EK doporučuje zásoby potravin na 3 dny

Today the Commission and High Representative launch the Preparedness Union Strategy to support  Member States and enhance Europe's capability to prevent and respond to emerging threats.

 Evropská komise doporučila, aby země EU připravily obyvatelstvo na různé krizové scénáře, včetně vojenského konfliktu. Podle strategie Unie před přípravou by měla být věnována zvláštní pozornost vytvoření minimálních zásob, včetně vody, léků, zápalek, baterií, baterií, teplého oblečení a trvanlivých potravin. Sada by měla obsahovat kopie důležitých dokumentů a také vše potřebné, aby v případě nouze mohla osoba vydržet bez pomoci po dobu nejméně 72 hodin.

Strategie zahrnuje celkem 30 konkrétních opatření, jejichž cílem je připravit občany i státy na mimořádné události. Podle sedmnáctistránkového návrhu vytvoří implementace všech pokynů bezpečnou a odolnou EU se schopnostmi zvládání hrozeb "bez ohledu na jejich povahu nebo původ". EK připomíná, že Evropa je po pandemii COVID-19 a invazi ve stavu neustálé pohotovosti kvůli Rusku na Ukrajině, navíc přetrvává riziko přírodních katastrof a finančních turbulencí. "Žádná z velkých krizí posledních let nebyla ojedinělá ani krátkodobá" a Evropa si nemůže dovolit pouze reagovat na výzvy, ale musí je předvídat, zdůrazňuje dokument.

Komisařka pro humanitární pomoc a řešení krizí Hajja Lahbib upozornila na skutečnost, že "hrozby se množí a stávají se ambicióznějšími" a že je zde zapotřebí koordinace a solidarita v rámci EU. Strategie také poskytuje minimální standardy pro připravenost nemocnic, škol, dopravy a telekomunikací tak, aby mohly fungovat v extrémních podmínkách. Dalším bodem je vytvoření krizového koordinačního centra, které se stane "mozkem" EU v oblasti krizového řízení a zlepší interakci mezi zeměmi. Unie se rovněž chystá zvýšit zásoby kritických zdrojů: léčivých přípravků, surovin a energetických zařízení.

Myšlenkou je sjednotit přístupy napříč 27 zeměmi EU, kde se úroveň připravenosti značně liší. Například Španělsko již posílilo svou ochranu před přírodními katastrofami po povodních v roce 2024 a pobaltské země aktivně pracují na štítu proti kybernetickým hrozbám. Strategie se snaží odstranit různá "slepá místa" vytvořením společných norem a rezerv dostupných v celé Evropské unii. Nemá sice nové obranné iniciativy, ale nabízí model krizového řízení vypůjčený ze zkušeností severských zemí, do kterého je zapojena celá společnost, občané a podniky, armáda a vláda.