České úřady si
nevědí rady, co udělat s verdiktem Evropské komise o střetu zájmů prvního
místopředsedy hnutí ANO Jaroslava Faltýnka. Případ se totiž může snadno změnit
v noční můru při čerpání evropských dotací a v miliardové ztráty. Ministerstvo
zemědělství pouze uvedlo, že v případě nutnosti bude Českou republiku hájit
před soudem.
Faltýnkův
případ, je přitom přehledný a
srozumitelný. Počátkem února napsal komisař pro zemědělství Phil Hogan, že Češi
porušili předpisy pro čerpání jedné a půl miliardy eurodotací, kterou inkasoval
v letech 2014 a 2015 Agrofert.
Přišla dvouprocentní
korekce, tedy ve výši 22 milionů korun. Důležitější je zdůvodnění. Předpisy
byly porušeny tím, že Faltýnek byl v letech 2014–2016 členem dozorčí rady
Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), který funguje jako platební
agentura evropských zemědělských dotací, a zároveň členem představenstva
Agrofertu, jenž je zdaleka největším příjemcem těchto dotací. To považuje
Evropská komise za nepřípustný střet zájmů a tato zdánlivě nevinná úvaha může
mít dalekosáhlé důsledky.
Jenom v zemědělském
oboru může být dopad mnohem vážnější. Komise pokutovala čerpání v letech 2014 a
2015. Faltýnek však byl členem dozorčí rady SZIF ještě v červenci 2016. V tomto
roce měl Agrofert nepochybně další dotační příjmy.
Není k dispozici
konečná bilance přímých plateb, na které mají nárok zemědělské společnosti
jenom díky tomu, že obhospodařují půdu, chovají dojnice, pěstují cukrovku
apod., jistě však neskončí pod sedmi sty miliony.
Další dotace jdou na
investiční projekty a v dřívějších letech se tato suma pro Agrofert pohybovala
na úrovni sta milionů. Tato částka půjde strmě nahoru, protože koncem roku 2015
přidělil SZIF na investice šest miliard korun a desetinu tehdy obdržel Agrofert.
Bylo to ještě v časech, kdy byl Faltýnek v dozorčí radě, a podle únorového
Hoganova verdiktu tedy opět došlo ke střetu zájmů. Pokud by chtěla Česká
republika Agrofertu slíbené peníze opravdu proplatit, musela by počítat s
korekcí s více než dvouprocentní sazbou.
Tím spíše, že u
investičních dotací SZIF jsou opravdu vážné indicie, že Faltýnkova účast v
dozorčí radě rozdělování dotací ovlivnila. Agrofert byl v listopadu 2015
jednoznačným vítězem dotačního kola. Desítky milionů inkasovaly jeho vepříny v
čele s farmou Animo Žatec, drůbežárny od Chebu přes Vodňany až po Bruntálsko,
potravinářské továrny typu Olma a Kostelecké uzeniny spolu s pár kravíny. Z
dvaadvaceti žádostí byly odmítnuty jenom čtyři, tedy necelá čtvrtina, a ve
všech případech šlo o menší opravy kravínů, tedy oblast s největším přetlakem
projektů. Ostatní zpravidla tak úspěšní nebyli. U velkých projektů od pěti do
150 milionů korun bylo odmítnuto 44 procent žádostí.
Úplně jinak dopadlo
hodnocení projektů v listopadu 2016, kdy zástupce Agrofertu v dozorčí radě
neseděl. Z dvaceti projektů jich uspělo jen pět. Byl mezi nimi výkrm kuřat v
Třebíči, kravín na Domažlicku a žatecký vepřín. Bilanci zlepšily dotace pro
potravinářské továrny, kde nebyla žádná konkurence a příslib získali všichni
žadatelé včetně Olmy a Vodňanské drůbeže, i když Kostelecké uzeniny se musely
spokojit s pozicí čekatele. Tentokrát byl Agrofert hlavním poraženým.
Čtvrtinová úspěšnost zůstala hluboko pod celkovou bilancí, když u projektů nad
pět milionů uspělo v průměru 48 procent žádostí. Není zřejmé, o kolik méně
dostal Agrofert peněz, protože SZIF data zveřejní po letním podepsání smluv.
Žádné komentáře:
Okomentovat