Jurečka rozhodne o dotacích v červnu .

Návrh, podle něhož se budou v nadcházejících letech rozdělovat dotace českému zemědělství a venkovu, by mělo ministerstvo zemědělství (MZe) dokončit za necelé dva týdny. Materiál následně projde meziresortním připomínkovým řízením a úřad jej předloží vládě tak, aby mohl být do konce června zaslán Evropské komisi. Uvedl to dnes ministr Marian Jurečka.

Větší podporu by podle návrhu měly získat živočišná výroba, ovocnářství, zelinářství, pěstování brambor a další obory produkující v rámci odvětví nejvyšší přidanou hodnotu a nejvíce pracovních míst.

„Celková obálka společné zemědělské politiky je nižší než doposud, to znamená i naše národní obálka je menší, takže ta očekávání, že teď budou mít všichni víc, nelze naplnit,“ podotkl ministr s tím, že se ministerstvo bude snažit peníze zacílit lépe než v předchozím období. Kritici dlouhodobě dotačnímu systému vyčítají, že dostatečně nemotivuje zemědělce k produkci některých v tuzemsku tradičních komodit.

Například pěstitelé ovoce a zeleniny by podle ministra měli nově pobírat zvláštní dotaci v celkové výši okolo 250 milionů ročně. Speciální podporu by měli dostat také pěstitelé chmele. „Jednáme ještě o tom, abychom dokázali podpořit nejenom pěstitele brambor na škrob, ale také konzumních brambor,“ podotkl ministr. Samostatnou podporu budou mít také pěstitelé skotu.

Evropský parlament po průtazích novou podobu Společné zemědělské politiky, na kterou připadá téměř 40 procent unijního rozpočtu. Protože členské státy musejí z reformy vyplývající změny zavést do svých národních předpisů, začnou nová pravidla platit až od příštího roku. Letošní rok je přechodným obdobím.

Objem živočišné výroby v Česku se dlouhodobě snižuje, což způsobuje komplikace i v rostlinné výrobě. Trvale klesají také plochy takzvaných speciálních plodin, mezi něž patří ovoce a zelenina, chmel, vinná réva a květiny. V současnosti se pěstují již na méně než 50.000 hektarech, což představuje asi jen 1,2 procenta zemědělské půdy. Ve srovnání s klimaticky podobnými zeměmi EU je tento podíl jeden z nejmenších.

Pěstování speciálních plodin je náročné na manuální práci. Včetně brigádníků poskytuje práci takřka 30.000 zaměstnanců a dalším 30.000 lidem v navazujících oborech jako jsou posklizňová úprava, zpracování, prodej či agroturistika. Zdroj: Zemědělec