Green Deal může být cestou k hladomoru.

 24.února 2022 diktátor, řádně občany zvolený do čela ruské říše,  se rozhodl zaútočit proti suverénnímu státu, proti jeho civilnímu obyvatelstvu, proti obytným domům, proti elektrárnám, proti plynovodům, zdrojům pitné vody, benzínovým pumpám, ale zdá se i proti nemocnicím a sanitkám.

Již nic víc ani nepotřebujeme vidět. Zbývá nám jen připomenou dobu před dvaaosmdesáti lety, kdy jiný řádně zvolený diktátor jménem Adolf Hitler rovněž rozpoutal hroznou válku, doposud největší a nejhorší v dějinách lidstva. 

 Jsme uprostřed humanitární katastrofy, která se týká více než 43 miliónů Ukrajinců. Ti lidé mrznou, nemají jídlo a pitnou vodu. Pokud je někdo takový dobytek, že útočí raketami na obytné čtvrtě v Evropě, tak my, občané Evropské unie, bychom se měli probudit a zapomenout na vlastní pupky. 

Desetitisíce bruselských úředníků by měly vhodit do košů všechny plány na Green Dealy a další nesmyslné způsoby likvidace zemědělské půdy a omezování výroby potravin. Žádné dělo, žádná patrona, žádný krajíc chleba či obvaz není zadarmo. Vše, co se na Ukrajině zničí musí někdo vyrobit, někdo musí zaplatit materiál práci, dopravu. Žádná kasa není bezedná, problém je v tom, že na erární dno je vidět až v době, kdy válečné utrácení už nelze zastavit. Dluhy se promítají do množství a ceny potravin a dalších životních potřeb, o nichž si myslíme, že jejich dostatek bude na věčné časy. 

Černý scénář: Nadvýroba trápila zemědělce i ve 30. letech. Sobecká západní Evropa se v potravinách omezovat bude až jako poslední, na ráně je východní a střední Evropa. Zemědělci by zde měli povinně orat půdu uvedenou do klidu, zatravněnou ornou půdu, sít obilí, sázet brambory, zakládat chovy prasat a dalších hospodářských zvířat. Pokud se válka protáhne, nebude pro vládu problémem stanovit zemědělcům kontingenty jednotlivých produktů. 

Bezzubá Evropa

 V Evropě jsme se nepoučili. Na Ukrajině umírají lidé jen proto, že Ukrajina chce být evropskou zemí se vším všudy, což moskaly dráždí k nepříčetnosti. A Evropa se chová, jako by jí to nezajímalo, jako by se jednalo o vzdálený konflikt někde daleko na východě.

 Náš kontinent je absolutně bezzubá sterilní Evropa, kde v čelech států stojí bezvýznamní šašci. Každý z nich na kameru ostře odsoudí agresi, podá rozhodný protest, vyzve svět k co nejpřísnějším sankcím, a pak honem do teplíčka. OSN vyzve znesvářené strany, aby v budoucnu usedly k jednacímu stolu. To by jistě byla vynikající výzva, kdyby právě v těchto chvílích neumírali a netrpěli lidé. Sankce, které byly přijaty, jak je vidět, Rusko nezastavily. Nestalo se nic. Tak hlavně, že v EU jsme všichni ekologové.

Česká biskupská konference uspořádala sbírku na Ukrajinu, aspoň že tak.

Česká vláda sice pochopila, že existuje pravda a lež a že svoboda neznamená říkat lži a vypnula ruské dezinformační servery, aspoň že tak, i když dezinformátoři se vrhli na doposud čestné a pravdivé české servery, jako jsou třeba Novinky. A vláda i Senát vybízí Evropu k činnosti, aspoň že tak.

Avšak Evropa, Evropa jako kontinent si dala ruce do kapes a dívá se jinam. Politici vyvěsili na své facebookové profily žlutomodré vlaječky a přidali i palec nahoru. Ano, jsme s vámi, Ukrajino, ale přece nechcete, abychom měli trochu dražší benzín nebo trochu menší pohodlí nebo trochu více práce. To už by bylo nepřijatelné.

Jsou to paradoxy. Na jedné straně Evropy počítačové generace, které při pokojové teplotě 25 stupňů vědí všechno z počítačů a chytrých telefonů, na druhé straně Evropy vyzbrojená a vycvičená armáda, pro kterou, pokud padne Ukrajina, bude střední a západní Evropa lahůdkou na dortu, protože ji mimo obtloustlých jednoročních dobrovolníků nemá kdo bránit. 

Nehoda zkušeného sedláka

 Štěstí v neštěstí měl jedenaosmdesátiletý rakouský sedlák, který vezl na podomácky vyrobeném návěsu 8 krychlových metrů polenového dřeva. Při jízdě s kopce byl nebrzděným vlekem traktor otočen do protisměru a vůz se převrátil. Traktor zůstal stát na kolech.

Nehoda se stala  asi 4 km od české hranice, mezi městem Gmünd a obcí Nondorf. Nepříjemností pro řidiče je, že na místo nehody, kdy nebyl nikdo zraněn a škoda je jen na přívěsu majitele, se mimo policistů dostavilo šest hasičských vozidel, takže nehoda musela být náležitě "nafouknuta." V předlistopadovém Československu byly v JZD a na státních statcích podobné nehody traktorů téměř každodenními záležitostmi, které nikdo za dopravní nehody nepovažoval.

Kráva v povětří

Na Twitteru se objevila fotografie krávy unášené větrem na krajinou. Fotografie byla doplněna textem policejního inspektorátu z Emdenu: "Ve Východním Frisku je zvedací vítr. Musíme dávat pozor a jezdit opatrně."

Na první pohled je jasné, že se jedná o fotomontáž, přesto policejní žert u řady uživatelů internetu vyvolal údiv i zděšení. Policejní mluvčí musel odpovídat na dotazy novinářů. "Žádné krávy okolo nás nelítaly, obrázek měl jen upozornit řidiče na nebezpečí, které jim při větrné bouři na silnicích hrozí."

V okolí Emdenu došlo v důsledku větru k 7 vážnějším dopravním nehodám a k bezpočtu padlých stromů a jiných předmětů na silnici. Tamní policisté byli voláni k 57 nehodám. 

Evropský parlament nechce dotovat oligarchy

 Jednání rozpočtového výboru Evropského parlamentu se zaměřilo na nedostatečnou ochranu zemědělských dotací před zneužitím. Členové grémia v přijatém usnesení konstatují, že dotace se ve východoevropských zemích stávají snadnou kořistí přibývajících oligarchů. Text usnesení byl přijat 22 hlasy, 4 členové byly proti, 2 se zdrželi hlasování.  Plénum EP bude o usnesení hlasovat ve dnech 23. a 24, března, kdy má zasedání EP probíhat.

Na porušení dotačních pravidel se podle rozpočtového výboru  podílí hlavně maďarský premiér Viktor Orbán, který dotace přiděluje okruhu svých oblíbených podnikatelů. Rovněž bývalý český premiér Andrej Babiš je kritizován za zneužití dotací  EU. Babiš údajně dotace použil na nákup nemovitostí ve Francii. Už v minulosti byl Babiš podezříván ze střetu zájmů. Europoslanci jsou znepokojeni tím, že podle stávajících pravidel nemůže EU  kontrolovat a vynucovat správné používání peněz z pokladny EU.

Podle europoslanců jsou znepokojující pravidla na vyplácení dotací v Bulharsku, České republice, Slovensku, Maďarsku a Rumunsku, neboť v těchto zemích jde nejvíc peněz do velkých zemědělských podniků, drobní zemědělci jsou v těchto zemích diskriminováni. Poslanci by chtěli mít možnost znát v jednotlivých zemích konkrétní úředníky, kteří dotace přidělují. Rovněž požadují přesnou definici pojmu "střet zájmů". Výbor rovněž žádá, aby  byl vytvořen celounijní digitální informační systém, z něhož by bylo možné vyčíst údaje o jednotlivých příjemcích zemědělských dotací.

Členové výboru žádají, aby byla zajištěna ochrana orgánů EU před žalobami, obtěžováním, zastrašováním a vyhrožování smrtí. Rada žádá především ochranu orgánů, které se zabývají přidělováním dotací. Je také kritizována liknavost při posuzování podvodů v některých členských zemích. Odstrašující jsou podvody v pěti výše jmenovaných zemích, kde jsou velké zemědělské podniky napojeny na nejvyšší politiky a úředníky. 

Při nedodržování základních pravidel EU může být uplatněn článek č. 7, což znamená pozastavení členství v EU.

Farm-to-Fork je také cesta k chudobě

 Unie pro výzkum a pěstování olejnin (UFOP) varuje před omezováním výroby potravin v EU, neboť dojde k závislosti na dovozu potravin ze třetích zemí. Podle UFOP není intenzifikace zemědělské výroby cestou k optimalizaci trhu potravin. Navrhuje zachovat širokoplošné zemědělství s přísným střídáním plodin. To je jediným způsobem, jak se po snížení dávek pesticidů bránit plevelům a chorobám.

UFOP je i proti zavrhování výroby energií z biomasy, při jejíž výrobě a zpracování vzniká nejméně skleníkových plynů. Bez biomasy nebude možné zajistit dostatek energie. Program UFOP vítá velké množství zemědělců.

V Kolumbii se uvažuje o odstřelu hrochů

 Po dlouhé době váhání kolumbijské úřady vyhlásily hrochy za nebezpečný "invazivní druh zvířat." Domovem hrochů je Afrika, do jihoamerické Kolumbie hrochy kdysi importoval proslulý drogový boss Pablo Escobara, který ve své době patřil k nejbohatším lidem na světě. 

Mimo vybudování mezinárodního Medellin-drogového kartelu měl Pablo Escobara tak jako mnozí další boháči zálibu v nebezpečných exotických zvířatech a v Kolumbii zřídil velkou zoologickou zahradu. Když v roce 1993 Escobaru zastřelila policie, byl jeho majetek rozprodán, zvířata odkoupily různé zoologické zahrady, mimo hrochů, o které zájem nebyl.

Hroši se dostali do volné přírody, kde se množí, takže jejich počet roste. Hroši se sice živí trávou, ale jsou agresivní a ohrožují původní kolumbijskou volně žijící zvěř i lidi. Úřady vyzývají rybáře, aby nelovili v místech, kde se vyskytují hroši. V Africe hroši každoročně zabijí stovky lidí.

Kolumbijské úřady došly k závěru, že nejúčinnějším způsobem, jak snížit počty hrochů je jejich odstřel. Ekologická agentura Cornare byla v minulosti pověřena sterilizací hrochů, aby se nemnožili. Provést zákrok u zvířat vážících  až 2 tuny je nesmírně obtížné. Za dvě desetiletí se podařilo sterilizovat 11 hrochů, přičemž náklady na sterilizaci 1 hrocha činily 87.000 dolarů. Hroši se však množí dál.

Ochránci zvířat s odstřelem hrochů nesouhlasí, žádají vyhlášení veřejné sbírky, ze které by byla vytvořena hroší rezervace. Odborníci návrh ochránců zvířat zamítají, neboť jde o nesmírně nákladnou záležitost. Převládá názor na ochranu původních volně žijících zvířat a v Kolumbii volně žijící hrochy likvidovat.

V EU je poškozeno 70 procent zemědělské půdy

 Problém poškozené zemědělské půdy v EU včera (11.2.20222) v německé vládě charakterizovala ministryně durynského životního prostředí Anja Siegesmundová. "Půda trpí erozí, ztrátou organické hmoty, ztrátou biologických jevů a rozmanitosti a špatným zacházením."

Kritický stav zemědělské půdy, podle Evropské komise, stojí obyvatelstvo Evropy desítky až stovky miliard eur. Přitom jde pouze o nezodpovědné plýtvání  jedním z největších kapitálů, které Země lidem poskytuje. Půda je největší lékař, zbavuje vodu nečistot, ochraňuje rostliny i živočichy před chorobami a je základem pro výrobu  většiny potravin. Půda je ochráncem životního prostředí, neboť je největším odběratelem uhlíku a tím zpomaluje globální změny. Ochrana zemědělské půdy by měla být samozřejmostí, protože bez půdy budoucí generace nemůžou existovat.

Velkým kapitálem je půda lesní, zaznělo při návštěvě politiků v lesnickém středisku Hachenburg. Lesní půda vyžaduje velkou ochranu. Současné hospodaření v lesích je závislé na těžkých lesních strojích, po kterých v lesích zůstává zničená půda, i do hloubky víc než 1 m. Naproti tom v lesích, kde se hospodaří starým způsobem, za pomoci koní, k zhutnění půdy nedochází, naopak půda je prokypřena a provzdušněna. Podle návrhů některých ochránců životního prostředí by správné bylo vrátit do lesa koně a lanovky, a těžkou techniku používat jen na likvidaci kalamit. Taková kombinace by byla prospěšná i lidem.

Za úvahu by při opouštění fosilních paliv stál i návrat takových tažných prostředků, jako i v Evropě bývali koně a skot, na pole i na silnice.  Amishové v USA, kteří jsou jsou světovou jedničkou v ekologickém zemědělství, na obdělávání polí jinak než za pomoci koní nikdy nepřistoupili. 

Dotace pro německé zemědělce od roku 2023

 Německá vláda zatím takto schválila návrh na podporu zemědělců při agrární reformě EU, která by měla začít 1.1.2023:

 Ze současných 254 eur/ ha se přímé platby sníží na 150-160eur(3.654-3.898 Kř)/ha

Příplatky na první hektary se  z 1.980 eur()/farmu zvýší na maximálně 3.600eur (87.715 Kč)/ farma

                                             (Na prvních 40 ha bude příplatek 70 eur (1.706 Kč)/ha, 40 eur (974 Kč)/ha na dalších 20 ha)

Pro mladé zemědělce se zvýší příspěvek ze současných 3.960 eur (96.487 Kč)/farma na 13.800 eur (336.241 Kč)/farmu.    ( platí do velikosti farmy max.120 ha, že na 1 ha bude 115 eur (2.802 Kč)

Chov zvířat: 35 eur (853 Kč) na 1 ovci nebo kozu, 78 eur (1.900 Kč) na jednu krávu

Podmínkou pro obdržení německých dotací je dodržování určitých způsobů hospodaření. Vše je zaměřeno na ochranu životního prostředí a klimatu. Němečtí zemědělci musejí vyčlenit 4 % orné půdy, kterou nebudou obdělávat a osévat. Toto nařízení se nevztahuje na zemědělce, kteří mají travní porosty na více než 75ˇ% půdy a na zemědělce hospodařící na méně než  10 ha orné půdy.

Podél vodních ploch a vodních toku musí být ochranné pásy o šířce nejméně 3 m. Na tyto pásy nesmí přijít žádná hnojiva ani jiné chemické látky.

Mimo plateb za dodržování povinností budou odměňována dobrovolná ekologická opatření. Za 1 procento  zemědělské půdy uvedené navíc do klidu, než požaduje reforma, bude vyplaceno 1.300 eur (31.675 Kč). Dalších 30 eur na ha obdrží zemědělec za nejméně pětihonný osevní postup, v němž bude zařazeno 10 % luskovin. 

Inflace trhá novodobé americké rekordy

 V lednu 2022 inflace v USA prudce zrychlila, což ekonomové neočekávali. Spotřebitelské ceny vzrostly o 7,5 procent. To je největší americká inflace od roku 1982. Ještě v prosinci byla míra inflace 7,0 procent.

Lednový nárůst spotřebitelských cen o 0,6 procent překvapil překvapil, protože se předpokládal nejvyšší růst o 0,4 procenta. Zastavení inflace se jeví jako nereálný sen, protože s do inflačních tlaků se nezapočítávají kolísavé ceny energií a potravin. Ukázalo se, že vlin nemá ani koronavirové napětí, takže se očekává, že inflace "ztuhne

Začátek agrární reformy EU v ohrožení

Evropská komise si naplánovala schválování strategických plánů jednotlivých zemí během letošního roku, aby reforma mohla začít 1. ledna 2023. Problém je v tom, že zemědělský rok nezačíná 1. ledna 2023, ale prakticky už na jaře letošního roku, kdy zemědělci připravují podmínky pro úrodu v roce 2023. Za 1 - 2 měsíce EK nedokáže plány 27 zemí schválit.

"Budou-li muset zemědělci na konci letošního roku měnit způsoby hospodaření, nemůže to skončit jinak než katastrofou," nesl se téměř jednotný hlas v zemědělském výboru  Evropského parlamentu poté, co jej o situaci informoval dr. Mihail Dumitru, náměstek generálního ředitele DG Agri. Uvedl, že do léta EK není schopna schválit strategický zemědělský plán ani jedné zemi EU.

Vinu za zpoždění nelze ovšem hodit jen na Evropskou komisi. Strategické zemědělské plány měly státy EU předložit během roku 2021. Udělalo to pouze 18 států. Komise plán dodaný z členské země schvaluje 3 měsíce, poté plán s případnými připomínkami vrátí k přepracování příslušné zemi. Ta má má na přepracování stanoven termín další 3 měsíce. 

Ani šest měsíců není celkovou dobou na schválení, protože se do této doby nezapočítává doba mezi odpovědí členského státu, na připomínky EK. Tedy ani včas předložené strategické plány nebudou schváleny dřív než v září, kdy už musí být založena úroda pro příští rok. 

 

Vichřice utrhla peruť větrné elektrárny

 Vichřice, která už čtvrtý den zuří nad severní a střední Evropou má na svědomí poškození vrtule větrné elektrárny v Brunsbüttelu (Šlesvicko-Holštýnsko). Okolo 50 m dlouhého křídla se utrhlo z tříramenné vrtule a spadlo na pole. Padajícím křídlem nikdo nebyl zraněn, ani nebyla způsobena větší škoda.

Začalo několikatýdenní vyšetřování, proč k utržení části vrtule došlo. Provozovatel elektrárny, dolnosaská společnost Alterric, odmítá poskytnout jakékoli informace.

Respirátory škodí zvířatům

 Roušky, respirátory, gumové rukavice apod. pomůcky sloužící o ochraně lidí před koronaviry samy o sobě nejsou pro zvířata nebezpečné, ovšem musejí být ukládány a likvidovány takovým způsobem, aby se s nimi nedostala zvířata domácí volně žijící. Lidé jsou ovšem nezodpovědní, ztrácejí a odhazují masky všude, na ulicích, v parcích a také v lesích, kde nejsou odpadkové koše.

Mezinárodní organizace pro ochranu zvířat prosí lidi ve všech zemích, aby masky nepohazovali, neboť mohou ublížit spoustě volně žijících živočichů. Větší divoce žijící zvířata cítí na respirátorech pachy po jídlech a žerou je. Byly zaznamenány případy, že ptáci se zamotali do gumiček a zahynuli. Dalším problémem je, že masky  jsou odnášeny větrem a splavovány do potoků, řek, ryb a moří, kde se stávají potravou ry a dalších živočichů, rozpouštějí se a různými cestami se dostávají do lidského potravinového řetězce.

Podle organizace „Four Paws“ (Čtyři tlapky) by za likvidaci ochranných prostředků měly být zodpovědné obecní úřady i volené politické orgány. Organizace je si vědoma, že úřady ani politici nejsou schopny kontrolovat každého občana, proto vyzývají lidi k zodpovědnosti a pomoci při likvidaci odpadů. Lidé by neměli chodit lhostejně kolem pohozených respirátorů, ale pokusit se o jejich úklid, vhození do odpadkových nádob. To se týká i pohozených nedopalků z cigaret, 

Jaké dotace budou pro rakouské sedláky od roku 2023

Rakouská ministryně zemědělství Elisabeth Köstinger předložila Evropské komisi návrh, jakým způsobem rakouská vláda chce, aby se ubíralo rakouské zemědělství a jakým způsobem bude podporovat rakouské sedláky.

Rakouská zemědělská politika se jako celek i v období 2023-2027 bude podobat té současné. Hlavním cílem je udržitelný rozvoj zemědělství, potravinářství a venkova, zabezpečení dostatku kvalitních potravin, podpora konkurenceschopnosti rakouského zemědělství, intenzivní podpora obyvatelstva v méně úrodných oblastech, posílení ochrany životního prostředí, klimatu a venkova.

Očekává se každoroční úbytek podpor z EU ve výši 18 milionů eur, což rakouská vláda nahradí částkou 23 mil. eur. 

Přímé platby na 1 ha se ze současných 288 eur (7.017 Kč)/ha sice mají od roku 2023 snížit na 208 eur (5.068 Kč)/ha, ale budou příplatky na první hektary. Na prvních 20 ha dostane každý sedlák příplatek 46 eur (1.121 Kč)/ha, na dalších 20 ha dostane 23 eur (560 Kč)/ha. Horní hranice výplaty dotací je 100.000 eur  na zemědělský závod. Navíc mladí zemědělci dostanou na prvních 40 ha příplatek 66 eur (1.608 Kč)/ha. 

Příspěvek pro znevýhodněné oblasti (80 % rakouské půdy) zůstane nezměněn. Polepší si nejmenší závody 10-20 ha, podle stupně obtížnosti dostanou příspěvek 100 eur až 183 eur (2.436 Kč až 4459 Kč)/ha.

Příspěvek pro chov dobytka ve vysokohorských oblastech bude 100 eur/ 1 ks skotu a 95 eur/1 ks ovcí nebo koz.

Velké plány mají Rakušané pro rozvoj ekologického zemědělství, které má být do roku 2030 provozováno na 30 % zemědělské půdy. Ekologické zemědělství dostane o 22,6 mil.eur (550 mil. Kč) víc (o 17%) než v roce 2022. Dalším cílem je snížit používání antibiotik na minimum.

EK má 6 měsíců na posouzení rakouského návrhu, případně k navrhnutí změn. 

Dluhy nejsou to nejhorší, co lidi trápí

 Z průzkumu Světového ekonomického fóra na téma globálních rizik a jejich změn pod vlivem covidové pandemie vychází jeden vysoce zřetelný poznatek: Odborníci, kteří se otázkami globálních rizik zabývají, zjišťují, že sociální a klimatické hrozby ohrožují lidi více než ekonomické problémy.

 

Klaus (vpravo) u Husáka

Rozpad sociální soudržnosti, nástup životních krizi, selhání v řešeních klimatických změn, či ohrožení duševního zdraví hodnotí světoví lídři jako mnohem závažnější problémy než dluhové krize či ohrožení kybernetické bezpečnosti. Jakkoliv to může být dáno intenzitou a každodenností, s jakou se s jednotlivými typy problémů setkáváme, tato zpráva je pro politická řešení prakticky jednoznačná.

 Zabývat bychom se měli primárně právě každodenní přítomností problémů. Jinými slovy, obsedantní technologizace a ekonomizace veřejné diskuse je -  důsledkem sociálního neporozumění a odtažitosti elit od problémů většiny. Ostatně, jak si jinak vysvětlit jeden z významných problémů, jímž je odpor proti vědě?

Příjmy Švýcarů

 Podle nedělního «SonntagsZeitung» se roční příjmy švýcarských domácností za deset let zvýšily o 7,9 procent. To odpovídá tomu, že každý rok příjmy švýcarských rodin jsou vyšší o 355 švýcarských franků (8.368 Kč). Na rozdíl od jiných zemí jsou ve Švýcarsku příjmy stabilní a nedochází k rozevírání nůžek mezi lidmi bohatými a chudými (BAK Economics).

Značné rozdíly v příjmech domácností jsou mezi švýcarskými kantony. Nejvíc peněz berou lidé v kantonu Zug, kde domácnost za rok dostane průměrně 67.800 franků (1,600.000 Kč). Nejmenší roční příjmy jsou:  v kantonu Jura 45.600 CHF (1,075.000 Kč), ), v kantonu Ticino 44.500 CHF (1,049.000 Kč) a v kantonu Valais 42.000 CHF 990.000 Kč).

Jediný kanton, ve kterém dochází k poklesu příjmů je Ženeva, kde klesají příjmy o 5 procent. Nyní jsou 49.900 CHF (1,164.400 Kč) za rok. Příčinou zřejmě je migrace francouzsky mluvícího obyvatelstva do Francie.