21. týden 2023 v EU

 Pondělí 22. května

EU a Jižní Korea uzavřely „zelené partnerství“, kterým chtějí posílit dvoustrannou spolupráci a výměnu osvědčených postupů týkajících se opatření v oblasti klimatu a ochrany životního prostředí. Obě strany prý mají stejné ambice ohledně „klimaticky neutrální“ budoucnosti. (Podobnou „zelenou alianci“ nedávno EU uzavřela s Norskem – viz díl 59.)

Úterý 23. května

Rada přijala rozhodnutí, kterým se aktualizuje seznam projektů stálé strukturované spolupráce (PESCO), což je zvláštní režim posílené spolupráce členských států v oblasti obrany. Bylo schváleno 11 nových projektů, které se týkají výcviku, pozemních, námořních a vzdušných systémů, kybernetiky a podpůrných společných víceúčelových služeb. 3 starší projekty byly ukončeny. Celkem je tak nyní v rámci PESCO rozvíjeno 68 projektů.

Rada také potvrdila účast Dánska v PESCO, které nedávno projevilo o členství zájem. Do PESCO je tak nyní zapojeno již 26 členských států (všechny kromě Malty).

Středa 24. května

Komise předložila tzv. jarní balíček evropského semestru. Evropský semestr je cyklus koordinace hospodářských, fiskálních a sociálních politik a politik zaměstnanosti v rámci EU. Balíček obsahuje mimo jiné pravidelné hodnotící zprávy a doporučení týkající se jednotlivých členských států nebo návrh hlavních směrů politik zaměstnanosti pro rok 2023.

Evropská centrální banka s mírným předstihem slavila 25. výročí svojí existence (které nastane 1. června). Prezidentka ECB Christine Lagardeová při této příležitosti uvedla, že euro nabídlo Evropanům „stabilitu, suverenitu a solidaritu“ a že „je v konečném důsledku více než jen měna“, že je to totiž „nejsilnější forma evropské integrace“.

Čtvrtek 25. května

Rada definitivně schválila prodloužení dočasných obchodních výhod pro Ukrajinu, v rámci kterých jsou pozastavena cla, kvóty a další ochranná opatření na ukrajinský vývoz do EU. Nynější zvláštní režim zatím platil od 4. června 2022 do 5. června 2023. Nyní bude prodloužen do 5. června 2024.

Komisař pro zaměstnanost a sociální práva, Nicolas Schmit, vyjádřil v jednom rozhovoru sympatie k myšlence zavedení čtyřdenního pracovního týdne napříč EU.

Násilí na mužích, které Jurečka nechce vidět

Podle oficiálních statistik byla v roce 2021 průměrná doba pobírání starobního důchodu pro muže 18,88 roku a pro ženy 28,07 roku. Obrovský nepoměr. 

Deset let ve prospěch žen činí přibližně dva miliony korun. Navíc čistého, jelikož důchody se prozatím nezdaňují. O dva miliony víc než muži dostanou ženy ze společné kasy. Takže časté řeči o finančním znevýhodňování žen v důchodu jsou obyčejné Jurečkovy lži.

Pokud výše uvedenou nerovnost chtěl někdo napravit, musel by posunout věk odchodu do starobní penze pouze ženám. Skutečnost, že ženy a jejich lokajové si na nízké důchody neustále stěžují v soukromém i veřejném prostoru, na pravdivých statistických číslech nic v zásadě nemění.

Je tu druhá možnost, zvýšit ženám – jak zaměstnankyním, tak i OSVČ – výši sazby sociálního pojištění. Dlouhodobý trend, aby muži dotovali ženám penze je mravně neudržitelný.

Z genderové tématiky si nemožno vyzobávat, milí/ý (sic!) woke aktivisté, pouze to, co se Vám zrovna hodí do krámu. Padni komu padni.

 

20. týden roku 2023 v EU

 EU má novou právní úpravu pro kryptoměny a pro boj proti odlesňování. Komise představila návrhy rozsáhlé reformy celní správy v EU. Členské státy se dohodly na termínu voleb do Evropského parlamentu v roce 2024.

Pondělí 15. května 2023

Komise vydala pravidelnou jarní hospodářskou prognózu, která se zabývá očekávaným vývojem ekonomiky EU a jejích členských států v nadcházejících měsících. V tomto roce například očekává za EU jako celek růst reálného HDP ve výši 1 % (1,1 % v eurozóně), inflaci ve výši 6,7 % (5,8 % v eurozóně) a nezaměstnanost 6,2 % (6,8 % v eurozóně).

Komisařka Marija Gabrielová, odpovědná za agendu inovací, výzkumu, kultury, vzdělávání a mládeže, rezignovala na svou funkci. Přijala totiž nominaci na novou předsedkyni vlády Bulharska.

Úterý 16. května

Rada definitivně schválila pravidla pro kryptoměny. Jde jednak o nařízení o trzích kryptoaktiv, které obecně upravuje obchodování s těmito platebními prostředky. Dále byly kryptoměny nově zahrnuty do unijní úpravy týkající se informací doprovázejících převody peněžních prostředků, která má bránit praní špinavých peněz a znesnadnit obcházení unijních sankcí.

Rada také přijala další z návrhů, spadajících pod Zelený úděl, tentokrát tzv. nařízení proti odlesňování. To má přispět k boji proti odlesňování a znehodnocování lesů v Unii i ve světě. Úprava se týká uvádění na trh EU nebo vývozu z EU u vybraných komodit (skotu, kakaa, kávy, palmy olejné, kaučuku, sóji a dřeva, jakož i z nich získaných výrobků). Ty budou moci být uváděny na trh nebo vyváženy, pouze pokud se obchodníci zaručí, že nepocházejí z půdy, která byla v období po 31. prosinci 2020 předmětem odlesňování či znehodnocování lesů, a že byly vyrobeny v souladu s příslušnými právními předpisy země původu.

Komise vydala druhou výroční zprávu o stavu Schengenu. Ta je součástí snah o posílení společné správy Schengenského prostoru a zavedení pravidelného hodnocení jeho fungování.

Středa 17. května

Komise představila návrhy rozsáhlé reformy celní správy v EU. Hovoří přitom o „nejambicióznější a nejkomplexnější reformě celní unie EU od jejího založení v roce 1968“. Změny by měly zahrnovat mimo jiné vytvoření celního datového centra EU a nového celního orgánu EU, který jej bude spravovat. Komise také navrhuje zrušení osvobození od cla pro zboží s nižší hodnotou než 150 eur.

Výbor stálých zástupců (COREPER), ve kterém zasedají velvyslanci členských států při EU, rozhodl, že volby do Evropského parlamentu příští rok se budou konat ve termínu od 6. do 9. června. V rámci tohoto období si každý stát určí přesný termín; v ČR, kde se volí v pátek a v sobotu, tedy volby budou 7. a 8. června 2024.

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel vystoupili na summitu Rady Evropy v Reykjavíku (projevy dostupné zde a zde). Dvoudenní summit se zabýval mimo jiné zřízením registru škod, které utrpěla Ukrajina v důsledku ruského útoku.

Čtvrtek 18. května

Ukázkou toho, že Komise trpí neutuchající a stále se stupňující potřebou psát pojednání na nejrůznější témata včetně těch, které nemají mnoho společného s jejími kompetencemi, je zpráva European Media Industry Outlook. V ní rozebírá trendy v audiovizuálních médiích, videoherním průmyslu a sdělovacích prostředcích.

Pátek 19. května

Ursula von der Leyenová a Charles Michel promluvili tento týden ještě na jednom summitu, a sice na setkání představitelů zemí G7 v Hirošimě.

Hloupý balíček od hloupé vlády

 Balíček nemíří na zmírnění propasti mezi těmi, kdo v posledních letech na rušení  daní a na státních dotacích zbohatli, ale mezi ty, kdo tratili. Snížení daní v důsledku rušení superhrubé mzdy odnesli lidé s nízkými příjmy. A tito lidé mají být vládním balíčkem postiženi znovu- ještě více. Kdyby bylo jen na ODS, tak budou vyloženě sedřeni z kůže, i když předseda ODS a premiér v jedné osobě tvrdí že se jedná o balíček sociálně citlivý. Jak by balíček vypadal, kdyby byl Fiala sociálně necitlivý?

Vyšší zdanění firem a majetku prý je jen symbolické. Kupodivu zaměstnavatelé nevystupují proti  daním, ale proti vyššímu zdanění zaměstnaneckých benefitů. Reaguje jen Hnutí Ano. Babiš s Klausem prý vrátí všechny daně zpátky. 

Nepříjemný dojem z balíčku vyvolává i zvýšení DPH. Podle matematiky ministra zdravotnictví zvýšení DPH znamená, že občané budou platit méně za léky. Horší je to v oblasti dotací pro velké společnosti v energetice, potravinářství a zemědělství. Vláda neví, jak to udělat, aby neustoupila od ideologie ODS "Chudým brát a bohatým dávat." Navíc hrozí arbitráže.

Balíček je nepřipravený, hloupý, namířený proti lidem s nízkými příjmy, kteří nejvíc byli a jsou postiženi během covidové i válečné krize. Je pravděpodobné, že balíček jako politický nástroj k upevnění diktatury ODS se při omezenosti současných ministrů rozpadne sám od sebe a nebude třeba tlaku odborů či jiných zájmových skupin nebo nekonečných politických sporů ve Sněmovně.

Snížení dotací je jen pozlátko

 Jedním z opatření na snížení deficitu státního rozpočtu mají být podle vládního konsolidačního balíčku škrty v dotacích. Kromě výdajů Ministerstva průmyslu a obchodu  účely se mají škrty týkat Ministerstva zemědělství, a to ve výši 10,2 miliardy korun. Jde totiž o resort, kam proudí nejvyšší objem peněz. Ke škrtům tam prostor je. 

Mělo by jít o dotační titul 13, neinvestiční národní dotace. To označení nikomu nic neříká. Dotační program 13, pojmenovaný jako „Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu“, je národní dotace. Program  je určen pro velké zpracovatelské podniky (potravináře). Nejde o neinvestiční dotace, neboť smyslem tohoto programu, jak ostatně vyplývá i z jeho názvu, je právě podpora investic (konkurenceschopnosti). Jde o jediný speciální program pro průmyslové potravinářské podniky, na rozdíl od dotačních programů pro zemědělce, kterých jsou desítky až  stovky. Objem peněz je přes jednu miliardu korun ročně. Takže velká úspora to nebude, ale mnoho Babišových kritiků zatleská. 

Mnoho peněz z národních dotací směřuje do živočišné výroby, zejména do chovů prasat a drůbeže. Omezení národních dotací sice pomůže zvýšit ceny potravin v obchodech, ale státní výdaje prakticky neovlivní. "Vlk se nažere, koza zůstane celá."

19. týden roku 2023 v EU

 EU oslavila Den Evropy. Německý kancléř Scholz chce další posílení Unie. Evropský parlament vyslovil souhlas s ratifikací Istanbulské úmluvy (konečné rozhodnutí bude na Radě).

Úterý 9. května

EU slavila Den Evropy k připomínce Schumanovy deklarace z roku 1950.

Evropský parlament při této příležitosti přivítal německého kancléře Olafa Scholze, který zde přednesl projev podobný tomu pražskému z loňského srpna (k němu blíže v článku Scholz s rukou na klice flašinetu). Potřebujeme prý „geopolitickou, větší, reformovanou EU, otevřenou budoucnosti“.

Ursula von der Leyenová oslavila tento den v Kyjevě. Vedle jednání s prezidentem Zelenským se účastnila mimo jiné summitu 37 zemí, který se zabýval otázkou ustavení trestního tribunálu pro ruské válečné zločiny na Ukrajině, a ve svém vystoupení takový krok podpořila.

Středa 10. května

Evropský parlament udělil rozpočtové absolutorium za rok 2021 všem unijním orgánům kromě Evropské rady, kde rozhodnutí odložil. Udělení rozpočtového absolutoria je konečným souhlasem EP s tím, jak byl plněn rozpočet EU za daný rok.

Evropský parlament vydal také souhlas s ratifikací kontroverzní Istanbulské úmluvy za EU jako celek. Konečné rozhodnutí bude nyní na Radě. (K tomuto tématu viz můj článek Istanbulské úmluvě se vyhněme obloukem.) Jak hlasovali čeští europoslanci si můžete dohledat zde – odvahu vzepřít se tomuto dokumentu našli jen Alexandr Vondra (ODS), Evžen Tošenovský (ODS), Jan Zahradil (ODS), Ivan David (SPD), Hynek Blažko (SPD) a Ondřej Knotek (ANO).

EP také přijal rezoluci naléhavě vyzývající k zavedení několika nových vlastních rozpočtových zdrojů EU. Požaduje pokračování úsilí o nalezení „netradičních a nových, pokud možno skutečně vlastních zdrojů a dalších zdrojů příjmů pro rozpočet Unie s cílem plně pokrýt celkové očekávané výdaje na splácení jistiny a úroků z finančních prostředků vypůjčených v rámci NGEU a posílit rozpočet Unie, u nějž je třeba opustit dogma 1 % HDP EU“.

Pátek 12. května

Byly zveřejněny výsledky průzkumu veřejného mínění Eurobarometr k veřejné správě a hospodářským reformám.

Rozbije někdo nechtěný balíček?

  Konsolidační balíček, který představila ve čtvrtek vláda, se potýká s rozpaky, narazil už ale i na řadu výhrad, a to mezi komentátory českých médií. Mezi ekonomy došlo k jistému ocenění, že pětikoalice se rozhodla neúnosnou situaci státního rozpočtu i důchodového systému bez pardonu řešit, kritizovali ale rozvleklý průběh čtvrteční tiskové konference vládních lídrů i některé návrhy.

"Vláda předpokládá, že po náročném jednání přišla s hotovým výstupem, který se už pouze schválí. Prakticky všichni ostatní to ale vidí jako začátek, ne konec vyjednávání. Tomuto se říká »Mojžíšův efekt«, neboť biblický Mojžíš také sestoupil z hory s vytesanými přikázáními na deskách a když viděl mezi úpadek víry, rozbil je. Potom musel desatero vytesávat znovu." poznamenal sociolog Bednář

Úsporný balíček obsahující 58 opatření předpokládá mimo jiné, že stát zvýší daň z příjmu právnických osob, spotřební daň z tabáku a alkoholu, daň z hazardu i nemovitostí, znovu zavede nemocenské pojištění pro zaměstnance a zvedne odvody živnostníků. Daň z přidané hodnoty má mít dvě sazby místo nynějších tří, zruší se 22 daňových výjimek. Na polovinu se sníží státní podpora stavebního spoření, roční dálniční známka zdraží z 1500 na 2300 korun. Snížit schodek veřejných financí mají ale především úspory, hlavně omezení státních dotací, řekl na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS). Vládní záměry kritizovala opozice, odbory, některé profesní svazy, zástupci malých firem i živnostníků nebo místní samosprávy.

Tak trochu nový balíček připomíná Klausovu léčbu šokem na začátku 90. let, kdy nastoupilo drastické zdražení všeho zboží, nezaměstnanost a kriminalita. Před 30 lety však však nebyl ve státně pokladně jen vítr jako dnes a bylo možné veřejnost odvést na jiné myšlenky. Fialova vláda rozhodně se nemůže chlubit jako dobrý český hospodář, který napřed myslí na naplnění pokladny, potom teprve na utrácení. Americký způsob hospodaření, kupovat na dluh, se v české kotlině nikdy neosvědčil. 

Bude méně tabletů pro slovenské důchodce

 „Nielenže vyškolíme a zlepšíme digitálne zručnosti vyše 172-tisíc seniorov, ale úspešným absolventom školení odovzdáme aj nakonfigurované a prispôsobené tablety, ktoré budú pre nich vstupnou bránou do online sveta,“ sľubovala ešte pred rokom šéfka rezortu investícií a informatizácie Veronika Remišová

Slovenský mnohamilionový plán na zlepšení digitálních zručností seniorů byl nyní hodně ořezán. Situace na Slovensku se stejně jako v ČR mění každým okamžikem. Nyní se změnila tak, že slibované tablety nebudou. Podle plánu slibovala slovenská vláda vyškolit v základních počítačových dovednostech 172.800 důchodců. Akce měla stát 65 milionů eur (1,5 miliardy Kč). Nyní se zjistilo, že tolik peněz na školení nebude, takže bude možné vyškolit pouze 102.000 důchodců. 

Přestože ke školení bylo dost připomínek, např. není možnost mezi jednotlivými lekcemi kde cvičit, tablety dostanou důchodci až po skončení celého pětitýdenního školení, ministerstvo informatizace nic měnit nechce. 

Chytré telefony jako zabijáci dětských duší

 Chytré telefony mohou být mimořádně praktické – ale také se mohou stát nebezpečnými, zejména pro děti a mládež. Psaní zpráv, poslech hudby nebo navigace – mnohé z toho, co smartphone umí, je užitečné, praktické nebo jen zábavné. Mobilní telefony však mohou být také nebezpečné: 

Pokud se nemůžete od svého smartphonu vzdálit, můžete se dostat do stresu nebo se dokonce stát příliš závislými. Zejména pro děti a mladé lidi se smartphone může stát rizikem – například prostřednictvím kyberšikany v třídních chatech nebo násilných videí v messengerech, jako je WhatsApp.

13letý chlapec se dívá na tipy na make-up na video platformě TikTok. Najednou je konfrontována s dětskou pornografií a násilím. Takové zážitky jsou pro děti děsivě.

13 letá žákyně lesní školy Ella očividně těžko sděluje, co před časem objevila na svém smartphonu.  O incidentu neřekla ani své matce. "Dívala jsem se na tipy na líčení na TikTok a pak jsem klikla na video v seznamu komentářů, které bylo právě zveřejněno před pár sekundami. Žádné nové trendy ve rtěnce či řasence tam však k vidění nebyly, místo nich dívka, která se sexuálně uspokojuj na chlapci kolem jednoho roku. "Ta dívka byla zřejmě chůvou toho chlapce," říká Ella, 

Videa zobrazující mučení, vraždy a pornografii. Po tomto šoku Ella udělá přesně správnou věc: nahlásí video a za chvíli ho poskytovatel platformy odstraní. Dospívající neříká rodičům, co zažila. Ale učitel, který nabízí konzultační hodiny pro sociální média na lesní škole v Hattenu: Thomas Hillers. „Na sociálních sítích koluje spousta videí s mučením, vraždami a pornografií, která se dostávají k dětem na anonymní adresy ze zahraničí,“ říká učitelka. Další incident byl důvodem, proč Ella smazala svůj účet na Twitteru: "Dostala jsem video od anonymního odesílatele přes Twitter, na ulici byl držen muž a uřízli mu ucho." Ella slyší křik, urážky, vidí krev.

Podobnou zkušenost měla i Ellina spolužačka: "Byla jsem na návštěvě u kamarádky. Poslali jí video, jak muži podřezávají hrdlo dva jiní." Kdo taková videa distribuuje a jak se mohou dostat do rukou dětí a mládeže? „Tyto typy videí poprav nepocházejí pouze z válečných oblastí, ale velmi často ze Střední Ameriky,“ uvádí Thomas Hillers. A znovu a znovu takový obsah končí na dětských chytrých telefonech.

To zanechává stopy. Thomas Hillers zažil, že student se mu dlouho zdál unavený, byl bledý a stáhl se. Během konzultace na sociálních sítích pak oznámila, že obdržel video s vraždou z válečné zóny. Mluvit jen pomáhá. S vlastními rodiči se ale takové věci probírají velmi zřídka, poznamenává Thomas Hillers: "Děti se bojí, že jim rodiče seberou mobily, nechtějí to riskovat."

Ella a její přítel by podle nich nikdy aktivně nehledaly násilná videa. Neúčastní se ani zkoušek odvahy, ve kterých chtějí mladí lidé překonat sami sebe konzumací zvlášť krutých videí. Ale jak říká Ella, je si vědoma toho, že může kdykoli získat znepokojivý obsah ze sociálních sítí: „Nechci to vidět, ale protože se to stává tak často, už jsem si na to zvykla.“

Zdroj: N/DR

Vládní plýtvání zaplatí občan

 Vládní daňový balíček ještě ve spojení s představenými parametrickými změnami důchodového systému – o jeho reformu se věru nejedná – zaplatí hlavně občan s podprůměrným příjmem. Nic moc jiného se ale od vlády ODS nedalo čekat. Vláda kvůli svým nečekaným výdajům jednoduše vytáhne peníze od občanů a firem. A dluh. Dluh jako pštros zůstane na povrchu v celé své kráse a velikosti, pouze schová hlavu do písku.

Konsolidační balíček, který představila vláda, by měl zajistit státnímu rozpočtu úsporu zhruba 94 miliard korun, a v letech 2024 a 2025 dohromady přibližně 148 miliard korun. Tyto sumy jsou evidentně vypálené od boku. Jsou spíš přáním i pomyslnou dekou na zakrytí předchozího diletantského zacházení se státní pokladnou.

Ekonomicky viděno, že „zběsilé“ škrtání z roku na rok není nutné, neboť tuzemské veřejné finance se v rozvratu nenacházejí. O tom svědčí ostatně i to, že Česku nebyl v uplynulých třech letech výrazného nárůstu veřejného zadlužení, ani letos zhoršen rating jakoukoli ze světově významných ratingových agentur.

Z hlediska dlouhodobého rozvoje české ekonomiky je méně příznivé to, že vláda škrtá hlavně v oblasti průmyslu a zemědělství. Vláda však v rozporu se svými sliby, které její představitelé ještě donedávna artikulovali, zvyšuje daně. Zejména pak daň z nemovitostí a daň podnikovou. Zvýší se ovšem také daňové zatížení „neřestí“, tedy alkoholu či tabáku. Rovněž v rámci úprav DPH dojde ke zvýšení dílčího daňového zatížení.

Vláda hodlá zrušit nejnižší, desetiprocentní sazbu DPH, v níž se nachází třeba léky nebo vodné a stočné. Tyto položky budou zatíženy vyšší sazbou DPH, nikoli desetiprocentní, ale dvanáctiprocentní. To vyvolá tlak na růst jejich spotřebitelské ceny. Nicméně navržené úpravy DPH nevedou celkově k navýšení daňové zátěže, neboť rozpočtově neutrální je nižší sazba DPH čítající 12,8 procenta. 

V rámci úprav DPH by se měla snížit DPH potravin, a to ze stávajících patnácti procent na dvanáct. Je to prý sociálně prospěšné, ovšem jen za té podmínky, že prodejci, například obchodní řetězce, promítnou snížení DPH do koncových cen. Zkušenost ukazuje, že výsledkem každého snižování cen je nakonec jejich zvýšení. Obchod má svou politiku, která vždy má náskok před zákazníkem i před úřady.  

Rovněž nemovitostní a podniková daň mají proinflační ráz, stejně jako část úprav DPH. Břímě vyšší daně z nemovitostí přenesou majitelé nemovitostí alespoň zčásti na své nájemníky, což zdraží bydlení. Firmy zase mohou vyšší daň promítnout do koncových cen svých produktů. Případně ve vyšší míře mohou odcházet do zahraničí za příhodnějšími daňovými podmínkami, což by pro změnu ohrozilo část pracovních míst v ČR.

Mimo starosti se zvyšováním výdajů za potraviny a léky jsou jiní lidé. Ti se proti zvyšování cen zajišťují s předstihem:

:Vrcholným politikům, soudcům a státním zástupcům k 1. 1. 2023 vzrostly platy o zhruba 12,7 procenta. Poslanci a senátoři si tak polepší měsíčně o 11 600 korun na 102 400 a prezident o 38 500 na 341 200 korun.

Předsedové obou parlamentních komor a premiér budou letos pobírat 274 800 korun, místopředsedové Sněmovny a Senátu a ministři 195 300 korun. 

Platy se dle stejného zákona zvyšují i soudcům a státním zástupcům. Nejnižší plat soudce se bude 100 tisíc korun, u žalobců pak 90 tisíc korun.

18. týden roku 2023 v EU

 Brusel chce rozproudit výrobu munice pro Ukrajinu. Chystají se nová opatření pro boj proti korupci. Ursula von der Leyenová navštívila prezidenta Pavla.

Úterý 2. května

Vysoký představitel Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrell v předvečer Světového dne svobody tisku (3. 5.) vydal prohlášení k tomuto tématu jménem EU. Označil Unii za „neochvějného zastánce práva na svobodu projevu“. Zároveň ovšem vyzdvihl akt o digitálních službách a boj s dezinformacemi, manipulacemi a propagandou – což jsou právě snahy, které někteří v současné době vnímáme jako ohrožení svobody projevu.

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně návrhu nařízení o ochraně zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků. Nařízení má rozšířit zeměpisná označení, která se dosud používala především pro potraviny a nápoje, na průmyslové výrobky, jejichž vlastnosti jsou zásadním způsobem spojeny s oblastí, kde byly vyrobeny. Dohodu ještě musí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušný předpis přijmout.

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová navštívila na Pražském hradě prezidenta Pavla. Hovořili nepřekvapivě především o Ukrajině, což je pro oba mimořádně oblíbené téma, a notovali si.

Středa 3. května

Komise navrhla tzv. Akt na podporu výroby munice v Evropě (ASAP). Toto nové nařízení by mělo přinést zvýšení a urychlení výroby munice v Evropě, a to hlavně kvůli dodávkám pro Ukrajinu. Výroba má být podpořena částkou 500 milionů eur z unijního rozpočtu.

Komise také (opět) vytáhla do boje proti korupci. Předložila soubor návrhů, které prý znamenají „milník v boji proti korupci na vnitrostátní i unijní úrovni“. Jde mimo jiné o návrh nové trestněprávní úpravy nebo o návrh zvláštního režimu sankcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Nová opatření podle Komise „kladou velký důraz na prevenci korupce a vytvoření kultury mravní integrity, v níž není korupce tolerována“.

Čtvrtek 4. května

Soudní dvůr vynesl rozsudek v zajímavém řízení o předběžné otázce, které se týkalo GDPR (C-300/21, Österreichische Post). Konstatoval v něm, že pouhé porušení ustanovení GDPR samo o sobě nezakládá právo na náhradu újmy. Toto právo je totiž vázáno na splnění tří podmínek: porušení GDPR, hmotná nebo nehmotná újma vyplývající z tohoto porušení a příčinná souvislost mezi újmou a porušením. Zároveň ale podle SDEU právo na náhradu újmy není vyhrazeno pouze pro nehmotnou újmu dosahující určité hranice závažnosti.

Řidičský průkaz na 15 let

Evropská komise v současnosti se zabývá řidičskými průkazy. Na veřejnost unikla informace, že doživotní platnost řidičského průkazu v budoucnosti  nebude možná. Prvním doporučením komise je, aby zdravotní schopnost k řízení byla lidem po 70 letech věku kontrolována lékařem každých  5 let. U mladších řidičů by tato kontrola měla být po 15 letech.

S těmito návrhy EK nesouhlasí veřejnost i odborníci. Německý ministr zdravotnictví Andreas Phillippi (SPD) návrh kontrolovat seniory odmítl jako nepřijatelnou snahu diskriminovat jednu skupinu obyvatelstva. Samotný věk není podle něho  důvodem k tomu, aby člověk nebyl schopen účastnit se silničního provozu. Podle statistik lidé nad 65 let jsou skupinou, která se podílí na nejmenším množství dopravních nehod, protože jezdí opatrně a ohleduplně. Jediným problémem je, že v případě nehody nesou mnohem těžší následky než mladí lidé. S názorem ministra souhlasí i opoziční CDU.

Návrhy EK počítají s tím, že starší lidé budou hodnotit své schopnosti řídit motorová vozidla sami, buď sebehodnocením, nebo dobrovolnou kontrolou u lékaře. Nakonec asi budou rozhodovat členské státy o tom, který způsob bude použit. Německý automotoklub doporučuje pravidelné kontroly u očního lékaře a sebemonitorování, Odevzdání řidičského průkazu ze zdravotních důvodů by mělo být pouze dobrovolné.

Podle návrhu EU  by platnost řidičských průkazů vydaných po 19. lednu 2013 měla být 15 let. Jednotlivé státy EU však mohou návrhy EU ještě změnit. 

V ČR jsou návrhy EK medii vykládány už jako jistá povinnost. Pokud se jedná o současnou českou vládu, která seniory obviňuje ze všech ekonomických i jiných špatností, nemohou starší řidiči v ČR očekávat slitování, že budou moci své řidičské schopnosti hodnotit sami a dobrovolně. Rovněž mnozí čeští lékaři by nesli dobrovolné prohlídky těžce, neboť povinné kontroly za 1 - 2 roky jim přináší značné zisky a především možnost pacienty komandovat a vydírat. 

Medvěd na Slovensku napadl lovce

Lesník spolu s lovcem  sledovali u obce Višňová stopu postřeleného divočáka, náhle lesníka napadl medvěd hnědý, jehož patrně vyrušili ze spánku. Myslivec na medvěda vystřelil, a tak medvěd zaútočil i na něho. Zraněný medvěd potom zmizel. Oba muži byli medvědem vážně zraněni a dopraveni do nemocnice. 

Slovenské úřady vyzvaly obyvatelstvo obce Višňová k opatrnosti a vyzvaly je, aby prozatím lesy nenavštěvovali. Zraněný medvěd se může pohybovat okolo místa, kde  byl postřelen a může být velmi agresivní.

Podle odhadu orgánů přírody žije na Slovensku ve volné přírodě 1.100-1.200 medvědů hnědých. Medvědi se lidem vyhýbají, pokud jsou hluční a viditelní. Pokud  člověk na medvěda, medvědici s mladými, narazí, může na něho zaútočit.

 

Kalouskova jalová kráva může mít tele

 Vládní politici se zuby nehty brání přenést řešení krize, do které jsme hrdě vykročili , na vrstvy, jež na starých opatřeních vydělaly. Rozhodli se milí, že se ještě jednou a znovu pokusí řešit finanční krizi republiky ohlodáním chudiny až na sociální kost. Hlavně, ať se nijak nezmění státní financování oligarchické větve.

O tom hodně ví jedna stará vykopávka: . Mistr Kalousek nevydržel muka čekání v domácím ústraní a nebyl by to on, kdyby nenabídl pomocnou ruku vrchním vrstvám české lumpárny. Vyrazil i on zpět na výsluní kamer a mediálních smrští. Najednou ho je všude plno, tuhle článek, támhle stejný na jiném webu a tamtudy jde cestou do studií vykládat zvěst o nutné chudobě v době blahobytně rozdílné. Pln poslání z tradičních míst rozhodl se razit svá stále léty zastaralá pravicová moudra nejprve v ČT a pak už kdekoli, kde mu dopřejí sluchu a vidu.

Jak upřímně zapsaly anály zpackané historie finanční krize 2008, tak se ministr chemik a finanční amatér Kalousek Miroslav posledně chtěl z krize ušetřit. Aplikoval totiž na ukradený stát, který od nástupu ekonoma atomového věku prognostika Klause nic jiného nedělal, než že utahoval opasky vyjeveným občanům, věru nadmíru lišáckou sofistikovanou metodu šetřit, utahovat, šetřit a utahovat. Ušetřil na finanční spodině, ušetřil na důchodcích, ale nešetřili spolu s vrcholným sociopatem Drábkem český sociální systém. Utáhl na vařené finanční nudli nevěřící společnost.

Po 15 létech v nešetřivé nedobrovolné izolaci tedy slavný megaekonom chemik amatér vyrazil na zteč. Rozhodl se mazaný lišák, že když to nevyšlo posledně, tak není boha nad Kalouska, aby šetřit, utahovat, šetřit a utahovat tentokráte plně nezabralo. Zvýšit daně nikdy, neboť by pilné vzdělané nelíné občanstvo hromadně uteklo s kvikotem do ciziny. Tam do cizích zemí, kde se platí daně opravdu a daleko vyšší a progrese fackuje bohaté hlava nehlava. Kdyby byly daně v českém ráji na úrovni civilizovaného Západu, tak bychom neměli problémy s deficity, ale byl by zas nadějný český občan demotivovaný, neučil by se, nestudoval, lenivěl by a otupěl by.

Kalousek má vždy svoji pravdu: utahovat, šetřit a utahovat, hromadně, plošně, tupě a ostudně. Takže už 33 let šetříme, utahujeme, takže tato cesta nás dovedla na nevábná místa nízkých platů, nejvyšších cen a front na lístky u okénka sociální hanby.