V příštích volbách Babišovi mají většinu zajistit důchodci

Vyjednávání  ČSSD, KSČM a SPD s Babišem je dobré jen k tomu aby tyto strany ukázali svým voličům, že ještě existují a nějak fungují. Jinak  Babiš s nimi může třást, jak se mu zlíbí.

Vzhledem k tomu, že strany nemají peníze na kampaň, že nemají ani žádné jasné téma a že Babišova vláda si fakticky kupuje voliče, mohou předčasné volby skončit nejen tím, že – jak už dnes naznačují průzkumy veřejného mínění – mimo Sněmovnu skončí mimo demokratického bloku také SPD, Piráti, ČSSD a KSČM. Zatím tvoří Ano menšinovou vládu v demisi, ale může se stát - a je to pravděpodobné - po příštích volbách sestaví vládu většinovou. Potom se na trestní stíhání Babiše může zapomenout.

Mimo škodolibé msty voličů-zaměstnanců ze zavedení EET pro podnikatele, se při podzimních volbách ukázala síla venkova, venkov výrazně přispěl k Babišovu volebnímu vítězství. Babišovy zemědělské a potravinářské podniky jsou rozeseté téměř po celé republice, i když v některých katastrech mojí jen pár hektarů. A venkovské obyvatelstvo, které je z 90 procent nakažené socialistickou velkovýrobou, bere Babiše jako jejího pokračovatele, jako svého bohatého souseda. Babiš totiž jedná, Na rozdíl od teoretiků jiných stran, slibujících 25 let nebe na zemi, jimž však skutek utek. Bližší košile než kabát. Babiš platí slušný nájem z půdy a zaměstná jednoho nebo lidi z vesnice. Pole jsou obdělané, i když na nich třeba roste jen řepka, a to je hlavní. Lidé na venkově mají rádi jistotu, klid, stabilitu.

Nyní se Babiš zaměřil na důchodce. To je několika milionová masa voličů. Zdánlivě výrazné zvýšení důchodů od příštího roku a levné cestování jsou lákadla, která  mohou Babišovi pomoci k nadpolovičnímu zisku hlasů. Důchodci jsou vděčni za každé vstřícné gesto.

V případě slev ve vlacích a autobusech se jedná o velmi levné gesto. Slevy už jsou v současnosti, přesto důchodci veřejnou dopravu používají jen v nejnutnějších případech. Na větší vzdálenosti nemají potřebu cestovat, na menší vzdálenosti, většinou na nákupy, se dopravují svými auty.  

V případě slev jízdného pro studenty nemusí Babiš v této skupině voličů získat spontánní podporu, ovšem může to zapůsobit na rodiče, příbuzné a známé.

Jen tak na okraj. Vyjednávání ANO s ČSSD o budoucí vládě je zřejmě velký humbuk, jenž plní stránky novin, žádná strana o koalici zřejmě vážně neuvažuje. Jestliže Jan Hamáček ustoupí a nebude požadovat vládu bez Babiše, bude ČSSD jistě odměněna místy náměstků na vrátnici, v kotelně apod.

(TK)

Babišův majetek, aneb zbytečný pláč.

Jak Andrej Babiš přišel ke svému současnému majetku.

To tak jedné krásné noci 30. června 2000 ozval se hlas z hůry a pravil : Andreji Babiši, založíš AGROFERT, a.s., a hned se začaly z temné oblohy sypat miliardy Kč. v úhledných balíčcích přímo na konto Andrej Babiš v bance. Hned druhý den 1. července 2000 Andrej učil jak mu bylo řečeno založil firmu s  IČO 26185610

Sídlo Pyšelská 2327/2

Praha 11, Chodov

149 00 Praha 415,

Česká republika

A potom, vždycky, když se objevila možná akvizice, ale i možnost zrekvírování nějaké společnosti sídlící v České republice, na Slovensku, v Německu, v Číně, Polsku, Maďarsku a v Nizozemí, začali z nebe padat další a další peníze (zatím co ostatní pdnikatelé kradnúli – peníze shůry prostě jim nepadali) tak Babiš, dík nebeskému zdroji akvíroval a akvíroval a bude to dělat ještě dlouho, dlouho …

a zakvíroval řadu např. chemických firem, mezi něž patří také největší český výrobce dusíkatých hnojiv Lovochemie. Do portfolia společností patří ale i další chemické podniky, mnohdy s velmi dlouhou historií. Obor chemie tvoří 40 % tržeb koncernu. Mezi nejvýznamnější chemické společnosti patří DEZA, Duslo, Lovochemie, Precheza, Synthesia a Fatra. V Německu vlastní AGROFERT chemický podnik SKW Piesteritz.

Na výrobu biopaliv se zaměřují akciové společnosti Preol a Ethanol Energy.

Zakvíroval a prostřednictvím skupiny Agrofert vlastní také řadu zemědělských podniků vzniklých sloučením bývalých zemědělských družstev a část bývalých podniků ZZN. Koncern je také vlastníkem slovenské i české Osevy, významných producentů osiva.

Chov hospodářských zvířat je soustředěn do zakvírovaných podniků prvovýrob. Na chov drůbeže se zaměřují Vodňanské kuře, navázané na další podniky skupiny jako Vodňanská drůbež nebo slovenská Hyza. Červené maso je zpracováváno ve firmách Kostelecké uzeniny, Krahulík – Masozávod Krahulčí nebo Kmotr – Masna Kroměříž.

Mléko ze zemědělské výroby míří především do zakvovaných podniků (za peníze z nebe spadlé) Olma a Mlékárna Hlinsko.

Součástí zakvírovaných firem skupiny Agrofert jsou i mlýny a pekárny soustředěné ve společnosti Penam. Do koncernu také patří druhý největší výrobce zamraženého pečiva v Česku Profrost. Od února 2013 jsou součástí holdingu také německé pekárny Lieken. V Maďarsku patří do skupiny významný výrobce a distributor pečiva Ceres Sütő. V roce 2014 rozšířil Agrofert své slovenské podnikání ve výrobě pečiva, provozované dosud pod hlavičkou Penam, o firmu Prvá Bratislavská Pekárenská (PBP). Firma byla koupena prostřednictvím společnosti Majetky s.r.o. Již dříve zamezil akvizici celého koncernu United Bakeries Penamem slovenský antimonopolní úřad, nákup přes prostředníka tak měl opakování zákazu zamezit. Agrofert oponuje, že společný podíl Penamu a PBP na slovenském trhu ani tak nepřekračuje 20 %.

Na těžbu dřeva a školkařskou činnost byly zakvírovány do rámce koncernu také firmy Uniles a Wotan Forest, které se zaměřují na takovou činnost. Součástí divize je i společnost Jilos výrobce palet. Správa firem podnikajících v lesním hospodářství je řízena dceřinou firmou Agrofertu AGF Wood, a.s.

Zemědělská technika

Akvírovány, jako součástí holdingu, jsou také firmy zaměřené na prodej pozemní techniky, zejména zemědělských strojů (Agrotec, Agrotechnic Moravia, BMC, Kvarto a Navos Farm Technic). Provoz stanic technické kontroly zajišťuje firma Intertec.

Média

Dceřiná společnost holdingu AGF Media, a.s. začala v březnu 2012 vydávat regionální tištěný týdeník 5plus2.[9] Náklad je okolo 1,1 milionu výtisků. Roční výdaje se pohybují kolem 200 milionů korun.

V roce 2012 , když zase padaly Babišovi peníze shůry, holding projevil zájem o koupi prodělečné společnosti Centrum Holdings s.r.o., která mj. provozovala informační portály Centrum.cz a Aktuálně.cz, společnost však získalo v dubnu 2013 vydavatelství Economia. V dubnu 2013 opět napadlo Pána Boha, budiž pochválen, věnovat Anrejkovi nějaký ten grošík a holding Agrofert koupil slovenské vydavatelství Ecopress, které vydává mj. tamější Hospodárske noviny.

Do června 2013 se také spekulovalo, že holding koupí vydavatelství Ringier Axel Springer CZ. Místo toho však Agrofert koupil významné vydavatelství MAFRA, ve kterém vycházejí celostátní deníky Lidové noviny a Mladá fronta Dnes. To v roce 2014 převzalo i vydávání týdeníku 5plus2, jehož původní vydavatel AGF Media po fúzi se společností MAFRA zanikl.

Koncernu Agrofert také patří první česká hudební televize Óčko.

V listopadu 2013, Bůh byl štědrý a tak koupil Agrofert společnost Londa, která vlastní Rádio Impuls, rádio Rock Zone 105,9 a Český Impuls. Spekulace z ledna 2014 hovořily také o tom, že holding zvažuje koupi televize Prima nebo Nova.

Kontroverze jsou, ale je vůle Pána, co štědře sypeAndrejkovi peníky právě tehdy, kdy je může použít.

Také ovšem ledacos bylo spíš rekvírováno než získáno jako akvizice. A tak praktiky Agrofertu mnohdy bývají považovány minimálně za kontroverzní. Konkurenční podniky jsou přebírány násilím, spory jsou řešeny extrémním způsobem. Agro Jevišovice, které pod Agrofert spadá, v květnu 2015 zničilo úrodu (115 ha pšenice a 172 ha kukuřice) svému konkurentovi Bohumírovi Radovi totálním herbicidem Roundup šlo o pozemkové spory, kdy Rada měl půdu od Jevišovic pronajatou, ale smlouva o pronájmu již podle Jevišovic skončila.

 Samotné Agro Jevišovice do roku 2011 patřilo Radovi; tvrdí, že prodat Jevišovice Agrofertu ho donutily okolnosti, kdy dodával kuřata Kosteleckým uzeninám (které již v té době také patřily Agrofertu) Kostelec stále, smlouvě navzdory, snižoval výkupní ceny a Radův podnik se dostal do potíží – byl tedy v podstatě systematicky zlikvidován. Kontroverze panují i kolem převzetí Kosteleckých uzenin. Existuje také podezření, že v době, kdy byl Andrej Babiš ministrem financí, Agrofert zneužíval k potlačování konkurence nástroje finanční správy.

Agrotec, kauza manipulovaných státních zakázek na České poště

Společnost Agrotec a.s., která je součástí holdingu Agrofertu, byla v červnu roku 2016 spolu s Pavlem Richterem, ředitelem divize Nákladních automobilů Agrotecu obžalována v souvislosti s kauzou zmanipulovaných zakázek na státní České poště a to z přečinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky dle §256 odstavec 1 trestního zákoníku. Soud započal v srpnu téhož roku a byl odročen na konec října 2017. (A možná i na později, jak se zdá).

Budoucnost pošty a dráhy je ve venkovských partnerských prodejnách

Železnice byly v 19. století stavěny a zdokonalovány proto, aby sloužili obyvatelstvu, dopravovaly lidi i náklady. Už koncem 19. století v rakousko-uherské monarchii byly všechny hlavní tratě a osobní doprava zestátněny. Především ve svém zájmu státní dráhy zřídily na každé stanici výdejnu jízdenek pro cestující, pouze v některých zastávkách bez výpravčích a obsluhy zařízení prodej jízdenek nebyl, nebo byl omezen. Tento způsob odbavení cestujících platil ke spokojenosti cestujících u nás i v okolních zemích až počátku 21. století.

Pošta a nádraží v Gmündu

Jako došlo k elektrizaci žežezniční dopravy a zautomatizování signalizace zaečala se jevit přítomnost železničních zaměstnanců ve stanicích jako zbytečná. v českých podmínkách převzali výdej jízdenek průvodčí ve vlacích, v jiných zemích byla ve stanicích, nebo přímo ve vlacích, instalovány automaty na výdej jízdenek.

I automaty se jeví zbytečné a drahé, proto například v Rakousku, kde jsou dráhy pořád v rukou státu, se rozhodli místo drahých automatů, které lidé neumějí dobře obsluhovat a rozbíjejí je, prodávat jízdenky na státních poštovních úřadech nebo v různých patronátních úřadech a provozovnách, které se poštovními službami přivydělávají. V praxi by to mělo vypadat, když někdo chce cestovat vlakem, zajde na poštovní služebnu - pokud je otevřená a koupí si tam jízdenku na vlak. To je možné, pokud je pošta blízko zastávky.

Záměry Rakouských spolkových drah (ÖBB) zrušit menších stanicích výdejny jízdenek samozřejmě vyvolaly rozhořčení mezi obyvatelstvem. Velký rámus spustili starostové měst a obcí, jich by se opatření drah mělo týkat. "To by bylo masové zhoršení životní úrovně, to nelze tolerovat," říká starostka Gmündu Helga Rosenmayerová.

"Výdejny jízdenek jako kontaktní místa s cestující veřejností jsou pro nás důležité, ale nesmíme zapomínat na hospodaření," šalamounsky odpovídá mluvčí ÖBB a dodává, že se nejedná ještě o konečné řešení, že problém bude důkladně prozkoumán a vyhodnocen. Předání výdejen jízdenek poštám je prý velká výhoda pro cestující, kteří si budou moci koupit jízdenky i v obcích, kde vlak nejezdí. Budoucnost státní dráhy a státní pošty  na venkově je ve v partnerských prodejnách.

Demokracie se musí bránit i nedemokratickými metodami

Přestože lze mít k T. G. Masarykovi jako politikovi spoustu výhrad, dnešek ukazuje jeho moudrost, když bránil demokracii i tím, že dovolil střílet do těch kteří ohrožovali fungování demokratického státu. Bohužel  polistopadoví zastánci demokracie se nepoučili v minulosti a představitelům totality a zvrhlých ideologií a násilí nejen dovolili užívat svobody, ale umožnili jim zmocňovat se státního majetku. Taková příležitost ke skutečné demokratické revoluci se už brzy nenaskytne. Snad zase za 40 let. Tím, že po roce 1989 nebyli vysocí komunističtí funkcionáři včetně hospodářských přisluhovačů potrestáni, dostali jsme se do současného stavu, kdy  komunisté mají k moci už jen kousek. 

 Navzdory demonstracím v Praze i v dalších městech volební podpora pro Babišovo ANO stoupá. Babišova podpora od voličů je bezpochyby důsledkem vážné frustrace české společnosti, jejíž velkou část irituje pražský politický a kulturní establishment, který tam vládl skoro po celých posledních třicet let. Lid z ulice nikdy nepodporoval a nebude podporovat Miloslava Kalouska, Karla Schwarzenberg.  Lid z ulice ve své frustraci rozumí populistickým manipulátorům a la Miloš Zeman, Tomio Okamura či KSČM.

 Zemanovy útoky na Českou televizi jsou také výsledkem toho,  co si televize sama nadrobila. Česká televize se v minulosti až příliš zapojila politických šarvátek, přitom nebyla nestranná a naopak ignorovala problémy, které trápí obyčejné lidi na venkově.

Tím bohužel vytvořila populistické a nenávistné servery a televize, jako jsou Parlamentní listy či televize Barrandov. Zemanova kritika  Česká televize je v každém případě naprosto přehnaná a hloupá.  Česká televize je určitě o mnoho řádů lepší než populistická média šířící lživé informace a vyvolávající nenávist, jejichž hlavním záměrem je vyprovokovat nenávist vůči EU, a demokratickému Západu vůbec. 

V ČR se stále zatím rozhoduje o budoucnosti a o stavu země ve volbách. Pokud ČT rozhovory  a informacemi nebude působit na občany, ovlivněné populismem, o skutečném fungování EU a proč je rozumné přestat podporovat Babiše, dostane se země do temných dob možná větších než za vlády komunistů.

Plány na rakousko-jihočeské zdravotní centrum poprvé na veřejnosti

Před dvěma týdny prolétla v rakouském tisku zpráva, že na nezastavěné ploše mezi dolnorakouským městem Gmünd a státní hranicí s Českou republikou by se mělo stavět nějaké zdravotnické zařízení pro pacienty rakouské i české. Nic jistého  nikdo nevěděl. Včera však prvně vyšlo ven, co se chystá.

Zemská klinika v Gmündu

V Zemské nemocnici (klinice) v Gmündu proběhla jednání a tisková konference. Ministr dolnorakouské zemské vlády Ludwig Schleritzko a hejtmanka Jihočeského kraje Ivana Stráská informovali o uzavřené dohodě, podle které bude dále rozvíjena přeshraniční spolupráce mezi dolnorakouským a jihočeským zdravotnictvím.

Spolupráce byla zahájena v roce 2013, kdy začala gmündská Zemská klinika poskytovat ambulantní zdravotní péči i pacientům z jižní části jindřichohradeckého okresu, z Českovelenicka a Suchdolska. Za uplynulých necelých pět let bylo v gmündské nemocnici léčeno 4.900 českých pacientů. V budoucnosti by Rakušané chtěli českým pacientům nabízet i lůžkovou léčbu.

Gmündská Zemská nemocnice poskytuje českým pacientům nejen vyšetření, ale i některé chirurgické zákroky jako ošetření zlomenin, operace slepého střeva a jiné. Kapacita nemocnice a úroveň lékařů je taková, že by českým pacientům mohla poskytovat i další zákroky včetně plánovaných operací. Největším problémem jsou české předpisy a pojišťovny. Po včerejší dohodě s hejtmankou Stráskou se zvýšila naděje na větší možnost hospitalizaci českých pacientů  v gmündské nemocnici ještě v letošním roce.

Dalším výsledkem jednání je stavba již výše zmíněného zdravotního centra, jehož výstavbu, v případě že se obě země (regiony) dohodnou, bude financovat Evropská unie. Rakušané předpokládají zahájení výstavby nemocnice začátkem příštího roku, a v roce 2020 by byla plně k dispozici jihočeským i dolnorakouským pacientům.

Nejtěžší překážka pro oba kraje bude jednání s českými pojišťovnami, které nechtějí platby za ošetření rakouským zdravotníkům přímo proplácet a nutí české pacienty platit na místě, a potom čekat, co po dlouhém dohadování a dopisování, jim pojišťovna milostivě pošle.

Rakušané si od výstavby Zdravotního centra a rakousko-české spolupráce slibují nejen lepší využití stávajících zdrojů a nová pracovní místa pro rakouské i české zdravotníky, ale také možnost využívání zdravotnických zařízení v jižních Čechách.

Slovenský denník Pravda kúpil český milionár Valenta

V slovenských médiách sa čiastočne preskupujú sily. Pravda, najstarší nepretržite vychádzajúci denník na Slovensku, zmenila majiteľa.Novým väčšinovým majiteľom sa stal český podnikateľ a politik Ivo Valenta, ktorý vlastní aj dezinformačný web Parlamentní listy. O predaji netušili ani členovia redakcie.

Denník Pravda v posledných rokoch pomáhal strane Smer. Naposledy pri vražde Jána Kuciaka venoval pozornosť verzii, ktorá si nevšímala jeho investigatívne články.

Novým vlastníkom spoločnosti P E R E X, a. s., ktorá vydáva denník Pravda a prevádzkuje webové portály pravda.sk, varecha.sk, birdz.sk, avizo.sk, moment.sk, je spoločnosť OUR MEDIA SR, a. s. Jej stopercentným akcionárom je česká spoločnosť OUR MEDIA, a. s., ktorú vlastní podnikateľ a senátor Ivo Valenta spolu s mediálnym magnátom Michalom Voráčkom.

V roce 2017 v Německu přibylo traktorů

Podle Spolkového úřadu pro nákladní dopravu (KBA) v roce 2017 bylo v Německu zakoupeno 33.693 nových traktorů, což je 17 procent víc než v roce 2016. Přibyly hlavně traktory o nižším výkonu do 51 PS, traktorů silnějších přibylo 9,7 procent.

Ze značek nakupovali němečtí sedláci nejvíce americké traktory John Deere, kterých bylo prodáno 6.187 kusů. Prodej JD proti roku 2016 stoupl o 18,4 procent. Druhou nejúspěšnější značkou je Fend s 5.774 prodanými traktory. U této značky v roce 2017 stoupl prodej o 1.172 traktorů.

Německý výrobce Deutz-Fahr se umístil na třetím místě s 3.006 prodanými traktory. Společnost vlastnící také italskou skupinu SAME prodala o 363 traktorů více než v roce 2016.

V Korutanech posílili socialisté a FPÖ, odpadli Zelení

47,7 procent získali při nedělních zemských volbách v Korutanech získali rakouští socialisté, což je o 10,6 procent víc než v minulých volbách.Je to nejlepší výsledek, jaký SPÖ za posledních 30 let dosáhla. Překvapen byl i korutanský šéf strany Peter Kaiser, takový osobní úspěch nečekal.

Voleb v Korutanech se zúčastnilo 63,63 procent voličů. Na druhém místě je strana Svobodných, která si polepšila o 6,6 procent, třetí lidovci, kteří si polepšili o jedno procento. Drtivý propad zažili Zelení, kteří přišli o 9,1 procent hlasů, a z korutanského parlamentu musejí odejít.

Vzestup socialistů a pád Zelených jsou překvapivé, ale v korutanské vládě k žádné velké změně zřejmě nedojde.

Fašisté na kongresu v Rakousku

Hornorakouský Aistershem, vesnici s osmi sty obyvateli, si pro svůj kongres vybrali příslušníci extrémně pravicových stran. Očekávalo se 600 účastníků kongresu a několik stovek demonstrantů. Na pořádek přijelo dohlížet 150 policistů. Kongres "Bezbranná Evropa" se koná ve vodním zámku, novináři nemají přístup, účastníci kongresu nesmí s novináři hovořit. Novináři a demonstranti jsou od účastníků kongresu odděleni příslušníky bezpečnostní agentury.

Obyvatelé obce Aistersheim jsou znepokojeni návštěvou extrémní pravice. "Nejsem přítelem podobných hostů," říká starosta, "raději bych přivítal mladé a vzdělané lidi." Očekává se totiž také příjezd demonstrantů z Vídně a Lince. Přicházejí i lidé z okolních vesnic: "Musíme účastníkům fašistického kongresu dát najevo, že zde nejsou vítáni."

Krávy a traktory v nádražní hale v Curychu

Lidé, kteří přijíždějí na hlavní nádraží do Curychu uvidí v nádražní hale malou zemědělskou výstavu, která je zde od 1. března 2018.

 Záměrem organizátorů je seznámit se zemědělstvím především školní mládež, která přijíždí vlaky. Spatří vystavené zemědělské stroje, krávy, a zemědělské plodiny.

Na ploše 40 x 40 m jsou stánky, ve kterých si lidé můžou koupit čerstvé potraviny vyráběné přímo zemědělci. Mohou ochutnat i čerstvě nadojené mléko, přičemž dojení je provádí robot.

Doovládnutím médií, bezpečnostních a zpravodajských služeb se dělají státní převraty

Předsedou sněmovní Komise pro kontrolu činnosti GIBS byl napotřetí zvolen komunistický poslanec Zdeněk Ondráček. Ten byl v roce 1989 členem Pohotovostního pluku VB.
"Babiš to tady všechno bere do ruky a udělá tady pořádek," radují se jeho voliči.

Vedle Murína, kterého se Babiš snaží vystrnadit GIPS, tu ještě máme Českou poštu, již nuceně opouští Martin Elkán. Neměl prý vizi, brzdil rušení malých pošt. Elkán byl nominant ČSSD, která přichází o jednu pozici za druhou. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch vypoklonkoval ředitele nemocnic v Ostravě a Na Bulovce. Další člen ČSSD. Vítr se prohnal i Úřadem vlády, který podle Babišových slov fungoval jako pobočka Lidového domu placená státem. Velkým tématem jsou veřejnoprávní rozhlas a televize, na něž má spadeno především prezident Miloš Zeman, ale ani Andrej Babiš je v lásce nemá.

Ve dnech, kdy jsme si připomněli 70. výročí komunistického únorového převratu, tu máme Únor číslo 2, tentokrát komunisticko-kapitalistický, podle čínsko-ruského vzoru. Vždyť komunisté už zase rozhodují o důležitých postech i o existenci vlády a staví se do čela sil, které zemi chtějí odříznout od Západu.

Pro spolupráci s komunistickým vůdcem Vojtěchem Filipem se šéf ANO rozhodl hned po volbách, protože šéf KSČM je zkušený politický harcovník, drží slovo a Babiše nepodrazí. Nějaký Ondráček v Babišově strategii nehraje žádnou roli. I když teď se mu jako vrchní kontrolor GIBS zajisté hodí.

Juncker na večeři v Hamburku znovu odmítne nacionalizmus

Při dnešní slavnostní večeři zvané Matthiae-Mahl (Matějská hostina), konané v hamburské radnici budou hlavními hosty primátora Olafa Scholze předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a bývalý německý ministr zahraničí Joschka Fischer. 

Toto setkání se koná každý rok a hamburský senát na něj zve významné osobnosti z politiky, obchodu, vědy, kultury a konzulárního sboru. Primátor Scholz před večeří přivítá 400 pozvaných hostů, jimž chce připomenout neoddiskutovatelný přínos Evropské unie pro Německo i pro celý svět. Po polévce promluví Fischer, po hlavním jídle Juncker.

Hlavním bodem slavnostního banketu je vyjádření nesouhlasu s propagací nacinalizmu a izolovanosti některých zemí. Žádná země na světě, ani USA, není schopna sama bez spolupráce s ostatními existovat, říká Schulz. "Ve světě bude brzy 8 miliard lidí, což je masa ve které musí malé národní státy zaniknout. Zárukou existence je pouze spolupráce států."

Olaf Scholz organizuje dnešní banket pravděpodobně naposledy, protože jako uředující předseda SPD zasedne ve spolkové vládě jako vícekancléř a ministr financí. Vše však bude známo až členstvo SPD odhlasuje vstup do velké koalice. Výsledek by měl být znám v pondělí.

Večeře Matthiae-Mahl pro pozvané návštěvníky se ve Velkém sále radnice v Hamburku koná od roku 1356. Název je odvozen od svátku sv. Matěje 24. února. V minulosti tento den probíhala volba starosty Hamburku.

Do českých obchodů se valí vejce z Ukrajiny

Největší ukrajinský drůbežář Avangardco dostal od EU povolení vyvážet do Evropy konzumní vejce. Expanze gigantu, který v roce 2016 vyprodukoval 2,5 miliardy vajec, se dotkne výrazně českého trhu.

Čeští producenti ve stejném roce vyprodukovali 2,2 miliardy vajec. Další zahraniční producent situaci českých drubežářů velmi zhorší. Teď se potýkají s nepřetržitým dovozem levných polských vajec. Ta loni zabrala téměř osmdesát procent z celkového dovozu do Česka.

Obavy má Agrofert i Českomoravská drůbežářské unie. Ukrajinská konkurence je velká. Bude záležet na ceně vajec, za jakou jsou Ukrajinci schopni prodávat. Jedinou útěchou pro české výrobce vajec může být, že vypukne válka o český trh mezi ukrajinským gigantem apolskými dovozci.

Polský drůbežářský svaz záměry Ukrajinců nenechávají chladným.Z hlediska objemů dovozů vajec na trh EU hrál loni prim dovoz ze Spojených států. Obchodníci odtamtud podle Komise pro společnou organizaci zemědělských trhů dovezli 11,6 tisíce tun vajec. Z Ukrajiny bylo dovezeno 2,9 tisíce tun vajec, meziročně o 63 procent méně. Zhruba stejný objem vajec pak byl do unie dovezen z Argentiny. Evropská unie v průběhu loňského roku vyvezla 209 tisíc tun vajec, vaječný dovoz na společný trh činil přitom jen necelou desetinu, a to 21,8 tisíce tun.