Spor o zelenou Šumavu je sporem velkoměstských mafií o vládu nad venkovem.

Za vylidňování Šumavy, a klasického venkova, může vývoj české společnosti. Po roce 1989 byla zesměšněna práce, všichni chtěli být ekonomy jako Klaus a spekulovat s čímkoli, třeba s větrem. Co šlo, to se rozkradlo a zničilo. Malé i velké podniky. Nyní Klausova éra skončila. Nyní zase mnohem lepší než práce se jeví rekreace.

V ČR se teprve nyní podařilo rozbít dílo Švehly a agrární strany: "venkov jedna rodina". Oddělit zemědělství od venkova a od zemědělství oddělit životní prostředí (v zahraničí toto je většinou spojeno pod jedno ministerstvo). Podařilo se rozdělit vesnické obyvatelstvo i zemědělce. Co nezvládli komunisti a Klaus, s tím si poradí zelení a babišovci. Zemědělství přestalo být způsobem života.

Bohužel rekreačních zařízení je dnes všude mimo Prahu už tolik, že český občan na ně nestačí, ani kdyby nic jiného nedělal, než se rekreoval. A cizince, co mají peníze, ty si přidrží a zkasíruje Praha. Turistika na českém venkově je rok od roku slabší. Doby, kdy byly kempy na Lipně a jinde ucpané caravany a stany made in DDR, se už nikdy nevrátí.

Je skutečností, že měšťák je na samotě nesvůj, jako by se čehosi bál, a proto  i na venkově vyhledává lidské davy a nejlépe se cítí v hustě zalidněných příměstských satelitech a chatových osadách. Ani nové vesnické obyvatelstvo se nehodlá přizpůsobit zaběhlým místním poměrům, naopak nutí i původní obyvatelstvo přijímat městský způsob života i se všemi jeho neřestmi.

Znalost lidské psychologie vypadá jako nejslabší stránka Zelených a všech ochránců přírody, ve skutečnosti je to boj o politickou moc, dostat se do vlády za pomoci demagogie o zástavbě Šumavy. Boj různých velkoměstských mafií o vládu nad českým venkovem.