Uběhlo 32 let od pádu komunistické vlády. Po revoluci nakrátko nastoupila zdánlivě odlišná garnitura politiků. Na špici jsme měli ve světě mimořádně uznávaného a obdivovaného Václava Havla, jehož jméno českým politikům všude dveře otevíralo. Ale to netrvalo dlouho, během několik let lidé prosazující západní morálku začali být vytěsňováni. Politické strany postupně získávaly moc, průkopníkem všemocného stranictví se stal Václav Klaus. Na koleje zaneřáděné penězi se brzy dostal i Miloš Zeman.
Klausovo působení stranických peněz až na prvním místě vrcholilo poprvé v roce 1997 financováním ODS mrtvými dárci Lajosem Bácsem a Radjivem M. Sinhou a netransparentními účty v zahraničí. Nemá dnes smysl tuto ránu české politice rozepisovat dopodrobna, vyústila až do výzvy tehdejšího ministra vnitra Jana Rumla a místopředsedy ODS Ivana Pilipa adresované Klausovi, aby odstoupil. Neodstoupil. Klaus jednoduše tuto výzvu nazval "sarajevským atentátem". Snaha očistit ODS se podle něj stala atentátem. Varovný signál nedobrých směrů.
V roce 1998 následovala "bamberská aféra", jež se táhla zpátky do minulosti, až do roku 1995, kdy jel tehdejší předseda ČSSD Miloš Zeman do německého Bambergu na jednání s česko-švýcarským podnikatelem Janem Vízkem. Vízek mu údajně nabídl, že dá sociální demokracii několik set milionů korun darem plus kompromitující materiály na představitele ODS a ODA. Za to žádal ministerské posty ve vládě pro své lidi a další funkce. Zeman později vše popřel, ale posléze vyšlo najevo, že schůzek s Vízkem uskutečnil hned pět.
V roce 1998 dostala důvěra v české politiky opravdu smrtící ránu. Byla uzavřena "opoziční smlouva", přesněji Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice uzavřená mezi Českou stranou sociálně demokratickou a Občanskou demokratickou stranou. Dosud absolutně "nesmiřitelné soupeřky" ČSSD a ODS se stručně řečeno dohodly na rozdělení moci a vlivu v zemi. ČR si doslova rozparcelovaly. Oposmlouva zaručila podporu menšinové vládě M. Zemana po celé funkční období 1998-2002. Byl to výsměch smyslu voleb a smyslu politiky, dlouhý nos na voliče. Začala éra velkého Klausova obelhávání a oblbování voličů. A začala éra ideální pro kmotry a mafiány, poctivci se z politiky stahovali, už tam pro ně nebylo místo.
Následovala neúspěšná snaha politiků ČSSD a ODS ovládnout Českou televizi. Ta snaha vlastně trvá dodnes. Pokračovaly do té doby nepředstavitelné skandály okolo druhé volby Václava Klause prezidentem. Ty nakonec vyústily v zavedení přímé volby prezidenta, jež však nevynesla na Hrad někoho jako Havel, ale Zemana. Důsledky známe. Přeznačení české zahraniční politiky, ústup od prosazování lidských práv, kšeft-diplomacie, snaha o ovládnutí justice, neskutečné obsazení hradního úřadu atd.
Na začátku ledna 2013 přišel další tvrdý direkt české politice, nechvalně slavná amnestie končícího prezidenta Václava Klause, hromadné omilostnění některých odsouzených a zastavení některých trestních řízení. Trnem v oku znalcům se stal druhý článek amnestie, kvůli němuž byla ukončena řada kauz závažné hospodářské kriminality a korupce. Lze se divit, že se z politiky stala oblast, která přitahuje mafiány?
Jak už řečeno, přímo voleným prezidentem se stal po politické pauze na Vysočině Miloš Zeman, který sice původně tvrdil, že podporuje české členství v EU, v hradní roli však nebyl a není schopen ukázat světovou stranu, které dává přednost.
V loňských volbách se podařilo zvítězit trojkoalici, která naznačoval ústup od stranického prospěchářství a návrat k lidskosti. Po vypuknutí války na Ukrajině se vláda Petra Fialy zachovala přesně tak, jak Česko ke své svobodné existenci potřebuje. Za to jí patří dík, vůbec to u nás nebylo samozřejmé.
Zároveň se však ukázalo, jaké důsledky s sebou nesou desetiletí sešupu, mafianizace a prospěchářství. Nezmizely touhy ochutnat moc a slávu. Klidně pěstují styky s mafiány, klidně se nechají zvolit, klidně zatloukají a zatloukají, dokud to jen trochu jde.
Nemůžeme se potom divit problémům, do kterých kvůli Petru Hlubučkovi a Michalu Redlovi zabředlo hnutí STAN. Vláda Petra Fialy není dokonalá, není ani omylem složena z nejlepších tuzemců, zdá se však, že zatím je to po dlouhých letech ten nejlepší a nejslušnější kabinet, přestože jsou v něm lidé z ODS.
Žádné komentáře:
Okomentovat