V současné delikátní
východoevropské situaci jde o to, aby západní politici dokázali udržet Putina
na uzdě a současně přitom nejitřili ruské rány z minulosti okatě diskriminačním
přístupem. Veřejnost se pak začíná dělit na ty, kdo Rusko nesnášejí, a na ty,
kdo ho nekriticky a nerealisticky omlouvají. Situace na Ukrajině má nějaké
parametry, to je pravda - ale kde vzal Putin právo tam nasadit ruskou armádu?
To, že je Rusko
naším politickým protivníkem, je třeba řešit bez emocí, bez pokřiveně
moralizující propagandy a bez svatouškovského pokrytectví Západu. Jestliže by
se totiž v uvedeném pokračovalo, může to výrazně přispět k tomu, že po Putinovi
usedne v Kremlu nějaká postava nikoliv prozápadnější, jak se tak často doufá,
ale naopak daleko podobnější skutečnému Hitlerovi, než by se kdy komukoliv v
Evropě líbilo.
Podle mnoha českých znalců Rusko jedná spravedlivě. Pro samé
něžňoučké vciťování do ruského medvěda se v české kotlince jaksi zapomíná, že
nás časem taky může sežrat, když si nedáme pozor. Myslí si totiž pořád, že když
odsud kdysi vyhnal Hitlera, že má na nás automatický nárok. Staří i mladí čeští
komunisté už zase schůzují, věří v obnovu sovětského bloku, pijí vodku a píšou
zvací dopisy. (Jiří Krž,
6.3.2014)
Žádné komentáře:
Okomentovat