Vládní daňový balíček ještě ve spojení s představenými parametrickými změnami důchodového systému – o jeho reformu se věru nejedná – zaplatí hlavně občan s podprůměrným příjmem. Nic moc jiného se ale od vlády ODS nedalo čekat. Vláda kvůli svým nečekaným výdajům jednoduše vytáhne peníze od občanů a firem. A dluh. Dluh jako pštros zůstane na povrchu v celé své kráse a velikosti, pouze schová hlavu do písku.
Konsolidační balíček, který představila vláda, by měl zajistit státnímu rozpočtu úsporu zhruba 94 miliard korun, a v letech 2024 a 2025 dohromady přibližně 148 miliard korun. Tyto sumy jsou evidentně vypálené od boku. Jsou spíš přáním i pomyslnou dekou na zakrytí předchozího diletantského zacházení se státní pokladnou.
Ekonomicky viděno, že „zběsilé“ škrtání z roku na rok není nutné, neboť tuzemské veřejné finance se v rozvratu nenacházejí. O tom svědčí ostatně i to, že Česku nebyl v uplynulých třech letech výrazného nárůstu veřejného zadlužení, ani letos zhoršen rating jakoukoli ze světově významných ratingových agentur.
Z hlediska dlouhodobého rozvoje české ekonomiky je méně příznivé to, že vláda škrtá hlavně v oblasti průmyslu a zemědělství. Vláda však v rozporu se svými sliby, které její představitelé ještě donedávna artikulovali, zvyšuje daně. Zejména pak daň z nemovitostí a daň podnikovou. Zvýší se ovšem také daňové zatížení „neřestí“, tedy alkoholu či tabáku. Rovněž v rámci úprav DPH dojde ke zvýšení dílčího daňového zatížení.
Vláda hodlá zrušit nejnižší, desetiprocentní sazbu DPH, v níž se nachází třeba léky nebo vodné a stočné. Tyto položky budou zatíženy vyšší sazbou DPH, nikoli desetiprocentní, ale dvanáctiprocentní. To vyvolá tlak na růst jejich spotřebitelské ceny. Nicméně navržené úpravy DPH nevedou celkově k navýšení daňové zátěže, neboť rozpočtově neutrální je nižší sazba DPH čítající 12,8 procenta.
V rámci úprav DPH by se měla snížit DPH potravin, a to ze stávajících patnácti procent na dvanáct. Je to prý sociálně prospěšné, ovšem jen za té podmínky, že prodejci, například obchodní řetězce, promítnou snížení DPH do koncových cen. Zkušenost ukazuje, že výsledkem každého snižování cen je nakonec jejich zvýšení. Obchod má svou politiku, která vždy má náskok před zákazníkem i před úřady.
Rovněž nemovitostní a podniková daň mají proinflační ráz, stejně jako část úprav DPH. Břímě vyšší daně z nemovitostí přenesou majitelé nemovitostí alespoň zčásti na své nájemníky, což zdraží bydlení. Firmy zase mohou vyšší daň promítnout do koncových cen svých produktů. Případně ve vyšší míře mohou odcházet do zahraničí za příhodnějšími daňovými podmínkami, což by pro změnu ohrozilo část pracovních míst v ČR.
Mimo starosti se zvyšováním výdajů za potraviny a léky jsou jiní lidé. Ti se proti zvyšování cen zajišťují s předstihem:
:Vrcholným politikům, soudcům a státním zástupcům k 1. 1. 2023 vzrostly platy o zhruba 12,7 procenta. Poslanci a senátoři si tak polepší měsíčně o 11 600 korun na 102 400 a prezident o 38 500 na 341 200 korun.
Předsedové obou parlamentních komor a premiér budou letos pobírat 274 800 korun, místopředsedové Sněmovny a Senátu a ministři 195 300 korun.
Platy se dle stejného zákona zvyšují i soudcům a státním zástupcům. Nejnižší plat soudce se bude 100 tisíc korun, u žalobců pak 90 tisíc korun.
Žádné komentáře:
Okomentovat