Home

Antonín Švehla: Když má sedlák, mají všichni.

Beno Berghammer (Big Ben): Sedlák nevyhodí nic, co by se mu mohlo hodit.

sobota 30. dubna 2022

Demonstrace za urychlený odstřel vlků

Dnes ve 13 hodin začala v Berlíně velká demonstrace proti politice rozmnožování vlků v Německu. Průvod vyjde od televizní věže, několika ulicemi, okolo 

Říšského sněmu a zastaví v prostoru maz Braniborskou bránou a Vítězným sloupem, kde budou proneseny projevy jak postižených zemědělců, tak odpovědných politiků.

Letáky upozorňují, že život na německé vesnici je nyní diktován "zelenými rozmary." Současná politika podpory dravé zvěře způsobuje vesnickému obyvatelstvu takové ztráty, že hrozí zrychlené vylidňování venkova.

Německý rolnický svaz vyzývá k okamžité intenzivní regulaci počtu vlků. Během uplynulého roku se stavy vlků zvýšily o 30 procent, výsledkem je usmrcení více než 4000 hospodářských zvířat. To je ovšem oficiální statistika německých úřadů, skutečnost je mnohem drastičtější. 

Chovatelé ovcí, koz, koní, skotu a dalších zvířat na pastvě se nechtějí smířit s danou ekologickou politikou. Pokud chce někdo mít biologicky rozmanitou krajinu včetně pasoucích zvířat, musí urychleně povolit odstřel vlků. 

Marné protesty proti šíření vlků

 Včera v hlavním dolnosaském městě Hannoveru protestovali chovatelé drobných hospodářských a domácích zvířat proti snahám ochránců přírody (NABU) umožnit vlkům další množení a rozšíření po zemi.

Důvod včerejšího protestu byl napsán na dece, kterou byl přikrytý jeden z poníků. "Nechci být potravou vlka. Plot ani pes mě neochrání." Nyní je jenom v Dolním Sasku oficiálně evidováno 38 vlčích smeček, 2 vlčí páry a 4 vlci-samotáři. "Nekontrolované šíření vlků a nečinnost spolkové vlády jsou příčinou stále většího množství napadených a usmrcených zvířat," říká předseda svazu chovatelů ovcí Wendelin Schmücker.

Výsměchem zemědělcům a chovatelům domácích zvířat je dnešní akce kterou NABU vyhlásila jako "Den vků." Při akci budou sbírány podpisy a podporu vlků. Podle zemského předsedy Svazu ochrany přírody Holgena Buschmanna za usmrcená zvířata můžou jejich majitelé, protože je nedostatečně chrání ploty a psy. Buschmann tvrdí, že elektrický ohradních chrání stáda ovcí naprosto spolehlivě, že elektřiny se vlci bojí. Pokud se prokáže, že chovatelé zásluhou vlků utrpěli i při ohradnících škodu, jsou připraveny peníze na jejich odškodnění.

Trochu nadějí mají chovatelé zvířat po zprávě, že regulace počtu vlků v Německu přejde pravděpodobně z ochránců přírody na myslivce


pátek 29. dubna 2022

Korona odchází, odmítači zůstávají

Počty pravicových extrémistů stále rostou. Ukrajinská válka sice jejich útoky přibrzdila, ale jen na chvíli, než našli zase své oběti. Je také skutečností, že je nepřímo podporují media, obce i vláda. Lepší podporu než mediální zprávy a komentáře o ukrajinských romech ani nemůžou dostávat.

Přestože množství nenávistných článků a diskusních příspěvků na sociálních sítích i na oficiální webech roste, během pandemie se zdvojnásobil, příslušné státní orgány včetně policie situaci  monitorují, zasáhnout se bojí, aby neohrozili "svobodu slova." Slovo ovšem může být jedovaté a může i zabíjet. S tím měli disidenti a tvůrci ústavy počítat. Obětmi nenávistných útoků jsou Romové a lidé s odlišnou barvou pleti, ostatní cizinci včetně válečných uprchlíků, židé, lidé tělesně a duševně postižení a lidé jiné sexuální orientace. 

Je zřejmé, že na zvýšení počtů pravicových extrémistů se nejvíc podílely demonstrace odmítačů protikoronových opatření. Organizovali je zlí politici a umělci z řad národovců a rasistů za účelem se zviditelnit a získat nové příznivce. To se povedlo. Násilí je totiž u spousty zdánlivě mírumilovných lidí stále někde v jejich nitru schováno, na jeho uvolnění pak stačí vhodný podnět. (jb)   


úterý 26. dubna 2022

Sobectví a vnitřní spory ve státech EU baví Putina

Ruský plyn je ohlávka, kterou Putin drží střední a západní Evropu u huby. Ukazuje se, že Rusko, které po roce 1990 zaujalo pozici bolševického Sovětského svazu studenou válku v Evropě s pětatřicetiletým zpožděním vyhrálo. Využilo nenažranosti, pohodlnosti a ekologické pomatenosti Němců, Rakušanů, Čechů, Slováků, Maďarů a dalších států a udělalo je závislými na zemním plynu a ropě. Představitelé těchto států mysleli pokrokově jako dědeček Jiřího Oulického, zbourali komíny a zastavili těžbu uhlí.

Bezpečnostní možnosti, mentální i faktické, členů Evropské unie jsou omezené. Unie nikdy nebyla skutečnou vojenskou mocností. Proti Sovětskému svazu vždy spoléhala na Američany. Francie ani Británie nejsou vůbec schopny nahradit vojenské postavení USA.  Německo jako pacifistický stát kašle na armádu.

V ČR je stále oblíbenější pranýřování Německa za to, že selhalo. Pouze prohlášení předsedy lidovců Jurečky na sjezdu KDU-ČSL vybočuje z národovectví 19. století. Česká republika musí svou zahraniční politiku orientovat na blízké spojenectví s Německem místo vázání se na V4. Jistě by také bylo žádoucí jednat s Německem a Francií o potřebách zemí východu Unie (ovšem včetně Rumunska nebo Bulharska), pokud jde o jejich bezpečnost, 

Německo jistě udělalo mnoho chyb a mnoho chyb asi i stále dělá. Německo je ale pilířem Unie a nemá smysl je tlačit do ruské náruče jako nenapravitelného rusofila. Vlažný vztah k válce na Ukrajině je třeba navíc čekat i od jižních zemí Unie, ba i od samotné Francie. Nově zvolený prezident Macron, který rozhodně není v otázce války na Ukrajině jestřáb, může mít navíc velké problémy zajistit si většinu v parlamentu ve volbách v červnu proti krajní levici i krajní pravici. 

Česká, polská, ukrajinská diplomacie jistě mají mnoho způsobů, jak budovat jednotu Unie a hledat smysluplnou neveřejnou kritiku Německa, aby to bylo k dobru celé Unie. Ministr financí Stanjura z ODS apeloval na jednotu a solidaritu v Unii. ČR i Polsko si mohou nyní jen klást otázky, jak tuto solidaritu a jednotu budovaly v minulých letech, zda tou správnou cestou do budoucnosti je podpora klausovských protiunijních nálad ve veřejnosti. V ČR je protiněmecký sentiment velmi často spojený s vítáním Ruska jako osvoboditele. Jedná se přitom jen o národovecké chraptění benešovců, protože Stalinovi byli Češi vždy ukradeni, v roce 1945 se mu jednalo o ovládnutí střední Evropy tak, aby i za zbytečně padlé vlastní vojáky ještě sklízel uznání. Stejné to bylo u Brežněva, lepší není ani Putin.

Na Slovensku vidíme expremiéra Fica, jak padá pod podezřeními z mafiánské trestné činnosti. Hájí se tím, že o současné slovenské vládě říká, že jsou to grázlové a americké loutky. Co si má západní část Unie s touto východní džunglí počít? 

Takovou Unii, jako je Slovensko, Putin ovšem potřebuje. Hrozba stabilního prostředí středovýchodní Evropy je jistě jedním z hlavních důvodů Putinovy invaze na Ukrajině. Putinovi nevadí, že je Evropa bohatá, ale jen tehdy, když je ovládaná mafiemi a svým pojetím demokracie a práva neohrožuje postsovětské a postkomunistické pojetí velkoruského státu. (stk)

 



sobota 23. dubna 2022

Rakouské zemědělství se představuje

 1. V Rakousku se zabývá zemědělstvím 162.018 zemědělských závodů.

2. Více než jednu třetinu zemědělských závodů vedou ženy.

3. Rakousko má v EU největší podíl mladých zemědělců, 10 procent lidí pracujících v zemědělství je mladší 35 let.



4. Jeden člověk pracující v rakouském zemědělství zajišťuje potraviny pro 160 lidí. Rakousko je soběstačné ve výrobě potravin, není závislé na dovozu.

5. Rakousko je na 1. místě v EU, v podílu ekologicky obhospodařované zemědělské půdy. 26 procen půdy je v režimu ekologického hospodaření.

6. Podle mezinárodní nevládní organizace „World Animal Protection“ je Rakousko první v ochraně zvířat.



7. Každá druhá nakoupená potravina pochází přímo od rakouského sedláka.

8. Podle průzkumu agentury KeyQUEST 94 procent Rakušanů hodnotí zemědělce pozitivně

9. Většina rakouských zemědělských závodů mimo výroby potravin zajišťuje pro obyvatelstvo ideální životní prostředí a nabízí pracovní místa, 




čtvrtek 21. dubna 2022

Válka stíhá válku.

 Evropa má letos na krku nový válečný konflikt, přitom ji pořád straší 2. světová válka. Stále nelze v některých oblastech s jistotou říci, že 77 let po smrti Hitlera nejsou lidé v roce 2022 ohrožováni 2. světovou válkou, především nevybuchlou municí z let 1944-45. Jak dlouho bude další generace strašit šílený Putin?



Další nevybuchlá letecká bomba byla nalezena v dolnosaském Osnabrücku, ve čtvrti Gartlage. Její odstranění je naplánováno na neděli 24. dubna. Při akci musí evakuační prostor opustit 11.500 obyvatel. Od 9 hodin bude prostor uzavřen, uzavřeny budou všechny ulice. Od 11 hodiln budou uzavřené železniční tratě na Diepholz, Brémy a Hamburk. Nemocní a různě zdravotně postižení lidé budou umístěni v budově školy, přičemž zvlášť je vyčleněn prostor pro lidi nakažené koronavirem. Akce by měla do večera skončit, záležet bude na obyvatelstvu, zda stihne z uzavírané oblasti včas odejít. pro případ výbuchu bomby by mohlo dojít k poškození elektrického vedení, proto je položeno vedlejší vedení. 


středa 20. dubna 2022

Rusko nesmí na oslavu osvobození Mauthausenu

Mezinárodní mauthausenský výbor, Rakouský mauthausenský výbor a Mauthausenský památník zaslaly ruskému a běloruskému velvyslanectví v Rakousku žádost, aby tyto země se tradičního ceremoniálu na počest Osvobození koncentračního tábora Mauthausen, jenž se bude konat 15. května 2022, nezúčastnily. V Mauthausenu bude vítána jakákoli ruská humanitární organizace a potomci mauthausenských vězňů.

Všechny tři mauthausenské organizace oceňují velký podíl Sovětského svazu na porážce národního socializmu a při osvobozování koncentračních táborů.  Odsuzují však vpád Ruska  na Ukrajinu, neodůvodnitelné násilí a neomluvitelné porušování lidských práv, což se neslučuje s významem památníku. Účast válčícího Ruska na ceremoniálu by byla výsměchem mauthausenským vězňům, kteří zde kvůli válce trpěli a umírali.

Oslava osvobození koncentračního tábora Mauthausen se koná už od roku 1945 vždy 15. května. Až do letošního roku byly ruské delegace vítány. Letošní slavnost začíná v 11 hodin slavnostními projevy a pokládáním věnců, následuje vzpomínkový průvod. Organizátoři upozorňují na nedostatek parkovacích míst v blízkosti památníku, ale je zajištěna kyvadlová autobusová doprava od obchodního centra Donaupark.

 

úterý 19. dubna 2022

V Londýně bylo zatčeno 70 aktivistů

Během včerejších protestů proti používání uhlí, ropy a plynu, zorganizovaných v Londýně ochránci životního prostředí z agresivní skupiny Extinction Rebellion, zatkla policie 70 výtržníků.

Aktivisté blokovali několik mostů, přivazovali se na střechy aut a poničili benzinovou pumpu. Mezi zatčenými bylo i několik vědců, kteří Borise Johnsona obvinili z ignorování jejich údajů o životním prostředí. Johnson totiž nedávno oznámil rozšíření těžby ropy.

sobota 16. dubna 2022

V EU kvůli válce zatím hlad nehrozí

 "Ruská armáda  ničí obilní sila a brání vývozu obilí," řekl vysoký představitel EU Josep Borrel na zasedání Rady ministrů zahraniční věci v Lucemburku. "Nedostatek obilí není způsoben sankcemi EU, ale bombardováním ukrajinských skladů a lodí." EU není ohrožena nedostatkem potravin, ten však už začíná na Balkáně, na Středním Východě a v Latinské Americe.

Na tomto zasedání ministři zahraničí diskutovali mimo jiného o boji proti dezinformacím, které vyvolávají paniku na trhu. Evropská unie není nedostatkem potravin ohrožena, i když někde může dočasně chybět slunečnicový olej a mořské ryby. Daleko vážnějším problémem než potraviny jsou podle EPRS hnojiva, krmiva a energie. Od ruských dodavatelů do EU doposud přicházelo 59 procent hnojiv draselných a 31 procent dusíkatých.

Potopením křižníku Moskva začala 3. světová válka?

 Rusko svou invazi na Ukrajinu stále nazývalo „speciální vojenskou operací“. Nyní se však rétorika změnila, a to dost razantně. Podle ruské státní televize totiž po potopení křižníku Moskva v plném rozsahu začala třetí světová válka. 



Kromě chlouby ruského námořnictva přišla Putinova armáda i o dalšího vysoce postaveného agenta vojenské rozvědky GRU. Obě tyto zprávy přiměly moderátorku televizní stanice Rossija 1, aby divákům státní televize oznámila, že začala válka, které se všichni obávali, že „to, v co to přerostlo, lze směle nazvat třetí světovou válkou“. Rusové prý nyní bojují proti infrastruktuře NATO, ne-li proti NATO samotnému.

O třetí světové válce se zmínil na konci března i ukrajinský prezident v rozhovoru pro CNN, když hovořil o možném setkání s Vladimirem Putinem. „Jsem připraven s ním jednat. Byl jsem připraven už poslední dva roky. Podle mého názoru se tato válka bez jednání ukončit nedá,“ řekl Volodymyr Zelenskyj. „Myslím si, že je třeba využít jakéhokoli formátu, jakékoli šance na možné vyjednávání, možný rozhovor s Putinem. Pokud ale tyto pokusy selžou, znamenalo by to třetí světovou válku,“ dodal.

Skabejevová z televize Rossija 1 ve svém propagandistickém vystoupení řekla, že Ukrajinci vítají ruské vojáky jako skutečné osvoboditele.

„Lidé vycházejí s ruskými trikolorami do ulic, kde je naše vojenská výstroj. V Charkově neobviňují z genocidy ruskou armádu, ale ukrajinské ozbrojené síly.“ 

 Stále se razí původní verzi, s níž před národ vystoupil Vladimir Putin. Ruský prezident totiž občanům stále opakuje, že vojska jsou na Ukrajině proto, aby zemi „denacifikovala“ a de facto zachránila. Pro mnohé vojáky tak bylo velkým překvapením, když je místo květin čekaly molotovovy koktejly a srdečné uvítání vystřídaly protesty.

Ruská propaganda využívá státní média, jak to jen jde. Přes ně může šířit fotomontáže, zmanipulovaná videa i lživé informace. Mezi ty poslední patří například zpráva o tom, že ruské jednotky zlikvidovaly tanky a obrněná vozidla, které na Ukrajinu poslala Česká republika. 


pátek 15. dubna 2022

Smrt toreadora ve Francii

K neštěstí došlo během rodea v jihofrancouzské aréně Saintes-Maries-de-la-Mer poblíž Marseille. Informovala o tom  ve čtvrtek francouzská národní federace Carmague-Rennen. Mladý muž byl v soutěži veden jako praktikant. Po středečním zranění byl odvezen do nemocnice, kde zemřel.



Po incidentu byla akce zrušena a byla zorganizovaná psychologická pomoc pro svědky neštěstí. Boje s  býky jsou organizovány jako součást nehmotného francouzského kulturního dědictví. Na rozdíl od španělské koridy ve Francii nejsou býci zabíjeni, ale vracejí se na pastviny.  

Německo zlevňuje veřejnou dopravu.

 Tuto zprávu česká vláda ODS, která ruší slevy ve veřejné dopravě, vyslechne jistě se skřípěním zubů. V Německu od 1. června dojde k výraznému zlevnění veřejné dopravy městské i regionální. Na zakoupenou jednotnou jízdenku v hodnotě 9 euro (220 Kč) bude možné celý měsíc volně cestovat po celém Německu, ve všech prostředcích městské hromadné dopravy.

Jak oznámil německý svaz dopravců, jízdenka bude platit pouze do posledního dne v měsíci, potom bude platit nová jízdenky. Jízdenka bude platit také v regionální vlakové a autobusové dopravě, nikoli v rychlících  Deutsche Bahn - tedy ne ICE, IC nebo EC.

První zkušební měsíční jízdenky budou k dispozici už v květnu. Devítieurový balíček pro cestování v hromadné dopravě je reakcí spolkové vlády na zdražování cen pohonných hmot a energií. Vláda by chtěla levnou jízdenkou přinutit občany, aby z aut přesedli do hromadné dopravy.  

čtvrtek 14. dubna 2022

EK schválila podporu francouzských malozemědělců i Lesů ČR

Francouzští drobní výrobci vepřového masa dostanou od Evropské komise balíček v hodnotě 175 milionů eur (4,3 miliardy Kč). Je to pomoc na zmírnění následků koronaviru. Celkem francouzská vláda dá drobným chovatelům prasat na jeden závod průměrně 290.000 eur (7 mil. Kč). Do dvou týdnů by každý chovatel prasat měl dostat pomoc v průměrné výši 15.000 eur (366.524 Kč).



Evropská komise rovněž schválila programy pro lesy v Lotyšsku, České republice a Bulharsku. Na pomoc při vyrovnávání následků klimatických změn do roku 2027 může Česká republika dát  částku 1,5 miliardy eur (36 milard Kč). Z toho bude 335 mil. eur (8,2 miliardy) z RRF fondu EU.


neděle 10. dubna 2022

Německo je v EU jako osamělá zelená ovce

V uplynulém týdnu se ministři zemědělství zemí EU sešli v Bruselu a konstatovali, že zásluhou války na Ukrajině je obyvatelstvo EU ohroženo nedostatkem potravin. Začínají se projevovat následky ruského útoku na Ukrajinu. Kvůli ukrajinské válce se proto má změnit kurz zemědělské politiky EU, potravinová soběstačnost má být opět prioritou. 



S odklonem od plánů ozelenění Evropy souhlasí všechny státy mimo Německa. Německý ministr zemědělství Cem Özdemir se v Bruselu tvářil, jako by o válce nevěděl. Jako by ho hrozba potravinové krize byla hloupou dezinformací.

Komisař EU pro zemědělství Janusz Wojciechowski oznámil ministrům zemí EU, že podle dohody z 23. března je možné v EU rozšířit ornou plochu o 4 miliony hektarů, které v minulosti byly v rámci ekologického programu (EVF) vyňaty z hospodaření. Jedinou zemí, která s návrhem agrokomisaře EU nesouhlasila, bylo Německo. Včera  tento ojedinělý krok potvrdila spolková  vláda v Berlíně, která se nechala vegetariánem Cem Özdemirem přesvědčit, není třeba odstavenou zemědělskou plochu obdělávat, že ji stačí vypásat.

Zcela opačně postupuje Francie, která uvolnila 300.000 ha zelených ploch pro pěstování obilí, přičemž zemědělci na tuto plochu nadále budou dostávat podporu jako by byla uvedena do klidu. Španělsko začalo obdělávat 600.000 ha zelených ploch. Rovněž Polsko a Itálie se rozhodly pro zvětšení obdělávaných ploch. Z EP přišla výzva, aby bylo  upuštěno od povinného uvádění 4 procent půdy do klidu. Okamžitě souhlasilo Rumunsko a Irsko. 

Chorvatská ministryně zemědělství Marija Vučkovićová navrhla, aby prostředky z 2. pilíře byly uvolněny na vyrovnání nákladů, která se zemědělcům zvýšily v důsledku růstu cen pohonných hmot, hnojiv a energií. Proti byl jen německý zástupce Cem Özdemir. 

Francouzský ministr zemědělství Julien Denormandie, který v první polovině roku předsedá Zemědělské radě EU vyzval zástupce ostatních států EU, aby odsouhlasili soběstačnost EU ve výrobě potravin, aby EU nebyla závislá na Rusku a jiných zemích světa. Vyžaduje to obnovení intenzivní zemědělské výroby. Denormandie navrhl upravit Zelenou dohodu tak, aby do ní byla zakotvena výroba dostatku potravin a krmiv. 

"Vyrábět a chránit," zaznělo heslo Juliena Denormandia. V Berlíně mají však klapky na uších.

Většina členských států na zasedání Rady EU zdůraznila význam potravinové pomoci Ukrajině a zemím, které jsou postiženy poklesem ukrajinského a ruského exportu potravin, paliv a hnojiv.

Agrokomisař EU Janusz Wojciechowski uvedl, že sklizeň kukuřice by v EU brzy mohla dosáhnout rekordní výšky. Bylo by to zásluhou obhospodařování půdy\ uvedené do klidu.

sobota 9. dubna 2022

Francouzští zemědělci volí Macrona

 Průzkum francouzského zemědělského svazu (FNSEA) před francouzskými nedělními prezidentskými volbami ukázal, že většina francouzských zemědělců je s Emmanuelem Macronem jako prezidentem Francie spokojena a že si  přeje, aby ve funkci dál pokračoval.

V prvním kole by 30 procent zemědělců hlasovalo pro Macrona, 13 procent pro republikánskou kandidátku Valérii Pécresseovou, d12 procent pro pravicového kandidáta Eric Zemmoura a 11 procent pro ultrapravicovou kandidátku Marine Le Penovou, 9 procent zemědělců by volilo levicového Jean-LucMelenchona a 7 procent zeleného Yannick Jadota.

Ve druhém kole voleb, které proběhne 25. dubna, by podle všech scénářů zemědělci volili Macrona, dostal by 70 až 74 procent hlasů.  

V poslední době však důvěra v Macronovu vládu slábne. Důvodem je nevýrazné předsednictví v Radě EU a obavy o snížení příjmů v důsledku ukrajinské války a obavy o potravinovou bezpečnoct země. 

čtvrtek 7. dubna 2022

Neúplné obnovení Schengenu

Do devíti evropských zemí je nyní povolen vstup bez prokazování osvědčení 3G. V ostatních zemích platí nadále některá omezení.

Vstup bez kontroly na Covid-19 je povolen všem lidem přijíždějícím do Dánska, Maďarska, Slovinska, Švédska, Islandu, Irska, Norska, Polska a Rumunska. Kontroly osob přijíždějících ze zemí mimo schengenský prostor platí nadále v České republice, Lotyšsku a Nizozemsku. Jedinou zemí, která nezrušila povinnost mít při vstupu potvrzení G3 je Rakousko.

Ostatní země schengenského prostoru vyžadují potvrzení jen v některých oblastech. Jedná se o Belgii, Kypr, Estonsko, Finsko, Francii, Německo, Řecko, Litva, Malta, Portugalsko, Slovensko, Španělsko a Švýcarsko.

Británie řeší vysoké ceny průmyslových hnojiv

Londýnské ministerstvo zemědělství oznámilo, že podává zemědělcům pomocnou ruku při nákupech umělých hnojiv, tak aby mohli náklady na výrobu nadále udržovat na nízké úrovni.

Jedním z prvních kroků britské vlády je odklad zákazu používání vysokých dávek močoviny. V průběhu roku má dojít k zrušení některých přísných opatření při skladování a aplikaci statkových hnojiv. K dispozici budou nové dotační programy na výstavbu hnojišť a nádrží na kejdu. Záměrem je nahradit co nejvíce dusíku z minerálních hnojiv dusíkem z hnojiv statkových.

Ministr zemědělství George Eustice uvedl, že uvedená opatření nejsou ideálním řešením, že jde o okamžitou pomoc zemědělcům. Potvrdil, že v průběhu roku dojde ve Velké Británii ke změně dotačního systému. Přímé platby na hektar, jak je praktikováno v EU, budou zrušené, místo nich budou dotace směřovat do investic.

Předsedkyně anglického statkového svazu (NFU) Minette Batters kroky britské vlády přivítala, neboť odpovídají potřebám zemědělců. 

středa 6. dubna 2022

Budou se do pluhů zase zapřahat koně?

Válka na Ukrajině žene ceny všeho zboží i služeb prudce vzhůru. Týká se to i pohonných hmot. Není jasno, kdy se růst cen zastaví. Rozhodující slovo bude mít trh, zásobená čerpací stanice  a konečný spotřebitel, který bude mít za co kupovat. Ekonomové brečí jak pohřební plačky, i když důvodů k pláči mají ze všeho nejméně, protože státní kasy z růstu cen samozřejmě těží nejvíc, a tak vlády velkoryse poskytují pomoc válčícím státům a populisticky nabízejí almužny občanům, kteří nejvíc křičí. Všechno musí táhnout daňový poplatník.



Řidičům, a zemědělcům především, nezbývá než šetřit. Někteří pamětníci jistě vzpomenou na ropné krize v 70. a 80. let minulého století, kdy se u benzinových pump také obracel každý haléř. V televizi, novinách rozhlase, všude se objevovaly návody, jak při jízdě šetřit pohonné hmoty. Ušetřit u vozidel, která tehdy jezdila po českých silnicích bylo samozřejmě umění. Moskvič, Wartburg, Trabant, Tatra i Škoda byla vozidla zkonstruována v poválečném období na přejezd z bodu A do bodu B bez ohledu na spotřebu a pohodlí. Navíc propaganda 60. a 70. letech slibovala neomezený přísun pohonných hmot z SSSR.

Ropná arabská krize ukázala, že se socialistickými jistotami to také není moc jisté. Najednou se situace v Československu obrátila, místo plýtvání pohonnými hmotami se náhle mělo šetřit. Zvýšení ceny benzinu o 2 koruny bylo zvýšením o 30 procent. Motoristické relace nabádaly k pomalým rozjezdům, k jízdě s vyšším rychlostním stupněm a lehkou nohou na plynu, s kopce bez zařazené rychlosti apod. Tak se dal ušetřit 1 litr na 100 km, i když byli šetřílci, kteří při Ekonom-soutěžích dokázali ušetřit víc. Co ušetřili na benzinu, o to několikrát víc poničili motor při jízdě 30 km rychlostí na nejvyšší stupeň.

Jak šetřit v současnosti? Na lehkou nohu si nové generace vyrostlé na jízdě brzda-plyn asi snadno nezvyknou. 

Různí odborníci vypočítal, jak se dá nyní šetřit v zemědělství:

Vymytím chladiče a pravidelným čištěním filtrů lze ušetřit 5% nafty

Použitím oleje s nízkou viskozitou se dá ušetřit 5% nafty

Při nafoukaných pneumatikách na tlak doporučený výrobce se ušetří až 10% nafty


Uspořit se dá způsobem jízdy.

Jizda na pole by měla být nejkratší trasou.

I jízdy na poli by měly být pečlivě naplánovány, aby nedocházelo k zbytečným přejezdům a křížení. 

Zpracování půdy nemusí být zbytečně hluboké, každý centimetr do hloubky znamená vyšší spotřebu

Sedlák, který by se chtěl zbavit závislosti na dodavatelích energií, by se měl inspirovat u amerických Amishů, kteří k provozování spokojeného zemědělství nepotřebují naftu ani proud z elektrárny. Stačí koně a vlastní ruce. Chov zemědělských tažných koní v Evropě už snad mají jen Rumuni a snad Ukrajinci (ale ti mají jiné starosti). Pro moderní české zemědělce je to zřejmě něco nepředstavitelného. Ještě, kdyby koně se nažrali v pracovní době, ale krmit je ráno i večer, o víkendu, a dokonce o dovolené?  

úterý 5. dubna 2022

Lockdown opět zastavil život v Šanghaji

 Jihovýchodní část přístavního východočínského velkoměsta (26 mil obyvatel) je kvůli dalšímu prudkému šíření pandemie koronaviru Covid-19 uzavřena.  Lockdown platící pro 16 mil. lidí vyprázdnil ulice, 

V největším čínském městě bylo zjištěno 13.000 nově nakažených. Aby se zabránilo dalšímu šíření nemoci, bylo nejlidnatější čínské město uzavřeno a povoláni na pomoc zdravotníci z jiných čínských provincií. Do Šanghaje dorazilo 38.000 zdravotníků z Pekingu a okolních provincií, další zdravotníky posílá armáda, námořnictvo a logistika. Jedná se o největší čínský Locdown od prvního propuknutí Covidu ve Wu-chanu.