranáři, kteří se snaží pomoci zraněným lidem. Toto musí být tvrdě stíháno." Úplný zákaz pyrotechniky odmítá stejně jako další diskutéři, nebylo by to prý účinné. Je však možné prosazovat zákaz takových petard, které si útočníci vyrábějí a pořizují jen kvůli tomu, aby jimi zranili lidi. a způsobovali velké škody na majetku obcí i lidí.  

Fialova vláda se vrátila k léčbě Klausem

 České republice byl před 30 lety voperován duch ODS. Ten rychle dokázal umlčet nejen disidenty a  budoucího prezidenta Václava Havla, ale hlavně zmást veřejnost. Dokument "Léčba Klausem"  je ostudná agitka ODS, propaganda na plné obrátky.

Nejdříve privatizace menších obchodů (tzv. malá privatizace) a daleko výrazněji: "Velká kuponová privatizace" - vědomě, bez jakéhokoli právního ukotvení, ODS buduje vlivové klany v celé české zemi. Přesouvá se státní biliónový majetek k lidem všehoschopným, k morální spodině. Občanům je nabídnuta ohlodaná kost kuponové privatizace, která nakonec je jim za pomocí privatizačních fondů také ukradena. 

Lidé byli po letech komunistických medií zvyklí, že co je psáno, to je dáno, to je pravda. Tady se rodí zmatení lidu, který věří v polistopadovou pravdu novinářských, intelektuálních a akademických elit. Skoro všichni jsou okouzlení Václavem Klausem a jeho tolik slibovanou a propagovanou rychlou cestou ke konzumní prosperitě. Každý, kdo si dovolil tehdy vyslovit něco jiného, je okřikován jako bývalý komunista. Klaus přivádí na scénu obskurní politické figury (Kočárník, Dyba, Tříska, Čermák, Macek…) a tato skupina k odstartování Zlaté české horečky hledá další podobné postavy jako je například Viktor Kožený. 

Tvoří se místní bratrstva v místních obecních zastupitelstvech a propojují se nomenklaturní kádry s vexláckým podsvětím, s bývalými policisty, s pracovníky StB, s propuštěnými soudci, s pracovníky zahraničního obchodu. "Ekonom musí předstihnou právníka," se slabomyslným úšklebkem hlásá velkohubý potomek haličského cestáře. Devadesátky jsou érou pistolníků a rychlokvašených zbohatlíků. Časem začínají tito lidé ovládat vlastně celý stát.

Dnes, po třiceti letech, by bylo dobré sledovat tehdejší zpravodajství, otisknout tehdejší články. Tehdy se taky rodí ČSSD, kde vládne další sebevědomý prognostik Zeman, za jehož pomoci je český stát intenzivně rozkrádán a definitivně oligarchizován. Miliardové dluhy vytunelovaných bank, podniků a fondů uhradí český stát a jeho občané.

Je tragédií, že současnému českému obyvatelstvu nevadí to, na jakém morálním úpadku byla Česká republika postavena, a znovu si  zvolí vládu, která upřednostňuje bohatství těch všehoschopných před potřebami lidí slušných. Kritici zakletého "Šipkového království", jsou dnes zase zesměšňováni a umlčováni. Na minulost se musí povinně zapomínat.

Politici a soudci si zvýšili platy o12,7 %

 Česká republika vstupuje do roku 2023 se zvýšenými platy politiků, soudců a žalobců. 

Vrcholným politikům, soudcům a státním zástupcům k 1. 1. 2023 vzrostly platy o zhruba 12,7 procenta. Poslanci a senátoři si tak polepší měsíčně o 11 600 korun na 102 400 a prezident o 38 500 na 341 200 korun.

Předsedové obou parlamentních komor a premiér budou letos pobírat 274 800 korun, místopředsedové Sněmovny a Senátu a ministři 195 300 korun. 

Platy se dle stejného zákona zvyšují i soudcům a státním zástupcům. Nejnižší plat soudce se bude 100 tisíc korun, u žalobců pak 90 tisíc korun.

Ode dneška se zvyšuje i minimální mzda a to o 1100 korun na 17 300 korun. Vzroste také část zaručených mezd, které se vyplácejí podle náročnosti, odbornosti a odpovědnosti práce. O deset procent rostou platové tarify v bezpečnostních sborech, tedy policistům, hasičům či vojákům.

Pracovníci úřadu práce pak mají od letoška vyšší zvláštní příplatek kvůli zátěži. Podle nařízení vlády se má pohybovat od 750 do 2500 korun. Ostatním profesím ve veřejném sektoru, jako jsou učitelé, úředníci, pracovníci v kultuře a v sociálních službách či zdravotníci, zůstává základ výdělku stejný jako loni.

Z rozhodnutí vlády se k dnešnímu dni zvyšuje i životní minimum. Pro člověka, který žije sám, se zvedá z 4620 na 4860 korun a roste tak o 5,2 procenta. Stejně se upravují i minimální částky pro dospělé a děti v domácnosti, které jsou nižší.

Mění se také existenční minimum z 2980 na 3130 korun. Loni se minimum kvůli inflaci zvedalo dvakrát, a to od dubna o deset procent a od července téměř o devět procent. Zvýší se také příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných.

Od ledna do března se počet zřízených datových schránek zvýší o 2,2 milionu zhruba na 3,9 milionu. Schránku automaticky dostanou dva miliony držitelů živnostenského oprávnění a asi 200 tisíc právnických osob, které ji dosud nemají.

Naopak dobrovolné zůstane používání datové schránky pro soukromé fyzické osoby, protože poslanci na poslední chvíli povinnost v zákoně zrušili.

V účinnost dále vstupuje novela zákona o DPH, která zvyšuje limit obratu pro povinnost platit daň z přidané hodnoty z jednoho milionu Kč na dva miliony Kč.

Související novela zákona o daních z příjmů také zavádí tři pásma paušální daně a pro energetické firmy i banky přináší daň z neočekávaných zisků, takzvaná windfall tax. Zákon ji stanovuje jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Firmy budou daň platit zálohově, výše záloh bude vypočtena podle jejich hospodářských výsledků za rok 2022.

K dnešnímu dni naopak končí po šesti letech elektronická evidence tržeb (EET), nebude funkční ani pro dobrovolnou evidenci. Od jara 2020 už byla pozastavená kvůli pandemii covidu-19. S koncem samotné evidence zákon ruší i povinnosti s ní spojené, jako zveřejnění informace o EET v provozovnách nebo vydávání speciálních účtenek pro podnikatele, kteří nemohli zajistit stálé připojení svých pokladen k internetu.

Do nově zřízené funkce poradce pro národní bezpečnost nastupuje dosavadní poradce premiéra Tomáš Pojar. Očekává se, že má být nadresortním koordinátorem pro záležitosti hybridních hrozeb, dezinformací a dalších závažných bezpečnostních problematik. Vedle toho má zajišťovat spolupráci zpravodajských a bezpečnostních složek a jejich efektivní postup.

Krokem v před v digitalizaci České republiky má pak být digitalizaci Digitální a informační agentura (DIA), od které si Fialův kabinet slibuje propojení informačních systémů veřejné správy. V současnosti probíhá výběrové řízení na jejího ředitele. Naplno začne fungovat od začátku dubna, kdy má mimo jiné od ministerstva vnitra převzít správu základních registrů, Czech Pointu nebo Portálu občana. Už za rok by měla spustit další službu - elektronickou peněženku eDokladovku.