Pokud jsou přístroje jako počítače, mobilní telefony, meteostanice aj. napojeny na centrální měření času, nebyl se změnou problém. Pokud bylo, a ještě pozítří bude, potřeba posunovat ručičky nebo číslice na hodinách, vyvolá to vždy nějaké rozladění, často obtížnou práci navíc. Lézt do věží kvůli posunutí hodinových ručiček není zrovna příjemná zábava. Problémem je i posun pravidelného vyzvánění času. V Muzeu hodin ve Furtwangenu musejí posunovat ručičky na 1300 hodinách.
Poprvé byl letní čas zaveden během první světové války 1. května 1916 v Německu. Důvodem měly být úspory energie, kterou spotřebovával zbrojní průmysl. Proti zavedení letního času byl všude odpor. Byla však válka a veškerá nařízení měla vojenský charakter a musela být plněna. Letní čas byl poprvé zrušen po válce, v roce 1919.
Podruhé byl letní čas zaveden během druhé světové války a ve většině evropských zemí trval do roku 1949. Zavádění letního času začalo opět v 70. letech minulého století. Jednotlivé země letní čas zaváděly podle vlastního uvážení. Jako poslední v Evropě letní čas zavedlo v roce 1981 Švýcarsko. Galimatyáš v rozdílných začátcích a koncích letního času trval až do roku 1995. Podle dohody Evropské unie od roku 1996 změny času ve všech evropských zemí probíhají jednotně, pouze Rusko a Bělorusko letní čas zrušily v roce 2014.
Podle vědce Johanna Grafa z výše uvedeného Muzea hodin největším úspěchem letního času bylo sjednocení celé Evropy pod jedním časem. To je na kontinentu posetém národními státy velmi neobvyklý jev. 28. října 2018 ve 3 hodiny ráno opět začíná normální čas, zvaný zimní.
Žádné komentáře:
Okomentovat