Agroministři zemí EU podpořili ekozemědělství, i když s výhradami

Ministři zemědělství členských států EU jednohlasně schválili akční plány biozemědělství EU, i když k některým návrhům Evropské komise měli výhrady.

Ministři zemědělství uvítali návrhy, podle nichž je nejdříve potřeba získat pro bioprodukty spotřebitele, potom teprve je možné převádět zemědělskou půdu na ekologické hospodaření. "Biozemědělství není ideologie," řekla agrokomisařka Elisabeth Köstinger, "může existovat jen, když lidé budou jeho produkty kupovat. Zemědělcům za bioprodukty musejí zaplatit spotřebitelé."

Ministři se shodli v tom, že v první řadě by biopotraviny měly povinně odebírat jídelny které jsou provozovány státy, což jsou jídelny školní a nemocnice. Toto už uplatňuje Rakousko, které chce, aby v roce 2025 do veřejných provozoven šlo 25 procent biopotravin a v roce 2030 dokonce 55 procent.

Ministři uvítali zprávu EK o financování výzkumu v programu "Horizont 2020." S čím členské státy nesouhlasí, je požadavek EK do roku 2030 převést na ekozemědělství 25 procent zemědělské půdy. Rumunsko, Lotyšsko, Kypr a Bulharsko uvedly, že pro takové plány EK nemají výchozí podmínky. 

Ekologické zemědělství v současnosti provozuje Rakousko na 26 procentech půdy a Estonsko na 22 procentech. Německo by rádo v roce 2030 mělo 20 procent ekologicky obdělávané půdy. Španělsko předpokládá v roce 2030, že 25 procent produkce vína, oliv, zeleniny a ovoce bude v biokvalitě. Ministři východoevropských zemí tvrdí, že drobní zemědělci v biokvalitě vyrábějí dávno, ovšem nikdo není schopen spotřebitele přesvědčit, že je v zájmu EU, aby platili dražší biopotraviny.