Zatímco produkce zemědělských výrobců v roce 2013
klesala čtyřikrát rychleji než celek ekonomiky, jejich ceny pokračovaly v
opačném trendu. U mléka vzrostly dokonce o 7,8 procenta, tedy pětkrát rychleji
než celková inflace (1,4 %). Je to silný argument pro skutečnou realizací
strategií, které zatím jen na papíře mluví o podpoře živočišné výroby a hlavně
větší potravinové soběstačností republiky. Kdo se nesveze autem, může jít
pěšky, ale kdo se nenají…, píše dlouholetý šéfredaktor Ekonomu Zbyněk
Fiala na portálu vasevec.cz.
Mléko
se zdražuje, ale produkovat mléko se nikomu nechce. Počet krav nadále klesá.
Čísla nalezneme v čerstvých statistikách ČSÚ o výsledcích zemědělské výroby za
poslední čtvrtletí a celý rok 2013.
České zemědělství se
stalo dodavatelem monokulturního zrní, kterým vymrskává půdu a je zcela
odtrženo od přirozeného cyklu se zapojením živočišné výroby, tedy i organických
hnojiv. To je osvědčený model pro pád civilizací. Jsou obavy, že vybydlenost
krajiny brzy dosáhne takové úrovně, že vznikne potřeba masově se stěhovat do
jiné země.
Zachraňují nás
evropské dotace za nečinnost, takže část zemědělské půdy leží ladem a je
uchráněna před průmyslovým zemědělstvím, reprezentovaným především Agrofertem
Andreje Babiše. Hrubá zemědělská produkce na hektar zemědělské půdy ve stálých
cenách klesla ze 25 040 Kč (1990) na 17 367 Kč (2009).
Pokud jde o skot,
dlouhodobý trend vykázal pokles stavů z 3,5 milionu kusů v roce 1990 na 1,4
milionu kusů v roce 2012. Něco z toho
pokryla vyšší užitkovost, takže produkce mléka klesla ze 4,8 miliardy litrů
(1990) jen na 2,7 miliardy litrů, to je o 43 procent.
Ministerstvo
zemědělství slíbilo v letošním roce více peněz na chov krav, ovcí a koz (stejně
tak chmele a brambor na škrob). Dotace se zvednou na maximální výši 6,5
procenta vnitrostátního stropu pro přímé platby.
Je však otázka, jak to
ovlivní pokles organického hnojiva v půdě, protože živočišná výroba se většinou
zachovala jen v té nejprimitivnější podobě, kde mrva je odpadem nebo maximálně
surovinou pro bioplynky.
Pro pragmatické
zemědělce v nížinách i podhorách je možná dnešní způsob zemědělství přínosný,
ale z hlediska udržitelnosti a přínosu pro stát je naprosto zničující. Pokud se
v oblastech s vysokou nezaměstnaností, z dnešního pohledu bezvýchodnou
hospodářskou perspektivou,
nevytvoří prostor pro
organickou produkci a pro utváření družstev malozemědělců, která budou zemědělskou produkci v regionech zpracovávat a prodávat, může při jakémkoli
mezinárodním konfliktu být závislost země na evropských dotacích být tragická.
Rekordní
nezaměstnanost, pokles reálných mezd, zvyšováním cen potravin a zvyšováním
počtu lidí ohrožených chudobou to je soudek prachu. Řepka na kolchozních lánech
možná nakrmí John Deery, ale co nakrmí lidi?
Žádné komentáře:
Okomentovat