Jedna z vymáhacích agentur, Kruk, zveřejnila, že mladí, které má ve své režii, dluží v průměru kolem devíti tisíc na hlavu. To sice nic nevypovídá o celku, ale naznačuje, že mladí se i s malými dluhy dostávají do velkých malérů.
„Za první republiky člověk kvůli dluhům div nechodil kanály. A dnes naopak se někteří dlužníci ještě chlubí, jak nad druhými vyzráli,“ uvedl místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala.
„Měli jsme století páry, století elektřiny a teď to vypadá, že budeme mít století ochrany spotřebitele a dlužníka,“ dodává s jistou dávkou ironie právník a šéf diskusní platformy Stálá konference českého práva Karel Havlíček.
Mnozí právníci v rámci ní se udivují nad tím, že ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) chce ještě více uvolnit podmínky pro osobní bankrot.
Dlužníci by podle Pelikánových úvah už nemuseli za pět let splatit ani 30 procent přihlášených pohledávek, jak je tomu dnes, a návrhy na osobní bankrot by si už ani nemuseli podávat sami, dělali by to za ně exekutoři. Pelikán se již několikrát vyjádřil, že v předchozích letech se až příliš nadržovalo věřitelům, a tak teď to bude opačně, váhy se naklánějí k dlužníkům, aby se to podle Pelikána vyrovnalo.
Právu již dříve řekl, že věřitelé si tak budou dávat větší pozor, komu půjčují. Podle představitelů věřitelů a právníků, jako je Havlíček, lze sice pochopit politickou motivaci těchto úvah, co už ale část právnické veřejnosti zaráží, je fakt, že pravidla hry se mění se zpětnou účinností, jak tomu bylo např. u rozhodčích doložek ve smlouvách o spotřebitelských úvěrech.
Lidé sice reálně peníze dluží, ale dnes je platit ani nemusí, protože pravidla pro doložky se změnila zpětně a úvěrové firmy neměly možnost, jak na úpravu právních poměrů reagovat. A tím se celý závazek prakticky smázl, protože běžnou cestou je téměř nevymahatelný.
Žádné komentáře:
Okomentovat