Home

Antonín Švehla: Když má sedlák, mají všichni.

Beno Berghammer (Big Ben): Sedlák nevyhodí nic, co by se mu mohlo hodit.

pátek 8. listopadu 2013

Agrární strana v roce 1934 zkroutila neviditelnou ruku trhu.

Třicátá léta nemůžu pamatovat, jak to bylo s nákupem zemědělských výrobků vyčtu jen ze starých dokladů. Pamatuji jen, jak ještě v 60. letech staří zemědělci chválili Agrární stranu, že zavedením monopolu se zasloužila o zvýšení cen zemědělského zboží a o vyšší životní úroveň na vesnicích. Někteří chválili i protektorátní zemědělství, že se nemuseli starat o odbyt.

V roce 1933 stálo 100 kg pšenice 85 korun, žita 70 Kč, ječmene 85 Kč, ovsa 55 Kč, brambor 20 Kč, sláma žitná 8 Kč, sláma ovesná 12 Kč, kráva na 4. teleti se prodávala za 1.200 Kč, prase 80 kg za 6 Kč/ kg, 2 selata za 120 kč, husa za 25 Kč a ovce za 80 Kč.

Po zřízení monopolu, kdy přestal volný prodej zemědělské produkce a každý rolník, prodávající víc než 100 kg obilí, musel mít Obilní výkaz (za špatnou evidenci byly vysoké pokuty), byly v roce 1935 následující pevné ceny: 100 kg pšenice stálo 180 Kč, žita 140 Kč, ječmene 130 Kč, ovsa 115 Kč. Ostatní výrobky sice nebyly v monopolu, ale byly ovlivněny cenami obilí. Brambory v roce 1935 stály 40 Kč, sláma žitná 25 Kč, sláma ovesná 35, kráva stála 2.000 Kč, za prase se platilo 8 Kč/kg, za 2 selata 180 Kč. Zvýšení cen bylo tedy dvojnásobné.

V dnešní době cena obilí zřejmě není ideální, ale asi to zemědělcům nahradí to dotace na půdu. Tragédií jsou třeba ceny ovčí vlny. Včera jsem potkal jednoho dlouhodobého chovatele ovcí. Říkal, že má už jen 4 kusy, jen na vypasení trávy kolem chalupy, vlnu prý hází do popelnice. Dříve jich míval až 15 kusů. Za cenu vlny 5 až 15 Kč/kg se mu prý nevyplatí ji někam vozit na prodej.

 Zavzpomínali jsme na doby, kdy při výkupu vlny stávaly u našeho skladu dlouhé fronty drobných chovatelů s pytli vlny, jak se tenkrát platilo 100 až 150 korun za kg. To je při dnešních poměrech desetkrát víc. To by chov ovcí byl zlatý důl. Dnes takové ceny nejsou možné, ujali by se toho různí podnikavci a překupníci, kteří by si najali Ukrajince,, aby jim pásli tisíce ovcí atd. Dříve zřejmě byla vlna dotovaná státem proto, aby drobní chovatelé obdělávali návsi, příkopy a pozemky, kam se mechanizace nedostala. Zabíjely se dvě mouchy jednou ranou: vlna se nemusela dovážet a nemuselo se zvláštˇplatit za údržbu krajiny. A kdo nebyl líný, dost si přivydělal. Zůstaly mi vzpomínky, jak jsme pěchovali vlnu do velkých žoků.


Zahradníček Josef

Žádné komentáře:

Okomentovat