Praha má víc úředníků než Brusel

 Opravdových úředníků, o nichž se vždycky říká, že jich je moc, tedy lidí pracujících na různých úřadech a ministerstvech, je v Praze zhruba 80 tisíc. To není na první pohled moc, když si ale uvědomíme, že celou Evropskou unii, všechny její agendy po celé Evropě úřednicky „provozuje“ 60 tisíc úředníků, zdá se tento počet u země s jedenácti miliony obyvatel (ke konci minulého roku se uvádí 10,9 mil.) přece jen dost vysoký. 

Ale nakonec podstatný je výkon, což v tomto případě znamená rychlost, plynulost a vstřícnost vyřizování potřebného, ne až tolik absolutní počet úředníků. Kdyby státní správa šlapala uživatelsky příjemně a snadno, nikdo by se ani na počet lidí v úřadech neptal. A nikdo by si ani nevšiml, kolik jich v úřadech je.

To je vlastně jádro problému úřednické a veřejné agendy v Česku: začíná se u čísel, končí se u lidí, nikoli naopak. Projektuje se, přidává a škrtá na papíře, aniž by si někdo nutně představoval, jak to bude prakticky fungovat. Výkazy v rozpočtech jsou magnetickým centrem české politiky. Praxe jakýsi otravný doplněk.

Český stát (výdaje veřejného sektor) ročně spotřebuje necelých 45 % HDP, což je zhruba průměr EU. Daleko robustnější stát, který vydá až 58 % všeho bohatství, co se v zemi vytváří, mají například ve Francii. Dříve se tomu říkalo státní monopolní kapitalismus, dnes přebujelý sociální stát. Dvacet let se mluví o tom, že tento stát je v dnešním světě mrtev, a dvacet let je v celé Evropě znovu oživován a resuscitován. Česko nevyjímaje. Ze sociálního státu se postupně stala jeho nová verze – lidskoprávně nárokový stát

Česká politika a s ní celá společnost si nejprve musí udělat jasno, jak velký by místní sociální stát měl být, jaké nároky má nově naplňovat, teprve potom hledat peníze, přesouvat je v systému nebo začít škrtat. Převládající populistický duch české politické krajiny, kterému se obtížně brání i dnešní vládní strany slibující původně „normální hodnotovou politiku“ a v níž se nakonec má každému splnit skoro všechno, dává tušit, že místo boje o efektivitu čísel půjde o další skluz směrem ke státu jako nejsilnější a nejsoucitnější korporaci ve společnosti.

Tendence k většímu a silnějšímu státu jsou tu jasně viditelné, a nejsou to jen vize vychytralých populistických politiků hrajících si s náladami lidu, nýbrž, jak se z volebních preferencí zdá, skutečně ta nejvroucnější přání velké většiny občanů. Štíhlý, efektivní a výkonný stát zemřel 

Požár poutního kostela v Chlumu u Třeboně

 V pondělí 25. března 2024 vypukl požár v barokním kostele Nanebevzetí Panny Marie v Chlumu u Třeboně. Devíti hasičským jednotkám se podařilo požár uhasit, přesto byla poškozena střecha a varhany. Škoda byla odhadnuta nejméně na 10 milionů korun. Jak městys Chlum u Třeboně, tak českobudějovické biskupství vyhlásily sbírky na opravu jedinečné památky.

Kostel v Chlum byl dostavěn v roce 1745. Jeho stavbu financoval majitel chlumského panství Jan František z Fünfkirchenu. Stavba kostela byla poděkováním Panně Marii za záchranu života. Poblíž zámku si hrabě z Fünfkirchenu okolo roku 1735 nechal postavit střelnici. Při prohlídce staveniště se střecha náhle zřítila. Pán vyvázl bez většího zranění, stavitele, který ho doprovázel, střecha zabila. Pán  to považoval za zázrak, který měl v budoucnosti měl být připomínán novým kostelem na vrchu. Zároveň s kostelem byla postavena křížová cesta

Zajímavostí je, že jména dvou majitelů Chlumu u Třeboně (dříve nazýván Chlumec) figurují u vzniku dvou velkých válek. Členové rodu Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberku, kvůli jehož vyhození z okna Pražského hradu v roce 1618 vypuklo české stavovské povstání a Třicetiletá válka, byli vlastníky Chlumu do roku 1691. Od nich jej koupili Fünfkirchenové. Od roku 1834 Chlum patřil rodu Stadion-Tannhausen a od roku 1861 Habsburkům-arcivévodům d'Este. Kvůli atentátu na Ferdinanda d´Este v roce 1914 vypukla První světová válka.

Zámek v Chlumu u Třeboně

Ferdinand de Este a jeho rodina se zúčastňovali bohoslužeb v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Chlumu. Lavice na kterých sedávali doposud jsou zachované. V chlumeckém kostele bylo dětem Ferdinanda dEste oznámeno úmrtí rodičů v Sarajevu.

12. týden 2024 v EU

 Jaderná energie přestává být v EU v nemilosti. Akt o kritických surovinách byl definitivně přijat. Soudní dvůr EU projde významnou reformou. Charles Michel říká, že pokud chceme mír, musíme se připravit na válku.

Pondělí 18. března 2024

V Radě se uzavřel proces přijetí tzv. aktu o kritických surovinách. Jde o jeden z významných předpisů Zeleného údělu. Nová úprava má být základem pro budování kapacit EU a posilování odolnosti jejích dodavatelských řetězců ve vztahu k vybraným surovinám, které jsou nezbytné pro průmysl, jakož i pro Zelený úděl a digitalizaci.

Komise oznámila zahájení vyjednání mezi EU a Švýcarskem o prohloubení vzájemných vztahů.

Rada pijala závěry o zelené diplomacii, které se týkají prosazování klimatických a dalších environmentálních cílů EU v mezinárodních vztazích.

Úterý 19. března

Rada schválila dlouho připravovanou reformu statutu Soudního dvora EU. Soustavu unijních soudů na jejím základě čekají významné změny. Jde především o to, že část rozhodování bude přenesena z vlastního Soudního dvora na Tribunál, tj. bývalý Soud prvního stupně.

Předseda Evropské rady Charles Michel publikoval úvahu o obranné politice EU s názvem „Pokud chceme mír, musíme se připravit na válku“. V tomto klíčovém okamžiku globální historie podle něj „Evropa musí být připravena na obranu a čelit naléhavosti hrozby“.

V Radě se uzavřel proces přijetí směrnice, která má chránit novináře a ochránce lidských práv před zneužívajícími soudními řízeními (tzv. strategické žaloby proti účasti veřejnosti, „SLAPP“).

Středa 20. března

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně prodloužení pozastavení cel a množstevních omezení na dovoz zboží z Ukrajiny o jeden rok (do 5. června 2025). Dohodu ještě musejí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušný akt přijmout.

Komise přišla s návrhem směrnice, která by zavedla harmonizovanou unijní úpravu stáží. (Doposud se této oblasti na úrovni EU dotýkalo jen doporučení Rady z roku 2014, které chce nyní Komise nahradit novým, které by doplňovalo navrženou směrnici.)

Komise také předložila akční plán pro řešení nedostatku pracovních sil a dovedností.

Čtvrtek 21. března

Komise udělila 23 městům „značku mise EU“, což má být ocenění za jejich úsilí o dosažení klimatické neutrality. Jsou mezi nimi mimo jiné Barcelona, Soluň nebo Florencie. Prvních deset měst obdrželo označení už v říjnu 2023.

V Bruselu se konal první „summit jaderné energie“. Představitelé zemí podporujících jádro (z EU i mimo) vyzvali k obnově jaderné energetiky. Na akci vystoupila i Ursula von der Leyenová, která připustila, že jaderné technologie mohou hrát významnou roli při přechodu na čistou energii, respektive pro dosažení klimatických cílů EU. Dodal bych k tomu, že jde o další náznak toho, že v důsledku změněné geopolitické situace a energetické krize jaderná energie přestává být v EU v nemilosti.

Soudní dvůr EU vydal rozsudek, kterým s odloženým účinkem zrušil nařízení 2019/1157, které vyžaduje při žádostech o vydání průkazů totožnosti povinné ukládání dvou otisků prstů žadatele. Soud totiž shledal, že rozhodnutí bylo přijato na nesprávném právním základě. Jde o jeden z méně typických příkladů, kdy Soudní dvůr nerozhodl kompetenční otázku „prointegračně“. Před pravomocí, k jejímuž použití stačila kvalifikovaná většina v Radě (čl. 21 odst. 2 SFEU), dal přednost jiné, kde se vyžaduje dosažení jednomyslnosti (čl. 77 odst. 3 SFEU).

Pátek 22. března

Komise navrhla zvýšení cel na dovoz obilí a obilných výrobků z Ruska a Běloruska. Tato cla by měla prakticky vést k zastavení dovozu. Opatření by se nemělo dotknout tranzitu do třetích zemí.

Čtvrtek 21. března a pátek 22. března

V Bruselu se konalo zasedání Evropské rady. Hlavními tématy byly válka na Ukrajině, bezpečnost a obrana, situace na Blízkém východě, zemědělství, migrace a další rozšiřování EU. Evropská rada mimo jiné

deklarovala odhodlanost EU v souvislosti s rostoucími hrozbami a bezpečnostními výzvami „zvýšit svou celkovou obrannou připravenost a schopnosti tak, aby odpovídaly jejím potřebám a ambicím“;

odsouhlasila zahájení přístupových jednání s Bosnou a Hercegovinou;

potvrdila politické priority vytyčené v roční analýze udržitelného růstu v rámci evropského semestru;

vyjádřila otřesení nad kritickou humanitární situací v Gaze, přičemž poprvé výslovně vyzvala k okamžité humanitární přestávce v bojích, která bude směřovat k udržitelnému příměří, bezpodmínečnému propuštění všech rukojmí a poskytování humanitární pomoci.

POZOR! Slovo cikán je rasistická urážka.

Petr Rada se jako hlavní trenér na lavičce Dukly Praha pravděpodobně nějakou dobu neobjeví. Zkušený pětašedesátiletý trenér byl potrestán disciplinární komisí na osm měsíců zastavením činnosti z důvodu rasistické urážky, které se údajně dopustil v utkání Dukly Praha proti Zbrojovce Brno. Trest zatím není pravomocný.

Dukla Praha aktuálně vévodí druhé nejvyšší soutěži, což mnoha lidem z různých důvodů není příjemné, takže  nyní se tým z Julisky bude muset obejít bez trenéra Petra Rady. Ten totiž obdržel osmiměsíční trest za rasistické urážení soupeře.

Incident se stal v 17. kole, kdy Dukla doma hostila Zbrojovku Brno. V utkání padlo šest branek a týmy se nakonec o body rozdělily.

Rada dle komise rasisticky urazil i trenéra Zbrojovky Tomáše Polácha, kterého měl nazvat cikánem. Trest zatím není pravomocný.

K trestu dostal zkušený kouč pokutu 80 tisíc korun. Výše trestu je „nízká“ i z toho důvodu, že se neprokázalo, že by mělo být urážek více.

„Na základě zprávy technického delegáta LFA a také dle záznamu z kamer bylo prokázáno, že kouč Dukly Praha Petr Rada skutečně směřoval směrem k lavičce Zbrojovky Brno urážku s rasistickým podtextem, a DK LFA ho proto potrestala zákazem činnosti na osm měsíců a pokutou 80 tisíc korun.

Rozhodnutí není pravomocné a pan Rada má možnost se proti němu odvolat,“ řekl předseda Disciplinární komise Richard Baček.

Imigranti posilují Českou republiku

 "V loňském roce se do České republiky přistěhovalo o 94 672 lidí více, než se z naší země vystěhovalo. To způsobilo celkový nárůst počtu obyvatel České republiky na 10,9 milionu lidí," doplnil dále pro ŽivotvČesku.cz ekonom.

Na konci roku 2023 měla Česká republika 10 900 555 obyvatel. To bylo o 73 026 obyvatel více než na konci roku 2022. Počet zemřelých v loňském roce dosáhl na úroveň 112 795 lidí, což bylo o 7 424 lidí méně než v předešlém roce. Počet narozených v loňském roce klesl na 91 149 dětí. O rok dříve se narodilo 101 299 dětí, jak uvádí data ČSÚ.

Jelikož v loňském roce zemřelo více lidí, než se narodilo dětí, dosáhla Česká republika záporného přirozeného přírůstu ve výši 21 646 lidí. Růstu počtu obyvatel jsme dosáhli prostřednictvím migrace. V loňském roce se k nám přistěhovalo 141 263 lidí. Přitom naši zemi opustilo 46 591 lidí.

"V loňském roce došlo k meziročnímu poklesu počtu sňatků o 6 552. Celkově se jich uskutečnilo 48 268. Počet rozvodů v roce 2023 dosáhl úrovně 19 453, což bylo o 393 rozvodů méně než v roce 2022. Počet dětí, které se nedožily prvních narozenin, klesl na 200. To naši zemi řadí mezi nejlepší na světě v eliminaci úmrtnosti dětí krátce po narození," dodal pro ŽivotvČesku.cz ekonom Štěpán Křeček.

Na švýcarských silnicích v roce 2023 zemřelo 236 lidí

Švýcarsko počtem obyvatelstva 9 milionů se blíží České republice, v počtu dopravních nehod za rok 2023 se dosti výrazně liší. Na švýcarských silnicích loni zemřelo jen 236 lidí. To bylo o pět méně než v předchozím roce. Počet těžce zraněných se tam zvýšil. Dostal se tak na nejvyšší úroveň za posledních deset let.

Loni bylo při švýcarských dopravních nehodách těžce zraněno 4096 lidí, jak ve čtvrtek oznámil Spolkový silniční úřad (Astra).  V předchozím roce jich bylo 4 002. To odpovídá nárůstu o 2,3 procenta.

Ze 75 usmrcených řidičů aut zemřelo 38 v důsledku nepřiměřené rychlosti (+5,6 %), 27 v důsledku nepozornosti nebo rozptýlení (-27,0 %) a 26 (-7,1 %) pod vlivem alkoholu.

Při nehodách motocyklistů zemřelo 50 lidí, o čtyři více než v předchozím roce. Těžce zraněno bylo 1160 motocyklistů (+9,1 %).

Zvýšil se i počet smrtelných nehod na kole, a to o sedm na 26. Počet těžce zraněných cyklistů však klesl o 4,7 procenta na 733.

Naopak klesl počet usmrcených jezdců na elektrokolech, z 23 na 16 . Počet těžce zraněných v této kategorii vzrostl o 6,3 procenta na 595 osob.

Zvýšil se i počet usmrcených chodců, z loňských 24 na letošních 42. Ukazuje se, že přechody pro chodce samy o sobě nepředstavují bezpečnost. Je proto důležité aby řidiči více dbali na situaci na přechodech, na osvětlení, středové ostrůvky a frekvenci chodců.

Urážení zemědělců právem silnějšího je česká specialita

 Při čtení článku o zemědělství od jakéhosi Viléma Baráka, ve středečních Lidových novinách, mne nejdříve napadl výrok svérázného herce a filozofa Jana Wericha o tom, že nad jistým typem lidí nelze zvítězit, nesmí se však přestat s nimi bojovat. Bojuji, když podle dlouholetých zkušeností vím, že konečným vítězem každé bitvy musí být Praha a bílé límečky. 

"Tato naprosto marginální a současně privilegovaná společenská skupina, má sílu k vydírání," píše jistý typ, který na otázku minstra zemědělství: „Co byste jedl, nebýt  zemědělců?“ odpovídá slovy dítěte předškolního věku: "To, co koupím v supermarketu."

"Evropští dezoláti demonstrují proti ukrajinskému obilí," pokračuje pisatel v urážkách všech zemědělců. Vrcholem autorovy klasické pražské propagandy je věta: "Naši i unijní zemědělci radostně naskočili na vlnu zdražování a šroubovali ceny, co to šlo." Tato věta svědčí o autorově naprosté neznalosti potravinového trhu. Kdo pracoval 70 let v zemědělství, ví, že zemědělec nikdy nemohl diktovat ceny, vždy musel počkat na to, co mu odběratel dá.

Dál se článkem s dávkou nesmyslných lží nehodlám zabývat. V duchu mě posedlo přání, aby se vrátily válečné poměry, jaké byly za protektorátu, kdy se českým zemědělcům a českému venkovu dařilo nejlépe v historii, někdy lépe než lidem ve městech. To zřejmě byl pádný důvod k poválečnému uvěznění ministra zemědělství Adolfa Hrubého a dalších členů vlády.

 Jeden nikdy neví, co se může v nenápadné války na východě vyklubat. Bylo by však zajímavé sledovat Baráka s potravinovými lístky v supermarketu. 

10. týden 2024 v EU

Brusel představil první strategii EU pro obranný průmysl. Ursula von der Leyenová získala nominaci EPP pro další funkční období. Komise zahájila průzkum mínění zemědělců o administrativních překážkách. EU slavila MDŽ.

Pondělí 4. března 2024

V Radě se završil proces přijetí tzv. aktu o interoperabilní Evropě. Ten by měl zajistit digitální propojení orgánů veřejné správy v rámci EU a umožnit plynulé poskytování veřejných služeb přes hranice.

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně návrhu nařízení o obalech a obalových odpadech. Cílem má být mimo jiné zajistit větší ekologičnost obalů a snížit množství odpadu, který z nich vzniká. Dohodu ještě musejí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušný akt přijmout.

Úterý 5. března

Komise a vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku představili první unijní strategii pro obranný průmysl, která by měla stanovit „jasnou a dlouhodobou vizi pro dosažení připravenosti obranného průmyslu v Evropské unii“. Zároveň Komise předložila návrh na vytvoření Evropského programu obranného průmyslu (EDIP), který má v období 2025–2027 zajistit pro toto odvětví 1,5 miliardy eur z rozpočtu EU.

Středa 6. března

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně několika legislativních návrhů, a to:

tzv. aktu o kybernetické solidaritě, který má posílit spolupráci členských států v oblasti kybernetické bezpečnosti;

návrhu, který směřuje k usnadnění předávání soudního řízení v trestních věcech do jiného členského státu;

reformy tzv. Jednotného evropského nebe, tj. úpravy řízení letového prostoru;

návrhu nařízení o zákazu uvádění produktů pocházejících z nucené práce na trh EU.

Dohody ještě musejí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušné předpisy přijmout.

Čtvrtek 7. března

Ursula von der Leyenová získala oficiální nominaci Evropské lidové strany (EPP) pro kandidaturu na předsedkyni Komise na druhé funkční období.

Komise vyzvala zemědělce k účasti v on-line průzkumu, na základě kterého chce získat představu o administrativních překážkách, kterým zemědělci čelí. Toto opatření souvisí s nynějšími demonstracemi nespokojených zemědělců.

Pátek 8. března

Unijní orgány jako obvykle slavily mezinárodní den žen. Ursula von der Leyenová a předtím také Komise spolu s vysokým představitelem EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku vydali při této příležitosti svoje prohlášení.

Zemědělské protesty ve Varšavě ve znamení bitek s policií

Organizátorem protestu polských zemědělců ve VaršaVĚ byla organizace Solidarność Rolników indywidualnych. Demonstrace se zúčastnilo asi 150.000 lidí.

 Klidná demonstrace se měla rozejít před úřadem vlády. Policie však demonstranty rozdělila na několik skupin, čehož využili lidé, kteří se mezi zemědělce vloudili, k vyvolání potyček s policisty. Policie použila gumové projektily, plynové pistole a uspávací granáty. Rolníci se snažili co nejrychleji demonstraci opustit.

Solidarność na svých webových stránkách poděkovala všem horníkům, ocelářům, lesníkům a dělníkům za podporu klidného zemědělského protestu. Solidarność vyjádřila rozhodný nesouhlas s neodůvodněnými zákroky policie proti nevinným lidem. Veřejně dostupné nahrávky medií jasně dokazují provokace ze strany policie. Solidarność vyzývá svědky, aby zasílali své nahrávky a fotografie  na její adresu.

Aktivisté Solidarnośći slibují postiženým a zadrženým rolníkům pomoc, přičemž žádají rodinné příslušníky lidí, kteří se nevrátili z demonstrace domů, aby se ozvali a kontaktovali Solidarność. Nezávislý odborový svaz zemědělců hodlá v protestech pokračovat a na 20. března vyzývá ke generální stávce. "Nepovolíme, pokud naše požadavky nebudou splněny."

Během protestu byl zraněn i Marek Duszyński, předseda Zemědělského odborového svazu Samoobrona. Byl zblízka napaden policií, BYL mu do obličeje nastříkán plyn.. Stalo se tak při vynášení symbolické rakve s nápisem Polské zemědělství 2004-2024.

Protestujeme zde až do pátku, od půlnoci - řekl farmář stávkující na dálnici - Podporují nás kolegové z Velkopolska, vracející se z protestu..

MDŽ je jen pro ženy

 Na předlistopadové Mezinárodní den žen v bývalém Československu zůstávají v myslích pamětníků jen nostalgické vzpomínky na podnikové oslavy, na ty podivné slavnosti s povinným zvoněním skleniček s vínem. Pánové se při konzumaci nemohli nechat zahanbit. Klíče odzvonily vládu komunistů i komunistické tradice. MDŽ je tradice jiná a odjinud, ale v ČR skončila také. Svět ji však nezavrhuje.

Oslava MDŽ v rakouském Linci se už stává tradicí.  U příležitosti dnešního Mezinárodního dne žen se galerie Promenaden v Linci již pošesté stane místem, kde si ženy mohou vyměňovat zkušenosti, získávat informace a bavit se. I letos je program stejně rozmanitý jako jsou životy žen. Je to o psychologii, o různých životních modelech, o byznysu, módě, kultuře a kulinářském umění.

Od 12.30 do 18 hodin jsou na pódiu fóra OÖN (hornorakouský deník) hovořit odborníce o tom, co ženu žene kupředu. Psychoterapeutka Silvia Dirnberger-Puchner začíná pěti cennými tipy pro šťastný a naplněný život. O své osobní cestě zde hovoří čtyři ženy, které si díky píli a vášni udělaly velké jméno: moderátorka Silvia Schneider, modelka Victoria Karner, foodblogerka Anita Moser a publicistka Christine Haiden

9. týden 2024 v EU

 Počet žádostí o azyl v EU byl v roce 2023 nejvyšší od migrační krize. Podle von der Leyenové EU musí v příštích letech výrazně posílit kapacitu svého obranného průmyslu. Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 byl revidován.

Pondělí 26. února 2024

V Radě se uzavřel proces přijetí nového nařízení, které má zajistit dostupnost okamžitých plateb v eurech v rámci EU a Evropského hospodářského prostoru. Nařízení má umožnit převést kdykoli během dne peníze do deseti vteřin, a to nejen v rámci jedné země, ale i do jiného státu EU/EHP.

Rada také přijala nařízení o automatizovaném vyhledávání a výměně údajů pro policejní spolupráci v trestních věcech (jako jsou údaje o DNA, otiscích prstů a registraci vozidel). Dochází zejména k rozšíření množiny údajů, u nichž může probíhat automatizovaná výměna mezi příslušnými orgány členských států.

Rada prodloužila o další rok platnost sankcí proti Bělorusku. Ty Unie uplatňuje kvůli vnitřním represím a podpoře Ruska ve válce na Ukrajině ze strany běloruského režimu.

Novým zvláštním zástupcem EU pro lidská práva byl jmenován švédský diplomat Olof Skoog. Funkce se ujímá 1. března 2024.

Úterý 27. února

Komise předložila nástin strategie, která by měla zajistit vedoucí průmyslové postavení EU v oblasti pokročilých materiálů (např. grafen, kovové nanočástice do solárních panelů atd.). Tyto materiály jsou podle ní zásadní mimo jiné pro zelenou a digitální transformaci.

Jutta Urpilainenová, komisařka pro mezinárodní partnerství, v Evropském parlamentu ve svém projevu varovala, že globální nerovnosti se zvětšují. Od roku 2020 prý 5 nejbohatších lidí světa zdvojnásobilo svůj majetek, zatímco ve stejné době téměř 5 miliard lidí zchudlo.

Středa 28. února

Rada přijala soubor legislativních aktů, které souvisejí s nedávno dohodnutou revizí víceletého finančního rámce EU 2021–2027 (viz díl 82). Vedle samotné změny víceletého finančního rámce, jde o zřízení Nástroje pro Ukrajinu a zřízení Platformy strategických technologií pro Evropu (STEP).

Ursula von der Leyenové v Evropském parlamentu hovořila o obraně. Uvedla mimo jiné, že Evropská unie musí v příštích letech výrazně zvýšit kapacitu svého obranného průmyslu, a znovu vyslovila podporu myšlence, aby v příští Komisi byl post komisaře pro obranu.

Agentura Evropské unie pro otázky azylu informovala o tom, že počet žádostí o azyl v roce 2023 dosáhl výše 1,14 milionu, což je nejvíce od migrační krize (2015–2016).

Evropský parlament hostil Julii Navalnou, vdovu po ruském opozičním politiku Alexeji Navalném. Ta před euroslanci také přednesla projev.

Novým protiteroristickým koordinátorem EU byl jmenován nizozemský diplomat Bartjan Wegter. Funkce se ujímá 1. března 2024.

Čtvrtek 29. února

Komise navrhla změnu rozpočtu EU na rok 2024 tak, aby odrážel změny provedené ve víceletém finančním rámci 2021–2027 (viz výše a díl 82).

Evropský parlament přijal při druhém výročí války na Ukrajině rezoluci, ve které požaduje, aby Ukrajině byla poskytována soustavná vojenská pomoc, „a to tak dlouho, jak to bude nutné, a v jakékoli formě, která bude pro vítězství Ukrajiny nezbytná“.

Pátek 1. března

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně dvou legislativních návrhů, které se týkají shromažďování a předávání předběžných informací o cestujících v letecké dopravě v zájmu usnadnění kontrol na vnějších hranicích. Dohodu ještě musejí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušné předpisy přijmout.

Zdroj:KN

Zatčena Daniela Klette z teroristické RAF

 Německá prokuratura v úterý oznámila, že Daniela Klette, jedna ze tří uprchlých členek krajně levicové teroristické skupiny Frakce Rudé armády (RAF), byla zatčena.

Německá policie po trojici, podezřelé z pokusu o vraždu a sérii ozbrojených loupeží, po desetiletích na útěku stále pátrala.

Co zatím víme?

Státní zastupitelství ve městě Verden v Dolním Sasku uvedlo, že pětašedesátiletá žena byla dopadena v pondělí v Berlíně.

"Zatkli jsme paní Klette," řekl Koray Freudenberg, vrchní státní zástupce, jehož úřad vyšetřuje Kletteovou a další podezřelé Ernsta-Volkera Stauba a Burkharda Garwega.

Dolnosaský zemský kriminální úřad později uvedl, že v souvislosti s dopadením Klette byl zatčen také muž, který však dosud nebyl identifikován.

Šéf hannoverské policie Friedo de Vries uvedl, že podezřelá byla identifikována pomocí otisků prstů a neprojevila žádný odpor, když byla zadržena v bytě ve čtvrti Kreuzberg. De Fries řekl, že policie v bytě našla dva pistolové zásobníky a náboje.

Německý deník Bild uvedl, že Klette se 20 let skrývala v Berlíně, kde podle sousedů vystupovala pod jménem Claudia.

Klette, Staub a Garweg se údajně pokusili využít sérii loupeží v letech 1999 až 2016 k financování svého života v podzemí.

Poté, co televizní pořad nedávno zveřejnil profil případu, vyšetřovatelé v Dolním Sasku, kde se odehrálo mnoho loupeží, uvedli, že obdrželi 161 tipů ohledně možného místa pobytu podezřelých.

Co udělala teroristická skupina RAF?

Tito tři údajně patřili k takzvané třetí generaci RAF, známé také jako skupina Baader-Meinhof.

V 70. a 80. letech 20. století vedla RAF v tehdejším západním Německu teroristickou kampaň prostřednictvím útoků a únosů, přičemž této skupině bylo připsáno celkem více než 30 vražd. Úřady tvrdí, že RAF je zodpovědná za zranění dalších 200 lidí.

Aktivity skupiny vyvrcholily během velkého pátrání po členech RAF během takzvaného německého podzimu 1977.

Mezi oběťmi RAF byli západoněmecký generální prokurátor Siegfried Buback, šéf Dresdner Bank Jürgen Ponto, předseda Deutsche Bank Alfred Herrhausen, obchodní manažer Hans Martin Schleyer a vysoce postavený západoněmecký diplomat Gerold von Braunmühl.

RAF se prohlásila za rozpuštěnou v roce 1998 a neexistují žádné důkazy o tom, že by tato bývalá teroristická organizace byla stále aktivní.

Policie a speciální ozbrojené jednotky zaútočily na hlavní vlakové nádraží západoněmeckého města Wuppertal na začátku tohoto měsíce poté, co obdržely tip, který naznačoval, že bývalý levicový terorista Ernst-Volker Staub mohl být spatřen ve vlaku. Úřady uvedly, že došlo k falešnému poplachu a že počáteční podezření ohledně mužovy totožnosti se nepotvrdilo.