Obyvatelstvu EU je doporučeno, aby si pro případ ruského útoku vytvořilo zásoby

 Obyvatelům Evropské unie se doporučuje, aby se zásobili pro případ války.  V rámci této strategie EU doporučuje, aby občané měli pro případ nouze zásobu základních položek a produktů alespoň na 72 hodin. Jedním z autorů dokumentu je Sauli Niinistö, bývalý finský prezident a zvláštní poradce předsedy Evropské komise.

Autoři zprávy radí evropským státům, aby svým občanům poskytovaly poradenství ohledně zásobování, evakuace a přístupu k nouzovým službám. Dokument mimo jiné doporučuje zásobit se jídlem, nápoji, léky, baterkami a rádii na baterie.

Dlouhá nepřehledná válka na Ukrajině uvedla obyvatelstvo střední a západní Evropy do letargie. Je to možná součást plánů ruských generálů, kteří zřejmě po nynějších amerických volbách očekávají, že staronový obyvatel Bílého domu Trump - pokud bude zvolen - dá Putinovi požehnání, neboli přinutí Ukrajinu ke kapitulaci. Tím by se ruská armáda bez problémů dostala na polské hranice, což je hranice EU. Je také možný útok na pobaltské země pod záminkou ochrany Kaliningradské oblasti, ruské enklávy v severozápadní Evropě. S jídlem roste chuť. Pravděpodobně by Rusové využili momentu překvapení a pokračovali směrem na západ. Mimo Varšavy může být cílem ruských raket Praha, a také Brusel. Stačí si ještě připomenout 15. březen 1939 nebo noc z 20. na 21. srpna 1968, kdy do nepřipraveného Československa náhle vpadly cizí armády. Za půl dne byly v obchodech prázdné regály a benzinové pumpy na suchu.

Doporučení připravit občany EU na různé mimořádné události – od nové pandemie až po extrémní povětrnostní podmínky nebo ozbrojenou agresi se zdá rozumné. Dokument uvádí, že případná vojenská invaze Ruska je jednou z hlavních hrozeb.

"Nemáme jasný plán, co bude EU dělat v případě ozbrojené agrese proti nějakému členskému státu.," uvádí zpráva. Zpráva rovněž navrhuje řadu opatření, včetně vyčlenění nejméně 20 % celkového rozpočtu EU na posílení bezpečnosti.

O přípravách Kremlu na "velkou válku" s NATO v budoucnu může podle ISW svědčit i reforma vojensko-administrativního rozdělení země, kterou Putin provedl v únoru. Podle prezidentského dekretu byly v Rusku znovu vytvořeny Moskevský a Leningradský vojenský okruh, které byly zrušeny na počátku roku 2010. Tyto inovace, jak napsali experti ISW, jsou zaměřeny na "konsolidaci kontroly nad ruskými operacemi na Ukrajině v krátkodobém a střednědobém horizontu", stejně jako na "přípravu na rozsáhlou nejadernou válku proti NATO v dlouhodobém horizontu"

Volba prezidenta USA zaujímá celý svět

 Dnes, v úterý 5. listopadu 2024 v 11 hodin se otevřou v USA volební místnosti, Američané v prezidentských volbách rozhodnou, kdo v příštích letech bude jedním z nejmocnějších politiků světa. O funkci prezidenta se ucházejí republikán Donald Trump (78 let) a demokratka Kamala Harris  (60 let). 

Jedná se o 60. volbu prezidenta Spojených států amerických. Zvolený kandidát se má ujmout úřadu 20. ledna 2025 složením přísahy při inauguraci

Listopad odjakživa nebývá klimaticky vlídný měsíc. Nebývá ani politicky klidný. Česká vláda usilovně vymýšlí, čím by občany zase zahnala do kouta. Nic jiného než zavádění nových daní a zvyšování starých plateb vymyslet nedokáže. V mediích je ideální doba k šíření vzteku, zloby a nenávisti. Lidé bohatí a dezinformátoři chtějí být na koni. Spoléhají také na ostrý vítr z USA, který v případě Trumpova volebního vítězství má zasáhnout lidi celého světa, včetně České republiky, přinutit je k větší poslušnosti. Takové jsou například představy i jednoho českého europoslance.

Americký volební systém je mnohem složitější, než jsou volební systémy jinde ve světě. Druhý článek americké ústavy stanovuje, že kandidát musí být přirozeně narozeným občanem USA, musí být starší 35 let a musí ve Spojených státech pobývat nejméně 14 let. Prezident není zvolen přímo hlasy voličů. Výsledky voleb , které proběhnou v jednotlivých státech v úterý 5. listopadu, určí volitele. Kandidát, který má většinu hlasů, získává i hlasy druhého kandidáta (vítěz bere vše). Pouze v Nebrasce, kde se v 19. století usadila spousta českých přistěhovalců, a v Maine jsou hlasy rozděleny proporcionálně. Volitelé, jejichž počet v každém státě je přesně stanoven podle počtu obyvatel, budou po volbách v jednotlivých státech hlasovat o prezidentovi  za 41 dní  Prezidentem je zvolen ten, kdo získá alespoň 270 hlasů. Oficiální výsledek má být oznámen 6. ledna 2025. Američtí občané možná ráno po lednové volební noci  nebudou znát vítěze souboje mezi Donaldem Trumpem a Kamalou Harris. Na stole je totiž možnost, že se hlasy stejně jako v roce 2020 budou sčítat a přepočítávat mnoho dní. Záležet bude na swing states a počtu korespondenčních hlasů.

 V den voleb 5. listopadu 2020 je úterý, tedy pracovní den. Termín prezidentských voleb pochází z roku 1845 a je ho možné nazvat termínem zemědělským. V první polovině 19. století se většina obyvatel USA živila zemědělstvím na farmách roztroušených po celém území USA. Zjistilo se, že začátek listopadu je nejvhodnější doba, v níž je možné farmáře z odlehlých farem dostat k volebním urnám. V zimě tomu bránily přírodní podmínky, na jaře a v létě sezónní práce na polích. Byl tedy stanoven termín po skončení polních prací, kdy na dlouhou cestu pěšky nebo na koňském povoze bylo ještě poměrně dobré počasí. Neděle ovšem byla vyloučena, protože farmáři cestovali do kostelů, které obyčejně byly jinde než volební místnosti, takže obě cesty by nestihli. Bohoslužby bývaly důležitější než volba prezidenta. Volebním dnem se tedy stalo úterý po první listopadové neděli. Ve stejný den probíhá i volba senátorů.

Těsně po minulých volbách došlo k násilnostem, které vyděsily nejen obyvatelstvo USA. Trumpovi příznivci 6. ledna 2021 přepadli Capitol. Republikáni neunesli zřejmě fakt, že v Georgii byli zvoleni oba demokratičtí senátoři. Došlo k potyčkám s policií, při které před budovou zahynula jedna žena. V souvislosti s přepadením Capitolu nejméně další tři lidé zahynuli v ulicích Washingtonu. 

Očekávalo se, že akce republikánů bude znamenat definitivní odchod Trumpa z politiky, dokonce velká část politiků z republikánské strany změnila názor a uznala výsledky prezidentských voleb. Trump byl i lidmi z vlastní vlády obviňován z podněcování nepokojů. Z toho důvodu mu byl zablokován účet na Twiteru. Velká část Trumpových úředníků rezignovala a opustila Bílý dům. Nový prezident Biden vyzval Trumpa, aby v národní televizi požádal lidi o ukončení násilí. 

Opak se stal skutečností. Dodnes Donald Trump nezmizel z americké scény.

12. ledna 2021 večer americká Sněmovna dala viceprezidentovi Mike Penceovi pokyn, aby podle 25. dodatku Ústavy Spojených států odvolal z funkce prezidenta Donalda Trumpa, neboť nebyl schopen nadále vést zemi. Důvodem byla obžaloba Trumpa z podněcování davů k vyvolávání násilí. Vojáci Národní gardy postupně  uzavřeli okolí Capitolu, aby ho chránili před dalším útokem Trumpových pravicových extremistů. 

Uplynuly čtyři roky a Spojené státy znovu volí prezidenta a znovu kandiduje Donald Trump. Ani desítky žalob ho neodradili od snahy být znovu v Bílém domě a zasahovat do chodu celého světa.  Předvolební průzkumy ukazují, že Trumpovy vyhlídky na zvolení jsou větší než v roce 2020. Spoustě lidí by zřejmě nevadily podobné dramatické události, jaké byly při minulé volbě, takže je mediální snaha udržovat rozestupy mezi Trumpem a Harris co nejtěsnější.  

Zavři, ať tam nelezou lidi

 Jistě mnoha lidem cestujícím často veřejnou autobusovou dopravou se stalo, že v mrazu či jiné sibérii kratší či delší dobu stáli před zavřeným autobusem a uvnitř za větrem a v teple za volantem seděl řidič, tváře se, že nikoho venku nevidí. Na příklad jeden zážitek:

Autobus přijíždí do zastávky na konečné. Otvírají se přední dveře a vystupuje jimi jediný cestující, muž středního věku. Patrně řidičův kolega, protože při vystupování radí: "Zavři si to. Ať ti tam nelezou lidi!" Řidič vystupuje také. Dveře se zavírají. Do odjezdu chybí 8 minut.

„Nebylo by možné si sednout dovnitř, když už tady autobus stojí?“ táže cestující nesměle.

„Proč se ptáte?“ udiví se řidič.

„Chci tím autobusem jeti.“

„Proč ne? Na to máte právo.“

„Jestli by nebylo možné si sednout dovnitř.“

„Až budeme vyjíždět.“

„Začíná mně být zima, a autobus je tady, tak by možná bylo rozumné nechat lidi nastoupit,“ vysvětluje cestující.

To nejde,“ odpovídá řidič

„Proč?“ diví se.

„To je zakázané.“

„Proč?“

„Protože musím mít spočítáno, kolik mám cestujících,“ vysvětluje řidič a diví se, jak tomu někdo může nerozumět.

„Tak jo, když mě necháte nastoupit, můžete mě spočítat,“ namítá cestující

„To nepočítám já, ale počítač. Až otevřu dveře.“

„Tak otevřete dveře, já nastoupím a počítač mě spočítá,“ navrhuje cestující.

„Jenže já bych pak ty dveře zas zavřel a on by vás vymazal.“

„Tak je nezavírejte.“

„To nejde, musí zůstat zavřené do nastupování “ vysvětluje.

„Tak začněme to nastupování.“

„To můžeme až těsně před odjezdem,“ trvá na svém řidič.

„Prosím vás, vždyť je to kruté k cestujícím, brzo už budou mrazy,“ snaží se cestující vyvolat trochu lidskosti.

„Heleďte, já jsem to nevymyslel, tak to je nařízeno, stěžujte si v televizi.“

Jsem premiér, kdo je víc?

 A ty mzdy reálné reálně porostou reálně letos i reálně napřesrok, aby za dva reálné roky byly reálně zpět o sedm let zde. A to je správné.

My lidi průběžně přesvědčujeme, že nám to jako jde, ale plně chápu, že jsou kapku rozčarováni a malinko nejistí, neboť doba je zlá. Žádná jiná vláda to neměla tak těžké jako já. A teď ty povodně, obrovské povodně praví premiér, přičemž se hloupě chichotá. 

Neodevzdáme moji zem levici a populistům. Musíme být přesvědčivější, jednodušší a srozumitelnější. Kroky, které jsme udělali, slouží lidem a je jim lépe, promluvil tklivým hláskem populisty nepopulární nepopulistický nejméně oblíbený premiér. 

My lid nepřesvědčíme laciým žvaněním či ještě lepší agenturou na lhaní, my je odvážně přesvědčíme naditou peněženkou ekonomických úspěchů vlády. Mají se lépe a do budoucna hledí plni optimismu. 

Nasadil znovu přihlouplý chichot a jal se rozebrat problém popularity. Nejsem populární, poněvadž dělám ty správné věci, odpovědné věci povolán voliči do zastupitelské dřiny. Trapné chichotání graduje.

Je jasný (pražské prznění mluvy), že když důchody upravíme, tak nás nemají rádi. Jasně, konsolidační balíček se nelíbí. Tady vzrostou totiž daně, tady vám sebereme výhody, které už nevrátíme. Lid ovšem musí vidět, jak díky nám a díky tomu nepopulárnímu šlape ekonomika. 

Nevím, kdo kam šlape, leč česká ekonomika pajdá a kulhá dopředu krok, dozadu dva nebo tak nějak zde. Díky tomu, pokračuje ve lhaní směle dál premiér země, snižujeme zadlužení republiky. Fakta, data a Kalousek tvrdí pravý opak, ale co jsou fakta, data a Kalousek, když Fiala jako kůl v plotě kulí kůlem za kolíkem Jakešem zde. 

To leč lhaní konec není. Že se mají lidé u nás lépe přec, metá lží fialový žrec, aniž by dokázal svou věc.

 Lidem se nelíbí budování továren za humny (a kde prosím?), jenže až jim peněženka pukne nadmutá penízem (kdy že to asi tak bude, bych to nezmeškal?), budou nám nás rádi mít a volit (už ne ODS, prosím).

My nebudeme přeci pro zvolení šaškovat na Tik a Toku, protože to není cesta říká pravicová nevěsta a hop a skok už tiktokuje jako cvok zde. Správná dálnice je ukázat naše skvělé výsledky a nepodléhat malověrnosti. Následuje opět hloupý chichot.

Spousta lidí nemá dobrý pocit při nahlédnutí do prázdné peněženky, odvážil se užaslý moderátor oponovat nestoudnému lhaní premiéra Fialy. Moment, cink. Ano, to je pravda, avšak za to mohou ony krize, jak jsme o nich hovořili, nikoli snad já z a s ODS. Lid v naší bezpečné a bohaté zemi je totiž vystrašen a chudý, proto nechce utrácet. My potřebujeme, aby nám lidé uvěřili. Uvěřili, že vše děláme správně, děláme pro ně. Oni pak budou více nakupovat zde, pouštět se do podnikání (zde) a odvážně investovat, třeba do akcií ČEZ v akci WFT.

iala sešlápl pedál přihlouplého chechotu a syt smíchu pokračoval. Vláda, nikdo nemůže za individuální osudy občanů. My nastavujeme pravidla i parametry, ale za to, jak se člověk má a co dělá, nese odpovědnost jen on sám. Třeba tady jsem pěkně radil občanům, jak si mají individuálně zařídit budoucnost žádostí o dávky na život k nezaplacení, který jsme jim zajistili nastavením pravidel a parametrů pro boží zisk oligarchické minority zde.

Já Fiala někdy zírám, když třeba krachuje nějaký podnik a prý ty vládo zasáhni. No, to teda néé! Asi měl fialový zajíc na mysli vytunelovanou dle věčných zákonů ODS firmu Liberty indického člena českého tunelářského bratrstva. Oněch 23 miliard se v žebříčku českých tunelů jistě dobře umístí zde. 

Snad si můžeme na východě přát, aby insolvenci náhodou nepřevzala insolvenční klika z ministerstva spravedlnosti zde a hůře zde a to snad nemají ani v Rusku, co ministře Blažku zde. Na ministra Blažka by nestačily všechny červené karty světa, ani kdyby je zbabělý premiér kdy vůbec byl ochoten vytáhnout z fialové kapsy. Jako s touto mafiánskou svoločí, jež plně ovládla právo a spravedlnost hodlá premiér znovu předstoupit před voliče? Ovšem vyhodit koaliční stranu z demokratické koalice za zinscenovanou kauzu kmotrů, to je jiná, to se smí a musí.

Volný trh je založen na konkurenci a občas vždycky zkrachuje nějaká firma, protože je horší. Vláda musí neprodleně zasáhnout, když krachuje celé odvětví fosilních oligarchů a podpořit své rozmazlené miliardáře zde. Nebo bankovní sektor, nebo zbrojaře, nebo majitelé investičních bytů. A když se celé sociální skupiny potýkají s nějakými problémy, které jsme jim záměrně způsobili, tak zasáhneme a oškubeme je až na kost dle práva silnějšího. A to je správné. Důchodci, zdravotně postižení a cca 3 miliony občanů na hranici chudoby všem naši píli a um rádi plně před Babišem dosvědčí.

Ministr zdravotnictví Válek přidal špatně placeným a nouzí trpícím praktickým lékařům peníz. Špatně placení a bídu s nouzí třící doktoři už nebudou muset stávkovat. A to je správné. Bude stejně jednat i s ambulantními specialisty, kteří mají taktéž hlad a žízeň? 

Válek má zajistit stabilitu. Ano, zase se dementně chichotá. My nechceme stávku, ale přidávat za každou cenu peníz trpícím lékařům nebudeme. Loni jsme jim přidali, letos budeme tvrdí a nepřidáme nic. Tak nic, nic se nedá dělat, za dva dny už z nic nezbylo nic zde. Já si práce zdravotníků nesmírně vážím, zase ono hloupé chichotání. 

Když budou stupňovat požadavky stále, což se stalo, tak my nepřidáme, což se nestalo. Musíme mít na paměti několik věcí. Špičková zdravotní péče, prakticky zadarmo. Výdaje do zdravotnictví stále rostou. Musíme přemýšlet, jak ten systém udržíme a vylepšíme. Válek zná jedinou odpověď zde, což v Mekce krutého neoliberalismu, jakou jsme, bude znamenat jediné. Zaplať, zaplať, zaplať více! Nejnověji zde. Prý se vyplatí prevence, zatím platím pravda za prevenci v systému zdravotnictví zadarmo jako mourovatý.

Digitalizace se nevyvedla. Hotova má být až v roce 2028. Nejedná se o vládní selhání? Je to selhání a nemám z toho radost, říká premiér, plně vědom si faktu, že se mu někde ztratilo škaredé slůvko vládní. Nevím, zda Bartoš lhal, nebo lhali jemu, ale asi lhali oni jemu a on nám. Digitalizace je složitá, leč signály nedobré funkčnosti byly. Poctivě jsme se snažili ptát, klást správné otázky, nabízeli pomoc. A on, že je vše výborné, skvělé a dokonalé. Bývalá ministryně informatiky Bérová ovšem upřímně řekla, drze praví moderátor, ostatní strany se jen koukaly a čekaly, jak to piráti zmastí, aniž by nějak pomohly. 

To je absolutní lež, pravil lhář premiér Fiala mumlaje, laje a klaje důrazně odmítá vyřčené. Odmítat sice může, ale to je vše, co zmůže. Navíc slova Bérové zněla ještě ostřeji. „Digitalizaci sice svěřili pirátům, ale bylo za tím zadání, ať se jim hlavně nic nepovede udělat. Dostali sice Digitální a informační agenturu, ale bez pravomocí a bez jakékoli podpory koaličních partnerů, kteří jim dělali kiš, kiš.“ (zde)

Digitalizace v mé vládě naopak funguje a funguje. Třeba Jurečka, Kupka, Válek i ten Bek. Prostě tam, kde nebyli piráti. Ivan měl veškeré podmínky. Co si řekl, dostal, i když se to ODS vůbec nepozdávalo. 

Neměl jste ho odvolat dřív? Já jsem ho odvolal, až jsem dospěl. Dospěl jsem k přesvědčení, že to nemůže zvládnout. A to je správné. Dával jsem mu šanci, šanci jsem mu dával, dostával pomoc, dostával. Jak zjistil Michal Bláha z dat, skoro jedna pětina stavebních úřadů digitalizaci vůbec nezačala. Protože prostě proto, protože měli politické krytí a povely z vyšších zájmových míst.

Až jsem měl analýzu od našich odborníků, které jsme tam poslali s jasným zadáním, tak šel ven. Chvíli jsem počkal, ten týden, dal jsem Ivanovi šanci, aby přišel s řešením. On Ivan nedbal dobrých rad. Ani si neuvědomil pravdu oné podvržené analýzy, která ukázala jasnou katastrofu. A to je správné. Jako by se stavěl dům bez projektu nevěda, co kde, co jak a co třeba. Mrzí mě to, zdrží se to, nezdrží se to stavební řízení, to se naopak zrychlí. No toto, kdo by toto do toho řek!

Dovedete si představit další koalici s poníženým pirátem? Nestáhl jsem podanou ruku, tu ruku, která podřezala ulhané kejháky. Nikdy jsem jim nezavřel otevřenou otcovskou náruč, načež propukl v obzvlášť ubohý chechot. Ani na piráta nenadávám, ostudně se už veřejně směje premiér. To oni na mě pořád útočí, skučí sketa Fiala. Já to ani moc nechápu. Já, já, já Fiala jsem je milostivě vzal do vlády, i když je nikdo nepotřeboval. Já si dokonce některých jejich názorů vážím. Spolupracovali se mnou dobře, a teď jsem jejich největším nepřítelem a následuje zase dementní chichot, což dělá vždy, když lže a ví, že to všichni moc dobře ví, že lže a jak moc lže

Já jsem připraven ke spolupráci. Proboha, uvědomme si, čemu čelíme. To si pirát musí zvážit, copak chce posun na východ? To fakt chtějí Babiše? Já néé. Proto jsem připraven s těmi, kteří na mě nadávají (přiblblý chichot) zase vládnout ve prospěch České republiky.

Platy poslanců a senátorů. Ohromný nárůst, když většina ostatních nemá nárok. Chtěli jste 14 %, snížili jste to na 7 %. Nebyla to špatná komunikace? To se nedá dobře komunikovat, nabírá žoviálně směr tupý chichot. Jsem z toho nešťastný tvrdí šťastně spokojený premiér bohatší o pár desítek tisíc. Kdyby drželi všichni automat, tak by to i bylo tak. Plat politika, soudce i státního zástupce je navázán na průměrný plat. 

Stoupá, tak stoupá, klesá, tak kle… tak se nic neděje, jéje, zase jsem za šaška. Kolegové politikové si myslí, že se zavděčí, když si nepřidají. Nezavděčí. Je to špatně celé, kdyby se do toho nezasahovalo, bylo by to skvělé. Pak věc řeší Ústavní soud a my musíme jednat. Byly právní analýzy, jak máme postupovat. Jurečka veden rozhodnutím ÚS částky správně spočítal. Museli jsme, museli jsme hřímá spravedlivým hněvem profesor. Řešení odpovídalo ÚS a zákonům lidu, lže vesele zde. Mírní chichot. 

Ale to fakt nevypadá dobře, proto jsme si odtrhli od huby a snížili zvýšení o 7 % na 7 %. Kdyby se respektoval automat, jak chci já (obludný chichot), tak se tato věc neděje. Podle soudců je jednání vlády nešťastné. Ne, ne, nešťastné není jednání vlády, nešťastné je, že se nám do toho serou soudy. Ale toto vaše řešení nerespektuje rozhodnutí Ústavního soudu a může být zase zrušeno zde. Jako fakt, ty vole?

My jsme zajistili stejný růst platů pro velmi strádající politiky, soudce a státní zástupce. Ušetřené prostředky zbylé po odpovědném nenavýšení navýšíme neodpovědným zaměstnancům státu, kteří se o sebe neumějí postarat. Pracují za tolik, o kolik si my zvyšujeme měsíční plat. A to je správné.

Jak hodnotíte vládu Viktora Fica? Řekl jste, že vyrovnání Babiš a slovenské ministerstvo vnitra byl handl. Nebudu hodnotit vládu Fica (příšerný chechot), ale o handl šlo. Místo rozhodnutí soudu došlo k dohodě. Babiš byl od kolébky privilegovaná vrstva se zlatou lžičkou někde. Ostatně má ji tam dodnes trapný chechot. 

Většina v době komunismu ji tam neměla. Dnes je v naší společnosti stav zlatých lžiček zaražených na podobných místech naprosto stejný, menšina ano, většina ne. Fiala se lžičkou řádně zaraženou zaznamenal, že slovenský Ústav paměti národa Babiše dál vede jako agenta StB. Což je politická dohoda. 

Ale to zní jinak než termín handl. No tak jsem jednou použil expresivní slovo (dementní chichot tentokráte trval dlouho a byl věru vydatný). Ale důkazy nemáte. Mám, důkazy mám. Protože to byl handl a nikoli soudní rozhodnutí. Vědom si důkazní nouze brblá premiér, že třeba, aby neměl problémy, tedy, aby měl Babiš umetenou cestičku. Kudy a kam nedodal. Ale nechce spekulovat, protože na to není. Co tedy Babiš udělal, co nabídl? To nevím, ale určitě je blízkost Babiše, Fica a Orbána zřejmá, říká nejvíce největší kamarád Orbána, s kterým si zaskotačil nedávno u migračního plotu homofobní čardáš. Důkazy nemusím říkat, přeci všichni vidí, dodá rychle premiér. Takže neví nic, jen si dělá populistickou kampaň.

A co Trump? Odpovím otevřeně. Musíme být připraveni tak i tak. Ať vyhraje ten či ta, EU bude muset přijmout větší odpovědnost za vlastní bezpečnost, činit vlastní rozhodnutí. Moderátor loudí Fialův názor na poctivou demokratku Harrris či na republikánského fašistu Trumpa, nicméně Fiala se nedá a mlčí. Raději provádí úkrokem v bok. Je známo, že jsem měl velmi dobrý rozhovor s prezidentem Bidenem. 

Mluvil jsem s ním víckrát, heč. A zase úkrok stranou. Nedávno jsem dočetl velmi pěknou knihu o mládí Trumpova Vance „Americká elegie“. Těžký život určitých bělošských vrstev, úžasná kniha. A na druhé straně tady máme velice silný ročník 1964 ve světové politice, což je zajímavé, chytrému napověz, směje se nezřízeně hlučně se závěrečnou znělkou český zcela narcistní rádoby světový, leč jen trapně lokální politik premiér Fiala narozený roku 1964. Celý původní rozhovor zde.

Vědom si nebeského trestu za bezmezné lhaní podepsal ve skrytu a tajně premiér Fiala pokoutnou smlouvu s Vatikánem za Českou ateistickou republiku zde. Co je ve smlouvě je pečlivě skryto před veřejností, která do toho nemá co kecat. Jistota je jistota. Jen by mě opravdu moc zajímalo, zda Petr Fiala takto ohromně odporně lhal ve všech svých pozicích a funkcích, nebo teprve až v roli politického maskota kmotrů ODS a premiéra České republiky.

Já lžu dobře, já lžu rád 

Fiala

zdroj: blisty.cz

Chytré telefony v českých školách zabaví a upevní kázeň

 Počátkem září vzbudila pozornost zpráva, že starosta Jiří Čunek (KDU-ČSL) zakazuje ve Vsetíně mobilní telefony ve školách. Následovala nejprve pobouřená reakce, v níž mnozí, včetně ministerstva školství, přispěchali s tvrzením, že řešení, zvolené ve Vsetíně, je určitě protiústavní a že „zákazy nic neřeší“.

Po opadnutí vášní se ukázalo, že jde o to, že radní ve Vsetíně uložili ředitelům základních škol zřizovaných městem, aby ve školách zajistili zákaz používání mobilů dětmi během vyučování, což je zcela v souladu s platným školským zákonem, kde stojí: „Školní řád může omezit nebo zakázat používání mobilních telefonů nebo jiných elektronických zařízení dětmi, žáky nebo studenty, s výjimkou jejich používání v nezbytném rozsahu ze zdravotních důvodů.“

Není tedy důvod k panice, naopak je to příležitost řádně a v souvislostech věc promyslet. Rozhlédneme-li se po světě, zjistíme, že vsetínský nápad není ničím ojedinělým, Česká republika naopak náleží k naprosté menšině zemí v rámci Evropské unie, která se otázkou „děti a mobily“ nijak nezabývá…

Lotyšsko je zatím poslední ze zemí, které se rozhodly radikálně omezit chytré telefony ve školních třídách. Počátkem října schválil tamní parlament úpravu školského zákona, která výrazně omezuje používání mobilních telefonů žáky během pobytu ve škole.

Zákaz vstoupí v platnost v květnu příštího roku, školy tak mají dost času na přípravu a úpravu vnitřních pravidel. Nejpravděpodobnější je, že děti si telefony budou moci brát s sebou do školy, ale po příchodu je budou muset vypnout a odložit. Přesná implementace nových pravidel bude v gesci ředitelů škol.

Zákaz se vztahuje na děti do šesté třídy a týká se nejen mobilů, ale i dalších chytrých zařízení, jako jsou tablety a chytré hodinky. Výjimku budou mít pouze situace, kdy zařízení budou potřebná k výukovým účelům.

Ke změně zákona se zákonodárci rozhodli v rámci snah o omezení negativních dopadů nadměrného používání mobilů na děti. Předkladatelé návrhu odkazují na výsledky výzkumů, naznačujících, že přítomnost mobilních telefonů, byť i vypnutých, může negativně ovlivnit soustředění a myšlení žáků. Dalším problémem je i zvýšené riziko emočního násilí v online prostoru, na které děti při používání chytrých zařízení mohou narazit.

Francie jako první země vůbec zavedla plošný zákaz mobilních telefonů na základních školách už v roce 2018, a to nejen v hodinách, ale i o přestávkách. Zákaz platí i na školou organizovaných akcích mimo vlastní školní areál. Vlna zákazů a regulací mobilních technologií ve vztahu ke školním dětem od té doby řádně narostla.

Podobná pravidla platí již několik let v Itálii, Nizozemsku, Belgii, Švédsku, Dánsku, Maďarsku, Španělsku, Albánii. Od 1. ledna 2025 zavádí zákaz mobilů na prvním stupni také Slovensko. Situace se liší stát od státu, a to jak co do platnosti, tak do rozsahu zákazů. Většinou se regulace vztahuje na základní školy, někde třeba jen na školy veřejné, jinde platí plošně. Například ve Francii platí omezení jen pro školy základní, střední školy v současné době se zákazem mobilů experimentují. Osvědčí-li se experiment, píše deník The Guardian, hodlá ministr školství zavést od roku 2025 plošný zákaz i pro střední školy.

Liší se rovněž způsob, jak se s mobily nakládá, nejčastěji je žáci smějí přinést do školy, ale musejí je odložit do speciálních pouzder nebo skříněk. Někde žáky vybavují staršími modely tlačítkových mobilů (ne smartphony), na které se zákaz většinou nevztahuje. Přesně tak to od letošního září řeší i jedna z nejstarších a nejprestižnějších středních škol v Británii, chlapecká kolej Eton College.

V Polsku, Německu, Dánsku, Švýcarsku, Portugalsku, Chorvatsku, Finsku, Velké Británii a Irsku neexistuje celonárodní zákaz mobilů, regulace je řešena na úrovni lokálních či městských samospráv či ponechána na zřizovatelích škol. Například v Dánsku, ač bez státního zásahu, zakázalo používání chytrých telefonů až 88 % škol, jak uvádí společnost PhoneLocker.

Ne všude zákaz „sednul“, někde byl po čase zmírněn, jinde si jej naopak pochvalují. Jako nejvhodnější se ukazuje neřešit situaci pro celou zemi úplně plošně, „jednu velikost pro všechny“, ale ponechat na debatě mezi politiky, učiteli, rodiči a žáky, jak regulaci uvést prakticky do života.

Chytrý telefon je pouhý nástroj, namítají odpůrci zákazů, sám o sobě je neutrální, jeho dopad a vliv závisí na tom, kdo a jak jej používá. Přesně tak, odpovídám. Je moudré vložit jej do rukou nezralým, nedospělým dětem? Jak mohou být „digitálně gramotní“ ti, kteří ještě neumějí pořádně číst a psát a rozumět světu se teprve po krůčcích učí?

Politici napříč Evropou jako důvody pro zákaz chytrých telefonů ve školách uvádějí snížené množství sociálních interakcí mezi studenty, nedostatek soustředění ve škole, ale také snadnou dostupnost pornografických a nenávistných obsahů na sítích, kyberšikanu a psychické zneužívání. Výzkumy ukazují, že i pouhá přítomnost telefonu v kapse nebo na stole může ovlivňovat soustředění žáka. „Používání chytrých telefonů a tabletů může vytvářet napětí mezi studenty a učiteli,“ uvedl například italský ministr školství.

Dle zpráv OECD dochází v posledních několika letech ve všech zemích EU k nárůstu úzkostí a depresí u mladých lidí, zejména děvčat. V situaci, kdy je navíc zcela evidentní, že podstatná část mladistvých své „chytré telefony“ tak či onak nezvládá a nezdravá fixace na sociální sítě narušuje přirozené společenské interakce a mnozí se propadají do vleku digitální závislosti, je jasným úkolem školy minimálně nepodporovat návykové chování, naopak utvářet bezpečné prostředí. Omezení mobilů ve školách se v této souvislosti zdá být logickým krokem v úsilí o „krocení obrazovky“. Prvořadou však nepochybně zůstává role rodičů; ti musejí svým dětem stanovit jasné hranice pro používání chytrých telefonů – a sami jim být také ve vztahu k digitálním technologiím a jejich pokušením příkladem.

V souvislosti s poklesem kognitivní inteligence mládeže se jako jeden z hlavních problémů uvádí nadměrné spoléhání na technologie. Studie jasně prokazují, že učení a čtení z knih vždycky předčí učení z monitorů, v časech covidových školních lockdownů jsme si mohli na vlastní kůži ověřit, že „distanční výuka“, založená na digitálních vymoženostech zkrátka nenahradí vztah živého učitele a žáka tváří v tvář.

UNESCO ve zprávě Technology and Education Report (2023) podporuje celosvětový zákaz chytrých telefonů ve třídách a volá také po přehodnocení role digitalizace ve vzdělávání. „Musíme se poučit z minulých chyb při používání technologií, abychom je v budoucnu neopakovali,“ uvádí zpráva. „Musíme děti naučit žít jak s technologiemi, tak bez nich; aby si z množství informací braly to, co potřebují, ale ignorovaly to, co není nutné; aby technologie podporovaly, ale nikdy nenahrazovaly lidské interakce při výuce a učení.“

Snad i tyto souvislosti si tu a tam uvědomují: Itálie, kde zákaz mobilů mimo výuku platí již řadu let, od letoška přísněji reguluje i užívání digitálních technologií při výuce. Italský ministr školství Giuseppe Valditara zdůraznil, že děti si musí „znovu zvyknout na psaní, na vztah k tužce a papíru“. Přestože rodiče mohou stále kontrolovat domácí úkoly svých dětí online, dětem se „papírová agenda“ do rukou naopak vrátí…

Podobný posun vidíme ve Švédsku. „Existují jasné vědecké důkazy, že digitální přístroje spíše oslabují, než posilují schopnosti studentů se naučit,“ uvedl loni v létě švédský Karolinský institut, prestižní výzkumné pracoviště u Stockholmu. „Žáci měli znovu získávat znalosti především z tištěných učebnic a od učitelů, nikoli primárně z volně dostupných, neověřených internetových zdrojů.“

Někteří jdou ještě dál a uvažují rovnou o omezení přístupu dětí a nezletilé mládeže k sociálním médiím obecně. Je totiž možná na čase probudit se z naivního snu o internetu jako jednom velkém globálním rybníku, kde jsme svobodně propojeni všichni se všemi.

Pravda je spíš taková, že – díky personalizované reklamě a digitálním algoritmům, které počítače sestavují z dat, jež o nás posbírají – nám každému sítě vytvářejí rybníček „na míru“, bublinu, ve které jsme „doma“. Místo propojování internet rozděluje, aby své území lépe ovládal. Vždyť jako bychom zapomněli, že všechny ty sítě a platformy nevznikly jako nějaký humanitární projekt pro povznesení lidstva, ale zrodily se jako byznys, který někomu vydělává velké peníze a dalším přináší slušné živobytí. Byznys, který je dnes v rukách globalizovaných nadnárodních korporací, mocnějších než mnohé národní státy…

Dnes již není tajemstvím, že např. čínská sociální platforma TikTok čelí v mnoha zemích vyšetřování pro řadu problémů (sexuální a násilné obsahy, snadno vznikající závislost, nebezpečí porušování soukromí a neoprávněné shromažďování dat).

Austrálie se chystá zavést věkové omezení pro užívání sociálních sítí, a to právě kvůli rostoucím obavám z negativního vlivu na duševní zdraví mladistvých, oznámil počátkem září premiér Anthony Albanese.

Mobily ve školách jsou již řadu let v Austrálii omezeny, míra zákazů a přísnost omezení se liší, neboť není řešena federálně, ale je v pravomoci lokálních parlamentů. Průzkumy veřejného mínění v Austrálii ukazují silnou podporu. Záměr se opírá mimo jiné o nedávno zveřejněnou zprávu bývalého předsedy Nejvyššího soudu Roberta Frenche, která navrhuje dětem mladším 14 let zcela zakázat přístup k sociálním médiím a vyžaduje, aby mediální společnosti získaly souhlas rodičů s používáním svých platforem pro děti ve věku 14 až 15 let.

Měli bychom být odvaze starosty Čunka vděčni. Ať již bude osud vsetínského experimentu se školními mobily jakýkoliv, pomohl pootevřít dveře k debatě nad problémy, nad nimiž všichni odpovědní dosud zavírali oči. Co si o věci myslíte vy?

Zdroj: Aliance pro rodinu

České aerolinie se rozplynuly ve vzduchu

  Československé Aerolinie měly nepochybně svoje heroické období v meziválečné době. Zřídit před sto lety aerolinku, v úplném úsvitu létání, postavit ji na domácím kapitálu (zakladatelem byly Škodovy závody), navíc s ambicí létat pouze s letadly domácí produkce, to byl opravdu velký příběh.

Je nicméně potřeba říci, že se tehdy létalo strašně málo a navíc s malokapacitními letadly. První Avie měly maximum na 8 cestujících, následující Fokkery a Douglasy někde mezi 10-20. Drze odhaduji, že za celou slavnou prvorepublikovou éru přepravila ČSA méně cestujících než Ryanair dnes za den. Ale pokud bychom hodnotili tuto éru, tak klobouček. O tom není pochyb.

Válečnou éru logicky přeskakujeme (provoz byl zcela zastaven a letadla zabavila Lufthansa), a chlubit se poúnorovou érou, když šlo spíš o trochu víc o pobočku ruského Aeroflotu je hodně pošetilé. Navíc naprosto nic nevíme o profitabilitě společnosti, která létala s ruskými (sovětskými) stroji a kromě dopravy uvnitř tzv. socialistického tábora tvořila i určitou výsadkovou základnu do světů dalších. To činilo ČSA atraktivní, protože "nabízela" spojení do světa, po kterém jsme všichni toužili... akorát bez rudé knížky v kapse občan československý neměl prakticky šanci letět nad železnou oponou. 

Měl "národní přepravce" po listopadu nějaké možnosti? Na liberalizovaném trhu nikoli. Na světě dnes existuje přes 5000 leteckých společností, aerolinek. Desítky ročně vznikají a zanikají. Licenci  může držet i soukromá osoba, má ji např. řada pilotů nebo bývalých pilotů. Nepotřebujete ani žádný brutální kapitál - letadla se dnes vypůjčují, nekupují. Potřebujete mít "sloty" na letištích, což je dnes vzhledem k vytíženosti obtížná technická překážka, i to ostatní si najímáte. Servis letadel dělají výrobci, catering cateringové letištní společnosti atd.

Tato komoditizace byla tvrdou ranou oněm velkým, málo efektivním národním aerolinkám, jako je třeba Lufthansa nebo Alitalia. Firmy se propadaly do ztráty a stát je z nich musel znovu a znovu vysekávat. Zanikli národní dopravci z Belgie, Švýcarska, Řecka, Maďarska, Španělska a italskému státu došla v roce 2021 trpělivost i s Alitalií.

Svět se prostě hrozně změnil. Strategická hodnota není v aerolince, protože tu může mít opravdu každý Luftjarda, ale v letištích, protože tam je "vzácnost" daná jedinečným místem a jeho nedostatkem. Strategicky umístěné letiště (blízko světových metropolí) je zlatý důl.

Zpět k ČSA. Kdyby společnost nepostihla katastrofa v osobě Jaroslava Tvrdíka, asi by se situace nevyvíjela jinak - možná by její život byl jen o něco prodloužen. ČSA byly v hluboké ztrátě už v roce 1993, dávno před Tvrdíkem a celkově hospodařily tak-tak, držely se nad vodou postupnými prodeji majetku a dceřiných společnosti. Postupně též klesal a mizel státní podíl, takže už dlouho nemá vůbec smysl hovořit o nějaké "národní" aerolince.

Je pravda, že pár evropských zemí si svou národní aerolinku udrželo, ale jsou to spíše výjimky a nalezneme je na východní části kontinentu. Patří mezi ně například Polsko, Rumunsko, Srbsko a Chorvatsko.

Chápu emotivní hodnotu, kterou "naše" (a už dlouho ne naše) aerolinka v srdcích má, ale rozumově jde už dlouho o bezvýznamnou firmu.  Byznysově daleko větší hodnotu mají  letiště.

Zdroj: blisty.cz

Vrah myslivců Drexler stále uniká rakouské policii

 Jak oznámil hornorakouský tisk (OÖN) intenzivní pátrání po Rolandu Dexlerovi, který v hornorakouské oblasti Mühlviertel zastřelil dva lidi, nyní probíhá na opačné straně Rakouska v burgenlandském okrese Oberpullendorf. Policii někdo oznámil, že Drexlerovo auto (číslo RO 231 EL) viděl na silnici v Burgenlandu.

V pondělí ráno Drexler v obci Altenfeld (okres Rohrbach v Horních Rakousích) zastřelil starostu obce a poté 64 letého bývalého předsedu mysliveckého spolku. Policie se domnívá, že šlo o vyřizování mysliveckých účtů, neboť oba zastřelení myslivci Drexlera udali na okresním úřadě, kvůli nedovolenému trávení zvěře.

Policie vyzývá rakouskou veřejnost, aby v případě spatření Drexlera ihned kontaktovala polici, protože se jedná o velmi nebezpečného muže, nedoporučuje se s ním navazovat kontakt. Linecké státní zastupitelství vydalo na Drexlera zatykač.

50 lidí, kteří se v poslední době s Drexlerem stýkali, dostalo speciální policejní ochranu. Okresní policejní správa v Rohrbachu, která byla v minulých dvou dnech uzavřena, opět zahájila běžný provoz. Všechny společenské akce v regionu byly zrušeny.

Domněnky, že Drexler spáchal sebevraždu se nepotvrdily, proto 200 lidí s pátracími psy pátrá v okolí Rohrbachu, ke je terén kopcovitý a těžkoschůdný. Požádány o pomoc byli policisté v Bavorsku a v České republice. 

 

Československo nikdy nebylo a nebude Švýcarskem

 28. října je svátek neexistujícího státu. Škoda, že v roce 1918 nezvítězilo Rádlovo pojetí národa tak, jak existuje v západních státech, tedy jako společenství občanů, kteří se smluvně a dobrovolně spojují k budování společného státu, ale převládlo východní organické pojetí národa svázané s krví, kmenovou příslušností a jazykem.

Když se v Rusku Masaryk dostatečně nasytil bolševické revoluce, vrátil se kdo USA, aby zkontroloval, jak Američané hlásící se ke svým českým předkům platí jím vyhlášenou "Národní daň". Peněz na pobyt v luxusních hotelech a na provoz Vozkovy rozvracečské agentury bylo dost. Touha po neomezené moci u Masaryka zvětšovala chorobnou nenávist k Habsburkovi, katolické církvi a šlechtě a obdiv k Marxovi. Tohoto se nezbavil do konce života. 

Nový císař Karel I. dal po nástupu na trůn jasně najevo, že určitě nehodlá přitvrzovat směrem k vojenské diktatuře stojící na represích, což ilustruje i jeho následná amnestie v červenci 1917, která se mimo jiné týkala i zapřisáhlého rusofila Karla Kramáře (viz Kramářova Slovanská ústava , v níž snil o českých zemích jako součásti ruského impéria). Též hned v roce 1917 sesadil von Hötzendorfa z jeho pozice v generálním štábu, nejdříve na frontový úsek do Tyrolska a poté, co von Hötzendorf tam podle svého zvyku předvedl neúspěšnou ofenzívu , v červnu 1918 na ceremoniální pozici do Vídně.

Navíc se císař pokusil sondovat možnosti separátního míru, a to bez konzultace s Německem a bez ohledu na jeho záměry (blíže viz Sixtova aféra), což skončilo neúspěchem a Karel I. musel v německé režii absolvovat kajícnou „pouť do Canossy“ k císaři Vilémovi II. To však nic nemění na císařově zjevné neochotě fungovat jako, ať již faktický či loutkový, vůdce proněmecké armádní junty a vládnout „ohněm a mečem“. To byla velká státnická chyba, když ustoupil českým podvratníkům a separatistům působícím přímo ve vídeňských státních orgánech. 

Masaryk a jeho kumpáni Čechům a Slovákům slibovali středoevropské Švýcarsko. Byl však z toho jen centralistický  stát založený na českém národovectví 19. století. Češi podle Masaryka také neměli být katolíci, ale kališníci. Znamenalo to přidusit také šlechtu, které sice byla vždy oporou českých zemí, ale většinou mluvila německy. "Češi s Němci v jednom státě žít nemůžou," nechal se Masaryk slyšet, i když průměrný Čech snáz pochopil Knechta z vedlejší vesnice než baču z pod Tater. Ze Slováků se stali Čechoslováci, což v českých zemích znamenalo, že to pro veřejnost byli nedokonalí Češi mluvící východním nářečím. Z 3,5 milionu českých Němců se na Benešovo přání stala bezvýznamná národnostní menšina, přičemž nápad na její odsun do Německa poletující v Benešově mozku už od roku 1917 ještě uskutečněn nebyl. Ujal se nápad použít psychický nátlak, pod povinností mluvit česky byli Němci vyhánění ze státních úřadů, vedoucích míst v institucích, podnicích a armádě. Začalo se také průnikem českých osídlenců (úředníků, železničářů, učitelů apod.) do Sudet a v Němci obývaných obcích se začalo s výstavbou škol pro české děti. Masarykova rádoby demokracie zaplakala, místo kompromisů přišel český diktát. Důvod k nespokojenosti měli Němci. Slováci i Maďaři, Československo vydrželo pohromadě 20 let jen zásluhou mnohostranné vyspělosti českých zemí, kterou zdědilo po rakouské monarchii. 

Stát byl postaven na chimérickém ideálu čechoslovakismu. Bohužel nespokojenosti českých Němců využil Hitler, což vedlo k Mnichovu, protektorátu a ve svém konečném důsledku i k rozpoutání druhé světové války, přesněji řečeno to bylo jednou z příčin této války.

 Při vší úctě k „mužům 28. října“, oni nemuseli o moc bojovat na barikádách, nýbrž jim byla bez odporu a bez krveprolití darována. Na návrh posledního císaře rakousko-uherského císaře Karla I.  Stačil k tomu jeden telegram minstra zahraničí Andrassiho poslaný českému zemskému sněmu "Vídeňská vláda netrvá na tom, aby země Koruny české byly nadále součástí rakousko-uherské monarchie." (Češi se za to „velkoryse“ revanšovali například konfiskací majetku dětí Františka Ferdinanda a ničením Mariánských sloupů.)

Pokud se pod vlivem říjnového výročí nenecháme unést „povinným“ nacionalizmem, lze při menší dávce shovívavosti konstatovat, že Československo bylo fakticky kopií Rakouska-Uherska se všemi jeho nešvary, ale kopií slabší a menší a méně úspěšnou. Nápadnou podobnost lze spatřit v osobě „tatíčka prezidenta“, jenž sídlil na hradě, projížděl se koňmo na zámku a disponoval faktickým zákonem proti urážce tatíčkovského majestátu – Zákon na ochranu republiky, 50/1923 Sb., § 11). Větší dopad však měla totožná neschopnost ve vnitřní politice, obsahující nezvládnutí národnostní otázky, břídilská zahraniční politika vrcholící faktickou izolací a absencí reálných spojenců. Finálním výsledkem byl předmnichovský kolaps, jemuž na rozdíl od rozpadu Rakouska-Uherska ani nepředcházela prohraná válka. (stk)

Evropa potřebuje silné zemědělství.

Inovativní a udržitelné zemědělství, zajišťující potravinovou bezpečnost; to je motto 9. fóra polských rolníků a agroobchodníků, které se sejde 26. listopadu 2024 v Poznani. Zapisy na Forum i sesje tematyczne na stronie forum.topagrar.pl.

Fórum rolníků a agrobyznysu je setkáním zemědělců z celého Polska. Je to příležitost vyměnit si názory a dozvědět se hodně o směrech vývoje, který evropské zemědělství čeká. Je to šance jak jasně prezentovat naše názory sedláků na toto téma. Kromě hlavního bloku jednání se uskuteční také diskuse týkající se všech odvětví zemědělství, včetně rostlinné a živočišné výroby, managementu.  Zvláštním bodem bude prezentace žen v agrobyznysu. 

43. týden 2024 v EU

 Pondělí 21. října 2024

Komise předložila návrhy změn právní úpravy některých unijních fondů za účelem usnadnění rychlého uvolnění peněz na podporu států zasažených přírodními pohromami. Změny by mimo jiné měly pomoci státům zasaženým nedávnými povodněmi a lesními požáry.

Rada rozhodla o prodloužení mandátu poradní bezpečnostní mise EU ve Středoafrické republice EUAM RCA o další dva roky (do srpna 2026).

Úterý 22. října

Dosluhující vysoký představitel EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrell při převzetí čestného doktorátu na Università di Urbino pronesl projev s názvem Politický moment Evropy: mezi Hamiltonem a Demosthenem. Přihlásil se v něm ke snu o federalistické, sjednocené Evropě. Udělali jsme prý v tomto směru velké pokroky, ale cíl je stále daleko. Borrell doufá, že mladá generace bude na této cestě pokračovat.

Unijní orgány uvítaly výsledek referenda v Moldavsku (22. 10.), ve kterém těsná většina hlasujících vyslovila souhlas se změnou ústavy. Nově do ní má být včleněno ustanovení, podle kterého bude jako strategický cíl země označeno směřování do EU.

Komise vydala sdělení o provádění Evropského výzkumného prostoru. Uvádí zde, že ačkoli EU učinila kroky směrem k vybudování integrovanějšího, účinnějšího a atraktivnějšího jednotného trhu pro výzkum a inovace, je třeba dále pracovat na plném využití jeho potenciálu.

Středa 23. října

Komise uložila Českým drahám a Österreichische Bundesbahnen pokutu v celkové výši 48,7 milionu eur (z toho Českým drahám 31,94 milionu) za porušení antimonopolních pravidel. ČD a ÖBB se údajně smluvily, že novému účastníku na trhu, společnosti RegioJet, zabrání v přístupu k použitým vagonům, čímž omezily hospodářskou soutěž na trhu osobní železniční dopravy.

Čtvrtek 24. října

Evropský parlament udělil svou výroční Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. Letošními laureáty jsou dva venezuelští opoziční politici, a sice María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia.

Europoslanci také přijali rezoluci, tvrdě kritizující Ázerbájdžán. Vyčítají mu porušování lidských práv i agresivní chování vůči Arménii. Jeho jednání se prý neslučuje s tím, aby byl pořadatelem nacházející klimatické konference COP29.

EU prostřednictvím svého vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku odsoudila údajné nasazení vojáků KLDR na straně Ruska ve válce na Ukrajině.

Pátek 25. října

Dosluhující předseda Evropské rady Charles Michel poskytl na sklonku svého mandátu (vyprší 30. 11.) obsáhlý bilanční rozhovor agentuře European Newsroom. Vyjadřuje se v něm k celé řadě témat, mj. ke konkurenceschopnosti, obraně, migraci, rozšíření EU nebo americkým volbám. Agentura zaštítila celý rozhovor Michelovou větou: „Musíme udělat vše pro to, abychom se nestali muzeem světa.“

EU je bez vlastních agentů bezmocná

 Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová na začátku roku pověřila bývalého finského prezidenta Sauliho Niinista, aby vypracoval zprávu s doporučeními, jak zlepšit schopnost EU odolávat různým krizím. Očekává se, že bude předložen příští týden.

Niinistönavrhuje, aby EU vytvořila plnohodnotný zpravodajský orgán, který bude shromažďovat vlastní zpravodajské informace o hrozbách namířených proti bloku jako celku. Cílem je zabránit zdvojování činností s vnitrostátními zpravodajskými službami a bojovat proti špionáži zaměřené na orgány EU.

Evropští úředníci zatím analyzují pouze informace z veřejně dostupných zdrojů a získané od členských států. To omezuje schopnost institucí EU identifikovat potenciální hrozby a reagovat na ně, uvádí zpráva. EU mezitím musela vyvinout značné úsilí k posílení obrany a bezpečnosti s ohledem na rostoucí rizika, včetně války, kterou Vladimir Putin rozpoutal proti Ukrajině a Západu, dopadu konfliktů na Blízkém východě a stále agresivnější politiky Číny. Je také nutné bojovat proti novým hybridním hrozbám, jako je například využívání migrantů Ruskem a Běloruskem k destabilizaci situace na hranicích s východními zeměmi EU.

"Rusko nyní bojuje ve dvou válkách," popsal situaci v červnu současný finský prezident Alexander Stubb. – "Jednou z nich je mobilní, konvenční válka na Ukrajině. Druhou je hybridní válka v Evropě a na Západě s cílem ovlivnit veřejnou debatu nebo nějakým způsobem podkopat náš pocit bezpečí." Náměstek tajemníka ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv poté naléhal: "Musíme se každý den snažit způsobit maximální škody těm zemím, které zavedly tato omezení proti naší zemi a všem našim občanům. Škodit ve všem, co může být poškozeno. Poškozovat jejich ekonomiky, jejich instituce a jejich vládce. Poškození blahobytu jejich občanů. Jejich důvěry v budoucnost... Žádná pravidla proti nepříteli! Ať dostanou všechno v plné výši za škody Ruska, a co nejvíce!"

Očekává se, že Niinistö navrhne rozšíření mandátu Zpravodajského a situačního centra EU, které nyní sdružuje zpravodajské služby zemí EU a shromažďuje a analyzuje informace o aktivitách zahraničních organizací a občanů, uvedli pro Bloomberg lidé obeznámení s přípravou zprávy. Podle nových pravomocí by centrum mohlo zapojit diplomatické služby EU, provádět antišpionážní aktivity a pomáhat politikům identifikovat potenciální rizika.

Kromě toho návrh zprávy vyzývá EU, aby posílila ochranu před špiony sjednocením právního rámce definujícího zpravodajské a nezákonné aktivity v zemích bloku, aby se zabránilo špionům využívat jednotlivé země jako bezpečná útočiště. Jednou z takových zemí je Rakousko: Vídeň je mezinárodním centrem špionáže, protože místní zákony umožňují stíhání pouze těch, jejichž činnost může poškodit pouze samotnou tuto zemi. Podle západních zpravodajských služeb je nejméně třetina ruských diplomatů v Rakousku zapojena do shromažďování zpravodajských informací.

Očekává se také, že zpráva navrhne omezit cestování diplomatů ze třetích zemí do EU, pokud představují hrozbu z hlediska sabotážních nebo špionážních aktivit. Česká republika již dříve navrhla zrušení schengenských víz pro ruské diplomaty, aby zpravodajští důstojníci pracující v utajení v Rakousku nemohli cestovat po Evropě.

Konec slávy nepochopených ministrů KDU-ČSL

 Měsíc říjen 2024 zřejmě přidělal vlásky ministerskému předsedovi Fialovi. Poté, co se zbavil digitálně dezorientovaného ministra Bartoše, nejen opouštějí vládu další pirátští soukmenovci, ale přišli také o důvěru své strany lidovečtí ministři Jurečka a Hladík. Vydrží Fialovi ten vládní slepenec koalic ještě jeden rok? Do příštích voleb?

Páteční sjezd KDU-ČSL probíhal ku spokojenosti předsedy Mariána Jurečky až do skončení prvního kola volby předsedy strany, které už podezřele silně zatřáslo s předsednickým trůnem, na němž se vyhříval a přibýval na váze. Druhé kolo znamenalo Jurečkovu porážku. Místopředseda Fialovy vlády zalapal po dechu. Jeho spolupráce s ODS byla zpochybněna. Důchodová reforma podle tunelářských not rychlokvašených polistopadových zbohatlíků je ohrožena. Jaksi se ukázalo, že snazší je na pokyn prospěchářů ODS čachrovat se zákonnou valorizací a okrást miliony českých důchodců než oblbnout 290 účastníků sjezdu KDU-ČSL. Většina jich s Jurečkovou protilidovou politikou lidové strany nesouhlasila.

Teatrální rovněž byl stranický pád dalšího vládního exempláře Hladíka. Tolik naparování, kterým se představil, to se hned tak někde neslyší. Posluchač se dozvěděl, že napřed je Hladík, potom dlouho nic, potom vláda, občan vůbec není v zorném poli. Občan se podle Hladíka může jen radovat, že může platit za prázdné PETlahve zálohu 4 Kč/ks. Občan se může radovat, že může dát do šrotu funkční kamna i auto a platit za drahou elektřinu, nejdražší v Evropě. Po takovém projevu šohajové v nejednom brněnském pajzlu padali pod stoly, ale lidovci nepochopili a Hladíkovi hlas nedali. Nezabralo na ně ani sdělení, že starostové souhlasí se zřizováním CHKO.

O nějakém zvláštním nadšení mezi lidovci v regionech se po změně vedení strany psát nedá. Protilidová politika snad na několik dní je utlumena, ale lze pochybovat o tom, že zástupci KDU-ČSL ve vládě přestanou tancovat podle not ODS a vrátí se ke konzervativním hodnotám, které stovky let let formovaly české země a které strana bránila od roku 1918.

42. týden 2024 v EU

 Pondělí 14. října 2024

Rada schválila vyjednávací pozici EU na nadcházející klimatickou konferenci OSN COP29, která se bude konat v listopadu v Baku v Ázerbájdžánu. Text se věnuje mimo jiné problematice financování opatření v oblasti klimatu a apelu na vyšší ambice smluvních stran, aby cíl udržet globální oteplení na úrovni nejvýše 1,5 °C zůstal dosažitelný.

V Radě se uzavřel legislativní proces ohledně řady návrhů. Přijaty byly mimo jiné:nová, přísnější směrnice o kvalitě ovzduší;

dvě směrnice, které mají usnadnit cestování osobám se zdravotním postižením (zavádí se evropský průkaz osoby se zdravotním postižením a evropský parkovací průkaz osoby se zdravotním postižením);směrnice o ochraně pracovníků digitálních platforem.

Úterý 15. října

Rada schválila prohlášení o podpoře židovského života a boji proti antisemitismu. V něm poukazuje na znepokojivě vysokou míru antisemitismu v celé EU, odsuzuje tyto jevy a vyzývá k přijetí opatření k jejich potírání.

Středa 16. října

V Bruselu se konal první summit EU a zemí Perského zálivu. Na programu byly obchodní vztahy, konflikt na Blízkém východě i další geopolitické problémy. Bylo přijato obsáhlé společné prohlášení.

Byly uveřejněny výsledky „demokratického turné“ Věry Jourové. Ta od ledna do června při návštěvách různých členských států zkoumala v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu odolnost online informačního prostoru proti dezinformacím, zahraničním vlivům a dalším údajným hrozbám. Komisařka žádné závažné problémy, které by mohly narušit volby, neodhalila.

Věra Jourová také v rozhovoru pro server Politico tvrdě kritizovala Elona Muska, který na své síti X neprojevuje dostatek v boji proti nenávistným projevům, dezinformacím apod. Není prý schopen rozlišovat dobro a zlo a je „promoter of evil“ (propagátor, šiřitel zla).

Čtvrtek 17. října

Elon Musk tvrdě setřel Jourovou, která je podle něj ztělesněním banálního, byrokratického zla (“the epitome of banal, bureaucratic evil“).

Evropský parlament vybral finalisty svojí Sacharovovy ceny. Vítěz bude vyhlášen 24. října.

Komise vydala výroční zprávu o prověřování přímých zahraničních investic, která se věnuje strategické kontrole obchodu a investic. Zpráva uvádí, že členské státy a Komise prohlubují svou spolupráci při identifikaci investic ze třetích zemí, které ohrožují bezpečnost nebo veřejný pořádek EU, a při postupu proti takovým investicím.

V Bruselu se konalo zasedání Evropské rady. Ústředním tématem byla válka na Ukrajině. Prezident Zelenský na summitu představil svůj „plán vítězství“. 

Hon rakouské policie na ozbrojeného Slováka

Při rozsáhlé policejní akci, která následovala po nalezení mrtvoly 65 leté ženy, byl v sobotu ráno v dolnorakouské obci Zistersdorf (poblíž českých a slovenských hranic) vážně zraněn jeden policista.

Podle informace vrchního policejního inspektora Johanna Baumschlagera zraněný policista není ohrožen na životě. Důvodem zranění je zřejmě výbuch nějaké nálože, kterou hledaný devětapadesátiletý Slovák zřejmě odpálil.

Hledaný slovenský občan je znám v několika evropských zemích jako nebezpečný člověk, který disponuje mnoha zbraněmi včetně jaderných výbušnin. Policie má obavy, že hledaný muž má výbušniny u sebe a je schopen je použít. Muž se zřejmě nachází v některé budově v Zisterdorfu. Budovy v této obci mají vinné sklepy, které jsou spojeny podzemními chodbami. V takových místech je zásah policie  neproveditelný. Místo  bylo obklíčeno zásahovou jednotkou Cobra a 120 dolnorakouskými policisty. Povoláni byli pyrotechnici, specialisté na nebezpečné látky, záchranáři a několik hasičských jednotek. Na silnicích byly zřízeny zátarasy a obec byla uzavřena. Obklíčený muž je neustále vyzýván, aby se vzdal.

Zelení mohou blokovat i železniční dopravu

 Elektrizace železniční tratě z Veselí nad Lužnicí do Českých Velenic už nabrala skoro 40 let zpoždění a stále je v nedohlednu. Dopravě mezi Prahou a Vídní jsou znovu a znovu kladeny nejrůznější překážky. Jako by zde stále polétával Masarykův duch a našeptával: "Pryč od Vídně." Na českém jihu se už pár desetiletí tatíčkovu duchu mezi zelenými aktivisty daří. 

Nejkratší (354 km) železniční spojení Praha-Vídeň je právě po trati Tábor, České Velenice. Trať byla dostavěna v roce 1872 a dostala název Dráha Františka Josefa. Císař František Josef I. ve svém vlaku cestoval do Prahy vždy po této trati. Až na problematický rovinný úsek (55 km) z Veselí nad Lužnicí do Českých Velenic je trať nyní elektrizována. První vážné plány na elektrizaci tratě z Veselí nad Lužnicí do Českých Velenic vznikly už v 80. letech, a to nikoli kvůli rychlíkům, jichž jezdily přes Železnou oponu denně 4 páry, ale hlavně kvůli železniční dopravě štěrkopísku, kterého jsou v oblasti stále velké zásoby. Štěrkopísek byl po železnici odvážen na velké stavby v Praze a jinde, a na stavby dálnic. Listopadová revoluce 1989 vyhnala do pískoven na Třeboňsku české zelené aktivisty, kteří práce v pískovnách blokovali. Podařilo se jim dosáhnou toho, že písek už není odvážen po železnici, ale v kamionech po silnici. Rakouští zelení aktivisté zase zablokovali provoz mezinárodních rychlíků tažených dieselovými lokomotivami. Rakouské dráhy (ÖBB) proto v 90. letech úsek od státní hranice do Vídně během krátké doby elektrizovaly. České dráhy se dlouhá léta rozmýšlely, elektřinou poháněné vlaky tedy po trati mezi Vídní, Českými Velenicemi a Prahou nejezdí ani v roce 2024, a zřejmě ještě mnoho let jezdit nebudou. V Českých Velenicích  nutno přestoupit do rakouských vlaků, které hranici přejíždějí. 

V ČR stále se hraje se zelenými trumfy aktivistů, kteří dokážou znepříjemnit a oddálit stavby dálnic i přehrad, takže zabránit natažení drátu nad kolejemi není pro ně problémem. S jejich pomocí se také různým prázdninovým podnikatelům daří zachovat Třeboňsko jako klidnou rekreační oblast, která pak od září do června nečinně podřimuje a čeká na pražské penzisty.

Další příprava modernizace a elektrizace trati z Veselí nad Lužnicí do Českých Velenic nebude snadná. Územní rozhodnutí vydané v polovině prázdnin Jihočeským krajským úřadem nemohlo zatím nabýt právní moci, neboť úřad obdržel osm odvolání. Odvolání proti územnímu rozhodnutí zveřejnil na úřední desce.

Odvolání proti územnímu rozhodnutí podali lidé z třeboňského pivovaru Bohemia Regent, včetně majitele Ferdinanda Staska a členů dozorčí rady pivovaru. Odvolání podaly také akciová společnost Bohemia Regent, kde je Stasek předsedou představenstva, a společnost Agro SF, kde je statutárním zástupcem a majitelem. Spousta lidí se domnívá, že tyto společnosti, i přes válku na Ukrajině, udržují výhodné kontakty s východním trhem.

Dle názoru odvolatele záměr zasáhne do zvlášť chráněných území přírody. "Uvedený záměr bude mít bezpochyby negativní vliv na krajinný ráz uvedených oblastí, přičemž tato skutečnost nebyla ze strany správních orgánů dostatečně posouzena,“ stojí například v odvolání, které podal Ferdinand Stasek, jenž po nepříliš povedené privatizaci v této oblasti na začátku 90. let postupně zde získal výhodně několik podniků.

Chování majitelů pivovaru Regent v Třeboni rozčílilo rakouského železničního aktivistu Hohenbichlera, který stojí v čele akcí za návrat rychlíku Vindabona na Dráhu Františka Josefa. Hochbichler oznámil, že na protest proti Staskovi přestal pít třeboňské pivo.

Proti odvoláním stojí verdikt ministerstva životního prostředí, které při posuzování v roce 2021 konstatovalo, že záměr „nemá významný vliv na životní prostředí a veřejné zdraví a nebude posuzován podle zákona“. Citovalo mimo jiné i zástupce CHKO Třeboňsko, kteří vyslovili s plány Správy železnic (SŽ) souhlas.

CHKO nicméně důrazně odmítla nadjezd u zastávky Lužnice, který měl nahradit frekventovaný přejezd. Oblast představuje jednu z nejvýznamnějších ornitologických rezervací v Česku. Proto SŽ v plánech počítá se zachováním a rekonstrukcí úrovňového křížení.

SŽ požádala o územní rozhodnutí loni začátkem října, zahájení stavby směřuje na konec roku 2025, hotovo by mělo být o tři roky později. Zda a jak termíny ovlivní podaná odvolání, není zatím jasné. Předpokládané celkové investiční náklady stavby činí 10 miliard korun. Aktuálně se pracuje na projektové dokumentaci pro stavební povolení a provedení stavby.

41. týden 2024 v Evropské unii

 Orbán vystoupil v Evropském parlamentu. Evropský účetní dvůr vydal výroční zprávu. Přes 100 europoslanců žádá o revizi emisních norem CO2 pro automobilky. Předsedou Soudního dvora zůstává Koen Lenaerts.

Pondělí 7. října až čtvrtek 10. října 2024

Po dvaadvacáté se konal Evropský týden regionů a měst, každoroční šňůra akcí (převážně v Bruselu) věnovaných politice soudržnosti. Letošní ročník měl podtitul „Posílení postavení komunit“.

Úterý 8. října

Rada schválila před nadcházející klimatickou konferencí COP29, která se bude konat v listopadu v Baku, závěry o mezinárodním klimatickém financování. V závěrech se zdůrazňuje mimo jiné odhodlání EU přispívat k současnému cíli, aby rozvinuté země do roku 2025 na financování opatření v oblasti klimatu společně mobilizovaly 100 miliard dolarů ročně. (Později v říjnu by Rada měla schválit závěry, které stanoví obecný mandát pro vyjednavače EU na konferenci.)

Komise předložila návrhy na digitalizaci cestovních pasů a průkazů totožnosti (prostřednictvím tzv. digitální cestovní aplikace EU) pro jednotlivce, kteří cestují do schengenského prostoru a z něj.

Předsedou Soudního dvora Evropské unie byl znovuzvolen Koen Lenaerts, a to na období od 8. října 2024 do 6. října 2027. Předsedu volí na tříleté období samotní soudci tohoto soudu. Lenaerts stojí v čele SDEU už od roku 2015 a nyní nastupuje svoje čtvrté funkční období.

Europoslanci Alexandr Vondra a Ondřej Krutílek představili dopis Ursule von der Leyenové, v němž se požaduje revize emisních norem CO2 pro automobilky. „To, co nyní vidíme, není transformace automobilového průmyslu v Evropě, ale jeho řízená likvidace,“ řekl při této příležitosti Vondra. Výzvu podepsalo přes 100 europoslanců.

Středa 9. října

Viktor Orbán na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku představil priority probíhajícího maďarského předsednictví v EU a vyjádřil se ke stavu Unie. Mimo jiné varoval před hrozbami, které vyplývají z nezvládnutého migračního tlaku – migrační krize spolu s vážnými bezpečnostními riziky podle něj nyní ohrožují samotnou existenci Schengenského prostoru. Také vyjádřil obavy ohledně ztráty konkurenceschopnosti EU a důsledků Green Dealu, který prý namísto zelených pracovních míst vede k deindustrializaci a ztrátě pracovních míst. Během jednání došlo i ke slovním střetům s Ursulou von der Leyenovou a některými europoslanci.

Čtvrtek 10. října

Evropský účetní dvůr vydal svou výroční zprávu (respektive dvojici zpráv), která hodnotí hospodaření EU v roce 2023. Auditoři jsou znepokojeni nárůstem míry chyb. Ta se z 3,0 % v roce 2021 a 4,2 % v roce 2022 v roce 2023 opět zvýšila, a to na 5,6 % z celkových výdajů rozpočtu EU. Zpráva rovněž upozorňuje na rostoucí finanční rizika, jimž čelí rozpočet EU v důsledku rekordní výše dluhu.

V Radě se uzavřel proces přijetí:

aktu o kybernetické odolnosti, který stanoví požadavky na kybernetickou bezpečnost pro výrobky s digitálními prvky;

nové směrnice o odpovědnosti za vadné výrobky, jež nahrazuje svou velmi letitou předchůdkyni;

novelizace úpravy ochrany průmyslových vzorů.

Evropský parlament uveřejnil podrobný rozpis slyšení s navrženými členy budoucí Komise (tzv. „grilování“), která, jak už jsme řekli v minulém díle, se budou konat od 4. do 12. listopadu.

Komise vydala výroční zprávu o fungování Nástroje pro oživení a odolnost, což je ústřední složka Next Generation EU neboli tzv. fondu obnovy. Nástroj je údajně úspěšný a nadále plní svoje cíle.

Do práce poslanec spěchá

 Mnohem hezčí dírou do státní pokladny než platy politiků jsou fiktivní náhrady, kterými se maskuje reálný plat. Pojďme si říct pravdu.  Na cestu do práce má každý řadový poslanec za měsíc 57 000 Kč + další peníze; například 15 tisíc měsíčně na ošacení.

Neomezená In-karta na dráhu běžného občana stojí 40 000 ročně (1. tř.) a MHD v Praze 3 650 Kč ročně. Poslanec však dostane na rok 684.000 Kč. Poslanec z Prahy dostane na dopravu 38 tisíc, což je další veselý úlet. 

Na druhé straně, když se Fialova vláda dostala ke kormidlu tak s velkou pompou oznámila zrušení jedné třetiny slev pro důchodce. Jak je možné pozorovat rozpočet tím nezachránila, je však možné, že peníze důchodců jdou na cestovné poslanců. Důchodci sice cestovali jen někteří, a málo, ale ti, co cestovali, museli cesty omezit. Navíc jim během posledních 4 let České dráhy zvýšily jízdné o 20 procent.