Neskončí v ČR i pěstování brambor?

V ČR se letos urodilo zhruba o pětinu méně brambor než před rokem. Zemědělci a zahrádkáři celkově sklidili 637.484 tun brambor, což je nejméně od počátku sledování tohoto údaje, tj. od dvacátých let minulého století. Současné ceny brambor od zemědělců se ustálily na šesti až sedmi korunách za kilogram. V příštích týdnech se nepředpokládají výrazné změny cen.

Pokles produkce souvisí zejména s dlouhodobým poklesem pěstební plochy brambor v ČR. Plocha na níž byly vysázeny brambory letos meziročně klesla o téměř dvě procenta na 23.205 hektarů. Sklizeno bylo 528.000 tun brambor. V roce 2012 byl meziroční pokles mnohokrát větší, takřka jedenáctiprocentní. Rozloha polí a zahrádek, na nichž pěstují brambory "samozásobitelé", je odhadována na 6200 hektarů, ale také se snižuje. 

Údaje o letošní produkci zpřesňují také ostatní země. Je zřejmé, že staré členské země Evropské unie vykáží vyšší produkci brambor než v roce 2012. Výkupní cena brambor v Německu minulý týden posílila na 7 korun. 

Zatímco počátkem 90. let se roční úroda brambor v ČR ještě dostala i nad 2,000.000 tun, loni jich už zemědělci sklidili pouze 661.800 tun. Letošní úroda brambor se poprvé, od dob Rakouska-Uherska, dostane pod 600.000 tun tj. pod 30 procent roku 1993. Horší je i kvalita hlíz. 

ČR již několik let není v bramborách soběstačná. Domácí produkce pokrývá sotva 85 tuzemské spotřeby brambor. Vzhledem ke stoupajícím cenám také klesá spotřeba brambor. (Zdroj  Ústřední bramborářský svaz ČR)

Je to smutná statistika. Naši dědové žili za mnohem nepříznivějších poměrů hospodářských, sociálních a bytových, ovšem brambor bylo vždy dost. Byly považovány za jídlo obyčejné, až podřadné, které bylo bez větších problémů dostupné i těm nejchudším vrstvám obyvatelstva. Důvodů, proč brambory mizí z českých polí a zahrádek, je jistě řada. Jedním z nich určitě je také nedostatek hnoje. Pěstovat brambory bez hnoje? To byla ještě před padesáti lety nemyslitelná představa. Tento úkaz je vyvolaný poklesem stavů hospodářských zvířat ve velkochovech a úbytkem drobných chovatelů. A také vyháněním skotu na pastvu, kde téměř všechny vyprodukované živiny mizí bez užitku, buď v atmosféře, nebo ve vodních tocích.