Fiala jako slon v nádobí

 V areálu českobudějovického výstaviště probíhá oblíbený agrosalon Země živitelka. Přestože ten letos přilákal přes 600 vystavovatelů z Česka i zahraničí, v centru Českých Budějovicích jej nic nepřipomíná. Ani MHD, která má prázdninové jízdní řády, nereagovala na zvýšené množství cestujících, takže dostat se z nádraží na výstaviště a zpět je  při dlouhém čekání na rozpálených zastávkách utrpením. 

Letošním mottem Země živitelky je jakási udržitelnost. Podle očekávání by měla akce přilákat přes sto tisíc lidí. Mezi nimi se objevil premiér Fiala, který uvedl, že jsou firmy, které mají za loňský rok meziročně mimořádně vysoké zisky. Meziroční nárůst zisku o 120 nebo 70 procent označil za velmi výrazný. „A tomu musí odpovídat to, že ceny potravin v obchodech budou klesat. Vláda není cenotvorným orgánem, ale naší povinností je mluvit se všemi a vytvářet přiměřený nátlak na to, aby existovala rovnováha mezi ziskem, marží a cenou potraviny. Ti, kteří patří k největším podnikům tohoto typu v České republice - a do jisté míry mi připadá i nevkusné, když majitel takovýchto firem vyčítá vládě, že nic nedělá s cenami potravin - on by mohl jediným rozhodnutím ve svých koncernech dosáhnout toho, že lidé budou mít potraviny levnější," řekl Fiala a potvrdil, že myslí na Andreje Babiše. Zástupci Agrofertu jeho slova odmítají. „Koncern Agrofert nemá takovou tržní sílu, aby mohl ovlivnit koncové ceny na maloobchodním trhu. Neurčujeme ceny v obchodech. Mrzí nás útoky vrcholných politiků na soukromou společnost v rámci jejich politického boje." 

 Fiala včera jmluvil o cenách potravin. Schůzky se zúčastnili generální ředitel Madety Milan Teplý, prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová či zástupci Svazu pekařů a cukrářů v ČR a Českého svazu zpracovatelů masa. „Věřím, že když náklady opět klesají, projeví se to na poklesu cen potravin a že to občané pocítí," řekl. Ke zlevnění domácí produkce potravin podle něj přispěje i to, když potravináři a zemědělci loňské mimořádné zisky znovu investují.

 Ministr zemědělství Marek Výborný včera řekl, že začátkem září se sejde se zemědělci, potravináři i zástupci řetězců a bude s nimi jednat o maržích a cenách. Ceny potravin v Česku budou zbytek roku dál klesat, řekla v polovině srpna ČTK prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. Výjimkou je vepřové maso; jeho cena se řídí podle německé burzy, kde pořád roste, dodala. Tempo meziroční inflace v červenci opět zpomalilo, spotřebitelské ceny meziročně stouply o 8,8 procenta z červnových 9,7 procenta. Kladný vliv na to měly zejména ceny potravin, informoval na webu Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny potravin proti červnu klesly o 0,8 procenta, meziročně byly vyšší o 9,5 procenta. 

Při rozhledu a inteligenci Fialově a při monotónních štěcích flašinetu zn. Večeřová člověk, který navštíví stánky na Zemi živitelce, ví i bez akademického vzdělání a bez vládních poradců, že ceny ve stáncích neurčuje Babiš či některý běžný zemědělec. Brambůrky za 100 korun, langoše za 130 korun, malé pivo nejméně za 40 korun. Kdo se vydá do 20 km vzdáleného Českého Krumlova, objeví ceny několikanásobně větší.

 Pane Fialo, necigáňte, ti, co nasazují nejvyšší ceny, nejsou zemědělci, ale ti kteří vás a ODS jako podporovatele třídy zbohatlíků zvolili.  

Trosky letadla odvádějí pozornost od Ukrajiny. Krutá ruská politika.

 „Předposlední osobou, kterou budu litovat, je Jevgenij Prigožin… Nicméně máme co do činění s dalším mimosoudním masakrem. Kdyby to byl normální stát, a ne putinovský šalman (zločinecké doupě, pozn. red.), můžete být souzeni nebo amnestováni za vzpouru, ale nemůžete zabíjet mimo soudní proces, zvlášť když se člověk neskrývá. Ale v gangu to můžete udělat, protože nevíte, co všechno by mohl u soudu říct,“ napsal někdejší Putinem vězněný oligarcha Michal Chodorkovskij.

„Jediné, co zatím víme jistě, je, že Prigožin byl na seznamu cestujících havarovaného letadla. A že jeho jedinou šancí je zmizet beze stopy, to bylo jasné už dávno… A zabít ho mohl samozřejmě kdokoli… Počkejme ještě, jestli budeme truchlit, nebo slavit. Hristo Grozev (investigativní novinář, pozn. red.) ho když tak najde,“ komentuje událost Šenderovič.

ČVK Vagner (jeden za zaužívaných názvů skupiny v ruštině, pozn. red.) má dlouhodobě schválený mechanismus opatření v případě smrti Jevgenije Prigožina nebo Dmitrije Utkina,“ a to proto, že Jevgenij Prigožin byl neustále ohrožen na životě, mimo jiné proto, že se pravidelně nacházel na frontové linii, a za dalších nebezpečných okolností.

Podle zdroje Readovky byl schválen a je zaveden automaticky ohledně všech velitelů ČVK. Pokud se potvrdí smrt podnikatele nebo velitele skupiny Wagner Dmitrije Utkina při havárii obchodního letadla s číslem RA-02795, bude algoritmus spuštěn okamžitě. Zdroj však odmítl upřesnit, co přesně tento mechanismus obnáší, ale poznamenal, že by to v každém případě byla velmi špatná zpráva, referuje Readovka.

Exilový novinář Alexandr Něvzorov přináší podnět k možným spekulacím, kdo konkrétně mohl stát za útokem na Prigožina.„Vím pár věcí (a jsou to přesné informace): Prigožinovi bylo ‚odpuštěno‘ a byl omilostněn, všechny záruky života a svobody dostal osobně od Putina.

Během rozhovoru se Prigožinovi podařilo přesvědčit kremelského rozparovače o své absolutní loajalitě vůči němu a o tom, že vzpoura byla způsobena tím, že (Putin) neprohlédl, že ho (ministr obrany) Šojgu klame. Prigožinovi se podařilo přesvědčit diktátora, že nepřijel osvobodit ‚Moskvu od Putina‘, ale pouze osvobodit ‚Putina od Šojgua‘.“

Pravoslavný oligarcha Konstantin Malofejev Prigožinovy smrti lituje.„Odpočívej v pokoji, nepokojný hrdino. Jevgenij byl typem člověka, kterému nebylo všechno jedno. Mohl být nejúspěšnějším restauratérem v zemi, ale raději vyměnil šťastný život za boj proti nepřátelům Ruska… Jevgenij byl opravdový ruský vlastenec. Horoucí. Odvážný. Obávaný nepřáteli a nepohodlný pro byrokraty,“ popisuje šéfa wagnerovců Malofejev, významný představitel ruského nacionalistického křídla.

Kanál Grey Zone na Telegramu, který je blízký wagnerovcům, přinesl varování: „Atentát na Prigožina bude mít katastrofální následky. Lidé, kteří vydali rozkaz, vůbec nerozumějí náladám v armádě a její morální síle.“

„Jevgenij Viktorovič Prigožin, šéf skupiny Wagner, Hrdina Ruska, skutečný vlastenec své vlasti, zemřel v důsledku činů zrádců Ruska. Ale i v pekle bude nejlepší! Sláva Rusku!“ píše také Grey Zone.

OSN je bezmocná, tedy zbytečná

Organizace spojených národů vznikla po druhé světové válce s jednoznačným cílem – zajistit mír ve světě. Hodnocení toho, jak se jí to od roku 1945 daří, závisí na úhlu pohledu. Války ze světa pochopitelně nevymizely, na druhou stranu se i v nejvypjatějších fázích studené války podařilo zabránit další eskalaci ve válce světovou. O strukturální problémy však OSN nikdy neměla nouzi.

Když máte totiž v Radě bezpečnosti, jakožto jediném orgánu s reálnou mocí, pět naprosto odlišných zemí s odlišnými zájmy a všechny mají právo veta, tak asi nepřekvapí, že akceschopnost OSN reálně nemůže být v případě krize příliš velká. Zásadní krok k faktickému paralyzování OSN udělalo Rusko svou agresí na Ukrajinu. O rusko-ukrajinské válce už toho bylo napsáno mnoho, proto se budu dále věnovat roli, kterou dnes v tomto konfliktu hraje OSN, nikoliv válce samotné.

V případě ruské agrese je víceméně jedno, jakou teorií mezinárodních vztahů na ni nahlížíte. Agresivní akt vůči jinému státu je naprosto zřejmým porušením mezinárodního práva vždy, a to v souladu s rezolucí přijatou 14. 12. 1974 Valným shromážděním OSN. Tím se dostáváme k podstatě problému fungování této organizace. Proč tedy OSN nezasáhne proti tak závažnému porušování pravidel, která má za úkol chránit? Protože podle Článku 39 Charty OSN

 „RADA BEZPEČNOSTI určí, zda došlo k ohrožení míru, porušení míru nebo útočnému činu, a doporučí nebo rozhodne, jaká opatření budou učiněna podle článku 41 a 42, aby byl udržen nebo obnoven mezinárodní mír a bezpečnost.“

Charta OSN tak jaksi nepočítá se situací, kdy agresorem je jeden z členů Rady bezpečnosti s právem veta, který pochopitelně nikdy nedovolí, aby se proti němu OSN jakkoliv angažovala.

Není těžké si představit, že tento scénář se může v budoucnosti opakovat neustále dokola u dalších potenciálně velmi významných konfliktů. Čína napadne Tchaj-wan? OSN neudělá nic, protože Čína má právo veta. Srbsko napadne Kosovo? OSN (pravděpodobně) neudělá nic, protože Srbsko je blízkým spojencem Ruska s právem veta. A tak bych u teoretických i reálných scénářů mohl pokračovat do nekonečna. Logicky se tak nabízí otázka, zda není OSN vlastně zbytečnou organizací. Ruská agrese na Ukrajině na tuto otázku poskytla jasnou odpověď. Z hlediska bezpečnosti a zachování míru je OSN zbytečná organizace. Mezinárodní právo vypadá hezky na papíře, ale tanky a rakety nepřítele nezastaví. Je zcela zřejmé, že pokud by skutečně došlo k třetímu celosvětovému konfliktu, OSN nemá bez zásadní reformy žádnou šanci jakkoliv přispět k jeho řešení, natož mu zabránit. Z toho důvodu považuji z hlediska bezpečnosti OSN za zbytečnou.

V teorii má být OSN někým, kdo agresora zastaví a následně potrestá. Nejen, že OSN něčeho takového není vůči agresorovi schopná, ona mu v případě Ruska dokonce nepřímo pomáhá. V realitě se totiž OSN stylizovala do role jakéhosi „rozhodčího”, který agresora nezastaví, ale spíš dohlíží na to, aby se oběť nebránila až příliš.

Generální tajemník OSN Antonio Guterres jen před pár týdny vystoupil proti americkým dodávkám tzv. „kazetové munice” Ukrajině. Proti dodávkám té stejné zbraně, kterou Rusové používají proti ukrajinským vojákům i civilistům od začátku války. Dovolím si to ještě jednou zopakovat, abych zdůraznil, proč je to z hlediska přístupu tak významné. Nejvýše postavený člověk organizace, která má sloužit jako nadnárodní bezpečnostní autorita, vystupuje proti tomu, aby se oběť agresorovi bránila tím, co považuje v dané situaci za nejvhodnější. Jaký signál tím do světa vysílá? Je jedno, že agresor se žádnými „pravidly války” neřídí a páchá ty nejstrašnější zločiny, oběť se prostě nesmí bránit až příliš. Takový přístup je kromě morálního aspektu také v dokonalém souladu s ruskou propagandou, která se od začátku snaží smazat Ukrajině status napadené oběti. Když takový přístup zastává například Orbánovo Maďarsko, můžeme se nad tím pohoršit a následně mávnout rukou. Když takto vystupuje organizace, která má být pro oběti zárukou dodržování alespoň základních principů mezinárodního práva, tak to musí být pro nás všechny značně znepokojující signál. Že nám v případě našeho ohrožení OSN nepomůže, s tím už jsme snad smíření, ale měli bychom se připravit na to, že OSN místo zastavení agresora bude spíše hlídat, co děláme my jako oběť.

Pokud OSN není schopna konat tehdy, kdy má pak je zbytečná. Pokud se však snaží zabránit tomu, aby se oběť bránila, pak už to není nečinnost, ale rovnou stranění agresorovi. Proto už je dnes OSN spíše škodlivá než zbytečná.

Závěrem chci uvést, že tímto nevyzývám k rozpuštění OSN ani vystoupení České republiky z této organizace, nic by se tím nevyřešilo. OSN nepochybně dělala a dělá celou řadu mimořádně prospěšných a záslužných činností především na humanitární úrovni. Z hlediska naší bezpečnosti a udržení míru ve světě se však na OSN nejen nemůžeme spoléhat, ale naopak bychom se před ní měli mít na pozoru.

Převzato z pravybreh.cz

Západ si zase hraje s ohněm

Západoevropské země nezklamaly, na summitu ve Vilniusu zablokovaly vstup Ukrajiny do NATO, stejně jako to už udělaly v roce 2008 v Bukurešti. O chování Západu, k němuž se nyní hlásíme, při ohrožení lidských práv, demokracie a míru, víme v Čechách, na Moravě a Slezsku své. Stačí připomenout roky 1938, 1945,1948, 1968, kdy pro nás prakticky nehnul prstem. 

V souladu s Einsteinovou definicí šílenství ("opakovat stejný postup a očekávat jiný výsledek") současné smířlivé gesto vůči Kremlu opět přineslo na jeho straně jen přitvrzení politiky a větší drzost. Před šestnácti lety po odmítnutí aliančního přístupu pro Gruzii a Ukrajinu následoval ruský vpád do Gruzie; letos po neochotě převzít odpovědnost za Ukrajinu následuje přitvrzení postupu okupantů v ukrajinské válce.

Jistěže se s Putinem nedá jednat, protože všechny své sliby soustavně porušuje - a v Rusku neexistuje žádná instituce, která by ho přinutila ke změně chování. To ale znamená, že dokud bude v Eurasii takové Rusko, jaké tu je, nikdy nenastane žádná "klidná a bezpečná doba", jakou jsme zažili jen a jen proto, že po rozpadu SSSR bylo naše bývalé koloniální impérium několik dekád vojensky slabé.

Tato perioda ale už skončila. Moskva delší dobu masivně zbrojí - a aktuálně ještě stupňuje své úsilí s evidentním naprostým pohrdáním vůči blahobytu poddaných, stavu sociálních programů, vzdělání, vědy, nebo čehokoliv, co můžete jakkoliv spojovat s moderním státem. 

O Putinově Rusku ale víme, že se rozhodně válce vyhýbat nechce. Kromě expanze na Ukrajinu se chystá také k budování afrického impéria, čímž hodlá otevřít novou frontu ve válce se Západem. Jestli ani nejnovější agresívní počin Moskvy nevyburcuje evropské spící panny ze snu o "pragmatickém" soužití s ruským imperialismem, pak už zřejmě nepomůže nic. Přijde den, jak říkával Henlein, kdy nad Prahou budou létat rakety a drony. 

Hospoda má být v každé vesnice

Stejně jako v českých zemích i v Dolním Sasku se počet klasických vesnických hospod neustále snižuje. Schankwirtschaften – jak se jim v oficiální němčině říká – bojují o přežití. Vesnická hospoda bývala v německých i v českých zemích na vesnici základní společenské zařízení a měla by být v každé vesnici i dnes.

Statistiky zemského úřadu Dolní Sasko nejsou příliš povzbudivé. V roce 2011 ještě 3 850 hospod v Dolním Sasku zvalo lidi k posezení. O deset let později se počet snížil téměř na polovinu. Hospodské umírání není fenomén  jen v Dolním Sasku . V celém Německu se musí zavírat stále více hospod. „Vysoké náklady, menší spotřeba jsou hlavní důvody, proč se mnohým majitelům hospod už podnik nevyplatí,“ říká profesor Martin Franz, jenž se zabývá činností vesnických občerstvovacích zařízení.

Hospoda na venkově: není určena jen k pití piva a jiného alkoholu, jak si představují lidé z měst. „Jen podávat nápoje a doufat, že si k pultu někdo sedne, už nestačí,“ říká Ferdinand Sander. Devětadvacetiletý hostinský obyvatele obce a okolí láká na: Zimní párty se sněžným dělem, hospodský kvíz a bingo. Každou neděli odpoledne jsou stoly obsazeny.  

Pro Achima Peterse je hospoda zase místem k oživení tradic.  Dvaasedmdesátiletý muž se před pouhými dvanácti lety ze sedláka stal hostinským. V Lüllau (okres Harburg) přestavěl stáje na hospodu. Hospoda zvaná „Tuplák na mlýnském rybníku"“ je nyní lokálem s více než 20 stoly. Provoz zde má i spořitelna. Achima Petersena výčepní pult očaroval. "Hospoda je jako holičství, kde se dozvíte všechny novinky," říká. Je nejen hostitelem, ale také moderátorem diskusí. V jeho hospodě by nikdo neměl sedět sám. "Nejdřív uvolníme jeden stůl, když je obsazený přidáme další a tak dále." říká Achim Peters. Lidé právě kvůli diskusi do hospody přicházejí. 

Chudí lidé bohatý stát nevybudují

 "Chudneme a utahujeme si opasky, tak se zapíše do dějin vláda Petra Fialy. Již pošesté v řadě se mezičtvrtletně propadla reálná spotřeba domácností. Meziroční propad se dle dat ČSÚ prohloubil dokonce na 5,8 %. Navíc investice domácností klesly i nominálně a jsou tedy dnes na rekordně nízké úrovni," řekla  včera bývalá ministryně Schillerová.

Současná vysoká inflace, zadlužený stát a především stále stoupající ceny potravin a všeho spotřebního zboží důrazně vyvracejí ubohé ekonomické poučky o tom, že trh automaticky vyřeší všechny starosti. Při prosazování programu "Ekonom musí být před právníkem!" v 90. letech nechybělo mnoho a Česká republika se stala dalším mafiánským Chicagem. 

Nedostatečné průměrné příjmy českého obyvatelstva jsou jednou z hlavních příčin ekonomických problémů českého státu, brzdou rozvoje. Vláda v ekonomických programech upřednostňuje zájmy bank, velkých společnosti, miliardářů a rychlokvašených zbohatlíků z "horních 10.000", nikoli masu průměrných obyvatel, kteří nákupem základních životních potřeb zajišťují optimální tok peněz do státní kasy. 

Lidé nekupují, spoří, protože jsou vládou a medii denně strašeni, že přijde bída s nouzí, neboť vládní dluh se nezmenšuje a do konce roku se ještě zvýší. Vzniká zde dojem, že do státní pokladny žádné peníze nepřicházejí, čerpá se z ní jen to, co tam bylo na začátku roku. 

Česká televize záměrně přispívá k šíření nenávist

 Skandální selhání České televize má ohlas už i u mladých českých poutníků v Lisabonu. Více než 550 z nich podepsalo dopis určený řediteli zpravodajství České televize. V něm se ohrazují proti reportáži odvysílané 2. srpna v Událostech. Její nepravdivé a neprofesionální zpracováním nadzvedlo ze židlí nejen katolíky.

Mladí poutníci v dopise mj. upozorňují na to, že Česká televize o početné české výpravě v Lisabonu zatím vůbec neinformovala:

„Jsme tady v Lisabonu, velká skupina mladých věřících z České republiky, abychom se setkali s tisícovkami dalších mladých katolíků z celého světa. Společně se radovali, povzbudili se ve víře, vytvořili nová přátelství, ale také si odnesli nezapomenutelné vzpomínky na celý život. Je nás tu z ČR celkem 3177, a to není málo (například slovenských poutníků je tu jen něco přes jeden tisíc), jsme sedmá nejpočetnější delegace na SDM. Mnozí z nás jsme si na tuto cestu dlouhodobě spořili, ale také jsme se intenzivně podíleli na přípravě akcí v českém centru, kde každý den probíhá speciální program pro naše poutníky a doprovází nás tu 9 biskupů Čech, Moravy a Slezska. Taková událost se koná jednou za tři roky a svým rozsahem je zcela mimořádná,“ stojí v úvodu dopisu mladých, kteří se dále ohrazují proti celkovému vyznění reportáže a uvádějí některé věci na pravou míru.

V Lisabonu jsou stovky tisíc mladých lidí z celého světa. Ulice jsou plné nadšených osob, které  zpívají a tančí. Jeden velký happening, který se nedá srovnat s žádným hudebním festivalem ani sportovní událostí. Mladí lidé přijeli za papežem a prožívají chvíle, na něž budou vzpomínat celý život.

Jak o této jedinečné akci informuje Česká televize? Její reportáž v Událostech z 2. srpna měla s objektivitou pramálo společného.

Veřejnoprávní televize šíří nejen nesmysly o vedrech a o tom, že tam někdo jel řešit skandály církve. V Lisabonu je příjemných 25 stupňů a mladí lidé se přijeli setkat se s vrstevníky z celého světa, kteří stejně jako oni věří v totožné hodnoty.

Že je v Lisabonu 3177 mladých lidí z České republiky? To nestojí ČT za zmínku. (Pro srovnání, ze Slovenska se přihlásilo lehce přes tisíc osob).

Bez pálení uhlí planetu Zemi bude ničit Slunce. Vědci trefují ekology mezi oči.

 Opravdu nejde o žert. Tohle je skutečně závěr vědecké studie, o které informoval portál Eurozprávy.cz  Jak se v tom má člověk vyznat?

„Z nových výzkumných dat vyplývá, že paradoxně snižování spalování uhlí a omezení znečišťujících částic v ovzduší přispívají k rychlejšímu oteplování planety. V důsledku nižšího množství znečišťujících částic je Země méně chráněna před plnou intenzitou slunečního záření, které způsobuje oteplování. Tento efekt zpomaluje růst teplot až o půl stupně Celsia,“ informuje portál Eurozprávy s odkazem na článek France24 (zde). Ten informuje o nové studii zveřejněné v recenzovaném časopise Earth System Science, za níž stojí tým 50 vědců.

Jejich zjištění se dá shrnout zhruba takhle: Přestáváme pálit uhlí, abychom zabránili oteplování planety. Ale čím méně uhlí spálíme, tím více tepla k ní ze slunce pronikne.

Buď částice uvolněné při spalování uhlí sice odrážejí teplo, ale jejich vliv na skutečnou teplotu na Zemi je zcela marginální. Nebo je v našem zájmu pálit uhlí dál, ba dokonce pálit jej víc a víc. Laikovi se pravděpodobnější zdá pravděpodobnější první možnost, protože ve středověku byla malá doba ledová, kterou zcela jistě nezpůsobilo masové spalování uhlí. Nicméně publikovaná zpráva ukazuje na fakt, který klimatická fronta systematicky ignoruje.

A to ten, že věci a děje je nezbytné posuzovat v souvislostech. Jen tak je možné se vystříhat hrozeb, jež plynou z jednostranných pohledů. Bohužel současná EU veškerou „uhlíkovou“ agendu posuzuje pouze jednostranně.

Proto nutí členské státy ke stále rychlejší dekarbonizaci, i když za tyto stabilní zdroje nemá stabilní náhradu. Proto chce všechny pohony převést na elektrické, i když si bez uhlí a plynu neumí zajistit dostatek elektřiny. Proto chce zavést „uhlíkové clo“ na výrobky z Číny, bez kterých se neobejde. Proto chce masově přejít na baterie, pro jejichž výrobu nemá suroviny. A těch surovin je, podle všeho, navíc ve světě málo na to, aby se komplexní „baterizace“ dala uskutečnit. Proto Evropská komise nepředkládá žádné, nebo jen nedostatečné dopadové studie ke Green Dealu.

Kdyby je totiž nechala zpracovat odpovědně, zjistila by, že její plány jsou špatně vymyšlené.

30 km i přes vesnici

 Zpočátku to vypadalo beznadějně, snížení rychlosti na 30 km za hodinu bylo schváleno. Rychlost 30 km je prosazována ve velkých německých městech,  ale na vesnicích nebezpečí pro chodce trvá. Téma se diskutuje. Po měsících úsilí občanské iniciativy, studentů, obce a okresu je nyní v severoněmecké vesnici Felde povolena rychlost jen 30 km/h. Vývoj urychlil hlukový test. Vzor i pro další vesnice.

Situace na silnici ve Felde byla obzvláště pro děti stresující: každé dítě na cestě do školky nebo ze školy musí přejít hlavní silnici. Spolkovou silnicí (L48) mimo osobních vozů používá těžká nákladní doprava, přičemž rychlost 50 km se nedodržovala. Děti tak měly problémy s přecházením ulice a ještě musí dávat pozor na cyklisty jedoucí po chodníku. Ze strachu o své děti je mnozí rodiče raději vozí auty až před školu.

Obec po celé desetiletí žádala o zpomalení rychlosti. Radar nebyl příliš účinný. Na jaře 2022 byla v obci založena další občanská iniciativa, která shromáždila několik stovek podpisů. Petici podepsali i žáci školy žáci z místní základní školy.

Východní autokemp, západní ceny

Jistý jihomoravský autokemp nabízí několik typů ubytování. Dovolenou tady můžete strávit v chatce, bungalovu, apartmánech nebo ve stanech a karavanech, pro které ale musíte dopředu rezervovat volné stání (boxy). To je vybaveno elektrickou přípojkou. „Šňůru-prodlužku“ si ale musíte dovézt z domova. Ubytování mimo zmíněné boxy je dobré zarezervovat s dostatečným předstihem.

Už během května jsou totiž chatky, bungalovy a apartmány beznadějně plné. Pokud tuhle informaci podceníte, nezbyde vám nic jiného než sbalit stan nebo nasednout do karavanu a strávit dovolenou v některém ze zmíněných boxů výše zmíněných. 

Za půllitr čepovaného piva tady dáte poctivých 65 korun. Sklenička Pálavy vás vyjde na „lidových“ 85 korun! Litr vody ve džbánu dostanete za 60 Kč a „turka“ za 40 Kč. Za ledovou kávu se zmrzlinou zaplatíte bez pětikoruny rovnou stovku. 

Hromádka zeleniny za 200, polévka za necelých sedmdesát.  Například obyčejná frankfurtská polévka vyjde v jednom ze stánků na 69 Kč. Hovězí guláš s knedlíkem pak na necelé dvě stovky. A přes dvě stovky zaplatíte i za „řecký“ salát, ve kterém je pochopitelně místo fety nakrájená obdoba toho nejlevnějšího balkánského sýra.

Polední menu se tady obvykle nedostane pod 160 korun a za „počeštělé“ špagety Carbonara zaplatíte opět bez koruny rovnou dvoustovku. Jak je na tom oblíbený „smažák“? Za 120 gramů necháte 129 Kč. Když k tomu připočte hranolky „za pade“ a 35 korun za tatarku z pytlíku, jste na rovných 214 korunách. Tatarský biftek z hovězí roštěné je za 279 kaček.

Připočtěte k výše uvedenému stravování ještě vstup do vedlejšího aquaparku (1049 Kč na osobu) a jste na částce 18 500 Kč! Jestli je tohle cenově dostupná třídenní dovolená, nechť posoudí každý sám.