Český rasizmus nespadl z nebe

Nedýchatelné jedovaté prostředí se zdá být výstižnou metaforou celkových společenských poměrů. Zašli jsme včera s Bohumilem Kartousem do jedné dosud relativně slušné pražské restaurace. Číšník nám při objednávce v souvislosti s britskou aktivací brexitu sdělil, že zcela sympatizuje s rozhodnutím "Britů" uzavřít hranice, "protože nemůžeme připustit, aby nám tady čmoudi kazili vzduch".

 Překvapením pro něj bylo, že v Británii žijí tři miliony muslimů, kteří mají v té společnosti v důsledku toho, čím jí přispívají jako politikové, vrcholní žurnalisté, podnikatelé a právníci, nesmírně výsostné postavení. Vykládal nám, jak se kdesi dočetl (neví samozřejmě kde), že Nobelovu cenu získalo daleko více Izraelců, avšak žádný Arab. Překvapením pro něho bylo, že zakladatelem firmy Apple je Steve Job, jehož otec byl Arab, syrský uprchlík do USA.

Ten číšník samozřejmě za svou bigotnost nemůže. Nepřemýšlí, nemá přístup k věcným informacím, netuší nic o vnější světě. Hluboký rasismus, který v České republice existuje desítky let vůči komukoliv, kdo nemá bílou kůži, se v posledních dvou letech v iracionálním, ostře defenzivním diskursu překlopil v nenávist vůči muslimům - které samozřejmě nikdo v ČR nezná a nikdo nikdy nepotkal. Lidé naivně věří nesmyslům, že existuje mezinárodní uprchlické spiknutí, které "někdo řídí" a jeho cílem je údajně "zničit naši civilizaci". Není to překvapivé: Od vzniku moderní české společnosti od začátku devatenáctého století dokonce až do doby vzniku první Československé republiky, byla velká část českého národa zahlcena velmi podobnou iracionální nenávistí vůči židům - tuto nenávist šířili ve svých dílech i renomovaní, dodnes uznávaní klasičtí čeští autoři jako Jan Neruda, Petr Bezruč či Vilém Mrštík.

Vznik Československé republiky je spojen s tvrdým pronásledováním židů. Ještě pár týdnů po jejím vzniku došlo v Holešově o poslednímu protižidovskému pogromu. Český nacionalismus byl vždycky spojen s antisemitismem - není tedy divu, že se pak projevoval rasismem vůči Romům a nyní i skromný číšník v relativně slušné pražské restauraci (už tam nepáchnu) je obětí iracionálních nesmyslů, šířených kdovíkde, že "nás 'čmoudi' přicházejí zničit".

Je to odpor a hnus, ale ta atmosféra je tak silně převažující a zoufalci lidé těmto nesmyslům zjevně opravdu věří, že se proti propadu české společnosti do orgií rasistických hrůz nedá zřejmě udělat vůbec nic - dokud proti tomuto iracionálnímu rasismu nezačnou vystupovat celebrity a politikové.

Ti však v ČR už dlouho svědomím národa nebyli, takže k prozření a návratu do normální civilizované existence zřejmě nedojde. Je to děs.

Jsem ohromen a zděšen. Dusivá atmosféra v ČR vládne nejen přímo, ale i metaforicky. Národ ztrácí rysy civilizované společnosti, zatímco mu nekontrolované množství automobilů zkracuje život. Kdo by se staral...
Jsem ve střehu a mám se velmi na pozoru. S takovýmito lidmi opravdu nechci vstupovat do interakce.
Zdroj: blisty.cz

Agrofert podváděl Brusel

České úřady si nevědí rady, co udělat s verdiktem Evropské komise o střetu zájmů prvního místopředsedy hnutí ANO Jaroslava Faltýnka. Případ se totiž může snadno změnit v noční můru při čerpání evropských dotací a v miliardové ztráty. Ministerstvo zemědělství pouze uvedlo, že v případě nutnosti bude Českou republiku hájit před soudem.

Faltýnkův případ,  je přitom přehledný a srozumitelný. Počátkem února napsal komisař pro zemědělství Phil Hogan, že Češi porušili předpisy pro čerpání jedné a půl miliardy eurodotací, kterou inkasoval v letech 2014 a 2015 Agrofert.

Přišla dvouprocentní korekce, tedy ve výši 22 milionů korun. Důležitější je zdůvodnění. Předpisy byly porušeny tím, že Faltýnek byl v letech 2014–2016 členem dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), který funguje jako platební agentura evropských zemědělských dotací, a zároveň členem představenstva Agrofertu, jenž je zdaleka největším příjemcem těchto dotací. To považuje Evropská komise za nepřípustný střet zájmů a tato zdánlivě nevinná úvaha může mít dalekosáhlé důsledky.

Jenom v zemědělském oboru může být dopad mnohem vážnější. Komise pokutovala čerpání v letech 2014 a 2015. Faltýnek však byl členem dozorčí rady SZIF ještě v červenci 2016. V tomto roce měl Agrofert nepochybně další dotační příjmy.

Není k dispozici konečná bilance přímých plateb, na které mají nárok zemědělské společnosti jenom díky tomu, že obhospodařují půdu, chovají dojnice, pěstují cukrovku apod., jistě však neskončí pod sedmi sty miliony.

Další dotace jdou na investiční projekty a v dřívějších letech se tato suma pro Agrofert pohybovala na úrovni sta milionů. Tato částka půjde strmě nahoru, protože koncem roku 2015 přidělil SZIF na investice šest miliard korun a desetinu tehdy obdržel Agrofert. Bylo to ještě v časech, kdy byl Faltýnek v dozorčí radě, a podle únorového Hoganova verdiktu tedy opět došlo ke střetu zájmů. Pokud by chtěla Česká republika Agrofertu slíbené peníze opravdu proplatit, musela by počítat s korekcí s více než dvouprocentní sazbou.

Tím spíše, že u investičních dotací SZIF jsou opravdu vážné indicie, že Faltýnkova účast v dozorčí radě rozdělování dotací ovlivnila. Agrofert byl v listopadu 2015 jednoznačným vítězem dotačního kola. Desítky milionů inkasovaly jeho vepříny v čele s farmou Animo Žatec, drůbežárny od Chebu přes Vodňany až po Bruntálsko, potravinářské továrny typu Olma a Kostelecké uzeniny spolu s pár kravíny. Z dvaadvaceti žádostí byly odmítnuty jenom čtyři, tedy necelá čtvrtina, a ve všech případech šlo o menší opravy kravínů, tedy oblast s největším přetlakem projektů. Ostatní zpravidla tak úspěšní nebyli. U velkých projektů od pěti do 150 milionů korun bylo odmítnuto 44 procent žádostí.

Úplně jinak dopadlo hodnocení projektů v listopadu 2016, kdy zástupce Agrofertu v dozorčí radě neseděl. Z dvaceti projektů jich uspělo jen pět. Byl mezi nimi výkrm kuřat v Třebíči, kravín na Domažlicku a žatecký vepřín. Bilanci zlepšily dotace pro potravinářské továrny, kde nebyla žádná konkurence a příslib získali všichni žadatelé včetně Olmy a Vodňanské drůbeže, i když Kostelecké uzeniny se musely spokojit s pozicí čekatele. Tentokrát byl Agrofert hlavním poraženým. Čtvrtinová úspěšnost zůstala hluboko pod celkovou bilancí, když u projektů nad pět milionů uspělo v průměru 48 procent žádostí. Není zřejmé, o kolik méně dostal Agrofert peněz, protože SZIF data zveřejní po letním podepsání smluv.

Smrt v Opavě. Válka fotbalových fandů vyvrcholila tragédií

Jedenačtyřicetiletý muž muž byl zabit vlakem. POlicie zatkla 50 lidí, 17 fanoušků bylo zraněno, 6 policistů a 1 kůň.

Baníkovci utkání bojkotovali a na tribunu se jich posadilo jen dvacet. Přibližně dva tisíce fanoušků z Ostravy se utábořily před stadionem, kde začalo peklo. Na policisty házeli kameny, sklenice i dělobuchy.

Nepokoje pokračovaly v ulicích po skončení utkání, kdy na sebe dvakrát znesváření fanoušci narazili. Po jednom střetu skončil jeden z agresorů v bezvědomí. „U pacienta s těžkým poraněním hlavy bylo provedeno vyšetření CT. V nemocnici jsme ošetřili v souvislosti s utkáním celkem 17 osob. Většinou šlo o povrchová zranění hlavy a nosu,“ řekl mluvčí Slezské nemocnice Dan Svoboda.
Zranění utrpělo 5 policistů a jeden policejní kůň. Poškozeno bylo několik policejních vozidel, dopravní značení i soukromý majetek.

Potyčky se přesunuly ze stadionu do centra Opavy. I tam zasahovali těžkooděnci. Ani v nočních hodinách nebyl klid. „Policistu speciální pořádkové jednotky napadl před restaurací muž (38). Ten rovněž kopal do služebního vozu. Byl zpacifikován za užití donucovacích prostředků. Policista byl ošetřen, ale doba jeho léčení nebyla stanovena. Pachateli hrozí 4 roky vězení,“ řekla policistka Gabriela Holčáková.

Nad ránem v kolejišti u Opavy přišel po střetu s vlakem o život  fanoušek (†41) Opavy z Polska. „Byl oblečen do žlutého trička měl vrávorat po železniční trati dnes nad ránem v Opavě. Při střetu s vlakem utrpěl smrtelná zranění. Provoz na trati byl omezen.“ 

Jak hejtman Zimola k chaloupce přišel

Ve Slupečné u Lipenské vodní nádrže byly postaveny čtyři rekreační domky. Nechal je postavit ekonomický ředitel českobudějovické nemocnice a předseda představenstva Jihočeských nemocnic Martin Bláha. Jejich obyvatelé jsou už známi, jeden bude mít Bláha, druhý jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD), třetí jeho náměstek Jaromír Slíva (ČSSD). Čtvrtý domek údajně není zatím obsazen. Hodnota každého domu je přibližně 4,5 milionu korun.

Proč si hejtman nestaví dům sám? Martin Bláha vzpomněl, že pozemek koupil v roce 2012. "Ale byl příliš velký, takže stavím čtyři domy v šumavském stylu, abych se podělil o veškeré náklady. Jsou postaveny podle jednoho projektu, interiér je řešen individuálně,“ upřesnil Martin Bláha s tím, že oslovil přátele z ČSSD, což jsou hejtman a jeho náměstek, původně sociální demokraté z pohraničních měst Nové Bystřice a Českých Velenic.

Postup, jakým si jihočeský hejtman Jiří Zimola opatřil objekt u lipenského jezera, by mohl mít vliv na Zimolovu další politickou kariéru a další trvání krajské koalice, kterou spolu s ČSSD tvoří hnutí ANO a Jihočeši 2012. Možná o Zimolovi rozhodnou úplně jiné politické kausy.

Podle předsedkyně krajské organizace hnutí ANO Radky Maxové by měl Jiří Zimola postup pořízení domu podrobně vysvětlit. „Nebude-li vše řádně vysvětleno a doloženo, jde o podezřelou transakci, zvlášť týká-li se nejvyššího představitele kraje,“ uvedla Radka Maxová. „Pokud jednání představitelů kraje nebo Jihočeských nemocnic nebude v tomto směru čisté, můžeme předjímat, že to vyvolá koaliční jednání, při němž se budeme bavit i o budoucnosti koalice,“ dodala Radka Maxová.

V pondělí přišla do médií zpráva, že hejtman Zimola s předsedou Bláhou řeší v zašifrovaných mailech zakázky správy a údržby silnic, že mají svého informátora v řadách policie, který je předem infomoval o zásahu policie ve firmě Technická správa komunikací, a že mezi sebou používají cryptované telefony. Oba to popřeli. Je ovšem také známo, že Zimolovy aktivity v dopravě jsou silně jednostranné ve prospěch některých silnic a autobusové dopravy. (Buřič)

Zadlužování dnes není ostuda, nýbrž chytrost

Jedna z vymáhacích agentur, Kruk, zveřejnila, že mladí, které má ve své režii, dluží v průměru kolem devíti tisíc na hlavu. To sice nic nevypovídá o celku, ale naznačuje, že mladí se i s malými dluhy dostávají do velkých malérů.

 „Za první republiky člověk kvůli dluhům div nechodil kanály. A dnes naopak se někteří dlužníci ještě chlubí, jak nad druhými vyzráli,“ uvedl místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala.
„Měli jsme století páry, století elektřiny a teď to vypadá, že budeme mít století ochrany spotřebitele a dlužníka,“ dodává s jistou dávkou ironie právník a šéf diskusní platformy Stálá konference českého práva Karel Havlíček.

 Mnozí právníci v rámci ní se udivují nad tím, že ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) chce ještě více uvolnit podmínky pro osobní bankrot.

Dlužníci by podle Pelikánových úvah už nemuseli za pět let splatit ani 30 procent přihlášených pohledávek, jak je tomu dnes, a návrhy na osobní bankrot by si už ani nemuseli podávat sami, dělali by to za ně exekutoři. Pelikán se již několikrát vyjádřil, že v předchozích letech se až příliš nadržovalo věřitelům, a tak teď to bude opačně, váhy se naklánějí k dlužníkům, aby se to podle Pelikána vyrovnalo.

Právu již dříve řekl, že věřitelé si tak budou dávat větší pozor, komu půjčují. Podle představitelů věřitelů a právníků, jako je Havlíček, lze sice pochopit politickou motivaci těchto úvah, co už ale část právnické veřejnosti zaráží, je fakt, že pravidla hry se mění se zpětnou účinností, jak tomu bylo např. u rozhodčích doložek ve smlouvách o spotřebitelských úvěrech.

Lidé sice reálně peníze dluží, ale dnes je platit ani nemusí, protože pravidla pro doložky se změnila zpětně a úvěrové firmy neměly možnost, jak na úpravu právních poměrů reagovat. A tím se celý závazek prakticky smázl, protože běžnou cestou je téměř nevymahatelný.