Jurečkův superpytel na všechny sociální případy

 Nová Jurečkova superdávka má nahradit 4 nynější dávky: přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Toto „zjednodušení“ však má svoje důsledky…

První dvě dávky dnes náleží do systému státní sociální podpory, která má sloužit k podpoře chování, které stát považuje za prospěšné a v praxi je cílena především na rodiny s dětmi. Druhé dvě dávky patří do pomoci v hmotné nouzi, která slouží k zajištění základních potřeb těm, kdož z různých důvodů nejsou schopni sami se o své potřeby postarat.

Statistika ukazuje, že naprostá většina příjemců sociálních dávek jsou pracující lidé s nízkými příjmy, rodiče pečující o děti nebo důchodci, zejména osamělé ženy seniorky. Lidé, kteří dlouhodobě nepracují a pobírají dávky, tvoří jen zlomek všech příjemců. Zatímco v roce 2023 bylo dětských přídavků vyplaceno měsíčně v průměru téměř 300 tisíc dávek, příspěvku na živobytí bylo vypláceno jen něco přes 90 tisíc. Příjemců dětských přídavků je tedy několikanásobně více, než příjemců chudinských dávek. Přesto mají být napříště tito všichni zahrnuti do jediné množiny, navíc s argumentem, že je potřeba zatočit s těmi, kdo „zneužívají dávka a neposílají děti do školy“…

Sloučením do jediné dávky se zcela smaže rozdíl mezi tím, kdo pracuje a stará se, ale občas potřebuje podpořit, a tím, kdo si sám nepomůže a je zcela závislý na pomoci druhých. Výsledkem bude, že normální fungující rodiny, které dnes stát podporoval příspěvkem na děti, budou smeteny do jednoho pytle s těmi, kdo neposílají děti do školy a zneužívají dávky…

Jaký je vlastně rozsah zneužívání? A proč se k němu lidé uchylují? Jsou to skutečně jen povaleči, kteří se neprávem obohacují, nebo jde i o lidi, kterým nesprávně nastavený systém nedává jinou možnost, aby přežili? Není právě zde prostor pro skutečnou sociální práci? Vypadá to, že nikdo přesně netuší, přesto se tento „lidový“ argument státu hodí pro přitažení šroubů a zvýšení dohledu nad soukromím všech. Opět, jako už tolikrát: kdosi podvádí, vypátrat jej je složité, tak se plošně zpřísní podmínky všem…

Nesmaže se sjednocením dávek už úplně rozlišení mezi politikou rodinnou a politikou sociální, které je neostré již dnes? Ano, stát se snaží podporovat rodiny, když se jim špatně daří, ale na rodiny funkční, které nepředstavují „sociální případ“, stát systematicky zapomíná a k jejich podpoře se neumí postavit. Rodinná politika hodná toho jména by měla nikoliv „zachraňovat“, to je doménou politiky sociální, nýbrž snažit se vyrovnávat náklady, které rodiny nesou v podobě výchovy a péče o děti, neboť ta není spotřebou, ale investicí do budoucnosti celé společnosti!

A to vše se navíc děje v situaci rekordně nízké porodnosti. K očekávatelnému propadu díky vstupu slabých ročníků z „devadesátek“ do reprodukčních let, se přidává řada dalších příčin, jako nestabilita spojená s válkou na Ukrajině, drahé energie a potraviny, stagnující platy, nedostupnost bydlení, drahé nájmy a v podstatě zablokovaný trh s byty. Svou roli při odkládání početí mohou hrát i obavy z možných vedlejších účinků covidových vakcín (i když zdravotní vliv vakcinace samotné na početí nebyl dosud hodnověrně potvrzen). Ale možná především, a to slovy samotného premiéra Fialy: Rodičovství schází společenská podpora, prestiž a vážnost!

Děkujeme, pane premiére, za ta důležitá slova. Je-li tomu ovšem tak, pak proč vaše vláda místo skutečné podpory rodin, místo rozvoje rodinné politiky hodné toho jména, místo slibovaného zákona na ochranu rodiny a vytvoření ministerstva pro rodinu připravila pouze jednotnou „superdávku“?  A ano můžete si připsat za úspěch, že dle nejnovějšího výzkumu neziskovky Momdoo matky malých dětí, které ještě mají nárok na rodičovskou dovolenou, už chtějí pracovat, ale proč? Protože rodinám začínají citelně chybět peníze, stát je totiž přestal reálně podporovat.

Zdroj

Přísnost na chudý lid přichází i do Rakouska

 "Naše nemocnice nepatří do vašich plánů úspor." "Zemská klinika je zabíjena zemskou vládou," "Stáváme se lidmi druhé kategorie." S takovými a podobnými hesly na transparentech vyšly obyvatelé dolnorakouského Gmündu před nemocnici. Vyjadřovali tak nesouhlas s plány dolnorakouské zemské vlády, která se usnesla, že do roku 2030 Zemskou kliniku  v Gmündu zruší. Lůžková zdravotní péče se zemské vládě jeví jako nerentabilní, chce ji nahradit umístěním specialistů do rakousko-českého zdravotního střediska postaveného v blízkosti státní hranice (Bleybenstrasse), za peníze EU. 

Pátečního tichého protestu se zúčastnilo asi 3000 lidí. Protestu se zúčastnili i lékaři nemocnice i praktičtí lékaři z města a okolí. Zástupci představenstva nemocnice Johannes Fessl und Barbara Fuchs demonstranty ujistili, že proti uzavření nemocnice budou bojovat všemi prostředky, takže zemská vláda svůj plán snadno neuskuteční.

Čeká se víkend se sněhem a mrazem

 Podle předpovědí meteorologů Českou republiku čeká v následujících dnech prudká změna počasí. Současné zvýšení teploty má vystřídat studená fronta, která s sebou přinese výrazné ochlazení.

Lze očekávat i sníh a Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) hlavě varuje varuje před mrazem. Ten může napáchat velké škody na ovocných stromech. Možná dojede na slova našich předků: "Zima a berňák neodpustí nic."

V sobotu přijde na naše území teplotně výrazná studená fronta a přinese od severu arktický vzduch. "Už během sobotního odpoledne a večera se začne za frontou výrazně ochlazovat," informoval ČHMÚ s tím, že zejména na Moravu a Slezsko dorazí také silnější srážky. Méně srážek očekávají meteorologové v Čechách. "S ochlazením se přeháňky  budou měnit ve všech polohách ve sněhové." Motoristé snad konečně narazí na sníh, i když už podle zákona mají letní pneumatiky. 

Noc na neděli se ponese ve znamení malé oblačnosti, bude ale mrazivá. "Teploty budou ve velmi chladném vzduchu rychle klesat a v neděli ráno se budou většinou pohybovat kolem -3 °C," uvedl ČHMÚ s tím, že v údolích mohou teploty klesnout ještě níž. 

Bohatí mají rekordní zisky, chudí chudnou, porodnost klesá.

 Penta ohlásila rekordní zisky, největší v historii. Překonala i dosud rekordní rok 2021. Někdy v tom roce 2021 premiér Fiala balamutil veřejnost tím, že náklady energetické krize a inflace poneseme lautr všichni  spravedlivě. Jak je tedy možné, že společnosti měly rekordní zisky a zaměstnancům spadly mzdy? Jak je možné, že do zahraničí odtéká ročně půl bilionu korun, každý rok přibudou miliardáři, a vláda dělá dluhy?

Vláda zvýšila daně z nemovitostí tak, aby to zasáhlo vlastníky s nejmenšími příjmy, a zvýšila odvody nízkopříjmovým OSVČ. Ještě předtím ODS vypustila z rozpočtu asi 100 miliard ročně ve prospěch vysokopříjmových. A dnes nejsou peníze prakticky na nic: na armádu, školství, zdravotnictví atd.

Na Seznamu lze dnes najít zprávu nejen o rekordních ziscích Penty, ale taky o rekordním poklesu porodnosti. Důvody jsou podle odborníků ekonomické. Porodnost klesla zejména u chudých lidí, u lidí v nájmech. Je zřejmé že těm, kdo vydělávají obrovské peníze, je vlastně úplně jedno, jak stát nefunguje a jak se hroutí. Šéf největší tuzemské zdravotní pojišťovny VZP Zdeněk Kabátek dostane roční odměnu ve výši 2,13 milionu korun.

Možná to zakryjí nějakou charitou, tak se to dělalo vždy, už ve středověku, ale stavu společnosti to nikdy nepomohlo. Zásadní jsou systémové změny, kterými se do eráru budou sypat peníze. Peníze má stát čerpat tam, kde jsou, nikoli prhledávat kapsy lidem s nejmenšími příjmy.

Rakousko zavádí nové daně a zvyšuje ceny

 Škála úsporných opatření schválených na začátku března rakouským parlamentem se týká; od vyššího bankovního odvodu po nižší dotace na fotovoltaiky a zvýšení poplatků za sázení. Bylo také rozhodnuto o dočasném zrušení placeného volna na rekvalifikace.

Od 1. dubna se ruší osvobození od daně na zřízení fotovoltaických modulů. FV systémy budou v budoucnu zdaněny 20 procenty. Smlouvy uzavřené do 7. března 2025 si zachovají nulovou sazbu daně. 

Ruší se osvobození elektromobilů od daně z  motorových vozidel. Elektromobily, které byly dříve osvobozeny od daně z motorových vozidel, budou v budoucnu zdaněny. U aut s externě dobíjecím hybridním pohonem (plug-in hybrid) má být upravena sazba daně.

Zvyšuje se daň z tabáku a cigaret 20 až 50 centů za krabičku. Navíc bude upravena minimální spotřební daň na cigarety na 175 eur za 1000 kusů cigaret. Zdražuje také zahřívání tabáku, protože se to podobá cigaretám. 

Od dubna již nebude vyplácen příspěvek na další vzdělávání. Přechodná úprava volna na vzdělání, které začalo do 31. března nebo bylo sjednáno do 28. února a začíná nejpozději 31. května. Mezi zaměstnanci a zaměstnavateli lze i nadále dohodnout volno na vzdělávání nebo práci na částečný úvazek bez náhrady mzdy.

Poplatek za sázení se zvyšuje ze dvou na pět procent z vkladu. Očekává se, že to v roce 2025 přinese dodatečné příjmy ve výši přibližně 50 milionů eur.

Banky mají přispět ke konsolidaci rozpočtu zvýšením stabilizačního odvodu a speciálními platbami ve výši přibližně 300 milionů EUR v letech 2025 a 2026. 

Mnoho zákazníků mobilních telefonů a internetu se bude muset od dubna také připravit na vyšší výdaje na telefonní hovory a surfování. Tato zvýšení cen však nemají nic společného s konsolidací rozpočtu. 

Na Slovensku medvěd zabil člověka

Pátranie po nezvestnom mužovi, ktorý sa nevrátil z prechádzky, malo tragický koniec.

DETVA: V nedeľu večer sa muž nevrátil z prechádzky na Podpoľaní, hľadali ho hasiči, policajti aj dobrovoľníci. Nezvestného napokon našli neskoro v noci v hustom lesnom poraste bez známok života, informovala TV JOJ v pondelok ráno s tým, že muž utrpel devastačné poranenie hlavy po napadnutí medveďa.

Po mužovi pátrali v lesoch nad Detvou. V oblasti zaznamenali pohyb medveďov a tak hasičov pri nočnom pátraní z bezpečnostných dôvodov sprevádzali ozbrojení policajti.

EK doporučuje zásoby potravin na 3 dny

Today the Commission and High Representative launch the Preparedness Union Strategy to support  Member States and enhance Europe's capability to prevent and respond to emerging threats.

 Evropská komise doporučila, aby země EU připravily obyvatelstvo na různé krizové scénáře, včetně vojenského konfliktu. Podle strategie Unie před přípravou by měla být věnována zvláštní pozornost vytvoření minimálních zásob, včetně vody, léků, zápalek, baterií, baterií, teplého oblečení a trvanlivých potravin. Sada by měla obsahovat kopie důležitých dokumentů a také vše potřebné, aby v případě nouze mohla osoba vydržet bez pomoci po dobu nejméně 72 hodin.

Strategie zahrnuje celkem 30 konkrétních opatření, jejichž cílem je připravit občany i státy na mimořádné události. Podle sedmnáctistránkového návrhu vytvoří implementace všech pokynů bezpečnou a odolnou EU se schopnostmi zvládání hrozeb "bez ohledu na jejich povahu nebo původ". EK připomíná, že Evropa je po pandemii COVID-19 a invazi ve stavu neustálé pohotovosti kvůli Rusku na Ukrajině, navíc přetrvává riziko přírodních katastrof a finančních turbulencí. "Žádná z velkých krizí posledních let nebyla ojedinělá ani krátkodobá" a Evropa si nemůže dovolit pouze reagovat na výzvy, ale musí je předvídat, zdůrazňuje dokument.

Komisařka pro humanitární pomoc a řešení krizí Hajja Lahbib upozornila na skutečnost, že "hrozby se množí a stávají se ambicióznějšími" a že je zde zapotřebí koordinace a solidarita v rámci EU. Strategie také poskytuje minimální standardy pro připravenost nemocnic, škol, dopravy a telekomunikací tak, aby mohly fungovat v extrémních podmínkách. Dalším bodem je vytvoření krizového koordinačního centra, které se stane "mozkem" EU v oblasti krizového řízení a zlepší interakci mezi zeměmi. Unie se rovněž chystá zvýšit zásoby kritických zdrojů: léčivých přípravků, surovin a energetických zařízení.

Myšlenkou je sjednotit přístupy napříč 27 zeměmi EU, kde se úroveň připravenosti značně liší. Například Španělsko již posílilo svou ochranu před přírodními katastrofami po povodních v roce 2024 a pobaltské země aktivně pracují na štítu proti kybernetickým hrozbám. Strategie se snaží odstranit různá "slepá místa" vytvořením společných norem a rezerv dostupných v celé Evropské unii. Nemá sice nové obranné iniciativy, ale nabízí model krizového řízení vypůjčený ze zkušeností severských zemí, do kterého je zapojena celá společnost, občané a podniky, armáda a vláda.

Povinná vojna pohledem Jiřího Čunka

Jak ukazují aktuální průzkumy, přijít jednou za čas k volbám prostě nestačí – přes 80 % respondentů v nedávné anketě uvedlo, že by v případě napadení země Českou republiku nebránili. Jinými slovy, nebyli by ochotní bojovat za to, pro co jejich předci kdysi umírali. Jednoduchá rovnice totiž říká, že si lidé nejvíc váží toho, čemu museli něco obětovat: majetek, peníze, čas, úsilí. Oběti dnes po lidech nikdo nechce, a tak jejich vztah k vlasti logicky slábne.

TATRA 111 se osvědčila Wehrmachtu v ruské zimě a byla  až do roku 1989 ve výzbroji některých útvarů Československé lidové armády.

Povinnost osobní účasti na základní vojenské službě by to mohla pomoci změnit a vztah národa ke své zemi posílit.  

A co se týče mladších generací, stále ve větší míře sužovaných psychickými problémy a civilizačními chorobami, pro tu by měl povinný výcvik ještě další benefity. Základní vojenská služba jim totiž může dát víc než škola nebo internet. Vojna dává důvěru ve vlastní schopnosti a vědomí, že voják dokáže obstát i v nejtěžších situacích. A to není jen obrana státu, to je obrana života.

V neposlední řade není žádným tajemstvím, že naše armáda dlouhodobě trpí personální nouzí. Vloni z ní odešlo rekordní množství vojáků a tenčí se i povinné zálohy – podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky dochází každoročně k jejich úbytku o cca 40 tisíc osob, které dosáhly věkové hranice. A přestože se vláda snaží občany ke vstupu do armády motivovat nejrůznějšími výhodami, naposledy např. zvýšením náborového příspěvku až na milion korun, zmíněný výsledek ankety ohledně ochoty lidí bránit naši zem jasně ukazuje, že v první řadě selháváme v prioritách života.

Neříkám, že je obnova povinné základní vojenské služby zázračným řešením. Ale může být začátkem změny, díky níž si národ uvědomí, že odpovědnost za obranu země není jen na profesionálech, ale na každém z nás. Nakonec stále máme uzákoněnou brannou povinnost, takže pokud by došlo na nejhorší, občané ve věku 18 a 60 let budou muset rukovat bez ohledu na to, zda se jim zrovna chce nebo ne. Výhodu by měli připravení občané, ne chaotičtí amatéři nebezpeční se zbraní v ruce sobě i okolí.

A co by to vlastně stálo? Především politickou odvahu, protože jde asi o tak populární krok, jako zvýšení daní.

Novým povinnostem přirozeně volič netleská. Pokud jde o finance, bavíme se o desítkách miliard korun a ty v rozpočtu máme. Pro představu: na obranné výdaje státu bylo vloni z rozpočtu ČR vyčerpáno cca 170 miliard Kč s tím, že USA nyní požaduje zvýšit výdaje členů NATO na obranu na 5 % HDP. Tedy víc než dvakrát tolik, než jsme dávali dosud. Místo dalších nákupů zbraní, letounů a transportéru, které kvůli podstavu naší armády nebude mít kdo obsluhovat, lze tím pádem část výdajů využít právě na znovuzavedení povinné základní vojenské služby.

Ostatně Bible nám říká, Střeží-li silný muž v plné zbroji svůj palác, jeho majetek je v bezpečí (Lukáš 11,21). Možná je však naše společnost odsouzena k opakování stále stejné dějinné chyby: jsme přesvědčení, že stará moudra pro nás neplatí. Jak hluboce jsme se mýlili pak zjistíme, až když je pozdě.

Zdroj KN

Výuka zemědělství v německých základních školách

 V Dolním Sasku se rychle rozšiřuje projekt Bauernhof-AG (Statek-AG), což je spolupráce škol se zemědělci. Organizátorem vyučování na statcích je skupina Venkované Northeim-Osterode. 

V současnosti se žáci 11 škol okresu Northeim seznamují s prací na 30 statcích. Žákům se ve dvorech líbí, poznávají chovy zvířat, pěstování různých druhů zeleniny a zpracování zemědělské produkce. Teoretické základy zemědělské výroby jsou potom doplňovány ve škole. 

Kam kráčí Rakousko? Obdivovaná nemocnice v Gmündu se uzavírá.

 24. března byly ve Vídni oficiálně představeny detaily zdravotního paktu dohodnutého politiky ÖVP, FPÖ a SPÖ. Obyvatelstvo severozápaní části Dolních Rakous (okres Gmünd) dostává tvrdý úder, má se připravit na uzavření nemocnice (Zemská klinika) v Gmündu.

Podle rakouské zdravotnické reformy budou v každém zdravotním obvodu pouze dvě velké nemocnice, zdravotní péče v okresech se má přestěhovat do ordinací specialistů. S uzavřením nemocnice asi představitelé města Gmünd a okresu nepočítali, když před několika lety snadno pumpli EU a postavili na státní hranici rakousko-české zdravotní středisko Healthacross MED, které se stejně jako nemocnice potýká s nezájmem lékařů. Venkov už nevyhledávají vzdělanci ani v Rakousku.

Ošetřovna v uprchlickém táboře

Nemocnice v Gmündu nebyla pro místní obyvatelstvo jen zdravotnickým zařízením, byla také záležitostí srdeční. Z jednoduché ošetřovny v uprchlickém táboře v době První světové války se postupně stala architektonická chlouba šestitisícového okresního města. Politika je pro lid venkovský všude zhoubná. Navíc s Rakouskem se v poslední době dějí divné věci. Co v 70. letech postavil kancléř Bruno Kreiski, se hroutí. Tradiční strany ÖVP a SPÖ, které 80 let dávaly alpským zemím ideální tón, blahobyt i lidskou tvář, se musí přizpůsobovat agresivní pravici. Rakousko je neutrální stát, takže potomci hitlerovského násilí (FPÖ) se mohou bez uzardění stavět vedle Orbána a proti podpoře Ukrajiny. Zatím modrá barva převládá v jižních oblastech Rakouska, ale násilnické sklony zatlačené někde uvnitř se i po 80 letech mohou kdekoli probudit.

80 let od bombardování českého jihu

Jako strategický německý železniční uzel se 23. března 1945 České Velenice staly terčem náletu bombardérů 15. US Force startujících ze základen v Itálii. 

Za krásného jarního slunečného poledne 23. března 1945 se ve výšce 8000 m ozvalo třicet bombardérů B-24 Liberator, které na nádraží plné lidí, železniční dílny, město a okolí vysypaly dávku asi 1.000 leteckých bomb. Toho dne v Českých Velenicích zahynulo 1.200 - 1.300 lidí. Zcela zničena byla nádražní budova. 

Nádražní budova v Českých Velenicích byla bombardováním zničena

Ve stejný den došlo k bombardování nádraží v Českých Budějovicích, kde zahynulo 33 lidí. Byly rovněž bombardované Drážďany, Kralupy, Wels, Mnichov aj. města.

K americkému bombardování železničních uzlů České Velenice a České Budějovice 23. března 1945 došlo na žádost sovětské armády, neboť tudy mohla bez problémů z českých zbrojovek proudit výzbroj pro německá vojska na východě.

 

Justiční palác v Českých Budějovicích po bombardování.

Bombardování Českých Budějovic pokračovalo i 24. března 1945.

Podle tvrzení některých pamětníků, po odletu bombardérů 23. března se nad Českými Budějovicemi objevila stíhačka, která kouřem napsala číslo 24. Někteří lidé podle toho usoudili, že bombardování přijde i příští den, většina si však myslela, že jednoho bombardování bylo dost, že Američané mají důležitější cíle, a tak sirény zase nerespektovala, což bylo příčinou zbytečných smrtí a zranění.

Budova českobudějovického gestapa po bombardování

Při druhém bombardování 24.března 1945 v Českých Budějovicích zahynulo 55 lidí, v sousední obci Suché Vrbné zahynulo 91 lidí. Zraněno bylo na 600 lidí. Velké škody byly způsobené na budějovických budovách, hlavně na nádražních. Ve městě byly zasaženy tužkárna Hardmunth, tabáčka, budova soudu a věznice gestapa. Přímý zásah dostal záchodek před Justičním palácem, u mostu přes Malši. Několik významných budov bylo poškozeno na Lannově třídě, včetně hlavního úřadu českobudějovického gestapa. ( R.Fischer)

Národovec opouští ODS

 Bývalý europoslanec Zahradil oznámil, že po téměř 34 letech opouští ODS. Prý si nerozumí s vedením strany. Oddechl si starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný. 

Zahradil, který svou vizáží, vystupováním a zřejmě i inteligencí dostal  v naší hospodě jméno večerníčkového Křemílka, patřil v české politice vedle Klause k tomu nejodpornějšímu. Ničitelé českého průmyslu, zemědělství a veškerého státního majetku, zastánci nejtvrdšího karabáče na český lid a obdivovatelé násilí a zbídačování prostého lidu doma i ve světě. 

Občan českých zemí si ještě oddechnout nemůže, neboť Zahradilovu antihumánní povahu se údajně pokoušejí využít různá nacistická seskupení. Nespí ani pátá východní kolona.

12. týden 2025 v EU

Unie pokračuje v diskusích o posílení obrany. Komise chce povzbudit střadatele, aby více investovali. Podle Costy jsou konkurenceschopnost a udržitelnost plně slučitelné, když se to dělá správně.

Pondělí 17. března 2025

EU v Bruselu hostila dárcovskou konferenci pro Sýrii. Podařilo se získat přísliby finanční pomoci ve výši 5,8 miliard eur, z čehož Unie hodlá poskytnout 2,5 miliardy eur. Ursula von der Leyenová se ve svém vystoupení pochvalně vyjádřila o vývoji v dotčené zemi. Sýrie je podle ní novou zemí a sny a ambice syrského lidu už nejsou u ledu. Poprvé po desetiletích se naděje Sýrie může stát skutečností. „Ve staré Sýrii měl diktátor veškerou politickou a ekonomickou moc. Ale v nové Sýrii se moc může vrátit tam, kam patří – tedy k lidu Sýrie,“ míní předsedkyně Komise.

Úterý 18. března

Komise uveřejnila statistiky o bezpečnosti silničního provozu v Unii za rok 2024. Vyplývá z nich mimo jiné, že oproti roku 2023 došlo k poklesu počtu úmrtí na silnicích o 3 %. Celkové tempo zlepšování bezpečnosti nicméně podle Komise zůstává příliš pomalé a většina členských států není na dobré cestě ke splnění cíle EU snížit počet úmrtí na silnicích do roku 2030 o polovinu.

Ursula von der Leyenová na Dánské královské vojenské akademii přednesla projev o obraně EU. Éra mírové dividendy je prý dávno pryč a Evropa musí zbrojit. Předsedkyně Komise je přesvědčená o tom, že EU je v současné geopolitické situaci jednotnější a odhodlanější než kdy dříve.

Středa 19. března

Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová představily bílou knihu o obraně EU, respektive o jejím vyztužení do roku 2030. Hlavními tématy jsou masivní investice do zbrojení, budování společných evropských vojenských kapacit, podpora Ukrajině a posílení evropského obranného průmyslu. Komise zároveň předložila některé návrhy týkající se financování obranných výdajů, které spadají do nedávno představeného plánu ReArm Europe (viz díl 116).

Komise představila strategii pro unii úspor a investic, která má rozšířit finanční příležitosti pro občany i podniky v EU. Strategie má povzbudit střadatele, aby nenechávali ležet peníze na účtech, ale více investovali. Ursula von der Leyenová k tomu uvedla: „Domácnosti budou mít více možností a bezpečnější příležitosti investovat na kapitálových trzích a zvětšit tak své bohatství. Podniky zase získají snazší přístup ke kapitálu, aby mohly v Evropě inovovat, růst a vytvářet kvalitní pracovní místa.“

Komise také přišla s akčním plánem pro ocel a kovy, který má údajně vést k zajištění konkurenceschopného a dekarbonizovaného ocelářského a hutnického průmyslu v Evropě.

Čtvrtek 20. března

V Bruselu se konalo zasedání Evropské rady. Na programu byla zejména konkurenceschopnost, obrana, migrace a příští víceletý finanční rámec. António Costa po summitu uvedl, že snahy o podporu konkurenceschopnosti je třeba realizovat v souladu s klimatickými cíli, „protože konkurenceschopnost a udržitelnost jsou plně slučitelné, když se to dělá správně“.

Kreml žádá zpět českou gubernii

 Bručení hladového a věčně nespokojeného ruského medvěda se na konci 20. století stupňovalo a v Kremlu se zalykali nenávistí, když sledovali, jak se země jako Česko a Polsko, Litva a Bulharsko, Chorvatsko a Černá Hora připojovaly k NATO, aby chránily svou obnovenou svobodu a demokracii.

Připomeňme si, co byl jeden z hlavních požadavků Ruska vůči USA (a Západu), když v roce 2021 začalo obkličovat Ukrajinu a chystalo proti ní generální vojenský útok. Vzpomínáte si? Aliance měla podle ruských představ zcela „vyklidit“ svou „infrastrukturu“ ze zemí, které byly do NATO přijaty po summitu v Madridu roku 1997. Tam bylo tehdy mimo jiné rozhodnuto o členství Česka, Polska a Maďarska, což se uskutečnilo o dva roky později.

Požadavek na druhořadé členství zemí, které byly přijaty po zmíněném madridském summitu do NATO, Rusové neustále opakují. V prosinci 2024 jej znovu připomněl Sergej Lavrov, ruský ministr zahraničních věcí a válečný zločinec. A tento nestoudný požadavek, který by pro Česko znamenal faktické vyloučení ze západních struktur a zničení jeho suverenity, zní z Ruska opětovně i během aktuálního vyjednávání Trumpova a Putinova týmu o Ukrajině – a vlastně o celé Evropě.

Ukrajinská odpověď na ruskou geopolitickou chtivost a nestydatost je důstojná – Ukrajinci se nehodlají vzdát, přestože strašlivě krvácí, ruskou okupaci části svého území odmítají akceptovat a vojensky se brání. Jejich situace je o to složitější a bolestnější, že Trumpova Amerika se vůbec nesnaží o ukončení brutální války Ruska proti Ukrajině a nastolení spravedlivého míru, ale o ukrajinskou kapitulaci za každou cenu.

A co Evropa? Jak se nám Evropanům líbí, že někdo jedná nad našimi hlavami a ignoruje evropské vitální zájmy? Proč byla dosavadní evropská reakce na bezpečnostních summitech v Paříži a Londýně v podstatě velmi krotká? Proč se většina evropských státníků bojí říct svým občanům, že se hraje o budoucnost Evropy jakožto svébytného a autonomního kontinentu?

Mnohem palčivěji by výše uvedené otázky měly rezonovat v takzvané „východní polovině Evropy“, která byla několik desetiletí součástí ruského impéria v sovětském převlečníku. Baltské země a Polsko vědí, že Rusko pro ně znamená smrtelné nebezpečí. Avšak třeba Maďarsko a Slovensko už dávno vstoupily na stezku v vedoucí do východních bažin eurasijské beznaděje a bezčasí. Bude je Česko následovat? 

Američané chtějí zastavit civilizační nemoci dětí

 Prezident Spojených států amerických Donald Trump exekutivním příkazem „Make America Healthy Again“ komisi a pověřil jejího předsedu – nově jmenovaného ministra zdravotnictví Roberta Kennedyho – aby neprodleně začal vyšetřovat příčiny zhoršujícího se zdravotního stavu americké populace, především dětí.

V roce 2022 trpělo 40 procent amerických dětí alespoň jednou chronickou nemocí, jako například alergií, astmatem či nějakou autoimunitní nemocí. Poruchy autistického spektra nyní postihují jedno z 36 dětí, což představuje naprosto neuvěřitelný stonásobný nárůst během dvou generací. Více než 40 procent adolescentů je obézních.

Kennedyho komise má 100 dnů, aby shromáždila podklady o tom, co je a co není známo o příčinách chronických nemocí u dětí. Tyto podklady se mají zaměřit zejména na následující body (můj zkrácený výtah z anglického originálu následovaný zcela svévolným překladem do lidštiny psaným italikou).

• Pomocí transparentních datových sad zhodnotit rizika nadužívání léčiv a chemických látek obsažených v jídle. Pojďme se konečně pořádně podívat na rizika dětských vakcín, psychofarmak, jedů přidávaných do jídla a dalšího svinstva, které cpeme do dětí.

• Identifikovat „best practice“ v prevenci nemocí. Přestaňme do dětí cpát prášky a vyžeňme je sportovat na vzduch a na slunko.

• Zhodnotit účinnost dosavadních programů a přístupů k výživě, fyzické aktivitě a duševnímu zdraví dětí. Přestaňme dětem kupovat coca-colu ze státního rozpočtu, místo jedovatého svinstva jim ve škole začněme dávat skutečné jídlo a přestaňme je děsit kecama o globálním oteplování a gendrové dysforii.

• Zajistit plnou dostupnost a transparenci dat a veřejných i neveřejných analýz ohledně chronických nemocí dětí. Přestaňme konečně tajit data o nežádoucích účincích vakcín a jiných léků a vyhazovat lidi z práce za to, že udělají studii, která se vrchnosti nehodí.

• Zasadit se o obnovení integrity a etiky výzkumu. Zastavme praxi, kdy je spousta vědeckých studií schválně zfušovaná nebo zfalšovaná, ať už na objednávku farmaceutického průmyslu nebo zdivočelého státu či podplacených regulačních orgánů.

Do 180 dnů od tohoto zadání má komise vedená Robertem Kennedym navrhnout strategii, jak zvrátit katastrofální vývoj zdravotního stavu dětí v Americe.

Ještě před dvěma lety by nikdo nevěřil, že se podobného textu z pera amerického prezidenta dočká. Amerika si vzala z covidové katastrofy poučení a zřízením MAHA komise symbolicky ukončila pět let trvající ztrátu soudnosti západní civilizace. Je pozoruhodné, že se ve Spojených státech tato „změna režimu“ obešla bez násilí.

Čeká nás nesmírně zajímavá doba otevírání Pandořiných skříněk, na kterých lékařský establishment svými tlustými zadky seděl po mnoho desetiletí. 

Když mladý fašista zezelená

"Dnes se dělá všechno jinak," tvrdí "dnešníci" (Tak říkám lidem, kteří se o tom, jak se žilo před více než třiceti lety, mohou doslechnou a dočíst od různých politických dezinformátorů.) Když odvrátí současný dnešník zrak od monitoru nebo mobilu, je zřejmě škován realitou, tím, že existují lidé s delší pamětí, než má omezený kroužek mobilové generace. Jeden z takových malých vztyčených čel, jakýsi Milan Čech, se pustil do majitele internetového "Neviditelného psa," a nadává nejvíc proto, protože se narodil dávno před listopadovým převratem 1989.

Co píše Čech:

Ondřej Neff, konzervativní fosilní propagandista, se vynořil ze své popíračské žumpy, aby kázal, že jen brutální ekologicky bezohledný kapitalismus nás vyzbrojí. Ignoruje realitu: Bohužel není v tomto bludu sám – vláda pod praporem ODS to vidí podobně a zneužívá válku pro svou profosilní agendu, o opozici složené z na Rusko napojených prooligarchických struktur ani nemluvě.

Existuje bohužel velká skupina, složená převážně ze starců dávno za svým mentálním zenitem, kteří se kdysi shodou okolností v nějaké oblasti více či méně prosadili. Jejich ega to však načechralo natolik, že obdiv a vlastní význam se stal jejich primární drogou – silnější než fentanyl. Každý chvilku tahá pilku, jejich ústup ze slávy byl součástí přirozeného cyklu.

Občas si Neffův úvodník přečtu, nebo poslechnu jeho fejeton na RadiuPlus. Také se mi nelíbí jeho určitá slabost pro politiku ODS, ale s mnoha jeho články se ztotožňuji. Ondřej Neff, na rozdíl od mladých vztyčených čel, totiž dokáže porovnávat různé doby. (stk)

Antineff

Dobrá česká armáda, nebo dohoda s nepřítelem?

 Od roku 1990 je vztah Čechů k vlastnímu státu vlažný. Vlastenectví, které v minulosti vycházelo z obrany území, z ochrany vlastního pole, domu, města, kraje, země a státu, se změnilo na prosazování nějakého vlastního názoru, spolku, strany a podobně. Bránit území státu už moc nepřipadá v úvahu. A moderní český občan křičí: "Bránit území by měli především „oni“, to je dobrovolníci, NATO, EU. Když ho neubrání, my se s nepřítelem nějak dohodneme, jako jsme se dohodli v minulosti. Za normalizace nám přece nic nechybělo, mimo banánů a cest na Západ."

Zásluhou drilu byly v Druhé světové válce úspěšné nacistický Wehrmacht a Rudá armáda. Němci měli fyzicky zdatné muže, kteří drželi pospolu a slepě věřili svým velitelům, Rusové založili slávu na nekonečných šicích, které nemohly nikam ustoupit, protože je proti německým střelám ze všech stran tlačila vojenská policie NKVD. Američané válčili především technikou a rozvahou.

Těžko si představit dnešní mladé muže generace Z, sněhové vločky, jak jsou v rozbahněných nebo mrazivých zákopech? Už pouhé krátkodobé přežívání bez mobilu a počítače, soužití s lidmi různého původu, různých povah a zájmů, vojenská strava a chybějící hygiena by jim jistě daly řádně zabrat. K tomu vojenský výcvik, hrubé povely, práce s koštětem, lopatou, sekerou, kontroly výzbroje a výstroje. Chybí sice někdy fyzická zdatnost, ale jaká je psychická odolnost? Ta se nezíská pětiměsíčním výcvikem. "Dneska je všechno jinak," je úžasný argument současných mladých mužů, kterým usazují pamětníky. 

Pokud má stát peníze a může zaplatit dobrovolníkům, měla by být armáda vyřešena. Ty dobrovolníky si ovšem stát musí vychovat, a to se českému státu nedaří. Pokud si současný mladý muž může vybrat: za stejný plat sedět v teplé kanceláři nebo se plahočit někde v rozblácených polích, je to s naverbováním dobrovolníků mizerné. O povinné vojenské službě se neuvažuje, říká ministryně obrany. Je však před volbami a v generálním štábu uvažují o více způsobech zajištění obrany státu. Válku si nikde prostí lidé nevybírají, o válkách rozhodují politici - a prostí lidé by měli být na válku připraveni. Včera se na válku začaly připravovat bavorské nemocnice.