Divoké prase patří k největším ničitelům životního prostředí

 Experti univerzity v australském Queenslandu vykoumali a v odborném časopise Global Change Biology zveřejnili, že rozrytím půdy divoká prasata uvolní 4,9 milionu tun oxidu uhličitého za rok.Poškozují životní prostředí stejně jako automobily.

 Vědec Christopher O’Bryan prohlásil, že divočák je nejrozšířenější invazivní druh mezi obratlovci. „Původně se vyskytovali jen v Asii a v Evropě, ale dnes kromě Antarktidy jsou díky člověku přítomni na všech kontinentech,“ dodal.

Jak divoká prasata dostanou oxid uhličitý do ovzduší? „Při hledání potravy rozryjí půdu a umožní tím půdním mikroorganismům, aby se dostaly ke kyslíku, což způsobí jejich rychlé rozmnožování. Tento proces má jako důsledek výrobu oxidu uhličitého,“ tvrdí O’Bryan. Vědci na základě modelových výzkumů odhadují, že divoká prasata ročně rozryjí 36 tisíc kilometrů čtverečních. 

Výbuch v německé chemičce

 V úterý ráno došlo k výbuchu v chemičce Currenta nacházející na západě Německa, mezi Rýnem a městem Leverkusen. Několik lidí bylo zraněno, jededen člověk pravděpodobně zemřel. Obyvatelstvo v západní části Leverkusenu (Chempark) bylo vyzváno, aby neotvíralo okna a dveře a raději nevycházelo ven.

Jak uvedla policie příčina a rozsah výbuchu zatím nejsou známé. Kvůli výbuchu byla uzavřena dálnice A 1, dálniční křižovatka mezi Leverkusenem a KOlínem nad Rýnem-sever. 

Chempark je jedním z největších chemických parků v Evropě, sídlí v něm více než 70 společností.

150 let strojů od Pöttingera

 Společnost Pöttinger Landtechnik GmbH oslavuje letos 150. narozeniny. Výrobci zemědělských strojů sídlícímu v rakouském Grieskirchenu se na trhu stále daří, neboť se obratně dovede přizpůsobovat změnám v zemědělství. 

Firma Pöttinger začínala s ručními řezačkami píce, proslula v druhé polovině 20. století především stroji na sklizeň luk, výrobou rotačních sekaček, obracečů, shrnovačů, sběracích vozů atd. V poslední době rozšířila svůj program na ornou půdu, hlavně rotační kultivační nářadí. S novým řešením přišla při výrobě sběracího vozu "Jumbo" a čelního secího stroje „Aerosem FDD". Zaměřuje se také na zemědělské stroje ovládané digitální technologií.

"Jsme si dobře vědomi odpovědnosti vůči budoucím zemědělcům," řekl Gregor Dietachmayr, mmluvčí společnosti Pöttinger, "chceme být spolehlivým parnerem, který bude plnit požadavky zemědělců.

100 statků pod vodou

Podle odhadu Agrární komory Severního Porýní-Vestfálska bylo při povodních nejvíce postiženo asi 100 farem, které měly zaplavené objekty a většinu polí. Zatím se škody stále sčítají a je pravděpodobné, že totálně postižených sedláků bude ještě víc.

Velké škody jsou na polích, kde bylo zničeno dozrávající obilí, dále chřest, jahody, kukuřice a brambory. Byly rovněž zaplaveny louky a pastviny. Celkem byla zničena úroda asi na 15.000 ha, což je celkové výměry zemědělské půdy Severního Porýní-Vestfálka prakticky zanedbatelná část. Ovšem v oblasti, kudy voda prošla byla zemědělcům zničena úroda veškerá.

Velké škody voda způsobila i mimo zemědělství, zahynulo 170 lidí a mnoho lidí bylo zraněno. V odborných kruzích se stále diskutuje, proč k letošní letní povodni došlo. Z minulosti v tomto období k záplavám nedocházelo. 

Rodinný obchodní řetězec Flosman bude brzy minulostí

 Významná maďarská investiční skupina Oriens chystá v ČR další akvizici a tou je právě obchodní řetězec velkoskladů potravin i několika desítek prodejen. O jak velký podíl se jedná a kolik za něj Oriens zaplatí, není jasné. Obchod se nyní dostává do finální fáze a během následujících dnů by mělo dojít k definitivnímu podpisu smluv. 

Akciová společnost Flosman je ryze česká firma, která v roce 2021 slaví 30 let na trhu. Táborská společnost se zabývá velkoobchodní činností, nákupem, prodejem a rozvozem potravin. Hlavní činností je zajištění dodávek do sítě Flop, Potraviny CZ a na nezávislý trh jižních, západních, středních Čech, celé Vysočiny a jižní Moravy. Součástí společnosti jsou čtyři velkoobchodní sklady potravin a drogerie a 55 supermarketů ve velkých vesnicích, městysích a menších městech, provozovaných pod obchodní značkou Flop Top.

Zájem o společnost s dvouapůlmiliardovým obratem a víc než 800 zaměstnanci má maďarská investiční skupina Oriens, respektive její dceřiná firma Central European Supermarkets. Investoři z Maďarska s nabídkou na odkup jihočeské společnosti poprvé přišli už před dvěma lety a Flosmanovi (100% akcií) už tehdy o prodeji uvažovali. Vzhledem ke covidu však nastala v jednání pauza. Žádná ze stran nechce komentovat výši celé transakce, ale jen samotné prodejny Flop mají hodnotu nejméně 200 milionů korun.

Agrokomisař EU Janusz Wojciechowski je spokojený s dosažením dohody o ekologickém hospodaření

 

Cílem Evropské komise je zvýšit podíl ekologicky obhospodařované zemědělské plochy v EU na 25 procent z celkové výměry. To že návrh podpořili ministři zemědělství všech zemí EU považuje Janusz Wojciechowski za jeden z největších úspěchů, kterého ve funkci agrokomisaře dosáhl.

V současnosti je v čele států s největším podílem ekolgického zemědělství Rakousko, kde je téměř 26 procent zemědělské půdy obhospodařováno ekologicky. Na opačné straně je s nejmenším podíle ekologicky obhospodařované půdy Malta s 0,5 procenta, následovaná Irskem (1,6%) a Bulharskem (2,3%). V Německu je ekologicky obhospodařováno 1,698.764 ha, což je 10,2%.

 

  

Agroministři zemí EU podpořili ekozemědělství, i když s výhradami

Ministři zemědělství členských států EU jednohlasně schválili akční plány biozemědělství EU, i když k některým návrhům Evropské komise měli výhrady.

Ministři zemědělství uvítali návrhy, podle nichž je nejdříve potřeba získat pro bioprodukty spotřebitele, potom teprve je možné převádět zemědělskou půdu na ekologické hospodaření. "Biozemědělství není ideologie," řekla agrokomisařka Elisabeth Köstinger, "může existovat jen, když lidé budou jeho produkty kupovat. Zemědělcům za bioprodukty musejí zaplatit spotřebitelé."

Ministři se shodli v tom, že v první řadě by biopotraviny měly povinně odebírat jídelny které jsou provozovány státy, což jsou jídelny školní a nemocnice. Toto už uplatňuje Rakousko, které chce, aby v roce 2025 do veřejných provozoven šlo 25 procent biopotravin a v roce 2030 dokonce 55 procent.

Ministři uvítali zprávu EK o financování výzkumu v programu "Horizont 2020." S čím členské státy nesouhlasí, je požadavek EK do roku 2030 převést na ekozemědělství 25 procent zemědělské půdy. Rumunsko, Lotyšsko, Kypr a Bulharsko uvedly, že pro takové plány EK nemají výchozí podmínky. 

Ekologické zemědělství v současnosti provozuje Rakousko na 26 procentech půdy a Estonsko na 22 procentech. Německo by rádo v roce 2030 mělo 20 procent ekologicky obdělávané půdy. Španělsko předpokládá v roce 2030, že 25 procent produkce vína, oliv, zeleniny a ovoce bude v biokvalitě. Ministři východoevropských zemí tvrdí, že drobní zemědělci v biokvalitě vyrábějí dávno, ovšem nikdo není schopen spotřebitele přesvědčit, že je v zájmu EU, aby platili dražší biopotraviny. 

Kdo měl varovat před západoněmeckou povodní?

Hydroložka Hannah Cloke z University of Reading v Anglii uvedla v posledním "Sunday Times",že Evropský varovný systém EFAS (European Flood Awareness System) varoval čtyři dny před silnými dešti, ale v Německu se varování před dennímu srážkami 200 mm, buď nebralo vážně, nebo se k lidem nedostalo.

EFAS byl zřízen po záplavách, které zasáhly střední Evropu v roce 2002. Systém sbírá meteorologická a hydrologická data, která vyhodnocuje a vydává předpovědi. V případě očekávaných velkých srážek má obyvatelstvo být včas varováno. Německé úřady tvrdí, že německá meteorologická služba oznámila nebezpečí velkých dešťů v pondělí 12. července 2021 v 6:00 hodin ráno. Proč byl pozdě vyhlášen poplach, se zkoumá.

Bouřky, které ve středu a čtvrtek zasáhly Severní Porýní-Vestfálsko a Porýní-Falcko, způsobily rozvodnění řek, smrt více než 160 lidí a nedozírné škody na majetku. 

Doba postcovidová stále nepřichází

 Mutace delta znovu prověřuje celý svět. Z toho, jak se šíří další vlna Covidu, lze usoudit, jak se které země připravily na další vlnu pandemie. Jestli se vůbec připravily. Jestli se vůbec měly šanci nějak připravit, nebo jen útrpně čekat, co a jak se stane.

 Jestli neusnuly na covidových vavřínech odvlněných prvních vln a myslely si (velmi naivně), že to bude stačit na všechna další vlnění. Nestačilo, nestačí a vypadá to, že stačit nebude. Mutaci zvanou delta sice svět zvládne. Mutace lambda a epsilon zřejmě nebudou tak nějak moc závažné. Ale následky neproočkovaného světa na sebe nenechají dlouho čekat. Objeví se další mutace, které slovy klasiků: „se nezakecají?!“.

Mnozí politici a vědecké kapacity i v ČR však hovoří o nynější "době postcovidové". Je to asi velký omyl. To nejhorší nás možná ještě čeká, protože většina světa není očkována a třeba i v Británii se nyní varianta delta šíří mezi neočkovanými mladými lidmi masovým způsobem. Nakažených lidí přibývá i v sousedním Rakousku, které po velkém rozjezdu začíná zase stahovat plachty. Průkaz o druhém očkování má být vstupenkou na kulturní a sportovní akce.

Vědci předpokládají, že Británie bude za pár týdnů mít 200 000 nových nákaz denně. Je to absolutně úrodná půda pro vznik nových mutací, které se vyhnou vakcínám, a budeme zase s pandemií úplně na začátku. Potenciálním zdrojem nezvládnutelných variant koronaviru je dnes mimo Evropu skoro celý svět. Nákaza se šíří v neproočkovaných republikánských státech USA. 

Velká voda zastavila lodní dopravu na Rýnu, začínají problémy se zásobováním

Od čtvrtka je na řece Rýn zastavena veškerá lodní doprava, objevují se ve všech přístavních městech v Německu, Švýcarsku i Nizozemsku první problémy v zásobování. Po vodě je dopravováno hlavně obilí, krmiva, hnojiva, paliva, pohonné hmoty a ocel.

Úřady tvrdí, že zásobování obyvatelstva základními životními potřebami ohroženo není. Jsou v záloze různá opatření, aby nedošlo k vážnějším výkyvům. Lodní doprava po Rýnu  je jednou z nejdůležitějších evropských nákladních tras, po níž je dopravováno nesmírné množství zboží.

V pondělí budou jednat ministři zemědělství EU

 V pondělí se sejdou ministři zemědělství zemí EU, aby pod novým předsedou ze Slovinska jednali o tom, co je v nadcházejícím půlroce čeká. Hlavním bodem je konečná podoba reformované Společné zemědělské politiky s důrazem na ekologické zemědělství. Mimo toho se objevují problémy evropských lesů a venkovských oblastí.

Evropská komise si dal za úkol do roku 2030 ekologicky hspodařit na 25 procentech zemědělské půdy. Ministři zemí EU podporují ekologické hospodaření, ale nesouhlasí s numerem 25 procent. 

Komisař pro zemědělství EU Janusz Wojciechowski  bude ministry informovat o probíhajících obchodních jednáních s Novým Zélandem, Austrálií, Chile a Mexikem. Dále seznámí s ministry návrhy předpisů pro chov krůt a o sexování kuřat (likvidace vylíhnutých kohoutků). 

Německo bojuje s velkou vodou

Mrtví (zatím 42) lidé, stovky zraněných a nezvěstných, zaplavená města, vesnice, pole, louky, celé oblasti zpustošené. Na velkém území Německa jsou záplavy. Nejvíce postižené jsou země Porýní Falc, Severní Porýní -Vestfálsko, Sársko, Bavorsko a Bádensko-Württembersko.

Období silných dešťů bude pravděpodobně trvat do soboty. Meteorologové stále předpovídají místní bouřky, při nichž může spadnout až 100 mm vody. Nejvíc dešťů je očekáváno na západě Německa.

Zoufalí ze současného počasí jsou zemědělci, neboť zasažené oblasti v Porýní patří k neúrodnějším v Německu. Škody jsou způsobené odplavením ornice a vegetace, ale také znečištěním půdy splavenými oleji, chemikáliemi, vodami z kanalizace a pod. Potíž zemědělců je také v tom, že pojišťovny odmítaly pojistky proti velké vodě uzavřít. 

EU nezruší sankce proti Rusku

Jednání ministrů zahraničí členských zemí EU skončilo závěrem, že obchodní a investiční omezení Ruska bude podle původního rozhodnutí trvat do 31. ledna 2022. 

Skončit by ekonomické sankce mohly v případě, že budou splněny dohody Minského mírového plánu. Spojení sankcí s mírovým plánem je možno považovat za nátlak na Putina, aby využil svého vlivu a zastavil akce proruských separatistů ne Ukrajině.

Podle diplomatů a ekonomů Rusko kvůli sankcím utrpělo miliardové ztráty. Ekonomické ztráy jsou ovšem také na straně EU. Represe omezily obchod mnoha společnostem ze států EU, nejvíc asi na sankce doplatili zemědělci EU, neboť Moskva odpověděla zákazem dovozu ovoce, masa a další zemědělské produkce ze států EU.

Důvodem zavedení sankcí EU proti Rusku bylo sestřelení malajského letadla v červenci 2014, přičemž zahynulo 298 lidí. Útok na civilní letadlo provedli proruští separatisté na Ukrajině.

Reforma Společné zemědělské politiky je výhodná pro malé zemědělské závody

 Komisař EU pro zemědělství Janusz Wojciechowski vidí nové Společné zemědělské politice (GAP) velké šance pro malé zemědělské závody, pro které budou větší podpory než tomu bylo v minulosti. V online rozhovoru s novináři 7. července řekl, že malé a střední zemědělské závody budou prostřednictvím podpůrného nástroje "Eco-Schemes" mít velké možnosti podstatně zvýšit příjmy.

Vysoké částky jsou určeny na metody precizního zemědělství, na ideální životní podmínky zvířat a ekologické zemědělství. Podporováno bude na menších farmách také zpracování a prodej produkce. Společná zemědělská politika věnuje velkou pozornost cíli "Farm-to-fork- Strategie" (z farmy na vidličku, i když všude nejsou ideální podmínky.

Zatímco Rakouskou s 25 procenty ekologického zemědělství je evropským lídrem, země východní Evropy nedosahují ani 10 procent. Obrácené je to s uhlíkovou stopou na 1 ha zemědělské půdy, kde zase zaostává Západ.

Vyjádření eurokomisaře je v rozporu s informacemi v českých mediích, která uvedla, že v Bruselu zvítězily velké zemědělské společnosti, které budou čerpat stejně dotace na 1 ha jako malí zemědělci.   

Anglie ve finále ME prohrála. Nebude levnější cukr

Včerejší nešťastná porážka anglického reprezentačního týmu od italského  je pro Angličany z politického a sociálního hlediska velmi zdravá. Vidina vítězství anglického týmu po pětapadesáti letech v semifinále vedlo v posledních několika dnech v Anglii k neuvěřitelně šovinistickým excesům ve sdělovacích prostředcích. Je přehnané, že politické zpravodajství v rozhlase a v televizi bylo více než z poloviny v posledních dnech věnováno v první řadě tomuto fotbalovému zápasu.

V neděli v poledne byl v britském rozhlase interviewován známý americký výzkumník Frank Luntz, který prováděl průzkum veřejného mínění prostřednictvím tzv. focus groups pro Centre of Policy Studies ohledně nálad v dnešní Británii. Zjistil, a to je velmi varovné, že většina Britů je v současnosti neuvěřitelně frustrována. 61 procent Britů vzkazuje všem politikům, ať jdou všichni do háje.  50 procent Britů má tentýž postoj vůči podnikatelům. Lidé mají pocit, že jsou zapomenuti a zrazeni. Vědí, že jejich děti se budou mít hůře, než jak se měli oni. Není to tak zlé jako v USA, konstatoval Frank Luntz, ale je to přesto i v Británii hodně špatné. Takže lidé v Británii neměli nic jiného než ten fotbal a upínali se k možnému fotbalovému vítězství v neděli večer.

Fotbalové utkání Anglie-Itálie získalo tak ve všeobecně destabilizované situaci obrovský politický význam. A ten, kdo je si sám sebou nejistý, daleko více arogantně křičí. 

Tohoto fotbalového zápasu se pokusili zneužít Johnsonovi vládnoucí ultrapravičáci, kteří nejprve odmítali pokleknutí těchto slušných, kosmopolitních, mezinárodních fotbalových hráčů, jejich gesto proti rasismu, ale když to vypadalo, že anglický tým v Euro 2020 zvítězí, Boris Johnson nechal vyzdobit celou Downing Street anglickými vlajkami a začal se objevovat na veřejnosti ve fotbalovém tričku, stejně jako další jeho populističtí politici.

Mnoho dalších toryů, kteří dosud byli zuřivými odpůrci 'přinášení politiky do fotbalu', začalo bombardovat sociální sítě  fotografiemi sebe samotných v rychle zakoupených fotbalových dresech Anglie. Jestliže Anglie v neděli večer zvítězí (psal Rawnsley v neděli ráno), bude to díky talentovaným hráčům vedeným kvalitním manažerem. Jestliže nezvítězí, bude to proto, že nebyli dost dobří, aby zvítězili nad Itálií. Nebude to mít nic společného s politiky snažícími se fotbal zneužít ve svůj prospěch. Jenže většina anglických fotbalových hráčů nemá nic společného s dnešním ultrapravicovým toryovským populismem. Pocházejí ze skromných nebo dokonce problematických rodinných poměrů, kde vyrůstali. 

Někteří členové anglického fotbalového týmu jsou účinní sociální aktivisté pro pokrokové kauzy, Marcus Rashford vedl vlivnou kampaň za ukončení hladovění anglických školních dětí a dvakrát donutil vládu, aby ustoupila a poskytla financování pro školní obědy zadarmo. Raheem Sterling projevil morální aktivismus  v boji proti rasismu. Harry Kane měl duhovou pásku na podporu měsíce pochodů homosexuální hrdosti během zápasu s Německem. Manažer týmu, Gareth Southgate, zveřejnil výborně napsaný dopis "Milá Anglie," těsně před šampionátem. V něm výmluvně vyjádři svou víru, že Anglie by se měla sjednotit nikoliv v rozhněvaném a ošklivém národovectví, ale v pozitivním vlastenectví, které aktivně přijme a je obohaceno kosmpolitní rozrůzněností Británie. "Naši hráči jsou vzorem," napsal. "Je jejich povinností vstupovat do interakce s veřejností v otázkách rovnosti, inkluzivity a rasové nerovnosti a používat moc svého hlasu k zvýrazňování debat na toto téma, zvyšovat o nich povědomí a vzdělávat." Oslavil myšlenku, že "směřujeme k daleko tolerantnější a daleko více chápavé společnosti".

Johnson chtěl jejich případné fotbalové vítězství ukrást jako "dividendu brexitu", jako "potenciál Anglie, osvobozený únikem z okovů Evropy". Avšak složení anglického fotbalového týmu ukazuje, že je to nesmysl. Anglický tým není projevem triumfu anglické výlučnosti, je projevem prospěchu plynoucího ze spojení domácích anglických kvalit a tradic s talentem a poučením odjinud. Tento fotbalový tým se naučil to, co umí, hraním v Evropě anebo v anglických klubech pod vedením elitních zahraničních manažerů. Tým pochází z různých míst. Kapitán Harry Kane má irského otce. Raheem Sterling se narodil na Jamajce. Rodiče Bukayoa Saky, hvězdy šampionátu, pocházejí z Nigérie,. A 13 z těchto 26 fotbalistů si mohlo zvolit hraní v jiném národním týmu. To, co tato skupina fotbalistů vypovídá o současné Anglii, neodpovídá pojetí Anglie, jaké ovládlo velkou část mysli Konzervativní strany.

Zdroj BL

V Anglii se narodilo rekordně velké tele

Tele o váze 231 liber (105 kg) měla v děloze kráva Holštýnského plemene chovaná na statku anglické rodiny Coombes v Bridgwateru. Jak uvádí časopis «Farmers Weekly», býk se narodil Císařským řezem 26. června. Jako první tedy byl ohromen velikostí telete zvěrolékař, který zákrok prováděl.

Otcem telete je býk Alta Top Shot, jehož potomci běžně mají při narození okolo 50 kg. Farma obrovskému teleti dala jméno Jumbo a chce si ho nechat. Zatím se těžké tele nedokáže samo postavit na nohy, musejí ho zvedat tři lidé. Taková váha je výjimečný úkaz způsobený nějakou genetickou náhodou.

Vesnická "Akce vlk" v Dolním Sasku

 Dolnosaští zemědělci i další obyvatelé vesnic dnes protestují proti ochraně přemnožených vlků. Je ohlášena řada demonstrací a jiných shromáždění, na kterých vesničané a turistické organizace chtějí informovat o škodách, které v této severoněmecké zemi vlci způsobují. Jsou osobně zváni politici a ochránci zvířat.

Organizátoři "Akce vlk" dnes budou informovat o škodách, které vlci způsobují. Poukazují na lži politiků, že zemědělci svá stáda nechrání, a pak dělají rámus. Ukázalo se, že elektrické ohradníky, vysoké ploty, různé plašiče a speciální psi na vlčí smečky prakticky neplatí. Vlk, když dostane chuť urvat kořist, na překážky nehledí. Podle odhadů je v Dolním Sasku asi 36 vlčích smeček  o celkovém počtu okolo 350 vlků.

K zemědělcům se přidali chovatelé koní, na které se specializuje vlk pojmenovaný Rodewalder, po jehož zubech má stopy nemalý počet koní. Jeho smečka zabíjí ovce, telata a poníky. Chovatelé koní shromáždili už 3.000 podpisů na petici proti přemnoženým vlkům. 

"Nechceme vlky úplně vyhubit, chceme je snížit jeho stavy," říká zástupce protestantů Jörn Ehlers, "žádáme povolení odstřelu vlků, aby jejich počty byly sníženy na únosnou mez." Německé městské obyvatelstvo je však masírováno ochránci životního prostředí a 2 třetiny lidí si odstřel vlků nepřejí, i když 3 čtvrtiny obyvatelstva souhlasí s tím, že vlci dělají velké škody.

Zásadně proti odstřelu jakéhokoli vlka je Svaz ochránců přírody (NABU), který nesouhlasí se stanovování jakékoli  horní hranice a ze škod na hospodářských zvířatech obviňuje zemědělce, kteří prý ochranu svých zvířat zanedbávají.

Předvolební venkovské gesto české vlády

 Česká vláda schválila dotační program Obchůdek 2021+ z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Jeho cílem je pomoci malým koloniálům na venkově, jejichž důležitost se ukázala během covidové pandemie. Provozovatelé prodejen s potravinami a smíšeným zbožím v obcích do 1000 obyvatel budou moci dostat finanční podporu na provoz až 100 tisíc korun.

 MPO věří, že se tak podaří při životě udržet až stovky prodejen. Podle Romana Mazáka, předsedy Družstva CBA CZ, které aktuálně sdružuje více než tisíc prodejen a produkuje obrat více než čtyři miliardy korun, je ale podpora nedostatečná. Potřeba by podle něj byl pětinásobek.

Podporu z programu Obchůdek 2021+ bude možné využít ve všech krajích České republiky kromě hlavního města Prahy. „Maximální dotace pro jeden koloniál za jeden rok bude 100 tisíc korun, rámcový program bude fungovat na principu výzev pro kraje. První MPO vyhlásí letos, poslední v roce 2025,“ informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodal: „V praxi to bude znamenat, že se žadatel o dotaci bude obracet na kraj, ve kterém se malá prodejna nachází, a bude to právě kraj, který bude finanční podporu poskytovat.“

Pro rok 2021 je aktuální rozpočet programu 39 milionů korun, do roku 2025 se nyní počítá s celkovou částkou 156 milionů korun. „Nejdůležitějším aspektem programu Obchůdek 2021+ je nalezení konsenzu mezi MPO a kraji, které budou finanční prostředky poskytovat konkrétním maloobchodníkům. Kraje a starostové vesnic budou garancí toho, že se podpora dostane přímo těm subjektům, které ji nejvíce potřebují a kde bude nejvíce přínosná,“ uvedl ředitel odboru podnikatelského prostření a obchodního podnikání MPO Pavel Vinkler.

Podpora je údajně zaměřena přímo na provozní náklady obchodníků. To by mělo přispět k udržení prodejen na větších vesnicích. Na obchod má podle Sdružení místních samospráv být nahlíženo jako na základní službu. 

Program je ušitý na míru těm sítím CBA cz, jejichž prodejny nejsou ztrátové, ale příliš nevydělávají. Tyto řetězce se však dlouhodobě zaměřují na efektivitu svých provozoven a ty ztrátové jednoduše zavírají. Prodejny na menších vesnicích jsou vděčné za každou pomoc. „My k tomu přistupujeme s pokorou a jsme rádi za každou pomoc. Obec, která nemá kostel, hospodu a krám, je jen noclehárnou. Tento program je proto krok dobrým směrem. My jsme družstvo a chceme udržet i obchůdky v malých obcích,“ vysvětlil předseda ZKD Sušice Roman Bruzl s tím, že konzumy v obcích o 200-300 obyvatelích dotuje ze zisků velkých prodejen, pomáhají i finance od kraje či obcí, které využívají dotace na podporu venkova.

Bohužel vláda má, pokud se jedná o venkov, jako vždy zpoždění nejméně 20 let. V Praze nerozlišují pojmy obec a vesnice. Většina prodejen na malých vesnicích (okolo 100 obyvatel) byla uzavřena v 90. letech. Tam nové prodejny už nikdo neotevře, protože lidé, kteří se ještě neodstěhovali za lepším, dojíždějí za levnými nákupy do měst. Tyto vesnice, v nichž bývaly obchody od 19. století, se bez prodejen se základními životními potřebami skutečně stávají jen noclehárnami rekreantů.  

Plastové talíře a příbory budou brzy minulostí

Od soboty platí v celé Evropské unii směrnice o zákazu používání jednorázových výrobků, jako jsou plastové talíře, příbory, brčka na pití, míchací tyčinky, tampony a balonky. Na trh nesmí už přicházet plastové kelímky a nádoby. Totéž platí platí i pro biologicky rozložitelné papírové kelímky z papíru, které jsou pokryté slabou vrstvou plastu. Stánkaři mohou potraviny a nápoje mít pouze ve skle nebo v kovu.

Za to, jak bude směrnice EU o zákazu plastů ve stravování zaváděna, zodpovídají vlády jednotlivých zemí EU. Největším problémem pro většiny zemí jsou velké zásoby plastových kelímků, talířů a příborů, které musí být vyprodány, což může trvat i několik let. Přesné pokyny k zavádění směrnice by měly být známé v tomto týdnu.

Když nad střechami poškozenými tornádem čeští pisálci slzí a smrt 30.000 lidí na Covic bagatelizují

 V ČR na koronavirus zemřelo více než 30 000 lidí, což je na počet obyvatel jeden z nejhorších důsledků pandemie na světě. Tuto skutečnost média v ČR pomíjejí a odsunují z ohniska zájmu společnosti. 

Je ohromující, do jak obrovské duševní bídy a otupělosti česká společnost upadla, když se nechá manipulovat médii. Česká média nadšeně  informují, do nejmenších podrobností, o poškozených a zničených budovách na jižní Moravě, a vyvolávají tak - docela mechanicky - obrovskou vlnu finanční podpory a solidarity od občanské společnosti. Lidé jsou bezbranní, prostě dělají, co jim média nařídí.

Tornádo usmrtilo jen 5 osob. Během pandemie v ČR zemřelo 30 303 lidí, ovšem česká média umírání vytlačují z ohniska své pozornosti. Neuvěřitelně, tomuto problému se média nevěnují a celá řada cynických pošuků v médiích koronavirovou pandemii dokonce bagatelizuje. Když pandemii ignorují média, totéž otrocky dělá i tupá česká šedá masa.